Hele, já to hrál v 5 několikrát a super.. Pak jsem stáhl solo a hrál i solo… několikrát.. Všichni nadšení ☝️😎 teď tu jen čekám, než vyjde přídavek 😎… a půjdu asi  do Europa Universalis: The Price of Power..asi tak.. Ale 100 lidi a 100 chuti.. Mám rád třeba i Scythe.. 🤷🏾🏋️

Žádný houseruling nepoužíváme. 

Hrajeme na předem neurčený počet kol jak je popsáno na konci pravidel. 
Karty úkolů jsou výborné právě v tom, že se musíš přizpůsobit. Kdyby je šlo protáčet, tak to hraješ pořád stejně. Jo a vyměnit jdou akčními kartami, což je pěkná sviňárna. Jo, občas se ti stane, že něco fakt nejde. Ale jsou to jen dva body, tak musíš hned vyhodnotit že to nejde a najít ty dva body jinde.
Kingmaking tam je, holt do sebe nemůžete dva pořád jít jak blbý, pak to vyhraje někdo jiný. Je to o udržování rovnováhy. 

Náhoda tam je minimální, pravděpodobnost prostě funguje.

Hra funguje výborně, problém je způsoben vaší herní skupinou. Třeba to prostě není hra pro vás.

Rozjezd je pomalý, to je pravda.

Ale třeba u #Sid Meier's Civilization: Desková hra mě vždycky štvalo, jak rychle je objevená mapa (o #Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit, kde je odkrytá rovnou celá ani nemluvě). Tady to napnutí z toho, co je v mlze zůstává delší dobu a je to podle mě dobře.

Taky mě baví hry, kde se (víceméně) exponenciálně rozvíjejí moje možnosti. Nejvíc to pozoruji u #Mars: Teraformace, ale tady je to taky.

Pro rychlejší rozvoj je třeba co nejdřív stavět městké budovy, ať jsou městské akce efektivnější (vím, snadno se řekne, hůř udělá).

Nicméně tohle je určitě věc názoru…

Karty úkolů

Ano, jdou vyměnit jen obtížně (nějaké efekty na výměnu tam jsou). Ale taky se neočekává, že hráč splní všechny. První úkoly jsou takový dlouhodobý cíl, ke kterému je vhodné (ne nutné) směřovat. A jsou to „jen“ 2 body. Místo úkolu se dá zaměřit na ledasco jiného, co přinese stejný nebo větší počet bodů.

Mnohem větší náhoda je podle mě v kartách událostí. Někomu ty události pomůžou, někoho semelou. Někdy pomůžou všem, někdy uškodí jen tobě… Samozřejmě ale i u nich platí, že štěstí přeje připraveným.

Války

Pokud se opakovaně dva/tři hráči semelou a ostatní se smějí, tak je to asi strategická chyba. Jak napsal Sun-C': Victorious warriors win first and then go to war, while defeated warriors go to war first and then seek to win. (Vítězní válečníci nejprve zvítězí a teprve pak zahájí válku, poražení nejprve zahájí válku a pak se snaží zvítězit.)

Jasné, je to 4X, takže touha eXterminovat soupeře je velká, ale když to potom někdo třetí eXploitne, tak to asi nebylo dobré rozhodnutí. To není chyba hry, ale hráčů.

Tuhle chybu, ale může spravit více zkušností. Možná bych doporučil hrát několik partií se stejnými národy než je divoce střídat.

-----------------
předseda KDH Pajdulák

Za mě bylo vše důležité řečeno ostatními. jen bych možná ještě dodal, že to co píšeš, tak "není bug, ale fíčůra" :-D 

Právě že karty úkolů jsou od toho, že ti defakto spolu s národem určí a nebo naznačí styl tvé hry. Což je za mě super, protože jinak by to člověk pořád hrál stejně. Což tedy zřejmě vypadá, že je váš případ. Možná to chce více se podřídit tomu, co ti hra naznačuje, než na sílu tlačit své strategie. 

IG @deskove.hry

Řekl bych, že je to hodně přeceňovaná hra. Ať už tady nebo třeba ve zmíněním Scythe je budování civilizace v deskovém formátu a konkrétně v PvP režimu příšerně dlouhé a nezáživné. Hráči jsou limitování počtem akcí, takže se za hru zpravidla každý dostane k jedné či dvěma velkým bitvám, a protože je tu souboják naprosto nefunkční skrze malou mitigaci kostek, také velice riskantní. A jak říkáš, pak vyhrává ten, kdo se do ostatních moc nemíchá, nebo ten, kdo má více štěstí na události, apod.

Souhlasím s problematikou úkolů. Absolutně nevyřešená mechanika, kdy někdo může získat navrh a nic pro to neudělat. I když pravidla podporují obchod mezi hráči, tak se do toho moc nikdo nehrne a i kdyby jo, tak za lepší kartu úkolu většinou musíš nabídnout i např. suroviny. U strategických her, kde se hraje na body, to vidím jako těžkou podpásovku, když si na začátku líznu takřka neproveditelné úkoly pro můj národ. A jak víme, úkoly davájí nejen bodovou hodnotu samy o sobě, ale ovlivňují i stav na hrací desce a tudíž i přímo navazují na zisk/ztrátu bodů z jiných zdrojů. Hra ještě ani pořádně nezačne, a už vidíš, že se budeš brodit bahnem.

Vymýšlet houserules podle mě nemá cenu. Je to zkrátka takový typ hry. Něco jako Axis & Allies.. snadno se do toho dostanou i začátečníci, kostky tě můžou pojet.. Doporučoval bych zkusit čistě asymetrické strategie jako např. Cry Havoc, kde je ta úmorná fáze budování prakticky přeskočena a hráčí se tak plně věnují tomu, co je v těchto typech deskovek zábavné: dobývání území.

Zdá se mi, že problematické jsou hlavně ty karty úkolů. Jsou jakýmsi motorem celé hry, ale mám pocit, že to není dostatečně vybalancované. Přemýšlím jak to popsat, ale raději uvedu příklady.

Zvítěz nad vesnicí barbarů - nelze protože na plánu žádná není nebo je blízko soupeře kam se nedostanu.

Měj nejvíce přístavů - zakládáte města, stavíte přístavy ale přicházíte tím o suroviny na stavbu jednotek.

Vyhraj bitvu kde jsi obráncem - čekáte až na vás někdo zaútočí a soustředíte se na stavbu jednotek

Postav div - tady ten hráč pokud jede na kulturu tak obětovává zdroje pro stavbu divu a nezbyde mu pak dost zdrojů na nákup jednotek, se kterými by se mohl alespoň bránit, ostatní ho semelou

a další úkoly … nebudu jmenovat další, tohle jsou jen příklady, které prostě táhnou tu hru dopředu určitým směrem a snaží se vás dotlačit do jednotlivých akcí, takže vlastně nemůžete dělat to co chcete, ale to co vám řekne sama hra. Samozřejmě, nemusíte splnit všechny úkoly, to snad ani nejde, ale po určité době jsem začal pozorovat, že ta hra se chová stále stejně. Rozdělil bych to na třetiny.

1 třetina hry - snažíte se rozjet produkci, vyzkoumat nové technologie a co nejrychleji se rozvinout

2 třetina hry - snažíte se vybudovat jednotky, protože vždycky … vždycky! se najde někdo, kdo na vás může zaútočit, prostě do toho bude dotlačený kartou úkolu, nebo jich bude mít na vítězství v boji více a tím to je znásobeno, takže si přinejmenším musíte vybudovat obranu

3 třetina hry - většinou se něco semele, projeví se king making, někoho to pojede, jiný na tom vydělá - někdo čeká do poslední chvíle se stavbou divu, aby mu ho někdo neukořistil a je konec hry

A když vám tohle dojde, začnete si jako já říkat, co je vlastně na té hře zábavné, strašně dlouho trvá než si něco vybudujete, potom se něco semele a je konec. Jako chápu že je to Střet Civilizací, je to 4x a to je jasný, ale je to furt dokola. Ta hra je prostě skvělá produkčně, skvělá mechanicky, ale něco jí prostě chybí.

Např. nikdy jsem neviděl hru vyhrát někoho, kdo uplatňoval kulturní vliv, vy ano? :-)

Hrajete to pořád stejně a stěžujete si, že je to pořád stejný :-D
Kulturní vliv umí nadělat velký bodový rozdíl. 

@Varouch Tak to určitě není, každý si hraje to svoje a má jinou strategii, jen jsem to napsal obecně. Ta hra vždycky sklouzne do těch třetin jak jsem napsal a jak těmi úkoly nutí ty hráče měnit styl hry tak vždy to dojde k podobnému průběhu. 🤷‍♂️

Uplatňování kulturního vlivu je zcela zásadní strategie, pokud nemáš dost silnou armádu na dobývání měst soupeřů. Uvědom si, že “přebarvením" jedné budovy soupeře mu utečeš o dva body, což ti použitím pouhé jedné akce vykompenzuje ty špatně splnitelné úkoly, o kterých tu píšeš. Pokud začneš aplikovat kulturní vliv včas, musí na to soupeř reagovat vlastními akcemi a tím zpomalit svůj rozvoj, jinak ho bodově těžce pojedeš. Jinak útočná válka je v této hře dost nákladné dobrodružství s nejistým výsledkem; bránit město je mnohem jednoduší, než ho dobýt.  

@Longerin  Ohľadom kultúrneho vplyvu, ak niekomu premeníš farbu budovy na svoju, nie len že získaš 2 body na tohto súpera, ale ak si chce zmeniť farbu opäť na svoju, nemôže používať modifikátory a s týmto mestom nemôže ovplyvňovať iné mesta. To je zásadné, takže áno, zmena kultúry je relevantná taktika a naozaj sa čudujem, že po toľkých hrách si to neuvedomujete. Väčšinou je to podceňované nováčikmi. 

Útočiť na súpera musí dávať zmysel. To znamená, zisk zlata, a/alebo body v podobe úloh. Ináč útočiť väčšinou nedáva zmysel, nakoľko to môže byť veľmi drahé. Avšak, obzvlášť sa to oplatí, ak má súper nechránené mesto. Opäť sa to stáva nováčikom, ktorí si neuvedomujú, aké ľahké je dobitie nechráneného mesta. Potom väčšinou nastáva nezrelosť v podobe aktu pomsty a alokovania všetkých zdrojov na pomstu a akosi zabudnutie na to, že sa to hrá na body :)

PS: po XY rôznych civilizačných hier čo mám odohratých, je toto asi to najlepšie čo je na trhu. 

-------------------------------------------------------------------
".. dobré, dobré, len v tých súbojoch mi chýbajú kocky..."

Je.

Hráli jsme spoustu mačů kde se dva řezali a třetí vyhrál na ekonomiku, nebo naopak při boji nasbírali tolik bodů že přejeli třetího, který si jel na svém písečku.

Kingmaking vté hře vůbec nevidím, karty se dají hrát ekonomicky i válečně, během hry splníš často všechny když chceš, ale občas se to prostě nevyplatí.

Pokud ti vadí náhoda, musíš při deskovkách docela trpět.
 

Díky všem za v poho diskuzi, určitě stojí na dobrých argumentech a chce to přehodnotit. Kulturní vliv je určitě relevantní strategie, jen poměrně drahá na akce. Nechápu proč to u nás nikdo moc nehraje, snahy tam o to byly, ale ztroskotaly na tom, že hráč co jel na kulturní vliv měl slabou obranu a pak ho ostatní přejeli. Chce to nějak vyvážit a uvědomit si situaci na herním plánu a podle toho jednat. No, já té hře určitě sbohem nedávám, jen jsem chtěl slyšet další úhly pohledu.

#Střet civilizací: Monumentální vydání je fantastickou hrou v mnoha odhledech a já s mými přáteli ji máme velmi rádi. Máme odehráno už poměrně velké množství her a rádi se k této deskovce vracíme. Musím však přiznat, že naše hry mývají zejména při hře 3 - 4 hráčů mnohdy obdobný scénář. Všichni hráči z počátku budují své civilizace, ekonomiku, vojsko a posléze dojde k válečnému konfliktu dvou hráčů. To je mnohdy bod partie, který je zcela klíčový pro další vývoj hry, jelikož dostane do výhody hráče, kteří se tohoto konfliktu neúčastní. Konfliktem oslabené hráče pak daleko snáze dokáže přehrát a celou hru tak mnohdy vyhrává. Nechápejte mě zle, hře to nevyčítám. I v reálném světě je válka a boj nákladnou událostí na lidské zdroje i suroviny. Hráče to ale posílá do značné nevýhody, jelikož zdecimované vojsko, či zničená produkce v dobitých městech mnohdy nedokáže adekvátně reagovat na příchod druhého, či třetího vojenského tažení dalších hráčů. Mě osobně by se líbilo kdyby hra dokázala v tomhle momentu reagovat a měla možnost ovlivnit i hráče kteří se boje o dobytí města neúčastnili.

Příklad:
Hru hrají 3 hráči: Hráč A, Hráč B, Hráč C

Hráč A porazil nepřátelské jednotky v městě Hráče B a tohle město tak Hráč A obsadil. Hráč A standardně nasadil v městě budovy své barvy a město se stalo nespokojeným. Hráč B je bez vojska a bez města a Hráč C by si v ten okamžik vzal kartu z balíčku události, nebo z nově vytvořeného balíčku, který by se vázal k události dobití města. Hráč C by musel efekt této karty, který by pro něj znamenal pravděpodobně také nějaký postih, či komplikaci, okamžitě vyhodnotit. Příkladem takového efektu by mohla být třeba “Migrace válečných uprchlíků”, díky které by se v jeho nejbližším městě od konfliktu zvýšila populace v podobě nasazení osadníka, avšak vyčerpalo by mu to zdroje v takovém počtu, jako je počet budov v bojem ovlivněném městě. Podobně by by mohl působit např. i efekt hladomoru, vyčerpané země, pohybu či příchodu barbarů. Tato situace by tak ovlivnila všechny hráče a mohla udržovat lepší balanc hry

Než se zde do mě opřete, jedná se o můj vlastní názor nápad, který nemám ověřen ani podložen nějakým zkušebním hraním či testováním. Vše by se muselo správně nastavit a otestovat, ale domnívám se, že pokud by taková nějaká mechanika byla součástí nějakého doplňku či rozšíření hry o kterém údajně něco ví @miragent mohlo by to hru ve větším množství hráčů udělat vyrovnanější. 

Za mě je to také nejlepší civilizační hra a dá se odehrát i za rozumnou dobu. Nechci se dlouze rozepisovat, ale je důležité měnit strategii podle toho jak se hra vyvíjí a pokud se 2 perou a třetí se směje tak to není chyba hry. Nikdy se nám nestalo že by někdo utekl (bodově) a nebo jsem se nudili, či nám přišlo že hře něco chybělo. Po hře vždy ještě hodně diskutujeme a těšíme se na další hru, což se bohužel v poslední době moc často neděje. Jednou se nám dokonce stalo že jeden hráč to měl docela nahnutý a vypadalo to že prohraje, ale svojí výmluvností a diplomatickýma dohodama (a světe div se i díky kulturnímu vlivu) hru otočil a dokonce o ½ bodu vyhrál. Ještě jednou za mě nejlepší volba co se týče civilizační hry.