Hodnocení hráče: Hra je to stařičká, má svoje nectnosti, v základu se časem ohraje, ale takovou ji máme rádi a žijeme s ní :-) Atmosféru lovecraftovského městečka zachycuje z celé série podle mě nejlépe a nevyměnil bych ji ani za EH, ani za takzvanou 3. edici.

Hodnocení hráče: Hra se mi líbí. Mechanika je neokoukaná, byť trochu neinstinktivní. Náhodně losované karty budov a zamíchání dlaždic znamenají, že v každé hře přicházejí jiné kombinace. Skládání „barbarského královstvíčka“ a jeho bodování pak trochu připomíná Kingdomino. Lze hrát s dětmi.

Hodnocení hráče: Nápad se mi líbí. Jde o x-tou variaci na městečko Palermo, kdy jeden člen posádky vesmírné lodi je infikovaný čímsi mimozemským a posádka se snaží uhodnout, o koho jde, a vystřelit jej do vesmíru. Na palubě jsou ale také zrádci, kteří jsou zaplaceni za to, že cizí organismus dopraví na Zemi. Názvem hra odkazuje na Vetřelce (Carter Burke) a atmosféra umí být stísněná a konfliktní. Někdo tu lže, ale kdo to je, že… Všichni jste zrádci, jen já jsem výsadkový modul. Na druhou stranu kostky občas vytvářejí hluchá místa, kdy delší dobu nepadne nic kloudného, nebo se naopak během pár hodů dospěje ke konečnému hlasování, aniž by kdokoli cokoli věděl. Výhodou hry je její skladnost a to, že ji po krátkém uvedení do děje a vysvětlení pravidel mohou hrát i nehráči, kterým se obvykle líbí. Řekněme šest až sedm z deseti.

Hodnocení hráče: Je to rychlé, je to zábavné, je to taktické, musí se u toho myslet a kombinovat. Potěší pár neotřelých mechanismů (např. přeplácení karty při verbování, dobírací balíček lícem vzhůru, celý systém obracení karet), hra nezabírá moc místa a dá se rychle vysvětlit. Hrajeme ji pravidelně.

Hodnocení hráče: Po několika hrách dávám devět z deseti. Kyklady jsou skvělé mj. v tom, že takhle komplexní a při tom vyváženou hru se snadno naučí i nováčci během prvních dvou kol. Hra má pár slabin, které zřejmě odstraňují rozšíření, proto nedávám úplně plný počet.

Hodnocení hráče: Stará abstraktní klasika, která nás všechny přežije.

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Pro prcky fajn. Vyhrabal jsem starou versi po sobě s dřevěnými figurkami (výstupní kontrola 7. 12. 1981) a synátor je nadšený. Je to fakt stará hra toho nejjednoduššího typu (jediné dva pokyny jsou „jdi na pole X“ a „X kol neházíš), ale měla už tenkrát pár věcí navíc: Hezčí hrací plán než Z pohádky do pohádky (to zase ale byla lepší hra, jestli si dobře vzpomínám), opravdu moc hezké dřevěné figurky a potom ten mechanismus hraní za cizí postavičky. Vazba mezi hráčem a jeho figurkou tím byla slabší a prohra moc nebolela. Prostě vyhrála princezna nebo Dlouhý, a ne děda nebo sousedovic Mařena :-) Coby dospělý ještě dodatečně oceňuji Nepraktovu proprsenou princeznu :-)

Hodnocení hráče: Malá krabička, dá se brát snadno s sebou, děti baví a dospělého neurazí. Tak proč ne.

Hodnocení hráče: Nu dobrá, když už to tu je… Když se mi někdy v roce 1990 dostala první pravidla pro začátečníky do rukou, bylo to jako zjevení. Ovšem časem přišlo (A)D&D, Shadowrun, V:tM, Fuzion, Battlestar Galactica, Dresden Files RPG … a při zpětném pohledu DrD prostě neobstojí. Hodnotím výhradně pravidla vydaná cca do roku 1996, další edice, DrD+ apod. už mohou být lepší, ale s těmi už jsem do styku nepřišel.

Hodnocení hráče: Hezká (i na pohled) kombinační karetka ve fantasy-pohádkovém rouše. Baví mě možná o fous méně než některé jiné hry, které máme doma, ale sem tam si ji zahraji rád. Dá se snadno vysvětlit, lze ji hrát s dětmi, nehráče většinou chytne na visuál. Balíčky je potřeba hodně dobře míchat.

Hodnocení hráče: Není to vůbec špatné. Taková rychlovka, na kterou se hezky kouká. Kluky raného školního věku to baví a dospělého neurazí. Kdo má rád kombinování figurek a číslíček, ať si ještě půlhvězdičku připočte.

Hodnocení hráče: Ani dobrá, ani špatná, ale vzhledem k době vzniku a opravdu krásným ilustracím bych byl shovívavý. Hru jsem pořídil letos školou povinnému synkovi a pro jeho věkovou kategorii a okruh kamarádů to byla myslím dobrá volba. DDD si s nimi zahraji docela rád, což se třeba o Karaku, který u nich také frčí, říci nedá. Vyvážená ta hra opravdu není, ale to se snad ani od podobného „člobrda“ nedá chtít.

Hodnocení hráče: Zajímavá hra s velice originálním nápadem. Ze hry je cítit, že ji navrhoval biolog, a nikoli hráč, ale o to je to nevšednější zážitek. Pravidla bohužel nepokrývají všechny možné situace.

Hodnocení hráče: Zajímavý námět i herní mechanismus, které zábavnou formou (byť u toho vlastně mrazí) přibližují realitu a marasmus socialistického Polska. Na vydání se podílel polský Institut paměti národa, ekvivalent našeho ÚSTRu. Hra mne baví.

Hodnocení hráče: Tahle hra je geniální, ale vyžaduje správné spoluhráče. Pokud na takové narazíte, výsledkem budou nezapomenutelné morbidně komediální řetězce událostí ve stylu Addamsovic rodiny (a to víte, že lord Slogar skončil coby mozek ve škatuli v důsledku rozmíšky s kapustňákem?) Pokud ne, fungovat to nebude.

Hodnocení hráče: Moc pěkná komplexní karetní hra. Někdo říká, že je nepředvídatelná a neohlídatelná, mně se naopak líbí, že i když v určité fázi někdo ostatním uteče, nebo naopak zůstane pozadu, stačí změna epochy a požadavků doby, a všechno je jinak. Ikonami hradů budete až do středověku všechny válcovat, pak přijde renesance a střelný prach a rázem máte na kartách bezcenné haraburdí. Jednu hru jsem byl skoro celou dobu bitý právě na hradech a potom na továrnách, a nakonec jsem to otočil díky včasnému vynálezu databází. Prakticky až do konce je každý hráč pořád ve hře a má naději. Jako bonus existují i upravená pravidla pro sólovou hru proti „AI“.

Hodnocení hráče: Hodnotím původní německou Dorrovu hru, vydanou u F. X. Schmid. Vynikající hra. Princip je velice jednoduchý, snadno ji pochopí i nehráči, a přitom ve správné skupině lidí skvěle pobaví. Na původní staré versi se mi líbí mj. to, že je hra zasazena do renesanční Itálie 15. či raného 16. století, kde se politika opravdu dělala přesně takhle. Novější varianty s ilustracemi odkazujícími kamsi do baroka či doby třírohých klobouků postrádají tento krásný historický rozměr. Jinak je hra, jak se píše i jinde, naprosté kondensované zlo :-D Ničí přátelství, rozvrací rodiny, zanechává pachuť. Když ji dohrajete, u stolu nesedí jediný člověk, který by neměl pocit, že mu ostatní nespravedlivě ublížili. Tohle Dorrovi musel nadiktovat ďábel osobně. Málokdy dávám 10 z deseti, ale zde nemohu jinak.

Hodnocení hráče: Není to úplně špatné. Jde samozřejmě o hru stařičkou, kostkovou, s pokyny typu „kolo stojíš“ a „jdi o čtyři políčka vpřed,“ ale obsahuje didaktický element dopravních značek, pocit jízdy kamsi na výlet je přítomný a ještě se děti naučí, že bez peněz se do památky neleze. (Leda bychom hodili šestku.)

Hodnocení hráče: Není to špatné. Sice mne tento typ her zas až tak úplně nebaví, ale hra se dá snadno vysvětlit, mohou ji hrát děti a obvykle chytne i nehráče.

Hodnocení hráče: Výborná hra. Začátek je hodně náhodný, avšak s uvolňujícím se prostorem nastupuje taktika, ale přitom taková, že ji zvládnou a pochopí i menší děti. Je to asi naše první hra, ve které sedmiletý syn vědomě dělá taktická rozhodnutí, ví, proč je dělá, a baví ho to. A přitom to baví i dospělé. Tématem i podobou desky Sváča trochu připomíná Raptora, na němž se Bruno Cathala také podílel.

Hodnocení hráče: Velice milé překvapení. Lepší polovička je naprosto nadšená a dala by plný počet bodů s tím, že je to lepší než Dixit. Já sice dávám přednost trochu jiným hrám, ale méně než 4 solidní hvězdy dát také nemohu. Moc pěkné! POZOR: V českém (i slovenském) překladu pravidel upozorňuji na chybu, která silně mate. Píše se o ní i dole v diskusi. Krátce: Lze samozřejmě dávat „nesprávnou a matoucí“ nápovědu. Bubáci a často i raraši tak hrát musejí. Postihuje se pouze nápověda, která je v originále „improper“, tedy neodpovídá pravidlům (tj. obsahuje slovo na kartě nebo jeho odvozeninu, případně doslovný překlad do jiného jazyka). Je to na str. 2 ve druhém bodu odspodu stránky.

Hodnocení hráče: Chytrá malá hra, ideální na hraní s dětmi kolem sedmi let. Dominový systém stavby vlastního královstvíčka pobaví hlavu a mně osobně se líbí i výtvarné zpracování včetně občasných vtípků na některých dlaždičkách (plesiosaurus, Bilbo v Temném hvozdu, sedmimílové boty aj.)

Hodnocení hráče: Po jednom hraní ve dvou zatím tři hvězdičky. Není to úplně špatné a ke konci se docela škodilo, ale sliboval jsem si od toho o fous víc. Jinak pravidla jsou napsaná hodně špatně, ale na BGG ke hře naštěstí existuje vyčištěná domácí varianta, podle které se hraje dobře. Edit: Po hraní ve čtyřech zvyšuji hodnocení na 3,5. Je to sranda, byť ta hra je navržená fakt lajdácky.

Hodnocení hráče: To je neskutečné, jak propracovanou hru se jim podařilo nacpat do tak malého formátu…

Hodnocení hráče: Odpad. Školní pomůcka, která se tváří, že je hrou, ale není jí. Karty obsahují cosi jako edukativní kvíz, ale „herní mechanismus“ prakticky neexistuje. Hoď kostkou, pokus se dojít na světadíl, ke kterému si myslíš, že se vztahuje jedna z vyložených karet, tu se pokus uhádnout. Uhádneš-li, dostanete všichni kolektivně razítko do pasu. Neuhádneš-li, nedostanete nic. Pak si vytáhni dva žetony z pytlíku. Je-li na obou průvodčí, ztratí všichni kolektivně jednu jízdenku. Když dojdou dřív jízdenky, než se naplní pas razítky, hráči prohrávají. V opačném případě vyhrávají. Popis možná tak katastrofálně nezní, ale na stole je to destilovaná nuda.

Hodnocení hráče: Jak tohle ohodnotit? Soudný dospělý by takovou hru sám asi nehrál, že. Ale cílová skupina nadšeně roztáčí medvěda a hýká blahem, když Máša zmizí v propadlišti. Takže asi plná palba, no…

Hodnocení hráče: Nemohu si pomoci, ale tuhle hru mám prostě rád. Líbí se mi po výtvarné stránce, líbí se mi, jak hodně se dá udělat s málem, je mrňavá, dá se vzít všude s sebou, má dokonce i funkční příběh a naučí se ji každý během pěti minut. Summa summarum nadělá se s ní znatelně víc parády, než by jeden do té maličké krabičky řekl.

Hodnocení hráče: Stará abstraktní klasika, byť ne taková bomba jako šachy nebo dáma.

Hodnocení hráče: Nějakou dobu jsem hru měl doma a párkrát si ji zahrál. Není špatná, ale ani mě neuchvátila. Postupně mě přestala bavit, a tak šla zase o dům dál.

Hodnocení hráče: Jednoduchá karetka, která ale silně staví na tomtéž co komiks – znalosti dějin a inteligentní parodii na ně. A tak Záruba mění dějiny, větší než malý počet vyložených komunistů vyhodí Horákovou, Čapek posune všechny spisovatele doprava, Zátopek běhá kolem dokola a Jakeš, Jakeš neumí nic :-D

Hodnocení hráče: Ze starých her, které mám, je asi nejslabší. Hrací plán se mi moc nelíbí, chybí tam nějaký nápad a čekání na trojku, dvojku, jedničku a šestku na konci spíš otravuje. Ale budiž, prcka to baví a úplný odpad to také není. Tři z deseti.

Hodnocení hráče: Pěkná příběhová hra, která námětem chytne i menší děti, ale nenudí dospělé. V podstatě je to gamebook vybavený herními mapami a hezkým prostředím. Herní systém vyžaduje hráče, který pravidla načte a pak nehráčům a dětem říká, jak se věci dělají a dějí. Není to hra čistě pro nehráče nebo menší děti.

Hodnocení hráče: S hodnocením váhám mezi 3,5 a 4. Vzhledem k nepopiratelné didaktické hodnotě (vede děti ke čtení) dávám vyšší hodnocení. Jinak se ale hra dost rychle ohraje a příběhů obsahuje jen pár. Asi by šlo si podomácku napsat a vyrobit další, ale nakonec se k tomu nejspíš málokdo dostane.

Hodnocení hráče: Rychlé, nenáročné, vcelku zábavné, s velkým podílem náhody, zvládnou i děti. Když člověk nemá nereálná očekávání, pobaví se.

Hodnocení hráče:

Hodnocení hráče: Pěkná rychlá hra. Rychle připravená, rychle odehraná, hezká na pohled. Hlavní hvězda herního odpoledne to asi nebude, ale na závěr, nebo někam do hospody super. O hratelnosti svědčí i velmi časté odvety.

Hodnocení hráče: Není to špatné, ale asi nejsem úplně cílová skupina. Pár her a dost. Dílky jsou dřevěné a minimalisticky krásné, to ano. Hru lze vzít kamkoli s sebou „do kapsy“, to také ano. Prodávat ji určitě nebudu a sem tam ji vytáhneme, ale na víc než tři hvězdičky Solunu nevidím.

Hodnocení hráče: Stará abstraktní klasika, která nás všechny přežije.

Hodnocení hráče: Hodnotím základní hru bez rozšíření a v anglické versi: Taková lehce nadprůměrná kostková rychlovka. Neurazí, ale ani neoslní. Kdo má rád Lovecrafta a celý mythos, potěší se pohledem na staré známé. Coby kooperačka umožňuje hru jednoho hráče, takže nad ní člověk může strávit klidnou hodinku dvě místo toho, aby koukal do monitoru. Američané hře přezdívají Cthulhu Yahtzee, což ji s trochou nadsázky vystihuje. Mezi plusy bych zařadil, že se dá snadno naučit, a když ji vezmete někam mezi nehráče, bude je možná i bavit a nehodí vám ji hned na hlavu. Za mínus považuji hlavně nízkou obtížnost v základu, ale tomu se dá postupně odpomáhat (losovat si vyšetřovatele náhodně, zakázat nákup temných znamení v museu, nenahrazovat pohlcené vyšetřovatele novými apod. - na BGG je k tomu nápadů spousta). Novou bych si ji nekoupil, ale za těch pár šušní tady v bazaru je hra ok.

Hodnocení hráče: Tenhle „Arkham Light“ mě baví. Mám to štětstí, že jsem hru koupil z druhé ruky i s oběma velkými rozšířeními, takže variabilita se mi nabízí značná. Líbí se mi doba třírohých klobouků a ospalých děr a na výtvarnou stránku hry jsem si rychle zvykl. Oproti Arkhamu je AToE rychlejší (do dvou hodin bývá hotovo), jednodušší na zapamatování pravidel i obsluhu a dá se hrát kooperativně i kompetitivně. Líbí se mi, že ke každému zloduchovi patří jiná monstra, takže hra proti bezhlavému jezdci probíhá na herním plánu úplně jinak než třeba proti strašákovi. Hodně se hází kostkami a velkou roli hraje náhoda, což někomu může vadit, a jinému ne. Pravidla nejsou napsaná špatně, ale rychle se vyskytnou situace, u nichž není jasné jak je řešit. Autor hry naštěstí hodně věcí zodpověděl na fóru BGG. Celkově si zatím na tenhle kup nemůžu stěžovat a občas si zahraju i sólo. Příběhy padají ze hry docela pěkné :-)

Hodnocení hráče: Prší je lepší.

Hodnocení hráče: Asymetrická karetní hra pro dva hráče, přičemž každý hraje s mírně odlišným balíkem, jinými možnostmi a jinak nastavenými kritérii pro vítězství. Zpočátku se hodně bluffuje (upír) a hádá (člověk), postupně to přechází ve vzájemnou vybíjenou. Na to, jak je hra jednoduchá a malá (dva balíky po čtyřiceti kartách plus devět karet postav, protřednictvím kterých hráči bojují), má až překvapivou strategickou hloubku. Grafika nemusí sedět každému, ale mně přijde hra visuálně krásná. Perlička: Původní námět byla Battlestar Galactica, ale autor nedosáhl na licenci, tak ještě téma narychlo předělával. Je to trochu poznat na (ne)logice některých bojových karet.

Hodnocení hráče: Osel a vůl s lehce poupravenými pravidly a v konjunkturním upírském hávu. Rychlá odsýpačka s docela hezkými obrázky, snadná na naučení a v podstatě bez vazby na námět. Velkou výhodou je vysoký počet hráčů – až dvanáct. Díky kompaktní krabičce z tvrdého kartonu je možné brát ji s sebou všude možně a zabavit s ní na kratší dobu dost lidí.

Hodnocení hráče: Vtipná rychlá hříčka za šest hvězd z deseti. Velkou výhodu představují pravidla, která okamžitě pochopí i nehráči. Jen krabice mohla být menší.

Hodnocení hráče: Po pár hrách řekněme čtyři hvězdičky. Zatím se nám hru nikdy nepovedlo dokončit - obvyklý stav je dva očarovaní skřítci a pět kdesi ve stínech. Ale kvůli výhře se tohle nehraje. Atmosféra i zážitek jsou úplně jiné než všechny ostatní hry a také děti se u toho vrtí méně než u jiných her.