Zombicide (2nd Edition): Fort Hendrix Expansion

hodnoceno 1x (Seznam vlastníků)

Rozšíření Fort Hendrix vs. Washington Z. C.

Autor: Ondřej Grob Netik | 3.8.2022 | 2

Protože rozšíření přináší do hry příběh, a ten je pro mne vždy až na prvním místě, pořídil jsem si Fort Hendrix. A návdavkem jsem získal i několik rozšiřujících pravidel.

Už výběr rozšíření byl zajímavý.  V nabídce jsou totiž dvě rozšíření, Fort Hendrix a Washington Z.C. Obě pouze v angličtině,  česky bohužel nevyšla. (Naštěstí se dají stahnout alespoň přeložena pravidla.) 

Obě přináší z většiny stejné herní prvky. Liší se jen prostředím a příběhem. Z toho důvodu nemá příliš smysl pořizovat obě. Obsah krabice by se vám z většiny duplikoval.

Pečlivě jsem zkoumal a porovnával. Stáhnul si pravidla obou a pročetl je. A rozhodl jsem se.

Teď se pojďme podívat co nového vám do Zombicide 2. edice přinesou.

Všechno nebo nic

Naleznete v obou rozšíření. Toto pravidlo miluji, i když jej moc často nezahrajete. Ale může vás vytáhnout z bryndy. A také vám pořádně  zvednout adrenalin. Tímto pravidlem totiž navyšujete sázku! Můžete zabít víc zombíků, ale můžete tím přijít o zbraň. Rozbít ji. A to pak zamrzí. Ale o tom sázky jsou. A někdy je to otázka přežití.

Na druhou stranu můžete nalézt vojenský opravářský set, který vám umožní jednu událost rozbití ignorovat. A s ním na zádech už je člověk odvážnější. A prostě je mlátíte hlava nehlava. Někdy mi to vychází i polovinu hry.

Den a noc

Opět součástí obou rozšíření. Představuje střídání dne a noci, kdy se žetonem prvního hráče stává měřič času. Jakmile nastane noc, zombíci reagují odlišně. Světlo baterky je přitahuje a urychluje, mají o jednu aktivaci navíc, proto musíte se světlem zacházet s rozmyslem. Osvětlená polička se značí kuželovým žetonem světla. Rozsvícení je „zdarma“, ale zhasnout baterku stojí jednu akci. Někdy vás tak staví do otázky, zda zkusit dostřílet těch posledních pár mrtváků, nebo raději zhasnout svítilnu.

V noční tmě vidí zombie jen na své políčko, řídí se tedy více sluchem. Hluk se stává podstatnějším.

Noc je celkově herně obtížnější. Přeživší vidí jen na vedlejší políčko a trefují jen na šest. (Vždy si ale můžete rozsvítit, případně zkusit nalézt něco s nočním viděním.) Což nás v některých hrách vedlo k zábavné snaze dokončit úkol před rychle se přibližujícím soumrakem. Ale to se vám podaří jen málokdy.

Nebo se stane, že v průběhu dne žádnou baterku nenaleznete a zastihne vás noc. Ale na hledání je potřeba světlo. Bez baterky už nemůžete hledat. A navíc bez baterky střílíte jen na 6. Najednou celou půlku mise musíte mlátit kontaktními zbraněmi. Protože je prostě tma. Jaký jsem z toho měl herní dojem? Překvapilo mne to, ale vlastně to bylo zábavné. Hra se tím změnila, stejně jako strategické uvažování.

Mapové desky

Obě rozšíření přináší dalších šest oboustranných herních desek. U Washington Z.C. představují Bílý dům a okolní pozemky. Fort Hendrix vojenské budovy ve městě. 

Já si vybral Fort Hendrix především z hlediska mapových dílů. Obsahují silnice a tím jsou plně kombinovatelné se základní hrou. Někomu ale může vadit malá odlišnost od základní hry. Washington Z.C. má mapy zcela jiné, luxusní interiér a park. Propojení se zde dělá trochu násilně, kdy za půlkou silnice je hned trávník. Dají se tedy tak nějak připojit, ale ne plně promísit. Pravda je však, že přináší nové možnosti spočívající v práci s terénem parku, kde jsou zátarasy a nepojízdný tank jako vyvýšené stanoviště.

Zombie vojáci, co střílí

Pouze Fort Hendrix přichází s novým typem zombií: střelci. Zbytek instinktů je občas vede k po čertu přesně střelbě.

Už způsob jakým se objevují ve hře je specifický, nečekaně se objevují ve skupinách ostatních zombií. Přiznám že jsem měl u nich trochu obavy z hratelnosti, ale přináší zajímavý prvek do hry, se kterým musíte neustále kalkulovat. Střelci se totiž vynořují z davu jiných zombií a vy je musíte likvidovat přednostně. Což není tak složité, pokud je nekryjí tlusťoši či zrůda.

Jen doporučuji upravit pravidla a nestřílet těmi střelci, kteří byli nasazení v pravě řešené fázi zombií – právě se objevili. Při velké smůle by mohlo dojít k vyřazení přeživšího bez toho, aby měl vůbec možnost reagovat.

Navazující mise

V rámci příběhu obsahují obě rozšíření stejný mechanismus pro navazující mise příběhu. Tím je deník postav pro zlepšování a rozvíjení přeživších,  který jednoduše a zajímavě motivuje dohrát příběh rozvíjením schopností přeživších. A především způsob přenášení zbraní z jedné míse do druhé. 

Už u základních pravidel jsem přemýšlel udělat příběh na pokračování, ale hledání zbraní je silným prvkem herního mechanismu Zombicide. Nevěděl jsem, jak zbraně přenést do další mise a přitom neochudit hru o tento herní prvek. Autoři vytvořili jednoduchý a funkční princip: po misi za každou zbraň hodíte kostkami a tím zjistíte, zda se mezi misemi nerozbila. Čím je zbraň lepší, tím snadněji se rozbíjí. Takže potřeba hledání nových zbraní přetrvává. 

Postavy

Obě rozšíření přináší dalších šest herních postav. U Fort Hendrix jde o vojáky. Postavy jsou zajímavé a kombinovatelné s hrdiny základní krabice. Pro mne to nebylo až tak důležité, ale větší výběr vždy potěší. Herně jsou možná o trošku slabší než ty v základní krabici, čímž lehce navyšují obtížnost hry při hraní za ně.

Co bylo pro mne důležitější je figurka civilisty. Pro Washington to je prezident a sekretářka, pro Hendrix dívka v nesnázích – Penny. Civilista představuje zajímavý herní prvek využitelný i pro různé vlastní mise. Nemá přiřazené žádné schopnosti a i životy, vše určuje nastavení mise.

Vybavení

Mimo předělané vybavení (6 startovních, 30 pokročilých a 11 vymazlených) přináší každé rozšíření svuj vlastní balíček další výbavy. Washington vybavení sekuriťáků, Hendrix 50 kartiček vojenské vyzbroje a vystroje.

Už základní vybavení mne mile překvapilo. Je totiž jiné – cca o půl stupně slabší než v základní hře, čímž se lehce zvedne obtížnost hry. Vojenské vybavení toto ztížení plně respektuje a zvedá sílu jen střízlivě. 

Jsou to opět jen vymazlené bouchačky, které zbytečně přesiluji postavy o dva řády a víc nad ostatní. Za mně je dobré, že zmizela Bajoneta. Tvrdit, že nůž přidělaný na pistoli je několikrát silnější než katana, je offpower.

Ale i tak jsou zde kousky, které ujely ostatnímu nastavení ve hře. Především: Prized katana (3 kostky by postačily), Patton's Colt (raději jen 2 kostky), obligátní Zlaté Kukri (postačí 3 kostky) a především i proti základním pravidlům a všemu totální Wristbreaker (který jsem upravil na 1 život, ale i tak překonává svými 6 kostkami proti 5 vše).

Příběh

Každé rozšíření má svůj vlastní příběh, který se skládá z desíti misí. Washington je o záchraně prezidenta. Hendrix o hledání původu nakazy. Téma příběhu bylo hlavní kritérium, které u mne hrálo roli při výběru rozšíření. A rozhodl jsem se pro pátrání po původu viru. 

Délku desíti misí považuji za optimální délku užití si příběhu, versus možnosti jej dohrát do konce v určitém souvislém sledu.

Deset příběhových misí doplňují příběhové karty (91 ks), které nahrazují úkolové bedny. Karta obsahuje události, výzvy a mění cíle hrané mise. Ale především zavádí do samotné hry příběh. Na rubu karty je pouze základní informace, o co jde. Když postava s kartou interaguje, obrátíte ji a přečtete, co nalezla nebo zjistila. Případně dostane na výběr, jak zareaguje. Což může ovlivnit nejen hranou misi, ale přes klíčové slovo zapsané do deníku dokonce i mise budoucí.

Mise se tím stávají méně předvídatelnými, protože karty přináší zvraty, které dopředu neznáte. A nezřídka musíte vymýšlet nové strategie přežití, aby jste se přizpůsobili novým podmínkám. V základní hře je vše od začátku mise jasné – mapa i úkol. Tady už ne.

Znovuhratelnost příběhu je samozřejmě nižší, budete vědět, co kde je, i o co jde. S jinými hráči snad, ale stejní hráči si to už tak neužijí. Ale z hlediska toho, že příběh zabírá jen pár stránek v pravidlech a ani ne polovinu kartiček, nelze říci, že byl tvořil hlavní obsah krabice. I když pro mne byl ten nejdůležitější.

Nadchnulo mne, jakou schopnost tvořit drama i vyprávět tragédie má několik málo kartiček položených na mapě. Určitě zkusím vytvořit i nějaký vlastní příběh.

Závěr

Za mne povedené rozšíření. Zvláště pokud máte ve hře rádi příběh – pak si užijete Zombicide o trochu více.