Vysoké napětí

hodnoceno 382x (Seznam vlastníků)

Zákon nabídky a poptávky a distribuce elektřiny

Autor: Vernon | 1.2.2023 | 6

„Zjistil jsem, co svět potřebuje. Potom jsem šel a vynalezl to.“

– Thomas Alva Edison

Vysoké napětí (v originálu Funkenschlag, anglicky Power Grid) je ekonomicky budovatelská hra, ve které budete budovat svou síť elektráren a skrze ni provádět produkci a distribuci elektrické energie. Autorem je Friedemann Friese. Jedná se o dnes již tradiční euro hru, která patří mezi první eurohry lokalizované v Česku. Původně byla tato hra vydána již v roce 2001 a vyšla k ní i řada rozšíření a map, včetně Deluxe verze hry. Tato recenze se věnuje přepracovanému vydání hry z roku 2022, které vyšlo v rámci projektu Albi Exclusive.

Herní komponenty, vizuální stránka a zpracování hry

Vlastní hra obsahuje oboustranný herní plán, dřevěné komponenty (především suroviny a stanice), karty elektráren, „lama karty“ a sešit pravidel. Jako platidlo využívá papírové peníze (měnu „Elektro“), bankovky jsou bohužel potištěny pouze z jedné strany. Každá surovina má svůj originální vzhled, stejně jako jsou tvarem odlišeny i některé dřevené ukazatele.

Herní plán je oboustranný. Na jedné straně je mapa Německa, na druhé je střední Evropa. Oba herní plány jsou barevně rozděleny na území, dle počtu hráčů je aktivní daný počet území. Na plánu střední Evropy najdete oproti Německu území, na kterých je zakázáno využívání jaderných elektráren.

Jednotlivé elektrárny jsou představovány čtvercovými kartami. Každá elektrárna má v levém horním rohu hodnotu (minimální cenu), uprostřed ilustrační obrázek elektrárny a spodní hrana karty znázorňuje druh elektrárny spolu s tím, kolik stanic je elektrárna schopna zásobovat a za jakou cenu (ve smyslu požadovaného paliva) je schopna elektřinu vyrobit. Potěší, že jednotlivé ilustrace elektráren se liší jednak dle typu, ale také dle hodnoty.

Pravidla

Vlastní pravidla mají 9 stran (vyjma titulní strany a závěrečného přehledového listu). Pravidla dobře popisují jednotlivé fáze. V popisu nechybí vypsány důležité body jednotlivých fází, většina těchto bodů není uvedena v přehledovém listu, a tak se v průběhu hraní občas trochu hůře dohledávají nebo se na ně může zapomenout. Jinak je však přehledový list (poslední strana pravidel) dobře zpracovaný.

Líc „lama karty“ popisuje průběh herního kola s využitím ikonografie, která je jednoduchá a logická. Na rubu karty je uvedena tabulka možných příjmů, resp. to, kolik peněz dostane hráč za dané množství vyprodukované a dodané elektřiny. 

Celkové zpracování hry působí lehce retro designem, který za mě dává hře osobitost. Dřevěné komponenty mně osobně sedí k celkovému zpracování hry. Hra využívá celkem syté barvy, které používá zcela funkčně – na první pohled jsou jasně rozdělena jednotlivá území na herním plánu, taktéž i různé druhy elektráren.

Vizuální zpracování: 8/10

Komponenty: 8/10

Pravidla: 8/10

Hra v kostce

Nejprve se připraví herní plán. Poté každý hráč dostane 50 Elektro (peněz), připraví se trh se surovinami a elektrárnami. Hráči dostanou ve své barvě 22 stanic. Na závěr přípravy se určí náhodně první hráč

Centrálními mechanismy jsou dražba, nákup surovin a stavba stanic. Vlastní hra se dělí na 3 epochy, každá z nich se pak skládá z několika herních kol a každé z těch pak z 5 fází. Epocha určuje, kolik hráčů může mít své budovy v jednotlivých městech. Také určuje, jaké množství surovin se doplňuje na trh ve fázi byrokracie.

Průběh herního kola je následující:

• Fáze 1 – Určení pořadí hráčů: Prvním hráčem se stává hráč s největším počtem měst ve své síti. 
• Fáze 2 – Dražba elektráren: První hráč začíná dražbou elektrárny. Hráč si vybere elektrárnu a vyvolá dražbu (minimální vyvolávací cena je uvedena v levém rohu karty). Ostatní hráči se můžou účastnit dražby a tím zvedat cenu. Hráč může současně vlastnit maximálně 3 elektrárny. Po zakoupení elektrárny se na trh vždy doplní nová elektrárna.
• Fáze 3 – Nákup surovin: Počínaje posledním hráčem si všichni hráči mohou nakoupit suroviny, které jsou potřebné pro produkci energie v elektrárnách. Poslední hráč (hraje jako první) nakupuje suroviny jako první, a tedy za nejmenší aktuální ceny; zároveň však platí, že suroviny je potřeba mít kde skladovat a každá elektrárna uskladní v jednu chvíli maximálně dvojnásobek své spotřeby surovin.
• Fáze 4 – Stavba stanic: V této fázi se staví (od posledního hráče) nové stanice do energetické sítě. V epoše 1 může v každém městě stát pouze jedna stanice, v epoše 2 dvě stanice a v poslední epoše tři stanice. Počet stanic, které může hráč postavit, je omezen pouze penězi.
• Fáze 5 – Byrokracie: V této fázi hráči produkují ve svých elektrárnách elektrickou energii, ta je následně distribuována v rámci sítě daného hráče. Pro výrobu jsou spotřebovány suroviny. Následně hráč získá peníze podle počtu měst (stanic), kterým byla elektrická energie dodána (tedy vyhodnotí vždy nižší číslo z dvojice „počet jednotek vyrobené elektřiny“ a „počet jím vlastněných stanic“). Poté jsou na trh doplněny suroviny.

Konec hry se spouští, když hráč do své sítě postaví 14–18 (dle počtu hráčů) stanic. Následně se vítězem stává ten, kdo je schopen distribuovat elektřinu největšímu počtu měst. V případě shody rozhoduje množství zbývajících peněz.

Hodnocení hry

Vysoké napětí je středně rychlá strategická hra (hra nám zabrala průměrně hodinu a půl), která vyniká systémem dražby a skvělým zapracováním ekonomického zákonu nabídky a poptávky. Tyto herní mechaniky jsou zapracovány jako velmi čistý design, tzn. že fungují bez jakýchkoliv výjimek a jsou skvěle zpracované do vlastní hry. 

Dražba elektráren je skvěle zpracována do hry. To, že hráč může mít maximálně 3 elektrárny, přímo nutí hráče k postupnému nákupu lepších a lepších elektráren. Vlastní dražba občas vyžaduje několik způsobů uvažování: Chci danou elektrárnu pro sebe? Chci aby ji nezískal někdo jiný? Nechci vyvolat dražbu, abych nepřidal na trh lepší elektrárny pro ostatní?

Mechanika nabídky a poptávky je skvěle využívána pro nákup surovin a pro stavbu města. V případě surovin to znamená, že čím více je surovin na trhu, tím nižší je jejich cena. V případě měst platí, že kdo dříve přijde, platí méně za stavbu.

Hra je ve své podstatě dopočitatelné euro, vyjma fáze dražby. Tato fáze variuje jednak díky tomu, jak náhodně přijdou vlastní elektrárny k dražbě, ale taky tím, jak zuřivě se budou hráči přehazovat. Dle herní skupiny může hra přinést analytickou (počítací) paralýzu. Celkově by se hra dala označit za ekonomický rychlostní běh o to, kdo nejrychleji postaví dostatečně silnou síť elektráren. Tento sprint může po čase působit lehce repetitivně – opakující se akce. Tady bych ale rád podotknul, že případný twist by narušil přístupnost hry.

Trochu nepříjemný pocit může přinést moment, kdy si hráč spočítá, že již nemá šanci na vítězství. Toto zjištění zpravidla přichází v posledním kole, takže nepříjemný pocit netrvá dlouho, ale vítěz je většinou znám již před poslední fází byrokracie. Nicméně i přesto může hráč situaci využít a ztížit cestu k vítězství ostatním – např. vykoupením co nejvíce surovin z trhu.

Dle počtu hráčů je aktivní dané množství území na herním plánu, ve větším počtu si hráči i přesto trošku „zavazí“ na herním plánu – v jednom městě můžou být maximálně tři hráči. Nicméně hlavní vliv počtu hráčů je cítit především na trhu surovin, kde si hráči „škodí“ citelněji, neboť poslední hráč nakupuje nejlevněji a postupně se vykupováním surovin jejich cena zvyšuje.  

Herní plán střední Evropy přichází s jedním zpestřením oproti mapě Německa, a to konkrétně v podobě Rakouska a Polska, kde nelze využívat energii z jaderných elektráren. Jedná se o zajímavé oživení, které zároveň není pro hru stěžejní, resp. ji neovlivňuje nijak zásadněji.

Závěrem je třeba velmi kladně zhodnotit zpracování tématu hry. Herní mechaniky, dobře a velmi jednoduše využívají téma hry. Téma elektráren je tu zpracováno od samotného budování elektráren (formou dražby), rozšiřování sítě, produkci až po prodej elektrické energie.

Hra je tedy tematická, přístupná, strategická a ekonomická s čistým herním designem. Troufnu si říct, že hra může být vhodná jako vstupní, ale baví i ostřílené hráče, pro které výborně funguje třeba jako „druhá“ hra herního sedánku.

Herní mechanismy 10/10

Zpracování tématu hry: 9/10

Variabilita hry: 7/10

Celkové hodnocení: 9/10

Silné stránky hry:

+ Mechanismus dražby elektráren

+ Zpracováni zákona nabídky a poptávky

+ Přístupnost hry 

+ Čistý herní design

+ Interakce mezi hráči

Slabé stránky hry

– Bankovky nemají oboustranný potisk

– Analytická (počítací) paralýza