Hodnocení hráče: Tyhle karty jsem dostal jako dárek o manželky, která jim říká krávy. Moc mě ale nebaví (hra ne manželka :))

Hodnocení hráče: Aktivity mě baví trochu méně, než Party Alias. Nemám totiž moc v lásce kreslení. Verše jsou sice ještě horší, ale nejsou tak podstatnou částí hry, jako tohle. Z Aktivit mám ale jednu z nejlepších vzpomínek z hraní deskovek, když jsem pomocí pantomimy měl předvést dárce orgánů a mě nenapadlo nic lepšího, než ukázat motorkáře. Zabralo to :)

Hodnocení hráče: Jako televizní pořad je AZ-kvíz skvělý, ale jako deskovka za moc nestojí. Chtělo by to trochu jednodušší otázky, protože tady se chytá opravdu jen ten, kdo má velký všeobecný přehled.

Hodnocení hráče: U Bisona jsem si hned vzpomněl na Vetřelce. Přijde mi však, že bizoni zde mají oproti indiánovi se psy až moc velkou výhodu a indián to má opravdu těžké.

Hodnocení hráče: V PC verzi prvních Bulánků mám nahráno spoustu hodin, ale tuto karetní variantu bych nejspíše nikdy nehrál, kdybych ji nedostal jako dárek. Jako rychlovka je to skvělá alternativa k podobným kouskům, ale hra má bohužel tak jednoduchá pravidla, že se jí člověk časem přejí. Po dokončení všech misí, kde dojde k porážce speciálních nepřátel, už moc nemá smysl se ke karetním Bulánkům vracet.

Hodnocení hráče: Klasické Osadníky jsem v této verzi nezkoušel, ale tématika Hry o trůny se se sem překvapivě vcelku hodí. Určitě se ke hře ještě někdy vrátíme.

Hodnocení hráče: Tohle je jedna z rychlovek, která se dá hrát opakovaně, hned po dohrání. Walome na videu skvěle vysvětlil pravidla, takže jsme se mohli pustit do hraní za pár minut.

Hodnocení hráče: Toho jsme se doma něco nahráli. Nikdo si Péťu nechtěl nechat a často zůstal mě. Musím ho zase pořídit a naučit ho kluky.

Hodnocení hráče: Tohle je klasika, u které se dělá přesný opak toho, co je v názvu. Po vyhození figurky před domečkem se zlobím, a to hodně.

Hodnocení hráče: Šachy neumím, jen vím, že kůň chodí do L. Dáma, to je něco úplně jiného a především s mamkou jsem nahrál spoustu partií. Teď už jsem ale objevil lepší deskovky, než skákání koleček na herní ploše.

Hodnocení hráče: Jednoduchý nápad, který skvěle funguje, to je Dobble. Občas si dáme jednu verzi i se synkem, protože výhoda téhle hry je, že jí pochopí i ti nejmladší hráči.

Hodnocení hráče: Domino mě z těch her, které jsme vždy měli doma, bavilo nejméně. Teď už máme daleko lepší kousky, ale najde se i pár horších.

Hodnocení hráče: Monopoly jsem vyzkoušel asi jednou nebo dvakrát. Dostihy jsou však nesmrtelnou klasikou, kterou si rád zahraji i dnes. Vyzkoušel jsem i počítačovou variantu, která celkem ujde, ale s originálem se moc nedá srovnávat. Určitě o něčem vypovídá i fakt, že u žádné jiné hry neznám pořadí všech políček zpaměti.

Hodnocení hráče: Rychlá karetní hra, u které se s bráchou, ale překvapivě i se ženou, vždycky na chvíli zabavíme. Je tam už i Hradec, takže za mě spokojenost.

Hodnocení hráče: Parádní varianta Člověče, nezlob se!, kterou dostal syn k narozeninám. Zatím moc to vyhazování nedává, ale to se poddá.

Hodnocení hráče: Hledal jsem hru pro dva hráče, kterou si s manželkou můžeme vzít do Chorvatska. Tam nás celkem bavila, ale doma jsme jí hráli pak jen párkrát, protože je karet málo, a brzy se tak začnou opakovat.

Hodnocení hráče: Pottera mám rád, a tak jsem neodolal, když k nám kamarádka Boj o Bradavice přinesla a přidal se ke hře. Hrál jsem za Rona a dostali jsme se nejprve do třetího ročníku. Zpočátku nám hra připadala dost jednoduchá, ale vyšlo najevo, že jsme si špatně vyložili pravidla. Když jsme již hráli správně, byla hra najedou o dost těžší, ale zároveň i zábavnější. Je skvělé, že postavy přibývají podle toho, ve kterém dílu se poprvé objevily a hrdinové postupně stárnou. Nakonec se nám podařilo dokončit všech sedm ročníků.

Hodnocení hráče: Taková blbinka, která vznikla k příležitosti hokejového MS v Praze a Ostravě. Na chvíli zabaví, ale už jí asi hrát nebudu.

Hodnocení hráče: Když jsme byli přejedení všemi těmi Osadníky, Párty Aliasy a Krycími jmény, ukázaly se Židle jako dobrá náhrada. Jedna hra je na chvilku, ale náš cíl, použít všechny židle, se podařil splnit.

Hodnocení hráče: Kdo jednou nechtěl být rybářem? Tohle je celkem zábava, ale bohužel jen pro mladší hráče. Osobně mám radši variantu s magnety, protože ty zubaté rybky bez nich mají velkou tendenci zapadat zpět do díry.

Hodnocení hráče: Padající opičky mě baví víc, a taky míň bolí, když spadnou :) Na občasný odpočinek, ale Jenga není špatná.

Hodnocení hráče: Starší syn hru dostal k narozeninám od kamarádů a hned jsme ji zkusili. Zpočátku mi nepřišla nijak speciální, ale postupem času po pochopení všech pravidel jsme se všichni dost bavili. Dokonce zaujala i mladšího syna, který jinak moc deskovky nemusí. Teď občas sám od sebe přinese krabici, abychom si střihli jeden průzkum labyrintu s drakem na konci.

Hodnocení hráče: Tuhle nesmrtelnou klasiku jsem dal loni (2021) synkovy k svátku a nemůže se jí nabažit. Pořád chce, aby to s ním někdo hrál.

Hodnocení hráče: Kostky jsem hrál s bráchou a s rodiči především v dětství a prokládali jsme je ještě Žolíky. Teď mě ale to nekonečné počítání už tolik nebaví.

Hodnocení hráče: Dříve jsem skládal slova celkem často, ale teď už mě to moc nebaví, asi stejně, jako luštění křížovek.

Hodnocení hráče: Vlaada Chvátil je borec, který dokázal prorazit nejen s Krycími jmény do světa. Mě osobně více baví jiné hry, ale určitě se nejedná o špatný počin.

Hodnocení hráče: Tohle jsou takové jiné Lodě. Ty mě však baví víc. Logik jsme měli s bráchou u babičky, ale kdo ví, kde nakonec skončil.

Hodnocení hráče: Loupežníky jsme s bráchou jako malí vůbec neuměli hrát, ale přesto jsme je pořád rozbalovali. Bohužel se při našem dovádění poztrácelo několik figurek, a když jsme je po několika letech dokoupili, moc nás hraní nebavilo.

Hodnocení hráče: Asi nejhorší deskovka, co jsem doposud hrál. Ani jedna varianta za moc nestojí a už jsem se jí zbavil.

Hodnocení hráče: Zajímavé je, jak je sbírání různě barevných tyčinek zábavné. Když hraju se synkem padající opičky, vždycky si na Mikádo vzpomenu.

Hodnocení hráče: Mlýn jsem hrál svého času často, ale teď už mě moc nebaví. A i předtím jsem dával přednost spíše Dámě.

Hodnocení hráče: Lodě mě bavily vždy. Skvělé jsou jak na čtverečkovaném papíru, tak v tomto provedení, kdy se místo křížkování tužkou zásahy a nezásahy označují pomocí plastových tyčinek. Není nad to si potopit pár lodí.

Hodnocení hráče: New York 1901 jsme se ženou dostali již před několika lety, ale nikdy jsme se nedostali k hraní. Hru jsme tak přesunuli na chatu, a tam konečně rozehráli. Vyklubala se z ní skvělá strategie, kterou jsme hráli několikrát za sebou a určitě to nebylo naposledy.

Hodnocení hráče: Noctilucu přinesla kamarádka spolu s Takenokem, ale na rozdíl od pandího dobrodružství mě tahle kostkovaná moc nezaujala.

Hodnocení hráče: V současné době (2022) je to asi nejhranější deskovka u nás doma. Baví mě přerušovat soupeřům dlouhé cesty a zabírat jim místa na stavbu vesnic. Baví mě samotné stavění a výhodnější výměna karet v přístavech. Mrzí mě jen, že nejde hrát ve dvou, a tak chci zkusit karetní variantu.

Hodnocení hráče: Osadníky doma nerozehrajeme bez tohoto rozšíření, a to ani ve třech nebo čtyřech hráčích. Máme potom víc prostoru, i když to většinou skončí tím, že se handrkujeme o ta nejlepší místa pro stavbu a půlka mapy zůstane prázdná.

Hodnocení hráče: Zajímavá alternativa klasických Osadníků. Hned při první hře ve dvou jsme se dostali do slepé uličky a hra nešla dokončit s deseti vítěznými body. Přibrali jsme některé z karet pro tři hráče a bylo po problému. Určitě budeme hrát dál, i když na originál karty nemají.

Hodnocení hráče: První rozšíření Osadníků, které jsem hrál, když tedy nepočítám to pro 5 - 6 hráčů. Stavba "cest" z lodí na moři je zajímavým oživením původní hratelnosti. Nejvíce nás baví scénář Ostrovy v mlze, kde se uprostřed mapy postupně odkrývají nová políčka.

Hodnocení hráče: Stejně, jako původní hru, ani Námořníky nerozehrajeme bez rozšíření pro 5 - 6 hráčů, a také to většinou končí bojem o nejlepší místa.

Hodnocení hráče: Ostrov jsem si chtěl dlouho zahrát, ale bohužel se dal špatně sehnat, a když už se ve zdejším bazaru objevil, většinou jeho cena překročila 1500 korun a blížila se ke dvou tisícům. Naštěstí vyšla reedice, a tak jsem se ke hře konečně dostal. Naprosto splnila má očekávání, a i když jsem Ostrov dlouho nemohl vyhrát, ta škození protihráčům tu je opravdu v nadbytečné míře a každý nakrmený žralok či mořský had a každá převrácená loď pomocí velryby mi dělala radost.

Hodnocení hráče: Opičky jsou jednoduchá a nevyzpytatelná hra, kterou pochopí i malí hráči. Je libo pár opiček? Berte, jsou vaše.

Hodnocení hráče: Jedna z nejlepších párty her, kterou jsem hrál a příležitostně hraji stále. Verše bych vypustil, ale zejména osobnosti jsou super.

Hodnocení hráče: Zajímavá varianta Party Alias, která je ale vcelku zbytečná, protože přilípnout kus papíru na čelo jde i bez čelenky.

Hodnocení hráče: Klasická verze mě baví více, ale ani tahle varianta není špatná. Není na škodu si karty někdy prohodit a popisovat slova určená pro své pohlaví. Něco ale nezná ani chlap ani ženská :)

Hodnocení hráče: Tohoto nacházení stejných obrázků jsem se něco nahrál. Je už řada jiných deskovek, kterým, dávám přednost, ale s dětmi se k Pexesu občas vracím.

Hodnocení hráče: Hru jsem dostal k Vánocům od manželky, která ji vydražila ve zdejším bazaru. Přijde mi trochu složitější na pochopení, a tak v prvním dvou kolech jsme celkem tápali. Ke konci už se ale vše postupně automatizovalo a podařilo se mi zvítězit.

Hodnocení hráče: Tuhle hru jsem dostal jako malý v době, kdy v televizi frčely Kačeří příběhy. Tehdy se mi moc líbila, ale dnes by mě už asi nebavila a navíc ani nevím, kde vůbec skončila.

Hodnocení hráče: Stejně, jako Smolíčka, jsem i Pohádkové loto hrál u mamky v družině. Rád bych si hon někdy vyzkoušel i se Synkem.

Hodnocení hráče: Člověče, nezlob se! pro mladší hráče, kteří ještě neumí počítat. Je to dobré, ale klasické Člověče je lepší.

Hodnocení hráče: Tuhle hru jsem hrozně chtěl, protože jsem v době, kdy vyšla, hrozně žral Indianu Jonese. Při hraní jsem ale zjistil, že to moc dobré není.

Hodnocení hráče: Dostihy jsou Dostihy, ale Byznys má taky něco do sebe. Koupit si Ábíčko, Novu nebo Škodovku má něco do sebe a celkově je ta variace Monopolů opravdu podařená.

Hodnocení hráče: Psí život k nám dotáhla kamarádka, ale moc mě nezaujal. Hra je vždy strašně krátká a vůbec jsem nepochopil, proč tu jsou noviny, protože kosti se dají snadněji sehnat i bez nich ve restauracích nebo popelnicích.

Hodnocení hráče: Tohle měla být asi nová verze Dostihů a sázek, ale vůbec se nepovedla. Několikrát jsem zkoušel Rallye Paříž Dakar dohrát, ale ani jednou se mi to nepovedlo, protože jsem byl z hraní pěkně otrávený.

Hodnocení hráče: Podobně, jako AZ-kvíz, má i Riskuj řadu opravdu těžkých otázek, na které zná odpověď jen ten, kdo se o dané téma zajímá. Nic pro mě.

Hodnocení hráče: Jó Ruleta. Kdo by nechtěl vyhrát mraky peněz v kasinu? Tady se sázejí jen bezcenné žetonky, takže nebyl problém riskovat. Všechno na černou prosím.

Hodnocení hráče: Obrovské překvapení, které jsem koupil budoucímu švagrovi jako vánoční dárek. Po rozbalení jsme s rodinou u Sabotéra skončili celý večer a odehráli několik kompletních her.

Hodnocení hráče: Podobně, jako Kris Kros mě i Scrabble v současné době už nebaví. To ale neznamená, že jde o špatnou hru.

Hodnocení hráče: Tuhle hru měli v iQPARKu v libereckém Babylonu, a protože není na dlouho a děti byly zabaveny něčím jiným, vyzkoušel jsem si všechna možná zadání.

Hodnocení hráče: Doma jsem Smolíčka nikdy neměl, ale mamka pracovala jako družinářka, a tak jsem se ho s dětmi, které měla na starost, něco nahrál. Když Efko vydalo retro edici, musel jsem jí synkovy hned pořídit.

Hodnocení hráče: Táta, který mimo Člověče, nezlob se! deskovky v podstatě nehraje, jednou prohlásil, že by hrál maximálně Soudruha. A tak ho dostal k narozeninám a musel si ho s námi zahrát. Já při té partii skončil dvakrát v blázinci a asi pětkrát ve vězení a jednou dokonce z vysoké pozice. Tohle je na mé nervy moc.

Hodnocení hráče: Takenoko si pořídila kamarádka, a když ho poprvé vytáhla, říkal jsem si, co je to za blbost. Po pár odehraných patiích jsem ale tomuhle kousku přišel na chuť a nemohl jsem se nabažit toho skvělého pocitu, když jsem s pandou užíral bambus někomu, kdo ho potřeboval nechat vyrůst.

Hodnocení hráče: Tepfaktor jsem hrál s manželkou a našimi společnými známými jednou na silvestra. Na ukrácení dlouhé chvíle to nebylo špatné, ale znám daleko lepší deskovky.

Hodnocení hráče: Po první partii, která trvala opravdu dlouho, jsme si doma hru celkem oblíbili. Ze začátku je to celkem těžké na pochopení, ale podruhé už to bylo daleko lepší. Jednotlivé herní mechanismy se vlastně pořád opakují, takže to rychle přejde do krve. Těm, co mají rádi strategické deskovky určitě doporučuju.

Hodnocení hráče: Tohle je hra především pro děti, ale já si ji, coby dospělý také vyzkoušel. Máme doma variantu se sovou, která mi přijde trochu lepší.

Hodnocení hráče: Vetřelců jsme se s bráchou něco nahráli. Dobré je, že záleží na chybách soupeře a vyhrát mohou i obránci, proti mnohonásobné přesile vetřelčích figurek.

Hodnocení hráče: Warcraft III je jednou z mých oblíbených strategií na počítač. Musel jsem tak vyzkoušet i deskovou variantu hry, která se celkem povedla.

Hodnocení hráče: Vím, že mě kdysi tahle hra dost bavila, ale už si pořádně nepamatuji na její pravidla. Pokud na ní ještě někdy natrefím, určitě ji ještě alespoň jednou vyzkouším.

Hodnocení hráče: Zakletý zámek je podobný hře Z pohádky do pohádky, a ta mi přišla i lépe zpracovaná a hlavně hratelná.

Hodnocení hráče: Zlaté Člověče, nezlob se! U téhle hry jsem se vztekal daleko více, protože jsem se musel mnohokrát vracet o spoustu polí zpět. Zvláště ke konci to bylo dost frustrující.