Hodnocení hráče: Vzhledově moc pěkná karetka, příjemné téma, ve kterém si budujete ve třech fázích vlastní prales. Pravidla jsou jednoduchá, na konci každého období se spočítá, kdo má kolik bodů a hru vyhrává ten, kdo má na konci nejvyšší počet. Body získáváte za dokončené stromy s korunou, které můžete hnát vysoko (čím výš, tím víc bodů), za rostlinky či zvířata (někdy méně znamená více bodů), synergii vody a slunce.. karty si lížete ze tří hromádek - začínáte u první, když kartu nechcete, vrátíte ji a přidáte k ní jednu navíc z dobíracího paklíku a zkusíte štěstí u druhé hromádky atd. Ve hře je ale jen minimum interakce mezi hráči, v podstatě můžete protihráče ovlivňovat jen tím, že mu necháte karty v hromádce, které sám nechcete. Toho se dá využít, ale skutečně jen velmi velmi omezeně a celkově je hra taková.. no euro. Dva a půl* za hru, půl * za pěknou grafiku a téma. Pokud jste euraři, což já moc nejsem, přidejte si ještě * navíc

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Přidám se k hodnocení "zacinajiciho" - hra fakt nedá vítězství zadarmo a je to i trochu o štěstí. Přímo s Arkhamem má společné sice jen některé názvy, ale tak nějak v kombinaci s těmi ilustracemi a celkově s tím procesem vyšetřování dokáže nabudit atmosféru, že do toho světa skutečně zapadá. Není to rozhodně oddychová jednohubka na relax po těžkém dni v práci. Ale jak už je zmíněno v popisu, pokud chcete logicky abstraktní, nicméně zábavnou, s trošku fantazie i dobrodružnou, detektivní karetku, co vám protáhne závity, je tohle dobrá volba. *** 1/2 (plus půl * za prostředí Mythosu)

Hodnocení hráče: 10/10 dávám za kombinaci Bang+rozšíření Fistfull+rozšíření Město duchů+rozšíření Pravé poledne. Bang už je nesmrtelná klasika, je rychlý (i když třeba ve 4-5 hráčích se může natáhnout přes hodinu), silně hráčsky interaktivní, s jednoduchými pravidly a z 99% jazykově nezávislý. Cíl hry: každý hráč má utajenou roli, jen šerif je známý od začátku. A všichni ostatní musí odhadnout na základě chování ostatních, kdo je kdo, přičemž šerif musí dostat bandity a odpadlíka, banditi šerifa, odpadlík všechny, pomocník musí chránit šerifa... Hráč má v zásadě tři druhy herních karet - hnědé, kterými hráč hraje z ruky, modré, které se aktivují jako trvalá vlastnost vyložením před hráče a zelené, které je nejprve na jedno kolo vyložit před hráče, než je lze zahrát. Každá karta má svůj specifický název, přičemž je ale jen několik základních typů - tedy můžete mít nůž, bang, pušku, všechno jsou to ale útočné karty označené stejným symbolem a lišící se třeba dosahem. Velmi, velmi zábavná hra :-)

Hodnocení hráče: Bang+Fistfull+Město duchů+Pravé poledne dávám 10/10. Ale čistě jen tomuhle rozšíření 4* Fistfull přidává černý balíček karet, ze kterých se vždy před započetím kola vytáhne jedna, která svou vlastností ovlivní celé kolo. Např. Dead man vrací prvního zabitou postavu zpátky do hry s dvěma životy, nebo Fistfull, kdy je na vás vypáleno tolik bangů, kolik držíte karet v ruce. Smrťák celkem někdy :-) Nejde o rozšíření, které by nějak komplikovalo hru, není třeba se učit další pravidla, nicméně tyhle černé karty vnáší do hry další taktický prvek, kterého můžete nějakým zpsůobem využít, nebo v něj doufat, (dead man) :-) Dá se kombinovat s druhým černým balíkem (dělajícím v podstatě totéž) z Pravého poledne, kdy buď budete hrát jen s jedním z nich (šerif rozhoduje), nebo oběma nastřídačku či současně (výjimečně může dojít ke konfliktu karet z obou balíčků, ale no stress). A nakonec Fistfull přidává i několik velice zajímavých postav, za které můžete hrát. Nenáviděný Johnny Kisch např :-)

Hodnocení hráče: Tohle rozšíření mi na rozdíl od předchozích přijde už jen jako nastavovaná kaše. Karty nepřináší do hry žádné inovace, jejich účel působí, jako by autorovi došla fantazie, ale prostě měl za úkol NĚCO, cokoli na ty karty vmáčknout, i kdyby to byla blbost, co jen tak někdo odehraje a ihned zapomene, ža taková karta vůbec existuje. Navíc spousta textu na velké části karet - bang je geniální i v té absenci textu, kdy hra je svižná a přehledná díky ikonám označujícím typ hry, plus díky tomu i jazykově nezávislá. Za mě vcelku zbytečná záležitost, bez které může být hra naopak zábavnější.

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Za mě po dlouhé době hra, která mě celkem uchvátila. Tohle je Fantom Scotland Yardu na steroidech. Hodně hráčsky interaktivní, skvěle zábavná hra, plná prvků nadšení z např. neupíratelného vítězství v dalším tahu a nasrání z vítězství náhle se ocitnuvšího na druhém, nedosažitelném konci mapy :-)) Hra je nejlépe hratelná ve třech či spíše čtyřech hráčích, nicméně i ve dvou hráčích se dá, kdy jeden hraje za dva lovce, ale tam to postrádá ten prvek spolupráce hráčů, kombinace odlišných přístupů k lovu a.. prostě tohle je prostě hra, kde více hráčů = větší sranda. Hra je hodně svižná, takže i ve čtyřech to bude odsýpat. //edit po několika hrách: ***** za bestii, *** za lovce. Lovci to mají poměrně hodně těžké a bohužel celkem často se nám stávalo, že frustrace z nevyváženosti stran na straně lovců lehce kazila celkové potěšení ze hry.

Hodnocení hráče: Pro mě jako non-eurohráče ta herní deska byl infarktový pohled. A ten pocit trval i příštích 40 minut po dobu vysvětlování pravidel. Takhle - pokud bych tohle měl studovat sám, vzdávám to po přečtení obsahu pravidel. Ale s vysvělením od někoho, kdo to má nahráno, to zanechá jen zmatek nad půlkou pravidel :-) Nicméně po odehrání třetiny hry už se s tím herním plánem dá sžít tak, že mezi krásným, nicméně nepřehledně působícím vizuálem už vnímáte konečně jen ty herní prvky a od půlky hry už můžete vymýšlet odvážné vítězné taktiky. Jsem neeurař, tedy aktivně tuto hru vyhledávat nebudu, nicméně na mně rozhodně zanechala Dojem a budu-li někdy opět požádán, abych se zúčastnil, tak znám eura, která bych odmítl mnohem spíše. Máte-li rádi eura, dejte si o půl * více. Je tam i lehká interaktivita mezi hráči ve formě dice placementu.

Hodnocení hráče: Příjemná rodinná hra vhodná i pro nehráče či příležitostné hráče. Lížete si jednotlivé dílky mapy, které dle vlastního výběru a dovolených možností přikládáte již ke stávajícímu území a tvoříte tak mapu, na kterou můžete umisťovat míplíky. Ti vám mohou podle typu území, kam je umístíte, přinášet vítězné body ještě v průběhu hry a míplíky pak můžete umístit znovu jinam, či je umístíte strategicky (nebo naopak úplně blbě), že tam zůstanou už celou hru a jejich přínos vyhodnotíte až na konci hry. Líbí se mi variabilita hry, vizuál, jednoduchá pravidla, hodně možností, jak získat body a dostatek zábavné interakce mezi hráči soupeřícími o města, cesty, louky.. Naopak mě moc nebaví to sčítání bodů na konci - města, cesty, kláštěry.. jsou ok, ale vyhodnocování bodů hráčů na loukách je takový voser, že louky dost hráčů úplně vynechává. Během zatím cca 10 odehraných her jsme si vystačili se základní verzí+řekou. Možná časem se zapojením dalších rozšíření moje hodnocení ještě o chlup stoupne

Hodnocení hráče: Vynikající a zábavná hra plná interakce mezi hráči, kterou doporučuji hrát ideálně v 5-6 lidech. Je to sice až asi pro devět, ale to už se jednak táhne a druhák pokud zůstanou nějaké nevyužité (skryté) postavy, vnáší to do hry zábavnější prvek nejistoty.

Hodnocení hráče: Citadela mi přijde, že je trošku nespravedlivě opomíjená, kdy profihráči je braná jako lowlevel póvl a nehráče děsí "nákým stavěním". Sice to není čistě akční, zabijácká karetka jako třeba Bang, hraje se zde na body, které skutečně přináší výstavba budov, nicméně stále je zde velká interakce mezi hráči, jednoduchá pravidla, blafování, uvažování, jak uvažuje protihráč.. Budov je hodně typů, liší se barvami a náročností, přičemž každá postavená barva přináší bonusy postavě dané barvy (mám-li 4 zelené budovy, pak je jasné, že si příště vyberu jako skrytou roli zeleného obchodníka, který z nich jako jediný může těžit zisk ze zelených budov. Protihráč to ví také, takže vím, že se obchodníka pokusí okrást, tedy si zvolím jinou postavu. Jenže protihráč ví, že tohle vím, takže co kdo udělá?:) Budovy vám přináší penízky a různé bonusy, přičemž lepší budovy s více body stojí více penízků. Hra končí postavením osmé budovy a spočítáním hodnoty celé výstavby hráčů. Ideální počet hráčů je 4+

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Bezva kooperačka - na rozdíl od "klasických" arkhamů má pravidla výrazně jednodušší a je taková celkově pohodovější a i zábavnější. Tedy nedává vítězství rozhodně zadarmo, ale na rozdíl od klasiky se občas fakt i zasmějete. Čím blíže šílenství se blížíte, tím zajímavější ability vašich už samo o sobě velmi zajímavých postav se vám zpřístupňují, takže zdravá míra nepříčetnosti je žádoucí. Na druhou stranu se ale pak třeba může objevit jev, který vám každé kolo sníží příčetnost o bod, proti němuž není obrany a to zejména blízko konce hry, kdy jste doslova pár krůčků před zpěvem havajských žalmů vašemu křečkovi a voláním po světovém míru.. a pokud se to stane, končí hra pro všechny hráče neúspěchem. Jeden za všechny, všichni... Dá se určitě využít i jistých úchylek, kdy např. jedna postava ujíždějící na pyromanii proběhne se zapálenou pochodní chodbou, čímž s sebou strhne všechny ghúly, zastaví se až v místnosti na konci se zplozencem a za šíleného smíchu všechno a všechny pak zapálí:-)

Hodnocení hráče: Nesnáším tuhle hru :-) Nikdy v ní nevyhraju, ale to není ten důvod (resp. to je spíš nedostakem nadšení). Máme těch dobblů několik verzí, některé vyloženě dětské, jiné víc standardní.. V podstatě jde prostě o postřehovou hru, kdo uvidí víckrát jako prvno shodné symboly. Pro děti na postřeh dobrý, ale hrát to s dospělími je to za mě núúúúdááááá zoufalá.. Ani jako pártyhra fakt ne :-(

Hodnocení hráče: Myslím, že není fér, když dostihy jsou deklasovány na úroveň jedné nebo dvou * Mnozí z nás na nich vyrostli a tu zábavu nám prostě přinášely. Koncept hry je jednoduchý, pravidla také a čistě nezaujatě bych hře dal i v dnešní době *** Tu půl * dávám za nostalgii a desítky hodin, které jsem nad nimi jako malý strávil s kamarády. Jinak pokud na ně nadáváte, jste si vědomi, že se to jmenuje dostihy A SÁZKY? Že pravidla nekončí jen koupením hlavního dostihu a kasírováním nebožáků, co neměli cinklou kostku?:) Tam rodiče při vysvětlování hry většinou skončili, jenže to je jen polovina hry. Ano, i protihráč bez jediného dostihu mohl sázkou na plnou stáj protihráči pěkně zavařit a přivést ho na buben. Takže i tam šlo pěkně taktizovat. Pamatuju si hry, kdy hráč si koupil nejlevnější hnědou a modrou stáj s LadyAnne a Neklanem a kombinací se sázením vydrtil majitele Napoliho, Dahomana i Furiosa s Metalem:) Jinak nová verze Dostihů má sice menší plochu, ale jinak je ve všem lepší než originál

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Perfektní brána do světa deskovek pro nejmenší. 3,5r dcera z toho byla nadšená, po pár hrách se naučila využívat hodně pěkně dílků přinášejících více vajec najednou a i se na Dragominu naučila základům pravděpodobnosti. Stavíte jako domino území - pokud máte na mapě les a přidáte k němu další les, dostanete vejce lesního draka (může v něm být pukavec nebo drak). Nebo můžete umístit poušť na poušť a dostat vejce pouštního draka. Z návodu víte, že pouštních vajec je mnohem víc, ale taky že je v nich mnohem víc pukavců než u těch lesních. Takže lesní vejce spíš. Jenže! Taky vidíte že pouštních vajec bylo už sebráno několik a skoro všechny byly pukavce, tedy vidíte že ten poměr pukavců a draků v neodhalených pouštních vejcích se podstatně změnil ve prospěch dráčat a tedy pokud si vezmete pouštní vejce, máte nyní větší pravděpodobnost draka, než u lesního.. Jednoduchá pravidla, krásná grafika, odolné komponenty, zábavné i vzdělávací. Za mě pro děti parádní hra od 3,5-4 let.

Hodnocení hráče: Příjemně zábavná hra +tu polovinu hvězdy za námět. Znalce světa Duny obzvlášť potěší, jak dobře tematicky působí a koreluje s prostředím pouštní planety.

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Je to celkem na přemýšlení, rozhodně to moc není párty hra do hospody k pivu :-) Je to hodně o plánování a výběru karet při důrazu na to, že každá karta ovlivní závěrečné bodování několika způsoby, plus ovlivní kartu následující, pro kterou platí totéž. Pravidla jsou pochopitelná a obsahují i vysvětlení formou příkladů, navíc Deskofobie má na YT i moc pěkný návod, který do začátku též hodně pomůže. Zpět ke hře - při výběru první karty je dobré brát do úvahu právě tu komplexnost. Pokud jste zběhlí šachisti a stíháte analyzovat a predikovat nejen svoje tahy, ale i protihráče, můžete mu škodit výběrem karet, které by se hodily jemu (a zároveň se hodí vám) - to je fakt už ale master level :-) Za mě 3,5* a další půlka * za téma a moc pěknou grafiku. Jinak chápu, že s ohledem na malou krabičku to není reálné, ale hodila by se herní deska s ilustrací teleskopů. Úplně si to říká o neoprenovou herní plochu na zakázku.

Hodnocení hráče: Porevoluční, celkem jednoduchá hra, kdy soupeříte o zakázky kamionové přepravy po Evropě, přičemž musíte vždy uvažovat, zda se vám daná zakázka za soupeřem vyšponovanou cenu vyplatí s ohledem na vzdálenost, cenu nákladu.., zda nebude lepší vzít něco menšího jinde, koupit přívěs a cestou do místa určení nabrat ještě něco bokem.. Nikdy jsem tu hru sám ani jako malý nevytáhl, ale když už se hrála, tak to nebylo zlý. Subjektivně k dnešku 2,5* za průměrnou zábavu, 0,5* za celkem častou interakci mezi hráči. Dneska po této hře nejspíš neštěkne ani pes. Nedávno jsem ji vytáhl z půdy, ale vzhledem k množství zábavnějších her nepředpokládám, že by se ještě dostala na stůl ani s dětmi. Možná jednou, aby si ji vyzkoušely, třeba je chytne.

Hodnocení hráče: Dětské hry se mi většinou hodnotí těžce, protože byť děti se tím náramně baví, hodnotím to já, jenž ve svých 40 se již blížím prahu dospělosti. U Karaku je tomu jinak - hře dávám 10/10 ne jen za to, jak se hraje, ale celkově pro její význam. Je to vstupní brána pro děti do světa dungeon crawlerů, fantasy rpg, prelude k Euthii a Gloomhavenu a celkově hernímu světu "tam jinde.." Geniální je, že ačkoli zachovává téma prolézání podzemí hradů, bojování s monstry, levelování postavy (ok, jen zbraně, ale i tak..), kouzla, portály, magické fontány, special abilities postav.., je to uděláno tak skvěle přístupně a zjednodušeně, že to dala i moje čerstvě čtyřletá dcera a rozhodně vůbec ne špatně! O hře toho bylo napsáno i natočeno hodně, takže tentokrát nezmiňuji herní mechanismy - ono jich zas tolik není, ale přeci jen nějaká pravidla tam jsou = další bonus pro děti do budoucích her, že úplně zadarmo se erpégéčka taky nevyhrávají ;-) Uvítal bych nějaké rozšíření, které by zvedlo obtížnost.

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Hele někdy v jednoduchosti je krása. Maršál a špion, hra mých školních let, kterou mám fakt i teď rád. Plně interaktivní dvojková kombinace válečné strategie a pexesa - zní to hrozně, ale nebojte:-) Hra začíná na bojišti, kde si hráči postaví proti sobě figurky armády, zepředu označené hodností, přičemž protihráč vidí jen anonymní záda postavy. A pak je to systém větší bere. Posouváte na střídačku vojcly vždy o jedno pole a když na sebe jednotky narazí, vyhodnotí se síla - kaprál bere desátníka, poručík kaprála, generál poručíka, maršál kohokoli. Maršála dostane jen špion. Špiona ale sundá kdokoli. Pak jsou tam miny, ty může odstranit jen velmi slabý sapér, kterého dostane kdokoli nad hodnost vojína. Po vyhodnocení boje se zabitá jednotka vyhodí a vítězná jednotka se opět zanonymizuje otočením zády k soupeři. A věřte, že po pár kolech bitevní vřavy brzy ztratíte přehled, která nepřátelská jednotka řádící ve vašich řadách má jakou hodnost Cíl hry je odhalit cizí vlajku a zajmout ji.

Hodnocení hráče: Typická hra se zrádcem, nyní už klasika svého žánru větší než Battlestar. Popis hry zde byl už zmíněn mnohokrát, tak jen navíc ocením, že přes rozdílné cíle (zahrnující např. i smrt konkrétního člena posádky) si nemůžete jít otevřeně po krku – nelze tedy zajít s hasákem v ruce za kapitánem, abyste mu vysvětlili, po jak nepravých cestách se jeho velení ubírá, ale na druhou stranu ho můžete nepřímo vmanipulovat do různých krajně nepříznivých, nicméně velmi zábavných situací, které problém vyřeší za vás. A pak vidět osobní reakce ostatních, když je v Nemesis nečekaně zamknete v místnosti se třemi vetřelci, vypustíte jim vzduch a nakonec je ještě vykopnete přechodovou komorou do vesmíru, je něco, co vás bude ještě hodně dlouho zahřívat za studených nocí :-))

Hodnocení hráče: Tady je hodnocení těžké. Na rovinu tři a půl + půl hvězdy za téma Mythosu. Ta hra má ohromný potenciál a kdyby k ní vyšlo nějaké rozšíření, šel bych nejspíš o hvězdu výš. Zde je ale příliš málo herního obsahu - v šesti lidech se ty akční karty točily strašně rychle a opakovaly se, takže od půlky hry už nás nemělo moc co překvapit. Já se na tu hru fakt strašně těšil, ale musel jsem uznat, že jí prostě v půlce došla šťáva a poslední třetina se dohrávala už tak nějak ze setrvačnosti, kdy se neustále opakovalo totéž. Ani zvrat se zrádcem se nějak výrazně nekonal. Jako jo, rád té hře dám znovu šanci, pokud najdu dost spoluhráčů, ale reálně to vidím spíš tak, že budu doufat v nějaké alespoň fanouškovské rozšíření (nebo něco vygenerované s pomocí AI).

Hodnocení hráče: Také jste někdy přemýšleli, jak by bylo krásné v Carcassonne příjít k sousedovi, co vám zabral více míplíky vaše vysněné město, poplácat ho uznale po zádech a pak mu do nich zaseknout sekeru? V Northgardu si sousedovy územní zisky můžete prodiskutovat právě tímto způsobem. Byť jde o jiné hry, Northgard mi evokuje právě ozbrojené Carcassonne - stavíte mapu z dílků, na ně rekrutujete vojcly a z takto konrolovaných území těžíte suroviny na další vojcly či budovy pro další suroviny či prostě věhlas vašeho národa.. Vojcly můžete přemístit na vedlejší území, kde si to můžete vyříkat s cizími vojcly, vyhnat je či rovnou zabít a zabrat jejich plac.. Anebo jet čistě mírově a jen si stavět a těžit a prosperovat. Hra je až na 7 kol (ve 4 lidech jsme skončili po ani ne 2h vždy v 5.kole), vaše akce určují v každém kole 4 nalízané karty. Hra je pravidly jednoduchá, skvěle interaktivní, s krásnou grafikou a pokud máte rádi Osadníky či Carcassonne, bude vás hodně bavit. Více v dojmech ze hry.

Hodnocení hráče: Z rozšíření mám rozporuplné pocity. Základní Northgard mám spojený s vysoce interaktivní strategickou řežbou, kde hráči v podstatě reagují neustále jeden na jednoho. Hraním s monstry se tato interakce hodně vytrácí. Jo, stále si spolu občas zabojujete, ale už to nejsou ty nesmírně zábavné šarvátky "obřích" armád, kdy se dalo taktizovat i s hraním na ústup do týlu nepřítele... S monstry se zmůžete spíš jen na občasné a poměrně skrovné šarvátky, protože jejich přítomnost a boje s nimi vám berou dost zdrojů i času a hra se tím i dost zpomalí. Bojem proti hře strávíte víc času než dynamickým zápolením s protihráči, tedy tou nejzábavnější podstatou Northgardu. Divočina přináší další monstra, takže... Musím ale přiznat, že zajímavá, takže pokud vás tato varianta hry baví, tak neprohloupíte. Zároveň přináší i 11 nových, rovněž velmi zajímavých mapových dílků, které můžete použít i ve hře bez monster a to se rozhodně hodí, pokud preferujete též jen základní verzi - já to koupil jen kvůli nim.

Hodnocení hráče: V dnešní době, kdy trh je zahlcen přívalem her (více i méně kvalitních), napěchovaných 3d figurkami, encyklopedickými pravidly či příběhy s vlastním světem, mnozí herní mazáci hledí na osadníky s despektem, případně jen neochotně a velmi tiše přiznají, že právě Osadníci byli jednou ze vstupních ran do jejich světa deskovek ;-) ). Nicméně tato několikanásobná držitelka hry roku je i po letech stejně zábavná, jako dříve - má jednoduchá pravidla, hezkou hravou grafiku, prakticky nekonečnou variabilitu a hlavně, především a zejména - výbornou a v podstatě téměř neustálou interakci mezi hráči! Hráči si mohou vzájemně stavět překážky (zloděje), blokovat cesty vlastními, soupeřit o nejlepší pozice, obchodovat, krást karty atd. Rád se ponořím do temných hlubin ameritrashového Arkhamu, nebo půl dne strávím budováním Civilizace, ale vím, že Osadníci mě nepřestanou bavit nikdy :-) Nemálo hrám bych dal čistou desítku, ale pokud je nějaká hra, která si to zaslouží, tak Osadníci.

Hodnocení hráče: V podstatě platí vše, co jsem psal v hlavní recenzi k základní hře. Rozšíření pro 5-6 hráčů zvětšuje mapu, přináší další krajiny a bonusové karty. V 5-6 hráčích se hra o něco prodlužuje, ale i tak je neméně zábavná, naopak do soupeření vstupuje více faktorů, které vám můžou hatit plány. Rozšíření se dá použít i pro hru 3-4 hráčů, jen je pak hra volnější a méně konfliktní - na mapě je dostatek místa, aby si každý mohl stavět na své části mapy a jen omezeně se nabourával do sféry vlivu jiného hráče. I to je možnost jak hrát. Určitě toto rozšíření vzít hned automaticky při koupi základní hry.

Hodnocení hráče: Pokud bych k osadníkům měl doporučit jedno rozšíření, byli by to Námořníci. Koncept hry zůstává v základu stejný, není potřeba učit se nová pravidla, jen prostě kromě silnic můžete stavět i cesty po vodě (lodě), které vás propojí na další území za vodní plochou. To nabízí další variablitiu při sestavování herního plánu, můžete klidně vše mimo hlavní pevninu nechat skryté (lícem dolu) a teprve přiblížením lodí odhalit, zda sousedící dílek je bájný ostrov či samá voda.. Jestliže tedy máte odehráno hodně partií základní hry a cítíte chuť to trošku okořenit, jděte do Námořníků.

Hodnocení hráče: Těžko je mi hodnotit na prahu dospívání a doznívající puberty hru určenou prakticky pro batolata, ale maminka mi pořád říká, že mi už je čtyřicet, tak to dokážu! Takže. Piou piou byla první hra, co jsme zkusili s mojí 2,5letou dcerou. Ani jí nedělalo problém si zapamatovat, že potřebuje kohoutka+slepičku+hnízdečko, aby měla vajíčko. A slepička+slepička+vajíčko = kuřátko. Ale zpočátku měla problém s konceptem plánování a uvažování dopředu, že když má slepičku, tak je blbost zahazovat kohoutka, aby si uvolnila v ruce místo na druhou slepičku, když ještě nemá vajíčko. Ale po 4-5 hrách už se do toho celkem dobře dostala a když jsme za měsíc přidali i lištičku, co žere vajíčka, ale zaženou ji dva kohoutci, vzala to s cynismem zjizvené trpasličí válečnice a likvidovala lišky hlava nehlava. Nebo kuře nekuře. Takže třebaže dospělým ta hra přináší zábavu asi jako Teletubbies, pro děti je to celkem přijatelná vstupní brána do světa her.

Hodnocení hráče: Hry neprodávám. Ani ty ne moc dobré, ale tohle je fakt špatná hra, kterou nedoporučuju ani dětem a věnuju prvnímu bezdomovci, aby si jejími kartami vystlal děravé podrážky. Mám pochopení a nadhled u her pro nejmenší. Ale toto je nudné, repetetivní, bez špetky nápadu, pravidla jsou nedomyšlená a hra se dá bez problému za yklit a táhnout do nekonečna... i pexeso Teletubbies hrané s prababičkou na jipce je zábavnější.

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Základní hra je takový trošku polotovar, taková betaverze finální hry. Hra je taková.. no, nemastná neslaná. Jako jo, funguje, dá se hrát, neurazí, objeví se na stole jednou, možná dvakrát a pak pět let leží ve skříni. Chápejte, mechanismy fungují, ale nezanechá to nějak velký dojem a chuť si to zopakovat. Takový byl její osud u nás doma i u dalších dvou kamarádů, kteří z toho měli přesně ten samý pocit. ALE! Vyšlo rozšíření Terra Incognita a to velmi zásadně mění hru. Zvětšuje mapu, přidává "okrsky", které můžete stavět a které vám dávají nové bonusy, přibyly divy světa, nové cíle apod., ale HLAVNĚ armády. Hra díky tomu dostává úplně nový náboj, stává se výrazně dynamičtější, interaktivnější a zábavnější. Původní hře bych dal 3* (+půl hvězdy za téma civky), s rozšířením 5*

Hodnocení hráče: Základní hra je takový trošku polotovar, taková betaverze finální hry. Hra je taková.. no, nemastná neslaná. Jako jo, funguje, dá se hrát, neurazí, objeví se na stole jednou, možná dvakrát a pak pět let leží ve skříni. Chápejte, mechanismy fungují, ale nezanechá to nějak velký dojem a chuť si to zopakovat. Takový byl její osud u nás doma i u dalších dvou kamarádů, kteří z toho měli přesně ten samý pocit. ALE! Vyšlo rozšíření Terra Incognita a to velmi zásadně mění hru. Zvětšuje mapu, přidává "okrsky", které můžete stavět a které vám dávají nové bonusy, přibyly divy světa, pátý hráč, nové cíle apod., ale HLAVNĚ armády. Hra díky tomu dostává úplně nový náboj, stává se výrazně dynamičtější, interaktivnější a zábavnější. Původní hře bych dal 3* (+půl hvězdy za téma civky), s rozšířením 5* Pokud máte Nový Úsvit, s Terra Incognita vůbec neváhejte, tohle je prostě povinnost :-)

Hodnocení hráče: Hru si nejvíce užijí ti, kdo se zajímají, nebo mají alespoň nějaké povědomí o geopolitické situaci v druhé polovině 20. století. Tím nechci říci, že by si ji neužili i ostatní, ale přeci jen i když podstata samotných událostí na kartách je jen flavour nemající význam pro samotnou hru, bude vám pak více dávat smysl efekt dané karty, což dává té hře větší hloubku a hráčskou imerzi. Jinak prvních pár her může být takových nahodilejších, ale časem, když zjistíte, jaké karty a události se ve hře objevují, můžete mnohem více taktizovat a plánovat ofenzivy a protiofenzivy, blafovat a číst mezi řádky protivníkových tahů a odhalovat jeho plány.. Studená válka si získala na oblíbenosti i tím, že jde pravidlově o poměrně jednoduchou hru, nicméně nabízející hodně možností, jak přechcat protivníka i se tomu bránit. Hodně interaktivní a za mě jedna z mých top 5 her.

Hodnocení hráče: U téhlé hry se zábava přímo úměrně odvíjí od toho, jak ji pojmou hráči. Pokud to vezmou schválně ve stylu destruction derby, ať dojede, kdo přežije, tak je to hurónský masakr za 5 hvězd, u kterého vám budou kapat sliny z očí a z úst se vám pořinou slzy. Pokud to ale některý z hráčů vezme stylem "budu nejrychlejší a všem ujedu", čili prostě závod, ve kterém šlápne na plyn, ostatní hráči pak udělají to samé a hra se změní jen v nudné házení kostkou kde výjimečně někdo do někoho narazí, někdo neprotne cílovou rovinku. Tohle funguje skvěle u Heat, kde i klasický závod je velmi zábavný, ale ne u Vendetty. Mechanika poškozování aut, řetězení karambolů, vystrkávání hráčů mimo trať nebo náletu vrtulníku je skvělá, ale pokud máte u stolu hráče fixovaného na nejrychlejší výhru (což se vždy někdo najde), tak to nic nezachrání. Z toho důvodu zůstávám raději u Heat.

Hodnocení hráče: Vzhledově pěkná, hraje se na tři kola, během nichž děláte coby obchodníci ve výrobní fázi různé akce související s přípravou zboží. Alchymistka např. míchá ingredience, vaří lektvary, čistí kotel od toxických zbytků.. přičemž každá akce vás stojí několik jednotek času. Jakmile spotřebujete výrobou "den", přijíždí obchodníci, kterým to zkusíte střelit. Hra je bezesporu zajímavá tím, že každý obchodník se hraje jinak - má jinou hráčskou desku, vyrábí jiné zboží jiným způsobem a na základě jiných pravidel (byť principielně obdobných). Např. alchymistka si tahá náhodně ingredience z pytlíku a dává náhodně do zdrojové karafy.. kovář je zas odkázán částečně na hod kostkami.. To je určitě originální, ale zvětšuje to nedostatek interakce mezi hráči - pokud neznáte pravidla protihráče, tak jen těžko můžete plánovat mu házet klacky pod nohy. Ale aspoň můžete v průběhu výroby ovlivnit druh a počet hrdinů a tím mu to trošku komplikovat. Po naučení dalších postav možná půl hvězdy přidám.

Hodnocení hráče: