Takenoko

hodnoceno 569x (Seznam vlastníků)

Žlutej ne! Pando slyšíš? Dej si třeba ten zelenej, nebo růžovej... No tak! (Recenze hry: Takenoko)

Autor: matewr84 | 14.3.2014 | 8

Dnes dostal můj pán darem pandu od jeho výsosti z Číny. Bylo mi řečeno, že pro ní budu pěstovat bambus... pff, jako bych neměl svých starostí dost. Ale tak strašné to možná nebude, je docela malá, tolik toho sežrat přeci nemůže.

Žravá panda, unavený zahradník a císař, který miluje dokonalost. Tak to jsou tři hlavní postavy této rodinné hry od Antoine Bauzi. A jak to u jeho her bývá zvykem, opět si můžeme buďto hru zahrát jako oddech s rodinou anebo můžeme zapojit všechny mozkové závity a bojovat o přízeň císaře ve skupince zkušených hráčů. 

Cíl hry

O co tedy jde? Jak jsem nakousl již výše, jsou zde tři postavy, kdy každou z nich budete tak trochu ovládat. Takže budete pěstovat bambusy tří druhů jakožto zahradník, rozšiřovat svojí zahrádku o nové bambusové záhony anebo žrát bambusy. Nutno říci, že hra, ačkoli je takto "rozkouskovaná" na tři části, působí jako celek velice dobře. Hlavním úkolem všech hráčů, je dosáhnout co nejvyšší přízně u Císaře, který na vše bude dohlížet. A aby byl spokojený, musíte plnit úkoly, které vám zadá. To obnáší tři výše zmíněné činnosti. Ty budete muset ve hře kombinovat tak, aby jste pomohli pokud možno sami sobě v plnění svých úkolů a zároveň abyste nebyli nápomocní ostatním. 

Tak jsem se asi šeredně pletl. Ta panda, nejenže žere bambusy, jako by jí nekrmili už deset let, ale navíc si ještě bude vybírat! Můj pán mi řekl, že mám vypěstovat hodně zeleného bambusu, načež přišla naše kamarádka panda, očmuchala ho a odvrátila pohled. K tomu všemu přidala naštvané zabručení. Nejdříve jsem si myslel, že bude konečně přežraná, ale opak byl pravdou. Nechtěla akorát zelenej a žrala pořád ten žlutej, kterýho mám prostě málo. Ona si ale nedal říct, a když už nebyl, začala kňučet, brumlat a vydávat vůbec zvuky jaké jsem jakživ neslyšel.

Jak se to hraje

Ačkoli se hra může zdát z důvodu nutnosti kombinovat a plánovat tahy dopředu, jako složitá, opak je pravdou. Ve své podstatě se snažíte dělat jen to, co máte předkresleno na kartě úkolu. To může buď být bambus na určitém políčku o určité barvě a výšce, nebo rozložení dílků záhonu v zahradě anebo bambusy, na které má chuť panda. Podle těchto úkolů se snažíte zahradu zpracovávat k obrazu svému, k čemuž je vám nápomocno pět akcí, které můžete provést ve vlastním tahu (musíte si vybrat dvě z nich, které provedete).

Tou první je rozšíření bambusové zahrady, kdy dílky jsou hexové a další dílek můžete přidávat, jen když se dotýká dvou dalších (výjimka je začátek hry, kdy se stačí dotýkat rybníčku). Důležité je však to, že na políčkách nebude růst kýžený bambus, pokavaď nebudou zavlažena a k tomu právě slouží druhá akce. Tou je zavlažovací panel, který přiložíte mezi dva dílky a tím pádem je zavlažíte, aby na nich mohl vyrůst bambus.

Už o prvních dvou akcí musíte přemýšlet a nechat si pomáhat od ostatních, což je mimochodem skvělý herní princip, kdy každý tvoří zahradu a tím pádem si někdo škodí, jiný zase pomáhá. Pojďme se ale vrátit k dostupným akcím.

Třetí akci, je pohyb zahrádkářem. Ten se může pohybovat pouze v přímce a o kolik polí chce. Tam kde se zastaví, vyroste bambus  a zároveň na všech ostatních polích stejné barvy, které sousedí s políčkem, na kterém se zahrádkář zastavil. Bambus roste vždy v barvě, v jaké je políčku a také roste pomalu (jen po jedné sekci, někdy však i po dvou), takže i zde vzniká nemilosrdný boj, ať už o splnění zahrádkářských úkolů anebo o naplnění břicha pandy. Tímto se dostáváme ke čtvrté akci, a to k pohybu pandou. Ta se hýbe stejným způsobem jako zahrádkář a tam kde se zastaví, sežere vždy jeden bambus dané barvy. Opět výborně vyřešený herní mechanismus, kdy si můžeme plnit jak své pandí úkoly, tak i škodit ostatním a hatit jim jejich zahrádkářské. Poslední akcí, je vele důležité braní si úkolů. Máte na výběr ze tří druhů, které byly popsány již výše, ale pro připomenutí: Políčkové, Pandí a Zahrádkářské. Úkoly držíte skrytě, a maximálně můžete mít pět karet úkolů naráz. Tento fakt, je asi nejdůležitější aspekt této hry, který z ní může udělat taktickou bitvu. Je totiž velice těžké si zvolit správnou dobu, kdy si vybrat dané úkoly, kdy je plnit, kdy si je raději nechat na ruce a čekat s jejich vyložením. Hra totižto končí po vyložení určitého počtu karet úkolů jedním hráčem (počet je závislý na počtu hráčů, kdy při dvou hráčích je to devět úkolů, při třech osm, při čtyřech sedm). 

Tak to už překračuje všechny meze! To, že poslední tři dny pršelo, a já samozřejmě pracoval na jednom ze záhonků, nebylo zase až tak strašné, ale nečekal jsem, že se mi ta panda bude vysmívat! Lilo jako z konve, bořil jsem se až po kotníky v blátě a ONA si hověla v altánu a koukala se na mě. Doslova čuměla a nevím, jestli se mi to zdálo, ale smála se mi. Slyšel jsem totiž zase zvuky, které se dost podobaly bručení medvěda, ale jaksi byly zalykavé a soustavné, asi jako když se někdo směje. Ona se mi normálně sedíc na lavičce v altánu vysmívala! A to není všechno! Dnes jsem si v klidu plánoval na své tabuly, co kde vypěstuji a ona… no také jsem tomu nechtěl věřit... ale prostě mi ta tabule začala pomalu mizet. Prostě spodek najednou nikde! Rozhodl jsem se, že už to takto dále nejde. Však já ji to vrátím, postavím ohrady! CHA!

Ještě špetka zábavnosti

Jak avizoval náš chudák zahradník, obsahuje tato hra toho ještě více. Ona by byla totiž docela jednoduchá, ale díky vylepšením a kostce počasí je to mnohem napínavější a záživnější. První co se totiž na začátku tahu hráče zvolí je počasí, pomocí hodem kostky.

To vám přinese vždy určitou výhodu, jako například tři akce místo dvou díky tomu, že svítí sluníčko, nebo možnost nechat někde vyrůst sekci bambusu, díky tomu, že prší. Jak je vidět tento aspekt prohlubuje už tak docela dobrou atmosféru a přidává ji na realističnosti, která ve hře není moc vidět. Za to co je poznat na první pohled je naprostá pohoda a dobrá nálada u této hry.

Ještě dodám, že jsou zde také k dispozici tři různá vylepšení, která mohou být na políčkách. Vylepšení jsou následující: ohrada, která zamezuje žraní pandě na daném políčku, vodní přehrada, která okamžitě zavlaží dané políčko a hnojivo, které umožňuje rychlejší růst bambusu na daném políčku. S těmito vylepšeními jsou zároveň svázány i zahrádkářské úkoly, které například říkají, že máte vypěstovat růžový bambus o čtyřech sekcích na políčku s vylepšením "ohrada" atd.

Pletl jsem se… panda sežrala i ohradu a navíc celou zahradu vyplenila od bambusu… už to nezvládám, ach jo… Všiml jsem si však, že nejsem sám… i panda už nezvládá… Zrovna včera jsem ji chtěl potrestat, za to, že mi sežrala poslední výhonek bambusu, tak jsem se za ní rozeběhl a ona se jen ohlédla, zabručela, pokusila se ujít krok a potom vyčerpáním a tíhou spadla. Nechal jsem jí být… stejně už oba nemůžeme…

Skvělý zážitek

To co činí hru tak úžasným zážitkem je již výše zmíněna všude čnící pohodovost a hlavně radost z úspěchu. Systém úkolů je totiž skvělý mechanismus, díky kterému, mohou být spokojeni i poražení, jelikož splnili alespoň nějaký úkol. Hra je tak určena naprosto, ale naprosto všem. Rodiny ocení, zábavnou formu a jednoduchá pravidla a hráči zase možnost taktizovat, analytici, zase možnost si spočítat, kolik úkolů zbývá, jaké ještě jsou k dispozici…

Možná se to nezdá, ale vážně je zde taktických možností až až, a když chcete, tak je najdete. Tou největší je asi správa karet na ruce, o které jsem mluvil již výše, nebo samotné plnění úkolů, které nesmíte dělat moc okatě, aby vám nemohli škodit ostatní. I braní akcí je výzva, kdy nevíte, jestli si máte vzít novou kartu úkolu anebo raději máte plnit úkoly stávající, někdy se totiž může stát, že máte karet úkolu moc (5) a nemáte splněny žádné, tím pádem nejste tolik flexibilní… 

Závěr

A co zápory? Nutno říci, že nevidím téměř žádné, tato hra je prostě dokonalá a ukazuje, že i jednoduchost může v sobě skrývat propracovaný a složitý systém.

Hodně lidí si stěžuje na nevyváženost úkolů, nebo na vysoký podíl náhody. Musím sice souhlasit, že oba dva „prvky“ přítomny jsou, ale jako zápory bych to neviděl. Druhy úkolů k vítězství musíte stejně plnit všechny a nevyváženost si možná myslím, že může být trochu záměrná (přeci jen ústřední motiv hry je panda a ne císař, nebo ne?). A náhoda ve hře je, ale když chcete vyhrát a víte jak na to, tak prostě ve valné většině her vyhrajete (například mnohem více, než v Alhambře). A navíc díky náhodě a "nevyváženosti" jsou ve hře po celou dobu povětšinou všichni hráči a hra je tak napínavá a to i závěrečné sčítání, kde rozhoduje jen jeden, popřípadě pár bodů.

Na závěr dodám, že hra vyniká úžasným grafickým zpracováním, kvůli kterému je možná tolik oblíbená u dětí. Ale i já jsem chrochtal blahem, nad políčky, které přestože mají stejnou barvu (například zelené), mají jiný odstín, jiný obrázek na nich… Je to prostě úžasné a malované figurky to jen podtrhují a ten insert a...