Tanto Cuore

hodnoceno 9x (Seznam vlastníků)

Tanto Cuore – recenze psaná po prvním hraní

Autor: ChipRunner | 18.7.2011 | 8

Předem se doznávám, že k nákupu hry Tanto Cuore mne vedla má vášeň pro japonskou kresbu – kdybych si jen chtěla zkusit nějakou deck-buildingovou hru, už několik měsíců mi doma leží nevybalený Dominion. Ale manga styl lákal více a po grafické stránce hra tedy rozhodně nezklamala. Vezměme to ale od začátku.

Balení

Hra je pečlivě zabalena v kompaktní transportní krabici, která vám doma nezabere více místa, než musí. Balení obsahuje jedna pravidla, 280 karet, 24 kartonových oddělovačů a jednu ozdobnou zarážku, která zajistí, že se karty nebudou svévolně přesunovat a tím pádem ničit. Osobně nesmírně oceňuji kartonové oddělovače, pomocí kterých lehce udržuji karty setříděné a díky kterým lze hru rychle připravit.

Pro baliče mám dobrou zprávu – karty mají standardní rozměr 89mm x 63 mm a přesně na ně sedí obaly od FFG (Standard Card Game – šedé). Po obalení ale hra nabude na objemu a je třeba zmenšit ozdobnou zarážku, což na druhou stranu není nejmenší problém (pravítko, tužka, nůžky, 10 minut maximálně).

Grafické provedení

V krabici naleznete 33 druhů karet. Některé se opakují mnohokrát, zatímco jiné (všechny karty osobních služebných) jsou jedinečné. Velké oči, kratinké sukýnky, podvazky, svůdné výrazy – to vše je v nabídce.

Jak už jsem předeslala, hra je opravdu výborně graficky zpracovaná do nejmenších detailů a probírat se jednotlivými druhy karet je pastva pro oči. Fanoušci mangy a anime si přijdou na své a troufám si říct, že pro M&A sběratele je tato hra z kategorie must have. Nezaujala mne snad jen jedna karta, a to "švadlenka" Kagarai Ichinomiya, která mi však svou grafickou nedotaženost (osobní pohled!) bohatě vynahrazuje svými herními možnostmi.

Příběh

Každý účastník se po dobu hry stává váženým pánem vlastního domu, ve kterém zaměstnává služebnictvo roztodivných schopností a kvalit. Některé služebné neustále skáčou kolem svého pána a tu mu umožní zavolat další služebnou, tu najmout nový personál z města, nebo pánovi "jen" dávají tolik lásky, že jí on sám může zahrnovat i ostatní členy domácnosti. Jiné dívky naopak nejsou svému pánovi neustále po boku a nepobíhají chaoticky z kuchyně do vstupní haly jen proto, že pán zavolá, ale trpělivě na něho čekají v jeho soukromých pokojích, aby jej potěšily nějakou tou službičkou navíc. A nepřinášejí vždy pouze prosperitu jeho domu. Tyhle potvůrky umí být také pěkné zákeřné a mohou úmyslně nakazit dívky pána jiného domu nějakou ošklivou chorobou, nebo je naučit špatným návykům.

Touhou každého pána je pak vybudovat tu nejlepší a nejvyhlášenější domácnost. A čím více vhodných služebných zaměstná, tím blíže bude ke svému cíli.

Herní mechanismus

Tanto Cuore je deck-buildingová hra vzdáleně podobná sběratelským karetním hrám (TCG). Nejdůležitější rozdíl spočívá v tom, že tvorba balíčku v TCG je pouze přípravou na hru, zatímco Tanto Cuore je právě o výstavbě samotného balíčku v průběhu hry.

Všichni hráči začínají se stejnou kombinací karet a záleží pouze na nich, jakou zvolí strategii, aby na konci hry vlastnily takové karty, které jim přinesou nejvíce vítězných bodů. Jeden může vsadit na vytváření komb generujících bonusové body, jiný se spolehne na rčení "V množství je síla.", někdo spatří svoji šanci v rozsáhlé záškodnické činnosti v domech jiných pánů. Nakonec si pravděpodobně všichni smočí prsty ve všem a dobře se u toho pobaví.

Pravidla

Pravidla Tanto Cuore jsou vlastně velmi jednoduchá, ale mohou být obtížně pochopitelná/zapamatovatelná, nejsou-li demonstrována prakticky (jde o různé bodové hodnoty používané v různých fázích hráčova kola atd.). Osvědčilo se mi nejprve popsat kartu běžné služebné a následně s náhodně namíchanými karty předvést odehrání všech čtyř fází jednoho hráčova kola.

První hra

• Začátek hry: 16:30
• Konec hry: 19:30
• Počet hráčů: 2
• Nastavení: dle pravidel (doporučené nastavení pro první hru)

Přestože je hra vydavatelem odhadována na 45 minut, s přítelem jsme u první partie strávili 3 hodiny. V tomto čase je započítána:

• příprava hry (cca 15 minut – vyskládání balíčků karet a přípravy hracích balíčků jednotlivých hráčů; karty byly v krabici poctivě setříděné pomocí oddělovačů, ale hledaly se specifické druhy uvedené v návodu ke hře)

• vysvětlení pravidel spoluhráči (cca 30 minut – partner předtím pravidla nečetl, já je překládala)
• hra samotná (cca 105 minut – pozvolné hraní, čtení textů na kartách, 1x krátká konzultace s pravidly)
• sčítání bodů (cca 10 minut – vyřazení karet nepřinášející vítězné body, pečlivá kontrola bonusů, odečtení trestných bodů)
• pobalení hry (cca 20 minut – setřídění karet do krabice)

Nutno podotknout, že jsme ani v nejmenším nikam nespěchali. Mnoho kol jsme se důsledně vyhýbali tažení posledních karet z balíčků, když už byl jeden balíček vyprázdněn zcela, abychom hru "předčasně" neukončili. Ani jeden z nás totiž neměl právě dobrý přehled o množství vítězných bodů, které by mohl získat protihráč, takže jsme se snažili nahamounit pro jistotu další body na své konto.

Pravidla jsme všeho všudy konzultovali pouze jedinkrát, a to v případě služebné Sainsbury Lockwood, která umožňuje mimo jiné výměnu karty '1 Love' za kartu '2 Love' – zajímalo nás, zda dochází opravdu k výměně karet z balíčku do ruky, nebo zda je karta '2 Love' najímána a jde tedy nejprve do odkládacího balíčku (první možnost je správně).

Jen dvě věci bych na první hře změnila, kdybych měla možnost:

1. Příště si pročíst popisky karet před začátkem hry. Neseznámili jsme se předem se speciálními efekty všech běžných služebných, se kterými jsme hráli. Díky tomu jsme některé služebné najímali až ve chvíli, kdy moc jiných možností nezbývalo, a teprve pak zjistili, jak skvělé by bylo mít je v domě mnohem dříve.
2. Nebát se záporných bodů a vyzkoušet si i drsnější záškodnické akce vůči soupeři. Nechtělo se nám do najímání osobních služebných se záporným bodovým ziskem, díky čemuž jsme prakticky hned na začátku zablokovali balíček osobních služebných.

Rozšíření

Ke hře existují dvě samostatně hratelná rozšíření – Tanto Cuore: Expanding the House (279 karet) a Tanto Cuore: DokiDoki Vacation (278 karet). Obě rozšíření přináší spoustu nových služebných (mnohdy v odvážnějších erotických vyobrazeních než jaké nalezneme v  základní hře) a každé z nich pak po jednom novém herním prvku. V Expanding the House jsou to Budovy (karty nesoucí vítězné body a občas generující zvláštní efekty; hráč musí splnit specifické podmínky, aby mohl budovu přistavět), v DokiDoki Vacation jde o Vzpomínky (karty nesoucí vítězné body a generující jednorázové mocné efekty; hráč musí odvolat jistou kombinaci služebnictva, aby si Vzpomínku vybavil).

Obě rozšíření je možné – pokud je mi známo – zakoupit pouze v Japonsku (můj balíček před pár hodinami opustil Tokio) a samozřejmě v originále. Nicméně na stránkách vydavatele jsou k dispozici pravidla i překlady karet v angličtině, přičemž na boardgamegeek.com naleznete i anglické popisky určené k vystřižení a vložení do obalů k jednotlivým kartám.

Pozorování tak trochu mimo

Návod v balení hry [krabicový] mi připadal méně kvalitní než ten, který nabízí vydavatel hry ke stažení na svých webových stránkách [webový]. Tématické popisy hry byly v krabicovém návodu nahrazeny čistě technickými a tam, kde webový návod obsahoval obojí (tématický i technický popis průběhu hry), se v krabicovém mnohdy nachází technický a duplicitní technický. Rovněž jsem narazila na nekonzistentní používání některých termínů (např. dismiss a dismiss phase, které se časem mění v discard a discard phase).

Za větší neštěstí ale považuji nahrazení tématických textů technickými popisy i na kartách. Není to poprvé, kdy jsem si všimla "zjednodušování" her určených primárně pro americký trh. Co naplat. Naši kolegové zatrolenci za mořem si asi nejsou schopni zapamatovat, co znamená "volání služebnictva" nebo který balíček je "kuchyně" a který "vstupní hala".

Celkové hodnocení

Klady

Klady vezmu pouze v bodech:

• velmi zdařilé grafické zpracování
• jednoduchá pravidla
• zajímavý herní mechanismus
• nevšední námět dobře ladící se sice jednoduchým, ale konzistentním příběhem
• každá partie hry může být odlišná nejen díky náhodě vnášené do hry mícháním karet, ale hlavně díky výběru, s kterými běžnými služebnými se bude hrát a s kterými nikoliv (vždy jen 10 z 16 možných)
• existence rozšíření – nové herní prvky, více stěžejních karet (základní hra + 2 rozšíření = výběr 10 běžných služebných z 48 možných; možnost hrát ve více než čtyřech hráčích)

Zápory

Hra má trochu pomalý a rozpačitý rozjezd. Všichni hráči mají v balíčku tytéž karty, což by nevadilo, ale zatímco karty lásky (platidlo) jsou zcela OK, služebné dané do základu nepřinášejí žádné bonusové akce, a tedy není rozdílu, zda jsou skutečně hrány, nebo ponechány v ruce a na konci kola odhozeny na odkládací balíček. Tímto způsobem všichni zúčastnění nejprve protočí několik kol, než se jim podaří získat alespoň pár karet, se kterými už se dá trochu pracovat.

Někdo by mohl za další negativa považovat poměrně časté míchání hracího balíčku nebo nároky hry na přípravu/balení (záleží na tom, kdy přesně se rozhodnete karty setřídit) a do jisté míry také na prostor. Podle mne však nic z toho nedosahuje limitů, kdy bych o tom jako o záporu přemýšlela. Co se jazykové bariéry týká, textů na kartách je málo (nejsou ani na všech) a byla vhodně použita easy English. Jen škoda toho nahrazení tématických textů technickými popisy.

Sečteno, podtrženo: Nemusíte být otaku, aby vás tato hra oslovila.