Vládce Tokia

hodnoceno 476x (Seznam vlastníků)

King of Tokyo - recenze

Autor: Venca81 | 8.11.2011 | 11

Úvod

Hra King of Tokyo představuje souboj příšer, která znáte z filmů či komiksů. Jedná se o obrovská monstra, která jedním dupnutím nohy rozmáčknou autobus, máchnutím pracky zboří průměrný činžák a pod jejich dechem se kroutí ocelové nosníky mostů. Váš úkol je snadný: buďto se staňte nejaktivnější příšerou, která napáchá co nejvíce škod (nasbíráním 20 bodů) a nebo zlikvidujte ostatní příšery a zůstaňte v souboji o krále Tokia jako poslední.

Rozbalení krabice

Hra je uložena v menší kompaktní krabici (25x25x7), která ukrývá pravidla, malý hrací plán, 66 karet, hrst zelených kostiček používaných jako energie, pomocné žetony a osm krásně vyvedených kostek (šest černých a dvě zelené). Dále je zde šest monster – jejich siluet, podstavců a počítadel. Pravidla zabírají pouze jednu dvoustranu a jsou jasně a srozumitelně napsána, s množstvím grafických příkladů a vysvětlení.

Začátek hry

Každý hráč si vybere nejsympatičtější nestvůru, za kterou bude o Tokio bojovat. Na výběr máte z těchto možností:

• The King – variace na King Konga; obří chlupatá rozdivočená opice, které chybí sice jeden zub, zato má šroub v hlavě a jedno oko rudé.
• GigaZaur – tak tenhle nemůže chybět, jedná se vlastně o Godzillu, obří zelený ještěr s ještě větším drápy.
• MekaDragon – tajemný mechanický drak, jemuž v očích plápolá rudá barva a na pozadí se tyčí běsnící sopka. Můj oblíbenec.
• CyberBunny – jste milovníkem zajíčků, růžové barvy nebo vám není více než 12let? V tom případě si tohoto obřího robotického ušáka zamilujete. V jeho hlavě jako ve velínu sedí malý, ale pěkně vypečený zajíček. Disponuje fešným fosforeskujícím mečem.
• Kraken – z hlubin tokijské zátoky se vynořuje Kraken, zelená příšera s jednou rukou lidskou a jednou s obřím klepetem. Každopádně svalů má na rozdávání. Rudé oči opět nesmí chybět, pobyt v chlorované vodě jistě není prospěšný.
• Alienoid – myslíte, že nic šílenějšího už autora nemohlo napadnout? Tak v tom případě jste neviděli Alienoida. Mix robota, pavouka a žáby, který má šest zubů, tři nohy, čtyři žebra, tři oči a v ruce třímá legrační laserovou bambitku.

Siluetu svého favorita si nasadíte do stojánku, postavíte před sebe a na počítadle nastavíte 10 životů a 0 bodů. Doprostřed stolu umístěte herní plán. Ten znázorňuje hořící a zdemolované město v agonii a obsahuje pouze dvě pole: Tokyo a Tokyo Bay (to se používá pouze při hře 5-6 hráčů). Vedle hracího plánu umístěte balíček s kartami a horní tři vyložte. Vytvořte hromádku zelených kostiček energie a vezměte si do ruky 6 černých hracích kostek. Celá hra se točí jen a jen kolem nich.

Průběh hry

Každá kostka má na sobě tři čísla (1,2,3), symbol drápu (útok), srdce (léčení) a blesku (energie). Můžete s kostkami házet až 3x, přičemž vhodné kostky můžete dávat bokem a s těmi, které nedopadly ve váš prospěch, můžete házet opravné hody. Každopádně po dvou opravných hodech, co zůstane na stole, to platí. Abyste bodovali, potřebujete tři stejné číslice (tři dvojky znamenají dva body, tři trojky body tři), za každý symbol drápu zraňujete za jeden život, za každý symbol srdce si vyléčíte jeden život a za každý symbol blesku dostanete jednu energii. Energie se používá k nákupu akčních karet, které se dělí na „keep“ a „discard“. První typ karet si necháváte před sebou a využíváte jejich výhody celou hru, druhý typ karet ihned po nákupu vyhodnotíte. Většinou se jedná o náhlý zisk bodů či jednorázové vyléčení.

U monster musíte rozlišovat, zda se nacházejí v Tokiu nebo mimo Tokio. Toto je pro hru naprosto klíčové. Pokud jste v Tokiu, můžete sbírat body za každé kolo, které se vám podaří v Tokiu přežít, ovšem nestvůra v Tokiu se nemůže léčit. Navíc pokud příšera v Tokiu hodí nějaký útok, zraní všechny nestvůry mimo Tokio.
Příšery mimo Tokio se můžou léčit a pokud hodí nějaký útok, zraňují pouze nestvůru v Tokiu. Pokud ta se rozhodně Tokio opustit, musí jí útočící příšera okamžitě nahradit a dostanete za toto vyhnání soupeře odměnu 1 bod.

Cílem každé nestvůry (mohl jsem použít slovo „hráče“, ale někteří hráči vypadají skutečně jako nestvůry) je nasbírat buďto 20 bodů nebo zůstat ve hře jako poslední, tzn., hrát tak, aby ostatní soupeři přišli o všechny své životy.

Postřehy a názory

Jedná se o kostkovou hru, je zde velmi vysoký podíl náhody, který je ovšem upraven možností dvou opravných hodů kostek. Dá se tedy i svým způsobem taktizovat, zda budete hrát na útoky a snažit se své soupeře vypráskat, nebo sbírat energii a nakupovat tak různé výhody (brnění, silnější útok, uhýbání před útoky, možnost při určitých kombinacích kostek získat bonusové body, atd…). Můžete taky tiše sbírat body a doufat, že vás nikdo nezabije dříve, než dosáhnete svého cíle.

Hra je opravdu zábavná a jedná se o odpočinkovou hru, při které si mozkové závity rozhodně neprovětráte. Legrace a napětí nabízí ovšem dost a dost a v drtivé většině u jedné hry nezůstane. Hra disponuje vysokou znovuhratelností, ať už díky jednoduchým pravidlům, které se dají naučit do deseti minut, tak i kvůli pomstychtivosti protihráčů.

Jako plus u hry vidím její zpracování, monstra jsou vtipně ztvárněná na vyřezaném kartonu, na výšku měří slušných 10 centimetrů.  To, že jsou 2D, vůbec nevadí. Kvalitně jsou udělaná také počítadla monster, pevné tabulky s dvěma otočnými kolečky. Kapitolou samou o sobě jsou krásné velké kostky (strana 2cm), které jsou z bytelného plastu, mají nepřehlédnutelné symboly a jsou díky barevné kombinaci (černá a jasně zelená) skvěle rozeznatelné. Osobně doporučuji házet kostky na nějaké látce (ubrus nebo jiná podložka), na dřevěném nebo dokonce skleněném stole budou dělat slušný rachot. A že se těmito kostkami hází stále dokola.

Karty jsou přehledné s vtipnou grafikou, zelené průhledné kostičky energie podtrhují už tak vynikající atmosféru hry.  Ty navíc nemusíte mít v nějakém plastikovém sáčku, krabice je tak dobře vyřešena, že ve své přihrádce je najdete vždy seřazené. Ještě se mi nestalo, že bych je i při neobratné manipulaci s krabicí při přenosu hry našel rozházené po krabici. Plus navíc.

Jako mínus bych možná zmínil ne až tak vysokou kontrolu nad tím, na koho útočíte. Na rozdíl od Bangu, kde můžete zaútočit, na koho se vám zamane a své soupeře pro útok si můžete vybírat, zde hrajete jen a jen za sebe a útočíte buďto na příšeru v Tokiu, nebo pokud jste v Tokiu vy, tak na všechny ostatní. Chybí mi zde útok na konkrétního hráče, který má například nejvíce bodů a sahá po vítězství. Ale tato hra není stavěná na taktizování při soubojích, vezměte prostě do rukou kostky a hoďte. Buďte nemilosrdní k ostatním. Buďte nejzběsilejší. Buďte KRÁLEM TOKIA!