Warhammer

hodnoceno 44x (Seznam vlastníků)

Moje první velká desková hra - Warhammer

Autor: Furciferus | 25.7.2012 | 4

Na opravdovou seriózní recenzi si netroufám, ale protože u této hry zatím chybí jakýkoli popis, odhodlal jsem se k sepsání alespoň několika dojmů a postřehů, kterých jsem nabyl po několikerém hraní.

Warhammer mi tehdy před lety učaroval. Byla to první "velkolepá" desková hra, se kterou jsem se setkal. V některém z tehdejších černobíle a amatérsky tištěných fanzinů jsem objevil popis této hry, včetně několika nekvalitních fotografií, které však o to víc probouzely čtenářovu fantazii. Byly na nich armády nabarvených figurek, nádherně zpracovaná hrací pole, prostě něco, co jsem do té doby neviděl. Po přečtení článku jsem byl tak nadšen, že jsem se rozhodl sehnat Warhammer stůj co stůj. A podařilo se mi to - v jediné speciálce v Ostravě, vlastně to byl trochu zázrak.

Když jsem velikou a graficky krásně zpracovanou krabici otevřel, byl jsem nadšen množstvím herních komponent, které jsem za závratnou cenu 1800 Kč (pozor, mluvím o 90. letech!) získal. Spousta příruček, figurek, kartonových částí. Nejdříve jsem se kochal krásnými a barevnými obrázky v pravidlech a pochopil, že stát se jen na jejich základě fanatikem Warhammeru asi nebude tak těžké. Člověk si ještě před první partií uvědomí, že to, co se nachází v bedně, je opravdu jen a jen čirý základ potřebný k tomu, aby se dalo začít hrát. Ale že každý, kdo chce zažít něco podobného, jako je naznačováno těmi velkolepými ilustracemi v příručkách, bude muset investovat do Warhammeru obrovské množství času, energie i peněz. Zkrátka se přede mnou takřka ihned otevřela nová dimenze - svět Warhammeru, který jsem předtím vůbec neznal, protože jsem nebyl obeznámen ani s knižními tituly zasazenými do tohoto prostoru.

Pokud jde o přípravu na hru, zjistil jsem, že teprve nyní objevuji kouzlo modelářství. Jako kluk jsem mnohokrát obdivoval krásné modely železnic plné zmenšenin hor, lesů, tunelů a miniaturních nádraží, ale nikdy jsem netoužil něco takového sám stavět. Nikdy jsem neskládal modely lodí nebo letadel, neměl jsem na to trpělivost. Warhammer to ve mně probudil. Asi proto, že samotným nabarvením figurek a vystavěním herní mapy zábava nekonečí. Není to cíl. Všechno pak teprve začíná a člověk sklízí ovoce svého úsilí a trpělivosti, protože čím detailněji a dokonaleji hru připraví, tím atmosféričtější pak hra bude. Svou první hru jsem samoztřejmě sehrál na velmi provizorním hracím poli - ubrus místo trávy, několik knížek místo kopců, nenabarvené figurky apod. Ale už během této první partie jsem se velice těšil na to, jak se všechno v budoucnosti posune kupředu, jen co Warhammeru obětuji "pár" dnů a týdnů volného času. A tak jsem vyrazil do obchodu pro modeláře, nakoupil barvičky a štětce, umělé stromečky pro železnici, umělou trávu pro posyp povrchu herní plochy a pustil se do práce. Nutno říct, že jsem se nikdy nedostal do fáze opravdového profesionála a zkušeného hráče, protože všechno ztroskotalo na nedostatku herních partnerů. Lidi kolem mě nebyli ochotni učit se rozsáhlá pravidla (navíc v angličtině) a věnovat tolik času hraní. Přesto jsem zažil několik týdnů nebo měsíců nad barvením figurek a stavěním herních polí, což byla úžasná zkušenost - figurky mám dnes vystavené ve skříni jako hezkou vzpomínku.

Mým největším problémem při samotném hraní byla nedokonalá znalost angličtiny. Hodiny a hodiny jsem trávil nad slovníkem a prokousával se pravidly - pojatými občas velmi epicky a rozvětveně. Nakonec jsem ale všechno důležité pochopil a mohl začít hrát. Hry jsou opravdu dlouhé, a to jsem pracoval jen se základní sadou obsahující pár desítek modelů. Kdybych se býval dostal do fáze, kdy na hrací ploše operují desítky jednotek a stovky figurek, dovedu si představit, že jedna partie trvá mnoho dnů. To je samozřejmě velmi náročné a ne každý si může v životě dovolit obětovat tolik volného času jediné hře.

Proniknutí do pravidel je relativně snadné a myslím, že velmi brzy už člověk jen sem tam nahlédne do tabulky s přehledem jednotlivých herních fází. Během hraní mi vadilo asi jen to, že tu přebírá velmi zásadní roli náhoda. Neustálé házení kostkami spolehlivě zlikviduje jakoukoli strategii, alespoň jsem z toho měl ten dojem. Ono ale vymýšlet kdovíjaké strategie s pár vojáčky není nijak jednoduché, asi to chce větší armádu i zkušenosti. Také tu panuje určitá disproporce v popisu jednotlivých ras. Elfové mi přišli moc silní, skřeti zase žalostně slabí. Příkladem může být hod na morálku (zjišťuje se, zda se jednotka nedá strachy na útěk ještě před vypuknutím boje) - skřeti prchají de facto pořád a bývá těžké je zase "uklidnit".

Celkově je Warhammer hrou stavící především na skvělé atmosféře, je to lahoda pro oko. Učíte se trpělivosti, zručnosti při malování modelů, můžete si užít spoustu legrace se spoluhráči, cítit se chvíli jako generálové :) Chce to jen najít dost času, peněz a ochotných lidí! To poslední zdůrazňuji. Ale tohle asi platí u každé hry. Už dlouho jsem ale na Warhammer nikde nenarazil - dá se ještě vůbec sehnat??