Voidfall

hodnoceno 19x (Seznam vlastníků)

Vzestup a zkáza Dominea

Autor: Infidus | 10.12.2023 | 8

Po staletí vládl rod Novarchů galaktické říši Domineu pevnou a železnou rukou. Rozmach vědy a techniky za jejich vlády dosáhl nevídaných rozměrů a poodkryl roušku tajemných nových galaxií a jejich národů. Jak Novarchové nabírali na síle, zároveň s tím se kolem nich rozšiřoval vliv náboženského kultu zvěstujícího příchod existence z jiné dimenze – Voidbornů.

Většina to považovala pouze za mýtus, ale pravdou byla skutečnost, že právě temný vliv Voidbornů poskytl Novarchům možnosti k rozkvětu. Když rozsah říše dosáhl enormních rozměrů, otevřela se interdimenzionální brána a Voidborni byli vítání jako spasitelé, ale jejich jediným cílem bylo rozšířit korupci po celém vesmíru. Nyní je na bedrech ostatních národů, aby korupci zastavily a staly se vládci Dominea.

Příprava hry

Jedním z největších minusů této hry je právě její příprava. Po 9 odehraných hrách se mi nepodařilo dostat se s přípravou pod 30 minut. Samozřejmě přípravu urychlí, pokud je vás na to více, naposledy jsme ve třech připravili hru za 20 minut.

Ve hře je spoustu možností pro sólo, kooperativní nebo kompetitivní variantu hry. Vybrat si můžete dle komplexity a agresivity v daném scénáři. Každý scénář má vlastní rozložení mapy, národy pro hráče i padlé rody, které určují technologie ve hře.

Příprava spočívá v rozložení hexů na stůl a na ně dle nákresu v knize scénářů naskládání žetonů slávy či objevů, lodí Voidbornů, populačních kostek, korupcí, instalací… Zkrátka je toho hodně. Každý hráč si vybere jeden z doporučených národů a jednu ze dvou variant počátečních surovin a technologií. Na separátní desku se připraví technologie pro daný scénář a agendy. Dále galaktická deska, která popisuje jednotlivé kroky a události.

Průběh hry

Ve Voidfallu se ujmete jedné ze 14 asymetrických ras a během 3 kol (skládajících se ze tří částí) se pokusíte získat co nejvyšší vliv (body).

1. Fáze A prakticky představuje přípravu nového kola a na začátku hry se přeskakuje, jelikož je provedena v rámci její přípravy. V dalších kolech zde odstraníte jeden trade token, obnovíte nabídku pokročilých technologií, určíte nové pořadí hráčů a vyhodnotíte galaktickou událost. Události jsou ve většině případů rozdělené na více částí a často bývají zároveň negativní i pozitivní. (Příklad: Zvyšte obranu Voidbornů v sousedním sektoru a do vašeho sektoru umístěte guildu (zvýšení produkce)). Další funkcí události je určení počtu karet, které se budou hrát v tomto kole, a zároveň určuje cíle pro dané kolo, které vás můžou při splnění odměnit.
2. Ve fázi B se odehrává většina hry. V pořadí hráčů postupně každý zahraje jednu kartu a provede 2 ze 3 vyobrazených akcí a takto to jde dokola, dokud všichni nezahrají určený počet karet pro dané kolo. Akcí na kartách je celkem 27 (3×9 karet, které má každý hráč k dispozici), ale většina z nich se opakuje či je mírně poupravená. Hlavními akcemi, které můžete provádět, jsou nasazení guildy (ty vám zvyšuji produkcí jedné z pěti surovin v závislosti na populaci v daném sektoru), těžba surovin, pohyb po mapě, útok, posun na populační stupnici, odstranění korupce, zvyšování populace či výzkum technologií. A zvlášť si popíšeme akci získání karty agendy: agendy jsou hlavním zdrojem bodů a jejich karty získáváte ze společné zásoby. Při zahrání této akce si vyberete jednu z nabízených kartiček, nebo si líznete 2 naslepo a jednu si necháte. Na každé kartě je vyobrazeno, za co konkrétně dostanete body na konci každého kola. Agendy jsou rozděleny na čtyři druhy a každá se specializuje na bodování jiného typu (např. guildy, sektory, populační stupnice atd.).
3. Na začátku fáze C se spustí skirmish, což je útok Voidbornů dle množství korupce na desce hráče. Hráči dopředu vědí, jak silný útok je čeká a kam Voidborni zaútočí, lze s tím tedy kalkulovat a na útok se připravit. Dále následuje krok údržby, v němž platíte jídlo za agendy a za určité lokace na mapě. Dalším krokem je ohodnocení úkolů události a nakonec obodování agendy.

Cílem hry je během těchto 3 kol nasbírat co nejvíce bodů z agend, bojů na mapě, karet událostí či populačních stupnic. Na konci každého kola proběhne bodování a hráč, který má na konci nejvíce bodů zvítězil. Bodují se však pouze sektory a agendy, které jsou „čisté“, tedy bez korupce. Hráči se musí snažit očišťovat svoje sektory a desku hráče od vlivu zákeřných Voidbornů.

Zajímavým mechanismem ve hře je korupce: pokud na nějakém sektoru, agendě nebo populační stupnici máte korupci, nelze tuto část na konci kola obodovat. Korupce se získává primárně různými akcemi (můžete mít silnou akci na kartě, ale za to dostanete korupci a umístíte ji na desku hráče či na váš sektor), událostmi v první fázi hry, případně pokud získáte sektor, který zkorumpovali Voidbornové, korupce na něm zůstává. Korupce se zbavujete akcemi na kartách, technologiemi nebo posunem na populační stupnici.

Dojmy

Voidfall je prezentována jako 4X strategie pro nadšence do euroher, opak je však pravdou. Voidfall je heavy eurohra pro milovníky 4X vesmírných strategií, ale jedná se spíše o 2,5X. Ač proti sobě hráči bojují, nikoho nelze z mapy vymazat, tedy zde odpadá prvek „eXterminate“. Co se týče objevování (eXplore), mapa je již sestavená dopředu a jediné, co ve hře nacházíte, jsou žetony objevů, na nichž můžete nalézt suroviny, body, guildy (víceméně produkční budovy) či instalace (přístavy a strážné věže). Z čistokrevného 4X žánru zde tedy zůstává rozpínání se po mapě (eXpand) a využívání zdrojů na nových sektorech (eXploit).

Jedná se o opravdu komplexní hru, ani ne tak kvůli složitosti pravidel, ale vlivem velmi rozsáhlé ikonografie, která je rozklíčována na čtyřech A4 stránkách. Na druhou stranu je třeba říci, že spousta symbolů si je podobných, a hlavně jsou všechny velmi intuitivní. Již po jednom zahrání vám tak vejdou pod kůži a nejspíš je nebudete muset dohledávat. Komplexita dále spočívá v ohromném množství možností a tím pádem velkém objemu věcí, které je potřeba sledovat. Během první i druhé hry bude pro většinu hráčů složité dávat pozor na to, co dělají ostatní, a víceméně se budou soustředit jen sami na sebe. Tento „problém“ ale po pár hrách zmizí a pak už budete bedlivě sledovat, co dělají vaši protihráči a jak je můžete přibrzdit a zároveň z toho sami profitovat.

Pokud si od hry slibujete zážitky jako od Eclipse či TI4, možná budete zklamaní. Avšak pokud máte rádi hutnější eura a zároveň jste příznivci jedné ze zmíněných her, Voidfall je přesně pro vás.

Jedná se rozhodně o hru, která potřebuje více zahrání, právě z důvodu množství akcí a možností. Po prvním zahrání se člověk může cítit přehlcen a může mít pocit, že je toho ve hře zbytečně moc. Hodně tam toho skutečně je, ale rozhodně ne zbytečně. Po pár hrách do sebe vše začne krásně zapadat a dávat smysl a v hlavě už vám samy naskakují možnosti a vy víte, kterou kartu a kterou akci přesně chcete zahrát, abyste maximalizovali potenciál daného národu nebo agendy.

Asymetričnost národů spočívá v rozdílných technologiích, počátečním rozestavení guild, deskách hráčů a specifických schopnostech. Na zadní straně desky každé frakce je uvedena komplexita v rozmezí 1–4, styl hry, zvláštní schopnosti a na co se soustředit podle zvolené technologie. Míra komplexity je zde opravdu znát a nejtěžší národy potřebují více partií, aby je člověk zahrál správně. Žonglování s korupcí či surovinami může dát člověku docela zabrat. Popis, jakým směrem se má daný národ ubírat, je velmi užitečný – stačí jen pár vět a víte, že váš národ se má soustředit na rozpínání a vojenskou sílu nebo že jste silní v produkci surovin či krocení korupce. Podle toho si také vybíráte vhodné bodovací agendy a snažíte se vše skloubit dohromady, což může být na začátku hodně zahlcující.

Další pocity z prvních her mohou být, že se jedná o multiplayer solitaire, v němž se každý snaží vymyslet co nejlépe vlastní strategii a nepomýšlíte na to, co dělají ostatní, nedejbože na to, že byste s nimi měli jít do konfliktu. Také tento pocit rychle zmizí. Ve většině her ke konfliktu mezi hráči dojde a může to být dost zásadní, jelikož sektory bez korupce můžou být velmi dobře bodované na různých agendách.

Samostatnou sekcí je ve hře souboj, který je zde řešen deterministicky a dopředu víte, jak dopadne. Za mě je to velké plus, ale milovníci ameritrashe mohou zaplakat, jelikož ve hře nenajdete kostky. Samotný boj je velmi jednoduchý a intuitivní – skládá se ze dvou fází: fáze přiblížení (Approach) a fáze střelby (Salvo). V Approach fázi se vyhodnotí případné zásahy před bojem samotným, které můžou způsobit například strážné věže v sektorech či některé technologie. Pokud znáte Eclipse, představte si to jako missiles – střelba před bojem. Po vyhodnocení této fáze se přejde do Salvo fáze. V té se vyhodnotí iniciativa dle lodí a jejich množství, zkontrolují se technologie a střílí se navzájem po 1 zásahu (pokud nemáte technologii na větší poškození). Vyhodnotit boj tedy zabere pár vteřin a dopředu víte, na čem jste.

Velkým plusem této hry je také herní doba. Ve třech hráčích hrajeme obvykle 2:30–2:40h. Poslední hra ve čtyřech hráčích se zastavila na čase 3:09h. Je k tomu ale nutno připočíst dobu na přípravu a úklid, což dohromady zhruba hodinku přidá.

Hodnocení

Začnu zostra – Voidfall je za mě bezkonkurenčně nejlepší hra letošního roku a určitě by toto kritérium splňovala i za rok 2022.

Jak jsem již výše zmiňoval, po první hře může být člověk přehlcen a i já jsem se tak cítil. Věděl jsem, že se mi hra líbí, ale nebyl jsem si jist, že ji musím mít doma a jak často by se dostávala na stůl. Po druhém zahrání, kdy už člověk tuší, co dělá, nebylo o čem a Voidfall jsem okamžitě pořizoval. Doma ho mám šest týdnů, svou kopii jsem hrál již sedmkrát a dnes jsem natěšen na číslo osm. Tedy obava, že by se nedostával na stůl, se vytratila.

Fakt, že se každý národ hraje rozdílně, že máte na výběr z desítky scénářů a rozložení mapy nebo že jsou ve hře pokaždé jiné technologie, přináší tomuto skvostu obrovskou znovuhratelnost. Většinou mám po dohrání hry chuť dát ji hned znovu a lépe, protože prostoru na chyby je zde spoustu, ale netrestají vás nijak zásadně. Velké pozitivum této hry je, že když nezvolíte optimální akci, hra vás nepotrestá, jen méně odmění (pokud samozřejmě nečekáte útok nepřátel s velkou silou a místo vybudování obrany si vyprodukujete jídlo a vezmete agendu).

Jednotlivé akce jsou obrovsky uspokojivé, protože každý krok vás navede k dalšímu a každá akce vás něčím odmění. Já osobně mám rád euro hry a zároveň 4x strategie, tím pádem se mi Voidfall přesně trefil do vkusu a ani po devíti hrách jsem nenašel nic, co by mi na této hře vadilo, až na délku přípravy, ale to neberu jako herní minus.

Pokud máte rádi hutnější eura a zároveň jste příznivci her jako Eclipse nebo TI4, neumím si představit, že by vás Voidfall nebavil. Na druhou stranu, pokud chcete ve hře kostky, a chcete, aby byly boje nepředvídatelné nebo jsou pro vás stropem komplexity Vinohrad, Na křídlech či Bílý hrad, Voidfall pro vás zřejmě nebude tím pravým.

Komplexita pravidel 4/5

Komplexita strategie 4,3/5

Hodnocení hry: 10/10