Starcraft: The Board Game

hodnoceno 109x (Seznam vlastníků)

Starcraft versus Twilight Imperium aneb Dva kohouti na jednom dvoře

Autor: laredo | 2.3.2010 | 11

Cílem následujícího článku (záměrně ho nechci označovat jako recenzi, neboť se nejedná o klasickou recenzi, na jakou jste zvyklí) je snaha o porovnání dvou her, dvou šampiónů, o kterých mám za to, že patří do srovnatelné (váhové) kategorie:

 

Ave imperator! Morituri te salutant. (Buď zdráv, císaři. Ti, kteří jdou na smrt, tě zdraví.)

 

V jednom rohu ringu došněrovává statnému holohlavému černochovi, sotva třicetiletému, zahalenému v rudém plášti s nápisem STARCRAFT, jeho trenér levou boxérku. Po chvíli tento tmavý zápasník, zvaný Escéčko (SC = Starcraft), vstává a nasazuje si chránič zubů. Jeho trenér, dosahující mu sotva po ramena, k němu zezadu přistupuje a sundává mu plášť, který odhaluje vypracované tělo slibného, třebaže ještě poměrně mladého boxera. Ještě před odchodem z ringu na blízkou lavičku mu pošeptá do ucha pár povzbuzujících slov:

 

„Nepodceňuj Téíčko (TI = Twilight Imperium)! Je to liška podšitá, všemi mastmi mazaná. Sice je o deset let starší než ty, možná že už trochu za svým zenitem, ale měj na paměti, že má za sebou několikanásobně víc zápasů a zkušeností než ty. Už dlouho je neporazitelným králem boxu v téhle zemi. Bude znát všechny tvoje finty. Takže musíš improvizovat. Nechat ho útočit, poznat jeho taktiku, neustále se přizpůsobovat změnám jeho útoků i obran. Umění improvizace je tvojí silnou stránkou. Musíš si věřit! Ty ho dokážeš ho porazit!“

 

Escéčko si jen pohrdlivě odfrkne a s pozdviženými pěstmi zavrčí svou výzvu do (dosud prázdného) opačného rohu ringu.  

 

Uplyne několik minut a z hlediště se najednou ozývá skandování: „Téíčko! Téíčko! Boxérská jednička přichází! Téíčko rozmlátí kohokoliv na kaši!“ Také zazní několik výkřiků od jednotlivců: „Vzdej to černochu, dokud je čas! Nebo dostaneš tak na budku, že tě vlastní máma nepozná!“

 

Za chvíli už přichází dopředu ohlašovaná boxerská hvězda, miláček publika, následovaná v závěsu svým trenérem. Narozdíl od vysoké a (relativně) mohutné postavy Escéčka je Téíčko, blonďatý běloch, spíše prototypem štíhlejšího boxera s vypracovanými pažemi a hrudníkem, který ovšem příliš nesází na tvrdé a rychlé útoky, ale spíše na rychlost, výdrž a variabilitu. Ostatně jeho dosavadní úspěchy v boxerské branži svědčí o jeho kvalitách více než přesvědčivě. Teď ho to mladé (černé) štěně, o kterém dosud nikdy neslyšel, vyzvalo na souboj. Inu co, takových jako on už porazil spoustu. Vždycky se najde spousta ambiciózních mladíků, kteří si myslí, že nad ně není.

 

Téíčko projde stejnou procedurou jako před chvílí Escéčko (tj. zašněrování rukavic, nasazení chrániče zubů a vyslechnutí si posledních rad od svého kouče). Poté vstupuje do opačného rohu ringu, kam už mezitím dorazil i rozhodčí. Oba soupeři přistupují k rozhodčímu (každý z jedné strany) a ten uchopí každého z nich za ruku a obě je zdvihne vysoko nad hlavu.

 

„Escéčko vyzývá Téíčko!“ zakřičí do hlediště zbytečnou informaci. „Tentokrát se nebude hrát na K.O., ale na celkovou efektivitu a eleganci během času vyměřeného pro souboj. Po skončení zápasu rozhodnete vy, diváci, o tom, kdo je z této dvojice lepším boxerem.“

 

Nadšený řev publika kladně kvituje nezvyklé podmínky pro vítězství v dnešním zápase. Zazní zvonek ohlašující začátek zápasu. Všechny reflektory v hledišti zhasnou, takže zůstává osvětlený pouze samotný ring. Oba soupeři zaujmou obranné postoje a obezřetně se k sobě přibližují.

 

Omlouvám se za možná trochu irelevantní úvodník, ale rád bych (i jeho prostřednictvím) naznačil poněkud odlišné zaměření tohoto článku. Jelikož obě hry, které teď hodlám postavit pod drobnohled a porovnat, jakým způsobem obě implementují, podporují či naopak se vůbec nezabývají a nezohledňují určité herní mechanismy, už zde (na ZH) mají své (nepochybně) zevrubné recenze, tak bych se proto vůbec nevěnoval popisu jejich herního světa, vysvětlování funkcí jednotlivých herních komponent, citaci (alespoň některých důležitých) pravidel, apod. (tj. těch věcí, které všechny najdete v oněch zmiňovaných recenzích či v příručkách pravidel.). I když se obávám, že tak úplně se tomu asi nevyhnu :-(.

 

Jako adresáty tohoto článku vidím hlavně hráče, kteří se rozhodují mezi koupí jednoho z těchto titulů (ať už z hlediska finančního nebo i z hlediska herně-tématického) nehledě na to, zda už mají alespoň s jedním z těchto titulů nějakou herní zkušenost, či slyší o obou z nich úplně poprvé.

 

Pro úplnost ještě musím představit, kromě našich dvou duelantů, další 2 důležité protagonisty, a to trenéry obou těchto soků, bez jejichž péče a vedení by se zdaleka tolik neproslavili: takže trenérem Escéčka (tj. Starcraftu) je Broodwar (zkráceně BW), zatímco koučem Téíčka je Shattered Empire (zkráceně SE). Pozor neplést si SE s SC, píše se to podobně.

 

V reálném (herním) světě se pochopitelně nejedná o lidi, ale o jejich zatím jediná vydaná rozšíření. Za to ale natolik kvalitní, že skutečně posouvají herní kvalitu svých „základních“ verzí o třídu (nebo alespoň o půl třídy) výš.

 

Takže teď, když známe osoby a obsazení, se můžeme zaměřit na jednotlivé aspekty jejich zápasnických kvalit a porovnat je.

 

Tematicky spadají obě hry do žánru scifi a odehrávají se v daleké budoucnosti, kdy se na herní ploše (představující galaxii) setkávají vůdci několika (odlišných) ras. Cílem jejich snažení bývá dosažení co největšího množství jistého druhu úspěchů, za což jsou rasy (hráči) odměňováni body, jejichž množství se pak bere jako míra úspěšnosti, efektivity dané rasy. Největším rozdílem bývá právě způsob (náplň), jakým hráči mohou těchto bodů dosáhnout, ale o tom až dále.

 

Začneme nejprve prostředím, ve kterém se obě hry odehrávají:

 

 

Velikost galaxie (herní plochy)

 

Zápolení ras (tj. jednotlivých hráčů) se vždy musí odehrávat v nějakém prostoru. V našem  případě scifi prostředí nejlépe v dostatečně velké galaxii. Ta může být kromě planet tvořena i různými dalšími prvky: roji asteroidů, mlhovinami, černými ale i červími děrami a mnoha dalšími zvláštnostmi. Já teď odhlédnu od rozmanitosti prvků a zaměřím se raději na její velikost vzhledem k počtu zápasících hráčů.

 

SC: Zde téměř striktně platí, že počet planet (tvořících výslednou galaxii) je roven dvojnásobku počtu hráčů. Každá planeta je přitom rozdělena na 2–5 samostatných, oddělených (samostatně kontrolovatelných) oblastí. S rostoucím počtem hráčů se tedy úměrně zvyšuje i velikost galaxie.

 

TI: Pokud pomineme megahru v 7 či 8 hráčích, odehrávající se v galaxii tvořené 4 kruhy hexů systémů (planet), tak je velikost galaxie vždy stejná – tj. 3 kruhy systémů. Tyto systémy jsou buď klasické (tj. tvořené planetami) nebo speciální (tj. různé červí díry, mlhoviny, roje asteroidů, vybuchující hvězdy, apod.), které mají za střed (galaxie), jako „třešničku na dortu“, planetu Mecatol Rex. Domovské systémy jednotlivých ras jsou umístěny až ve 3. (tj. vnějším) kruhu, a to z toho důvodu, aby se hráči nemohli dostat k Mecatol Rexu příliš rychle. Pochopitelně existují i speciálně navržené mapy, které řeší vyváženost rozdělení planet i speciálních systémů po celé galaxii.

 

 

Závěr: SC přizpůsobuje velikost galaxie (tj. herního prostoru) úměrně počtu hráčů, narozdíl od TI, kde pouze při hře alespoň 7 hráčů přibude další (4. kruh).

 

 

Od velikosti galaxie se dostáváme k dalšímu kritériu, kterým je počet (hratelných) ras a s tím také související možný počet hráčů (a také vhodný počet hráčů).

 

 

Počet hratelných ras  – Znamená méně více?

 

I v tomto ohledu se obě hry znatelně liší.

 

Zatímco v SC můžete převzít (pouze) buď roli přizpůsobivých Terranů, nebo technicky vyspělých Protossů či téměř nemyslících, čistě biologických Zergů, třebaže od každé rasy budete mít na výběr 2 frakce (lišící se víceméně jen vůdcovskými kartami (tj. podmínkou pro speciální vítězství a počátečními jednotkami v prostředí základní hry)). Tyto 3 rasy se od sebe liší jako nebe a dudy, a to jak v typech jednotek, budovách, technologiích, tak i v úspěšné herní strategii.

 

V TI je škála rasové rozmanitosti téměř pětinásobně větší než v SC. Při zahrnutí dalších 4 ras z rozšíření SE můžete vybírat až ze 14 ras (od mírumilovných Xxcha, přes vědecky orientované Hylary (Jol Nar), obchodníky Hacanů, pašeráky a piráty Mentaků a mnoho dalších, až po militantní příslušníky Sardak N’Orrů či Letněvů).

 

Narozdíl od SC se ale v TI  jednotlivé rasy liší mnohem méně. Jedinými znatelnými rozdíly jsou (pomineme-li rozdíl v technologiích a jednotkách, které mají jednotliví hráči (rasy) k dispozici už na začátku partie), jsou 1–3 typické (jedinečné)vlastnosti pro danou rasu. S rozšířením SE pak ještě přibude každé rase (volitelná) možnost vyzkoumat jedinečnou, specifickou technologii, určenou jen pro ni. Jinak mají všechny rasy k dispozici stejnou paletu jednotek i technologií, takže kdokoliv může vyrobit či vyzkoumat cokoliv (blíže o tom dále).

 

Závěr: SC staví na koncepci tří silně diferencovaných ras, zatímco TI sází na velké množství méně diferencovaných ras.

 

 

Počet hráčů –  Kolik nadšenců stejného typu se nás musí sejít?

 

Jelikož ani jedna hra nepodporuje variantu, kdy jeden hráč hraje za více ras, tak je výsledek poměrně jednoduchý:

 

SC je možno hrát ve 2–6 hráčích, a to buď ve variantě všichni proti všem, nebo týmové variantě. Jak už bylo řečeno výše, čím méně hráčů hraje, tím menší galaxie se postaví a tím je partie kratší (třebaže to úplně neplatí při herní variantě dobytí galaxie). Hra ve 2 hráčích je velmi rychlá, neboť se musíte starat jen o jednoho protivníka. Mně osobně přijde jako ideální počet hráčů 4 (ve variantě 2 proti 2).

 

TI je hratelné v počtu 3-8 hráčů, přičemž ke hře v 7 či 8 hráčích už potřebujete rozšíření SE (a také musíte postavit větší galaxii). Bohužel zde ale neplatí to co u SC, neboť velikost galaxie je konstantní, nehledě na počet hráčů. Čím méně hráčů hraje (tj. čím méně než ideální počet 6 hráčů, pokud nemáte k dispozici SE), tak tím dále jsou od sebe domovské systémy jednotlivých ras, a tím méně konfliktních situací může (alespoň v první polovině hry) nastat, a tím snáze si hráči mohou více bezpečně hrát jen na vlastním písečku.

 

Závěr: SC je velmi dobře hratelný i při menším počtu hráčů (tj. 2–4), zatímco TI vynikne teprve při hře alespoň 5 hráčů.

 

 

Jak ve hře zvítězit, herní náplň – I když dva dělají totéž, není to totéž.

 

Ve spoustě her se vítěz určuje na základě dosažení určitého množství nějakého druhu bodů, kterými jsou hráči odměňováni za splnění určitého úkolu nebo dosažení nějakého stavu. My se teď podíváme na to, jaké činnosti jsou náplní v TI a SC pro dosažení vítězství.

 

SC: Zde hráč získává (vítězné) body za kontrolu určitých (předem označených) oblastí planet. Těch může být při každé partii různý počet a mohou být různě rozmístěné. Problém se tedy redukuje na snahu o silové (vojenské) udržení příp. dobytí takovýchto oblastí. Tomu je podřízeno veškeré snažení hráčů (viz dále).

 

TI: Tady hráč získává (vítězné) body za splnění tzv. veřejných či tajných úkolů, což jsou vlastně ekvivalenty určitých podmínek typu: vlastním X zdrojů typu Y (představující ekonomický pokrok), ovládám X planet (představující vojenský úspěch), nebo mám vyzkoumáno X technologií (představující vědecký, technologický pokrok). O splnění veřejných úkolů se může pokusit kdokoliv, zatímco tajný cíl má každý svůj. Dále zde ještě záleží na tom, zda jsou všechny veřejné cíle odkryty hned na začátku hry (tj. každý si může rozvrhnout dlouhodobější strategii), nebo zda se odkrývají postupně během hry (kdy už to vyžaduje větší míru přizpůsobivosti, aby hráč dokázal splnit úkol, který se objeví ve hře teprve pár kol před koncem).

 

Závěr: V SC se vítězství dosahuje výhradně bojem, zatímco v TI je cest k vítězství vícero (ekonomie, zkoumání technologií, rozvinutý obchod i adekvátní angažovanost v politice), přičemž vojenská část také není opomenuta (ale ne zase upřednostněna nad ostatní).

 

 

Průběh hry (náplň herního kola)

 

Teď se zaměříme na průběh herního kola.

 

U obou her začíná kolo fází, kdy hráči buď závazně, třebaže skrytě (takže ostatní nevidí, co mají za lubem) naplánují typ činnosti na konkrétních planetách (SC), nebo, jako v případě TI, si vyberou 1 (nebo 2) strategické karty (z celkových 8), které určují provedení jistého efektu, logicky vycházející z názvu dané karty strategie.

 

a) Plánování činností pro dané kolo (Příkazy vs. karty strategií) – Dvakrát měř, jednou řež!

 

SC: Existují 4 druhy činností, proveditelné na konkrétní (zvolené) planetě – stavění budov (a výroba jednotek), přesun jednotek, výzkum technologií a obrana (zvolené oblasti na planetě). Hráč může naplánovat v každém kole právě 4 příkazy. Všechny příkazy (kromě příkazu obrany) jsou k dispozici ve 3 normálních kopiích a jedné vylepšené variantě.  

 

TI: Karet strategií je celkem 8. Při dostupném rozšíření SE se dají strategické karty ze základní hry (v jisté míře) namixovat s kartami z rozšíření, nebo lze používat jen ty nové. Hráč, který si vybral nějakou kartu strategie, hraje její hlavní (primární) schopnost zadarmo, zatímco ostatní hráči mohou za jistou cenu zahrát vedlejší (sekundární) schopnost dané karty, jejíž efekt taktéž logicky vychází z názvu dané karty. Karty strategií pokrývají oblasti jako obchodování, diplomacie, válčení, technologický pokrok, politika, atd.

 

b) Provádění činností (následující po „plánovací fázi“) – „Výkonný, proveďte to, na čem jsme se dohodli na poradě velících důstojníků!“

 

Poté co si hráči skrytě naplánovali své příkazy (SC) nebo si zvolili karty(tu) strategie (TI), nastává fáze pro jejich vyhodnocení (provedení), která tvoří většinu hry (tj. tu nejzajímavější část). Pro snazší orientaci bych tyto činnosti dále rozdělil na bojové a nebojové.

 

i) Pohyb a boj v galaxii (Kostky vs. bojové karty) – Inter arma silent Musae. (Ve válce mlčí Múzy)

 

V obou hrách je pohyb vyřešen hodně podobně, ale samotné střety nepřátelských jednotek se od sebe liší jako nebe a dudy.

 

TI: Pohyb flotil vesmírných lodí je v TI řešen během tzv. taktické akce či akce přesunu (lišící se pouze možností střetu s nepřítelem). Počet takovýchto akcí (za kolo) je omezen množstvím dostupných vládních žetonů v jisté specifikované herní oblasti hráčova schématu (tzv. command pool), takže generální ofenzívy se konají jen zřídka :-). Pohyb pozemních sil v rámci planety se nijak neřeší.

 

Boj se skládá ze 2 částí (třebaže nemusí nutně obě proběhnout během jedné taktické akce) – jednak vesmírná bitva, kdy spolu (logicky) bojují vesmírné lodě, a jednak invaze na planetu,

kdy spolu bojují pozemní jednotky (a příp. další obranné planetární mechanismy) na dané planetě. Pokud žádná strana neustoupí, bojuje se až do úplné porážky jedné (nebo i obou) stran.

 

Pokud se v daném systému sejdou flotily 2 soupeřů, nastane (jedna velká) bitva (na rozdíl od SC). K jejímu vyřešení poslouží kostky a tabulka obsahující pravděpodobnost zásahu dané jednotky (převedené do číselné hodnoty 1–10). Stejný princip boje (tj. házení kostkami) platí i při invazi na planetu(ty). Zde je to hodně i o štěstí, neboť i pár slabých lodí (obecně menšina jednotek) dokáže při dostatečném štěstí rozstřílet na mraky (početnějšího a/nebo) silnějšího nepřítele.

 

SC: Zde se pohyb jednotek (ať už mezi sousedními planetami nebo i v rámci oblastí na konkrétní planetě) řeší pomocí příkazu pro přesun. Pokud během pohybu narazíte na nepřátelské síly, začíná bitva.

 

Každá bitva trvá jen jedno „kolo“, neboť k jejímu vyhodnocení slouží bojové karty a nikoliv kostky. Bitva samotná se rozpadne do několika soubojů, obvykle dvojic, které bojují mezi sebou. Některé jednotky mohou získat schopnosti, které přenáší poškození i mimo daný souboj, nebo které dokáží poškodit základnu, instalaci či nepřátelské dělníky, ale to už bych moc zabíhal. Pokud ke své jednotce v poli zahrajete její bojovou kartu, započítáte si vyšší hodnoty obrany a útoku, kdežto v opačném případě obdrží daná jednotka hodnoty mnohem nižší. Důležité je mít k jednotkám, které máte ve hře, v ruce ty správné (tj. jejich) karty, a pokud ne, tak se k nim co nejdřív dostat. V závislosti na tom, komu všemu zůstaly po bitvě jednotky, se řeší ústupy a posuzuje vítězství.

 

Výsledkem úspěšného boje je buď kontrola nad danou oblastí planety (SC), kontrola vesmírného prostoru daného systému (vesmírná bitva v TI) či obsazení planety (invaze v TI). V dalším kole už pak hráč může čerpat zdroje dané planety (či oblasti planety), kterými platí za výrobu jednotek, stavbu budov, výzkum technologií nebo hlasování v parlamentu.

 

 

ii) Nebojové činnosti (výroba jednotek, budovy, technologie, obchodování, politika)

 

A teď přichází na řadu ta nemilitantní část hry, tj. ta část, kdy vyrábíte jednotky, stavíte budovy, zkoumáte nové technologie, obchodujete s ostatními hráči (rasami) nebo intrikujete při politických machinacích. Ovšem ne v obou hrách naleznete všechny tyto možnosti.

 

V TI najdete všechny výše zmiňované aktivity kromě stavění budov. Jedinou hlavní výrobní budovou (komplexem) jsou zde totiž vesmírné loděnice, které vám (poté co je postavíte) dovolí vyrobit téměř libovolnou jednotku (pokud ovšem máte v pokladně dostatek financí). Naopak v SC budete (kromě ostatního) stavět i budovy, ale musíte se smířit s absencí politiky a obchodu.

 

 

Zdroje a jejich využití – Zadarmo ani kuře nehrabe

 

V obou hrách existuje několik různých zdrojů (platidel), které ale slouží k různým účelům.

 

TI: Obsazením planety získáváte přístup k jejím zdrojům a jejímu vlivu. Zdroje se používají k výrobě jednotek a výzkumu technologií, zatímco vliv se uplatní při politických kláních. Třetí měnou je obchodní artikl (trade goods), kterým můžete buď „zaplácnout“ chybějící zdroje či vliv, nebo jím klidně i podplatit svého soupeře.

 

SC: Zde jsou zdroje jen dva: minerály a plyn, přičemž obojího je zapotřebí, třebaže ne vždy stejně. Těmito zdroji platíte jak při stavění budov, tak při výrobě jednotek, tak i při zkoumání nových technologií.

Jednotky – Kannonenfutter ale i ošlehaní veteráni

 

TI: Máte k dispozici 8 různých jednotek: od pěšáků (nutných pro obsazování planet), přes obranné planetární systémy, stíhačky, torpédoborce, (transportních) nosiče, křižníky, až po masivní dreadnoughty a válečná slunce. Čím lepší jednotka, tím větší investice, ale zase lepší bojové schopnosti. Všechny rasy mohou postavit všechny typy jednotek, třebaže množství hráčových lodí v kterémkoliv systému je omezeno hodnotou jeho (parametru) zásobování flotily (tzv. fleet supply). Jednotky se vyrábí během taktické akce či akce přesunu a počet vyrobených jednotek je omezen jistým parametrem planety, na které se nachází loděnice, ve kterých dané jednotky vyrábíte.

 

SC: Každá rasa má k dispozici téměř 10 jednotek (v základní hře), přičemž rozšíření BW přidává další 2–4 jednotky pro každou rasu. Na rozdíl od TI jsou jednotky jednotlivých ras velmi odlišné (a věrně kopírují svou počítačovou předlohu). Dokážete si přece např. představit rozdíl mezi komandem mariňáků z Vetřelců a vetřelci samotnými, ne?

 

Jednotky vyrábíte prostřednictvím příkazu pro stavění. Kromě jisté ceny ve zdrojích existuje výrobní limit počtu jednotek, které můžete během jednoho příkazu pro stavění vyrobit. Jednotky se dělí na pozemní a vzdušné. Dalším kritériem je schopnost útočit na pozemní a/nebo vzdušné jednotky. Zvláštní kapitolou jsou tzv. pomocné jednotky, které nemohou útočit v soubojích přímo, ale v boji používají své mocné schopnosti prostřednictvím tzv. posilujících bojových karet (což jsou vlastně vyzkoumané technologie).

 

Jak v TI, tak i v SC existuje omezený počet figurek, představujících daný typ jednotky, takže nelze budovat žádné gigantické armády či flotily :-).

 

 

Technologie – Knowledge is power  (Vědění je moc). Francis Bacon.

 

TI:  S technologiemi je to zde podobné jako s jednotkami. Všechny rasy mají k dispozici totéž (s malou výjimkou technologií specifických pro danou rasu, které přináší SE). Obecně existují 4 odvětví technologií: válečné technologie, biotechnologie, obecné technologie a technologie zabývající se pohybem. Z každého odvětví máte k dispozici celkem 7 různých technologií, které ale zároveň tvoří vlastní technologický podstrom. Různé závislosti a předpoklady mohou navíc existovat i mezi různými odvětvími technologií. Takže např. pro výzkum válečné technologie Útočná děla budete kromě válečné technologie Dalekonosné vesmírné dělo potřebovat i biotechnologii Kybernetika, apod. Nové technologie se získávají téměř výhradně prostřednictvím karty strategie Technologie.

 

SC: Zde neexistuje žádný technologický strom (tj. závislosti jedněch technologií na jiných), ale téměř každá jednotka může pomocí některé technologie (určené jí) podstatně vylepšit své schopnosti. Provedením příkazu pro výzkum a zaplacením patřičných nákladů, získáte kartu (karty) dané technologie, které si buď přidáte do balíčku bojových karet, nebo ji máte permanentně položenou před sebou, a tak vlastně stále aktivní.

 

Stejně jako u jednotek zde platí, že technologie jedné rasy jsou diametrálně odlišné od technologií jiné rasy. Tak např. určitě nikoho nepřekvapí, že technologie Obléhací režim pro Obléhací tank Terranů přidá této jednotce dodatečné i vedlejší poškození (viz recenze SC a BW), nebo že technologie Maskovací pole (Protosského Nosiče) skryje v souboji všechny jednotky kromě Nosiče samotného. Jiná rasa si k podobným, odpovídajícím schopnostem dopomůže trochu jinak (jinými technologiemi pro jiný typ jednotek). Jen je třeba mít patřičné karty technologií, podobně jako bojové karty, v ruce tehdy, když je zrovna potřebujete.

 

 

Obchodování – Obchod je obchod. (Bez komentáře)

 

TI: První (větší) odlišností TI od SC je možnost navázání obchodních vztahů s jinými hráči. K tomu slouží speciální karty, které vystihují, jak je daná rasa v obchodování dobrá. Při navázání obchodní smlouvy (kteréžto se obvykle navazují prostřednictvím karty strategie Obchod), si oba partneři vymění tyto speciální karty a při dalším použití karty strategie Obchodu už můžou čerpat výnosy z probíhající obchodování. Výsledkem úspěšného obchodu je speciální měna (tzv. trade goods), kterou lze použít jako náhradu normálních zdrojů planety či vlivu. Obchodní smlouvu s partnerem automaticky porušíte a vlastně de facto i zrušíte, pokud na něj zaútočíte.

 

 

Politika – Politika je (ale neměla by být) svinstvo!

 

TI: Další odlišností TI (od SC) je začlenění politického aspektu do hry. Jak by se dalo čekat, politická rozhodnutí (tj. řešení tzv. politických agend) se odehrávají při provádění karty strategie Politika. Pro tyto účely existuje vyhrazený balíček tzv. politických karet, který obsahuje všemožné zákony, úpravy (pravidel) hry, apod.

 

Hráč, který si zvolil kartu strategie Politika, si vybere z několika politických karet jednu a tu (společně s ostatními hráči) vyhodnotí tím způsobem, že o ní všichni hlasují a nakonec se buď rozhodnou pro, či proti dané věci, anebo si zvolí nějaký konkrétní objekt (hráče, planetu), kterého se pak něco týká nebo se mu něco stane.

 

SC: V této hře nejsou ani politika ani obchodování vůbec zastoupeny.

 

 

Stavění budov – Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék!

 

Tato specialita SC se tak trochu podobá výzkumu technologií v TI. Každá rasa má k dispozici 3 různé druhy budov, ve kterých si staví odpovídající jednotky. Každá budova má několik úrovní (1–3), přičemž každá (další) úroveň přidá další jednotku, kterou může hráč vyrobit. Např. Kasárna 1. úrovně vyrábí pouze jednotky Mariňáků, Kasárna 2. úrovně přidají navíc Mediky a Plamenometčíky a konečně Kasárna 3. úrovně umožní výrobu Duchů.

 

Takže, když se na to podíváme z druhé strany, abyste mohli vyrobit danou jednotku, musíte mít nejdříve postavenu budovu (patřičné úrovně), ve které se tyto jednotky vyrábí. Budovy se staví v rámci příkazu pro stavění. Kromě budov lze postavit i moduly, přičemž moduly (kromě jediné výjimky) mohou postavit všechny frakce. Moduly zajišťují další vylepšení, třebaže jich lze postavit jen omezený počet.

 

 

Závěr (sekce o náplni obou her):

 

Boj se řeší v SC pomocí bojových karet (které ovšem vyžadují prozíravou správu) na rozdíl od „kostkové“ varianty v TI (kterážto trvá o něco déle).

 

Výroba jednotek i výzkum technologií fungují v obou hrách velmi podobně, třebaže SC sází na diferenciaci místo na unifikaci (TI). TI nabízí navíc aspekt politiky a obchodu, zatímco SC zase přidává stavění budov.

 

 

Variabilita ve hře

 

Teď se podívejme, jak moc dokáží obě hry obměňovat herní prostředí, tj. jak zajišťují, aby byla každá (další) partie jedinečná a originální a hra se tak příliš brzy „neohrála“.

 

V obou hrách se během přípravy hry vždy postaví galaxie (tj. prostor, ve kterém se bude hrát) a hráči si losují rasu/frakci, za kterou budou hrát (u SC se losovat nemusí).

 

Mezi variabilní rysy bychom mohli také zařadit i různé herní varianty (bez ohledu na počet hrajících hráčů):

 

SC: Kromě klasické varianty všichni proti všem, je tu možnost týmové hry, kdy každý tým má 2 hráče. Délka hry pak závisí i na tom, zda-li se hraje na klasické podmínky vítězství (tj. speciální vítězství či adekvátní počet vítězných bodů) nebo na úplnou likvidaci ostatních soupeře(řů).

 

Novým rysem z BW je hraní scénářů, tj. předpřipravených her, třebaže ty oficiální jsou zatím jen 4.

 

TI: Zde možnost týmové hry neexistuje. Existuje zde herní varianta Long war, kdy se hraje na vyšší počet vítězných bodů než normálně (na 14 místo na 10).  

 

Další prvky variability u obou her už spíše spadají do novinek, které přináší jejich rozšíření (viz odstavec níže).

 

 

Specialitky – „Je libo nějakou delikatesu, monsieur? Dezert s beaujolais, nebo raději s koňakem?“

 

Jak už bylo zmíněno na začátku, obě rozšíření, jak BW, tak i SE, se velmi vydařila, třebaže musím konstatovat, že žádná další už (nejspíš)nebudou. Ale to vůbec nevadí, jen je třeba při nákupu (základní) hry myslet na to, že by bylo lepší si ji vzít i s (jejím) rozšířením.

 

BW (tj. rozšíření Broodwar k SC): kromě dalších (nových) planet (pro větší a variabilnější galaxii), přináší i několik nových jednotek pro každou rasu (včetně s nimi souvisejících budov, technologií a karet).

 

Pěknou novinkou jsou vůdcovské karty, které dále diferencují jednotlivé frakce než jen podmínkou pro speciální vítězství či počátečními jednotkami. Fungují tak, že na začátku každé (nové) fáze u balíčku karet událostí, si každý hráč zvolí jednu ze 2–3 vůdcovských karet své frakce (příslušné fáze), a ta mu přinese buď jednorázový, nebo trvalý bonus do hry.

 

Většina dalších novinek už víceméně s vůdcovskými kartami souvisí, takže zde není třeba zacházet do detailů (hrdinové, instalace, atd.).

 

SE (tj. rozšíření Shattered empire k TI): přibyly 4 další hratelné rasy (se vším příslušenstvím),  stejně jako další planety (hexy), další politické karty a karty akcí, nová sada karet strategií (zaměnitelná i míchatelná s původní sadou), komponenty pro hru až 8 hráčů (možná ne tak často využívané) a mnoho dalších drobnůstek.

 

Z dalších zajímavých herních vylepšení TI (obsažených už v základní hře) musím zmínit žetony Distant suns (v SE opět o něco bohatší co do rozmanitosti), které představují nejrůznější (pozitivní i negativní) efekty, se kterými se jako čerství dobyvatelé neznámé planety můžete setkat (ať už je to přítomnost zvýšené radiace, nepřátelského přijetí u domorodců, nebo naopak nalezení zásob, či objev do té doby neznámého vyústění červí díry).

 

Dále nesmím opomenout žetony Vůdců (Leaders), třebaže tito vůdci fungují poněkud jinak než vůdci (hrdinové) v SC. Dle povahy dané rasy má tato k dispozici 3 různé vůdce (ať už z oblasti politiky, vědy, vojenství či výzvědné služby), jejichž speciálních schopností může během partie využívat. Zkušený admirál např. výrazně posílí efektivitu vaší flotily ve vesmírných bitvách, zatímco takový záludný agent, zase dokáže překazit nekalé plány soupeře či mu „vyfouknout“ opuštěné loděnice na planetě, které jste právě dobyli. Musíte ale na ně dávat pozor, neboť sami o sobě jsou bezbranní a vítanou kořistí nepřítele.

 

 

V hale se ozval zvonek, označující konec zápasu. Rozsvítila se všechna světla a odhalila tak oběma zpoceným zápasníkům pohled do publika, které teď, na rozdíl od začátku zápasu, už jednohlasně neskanduje jen pro Téíčko. Rozhodčí má za to, že se obecenstvo rozdělilo na téměř stejné poloviny, třebaže nedokáže pro žádnou polovinu najít nějakou společnou charakteristiku. V obou polovinách jsou zastoupení staří i mladí, běloši, černoši i žlutí. O čem to svědčí? O tom, že doba na výběr vítězného šampióna by musela být mnohem delší a ani potom by nemusel být volba (při stávajícím počtu hlasujících) úplně objektivní. Každý divák si vybral svého favorita podle svého gusta. Tento zápas, který netrval déle než čtvrthodinu, ukázal zápasnické kvality ale i slabiny obou soků, a záleží na každém z nich, komu dá svůj hlas.

 

 

Závěrečný verdikt

 

Takže suma sumárum, co si z toho všeho máte vzít? Nejprve bych uvedl několik společných rysů obou her a pak připojím seznam vlastností, o kterých si myslím, že nejlépe vystihují povahu obou produktů. Pokud je u některé vlastnosti uveden symbol +/-, znamená to, že (váš) subjektivní dojem může být kladný i záporný.

 

 

Co mají obě hry společné:

 

– cenově i co do počtu komponent stejná (výkonnostní) kategorie

– tématika zápasu několika ras nad daným územím (galaxií)

­– obsazování planet, čerpání jejich zdrojů, které jsou pak použity na výrobu (vojenských) jednotek, zkoumání technologií a příp. další věci

– herní plán (galaxii) vytváří hráči (sami) na začátku partie

– množství (vyrobitelných) jednotek je omezené (markantní spíš u SC než u TI)

– rozšíření přidávají značná herní variabilitu

 

 

SC

 

+ hraje se velmi dobře v libovolném počtu hráčů (2–6)

+ věrná kopie své počítačové předlohy, její znalci se při ní budou cítit jako doma (co se týká schopností jednotek i použitých technologií)

+/- zaměření výhradně na (vojenský) boj (tomu je podřízen výzkum, výroba jednotek i stavění budov)

+/- boj řešen kartami

+ zásobníkový systém vyhodnocování příkazů (tj. vyhodnocování příkazů v opačném pořadí než je jejich pokládání)

+ jen 3 rasy, ale zato velmi diferencované

 

 

TI

 

- minimální vhodný počet hráčů je alespoň 5, partie při stejném počtu hráčů je časově náročnější než SC

+/- dostupnost stejných jednotek i technologií pro všechny rasy

+/- 14 různých ras, třebaže z herního hlediska se až tolik nelišících

+ zajímavý systém vybírání karet strategie na začátku kola

+ zakomponovaná politika a obchodování

+ boj není jedinou cestou k vítězství

+/- boj řešen kostkami (větší podíl náhody)

 

 

Nepamatuji si už přesný výsledek hlasování o vítězi zápasu, ale mám za to, že ho nakonec musel rozhodnout samotný rozhodčí, jehož hlas byl rozhodujícím jazýčkem na vahách.

 

Komu dáte svůj hlas vy, záleží jen na vás (pozor, to není předvolební agitace:-). Mého favorita už jste asi poznali, ale takové je holt moje gusto, protože rád jdu vždy přímo k věci a nemám rád žádný okecávání nebo pletichaření kolem.

 

Nenechte se ale ovlivnit mým gustem a vybírejte podle sebe. Doufám, že vám k tomu správnému rozhodnutí bude moci  tento virtuální boxérský „match“ alespoň trochu pomoci.