Star Wars: Legion

hodnoceno 14x (Seznam vlastníků)

Wargame do každé rodiny

Autor: Mizy | 14.5.2018 | 13

Recenze Star Wars Legion

Předem jakéhokoliv recenzování výše uvedené hry musím svědomitě případného čtenáře upozornit, že jsem až fanatickým obdivovatelem a fanouškem Star Wars universa. Proto musí být každému jasné, že ve mně vypuklo nekontrolovatelné nadšení, když světoznámá firma Fantasy Flight Games v měsíci srpnu 2017 světu oznámila další prohloubení spolupráce na značce se současným vlastníkem Disney a to na poli mé milované miniature wargame. Už v době oznámení bylo z fotografií jasné, že i když kvalita miniatur nebude na úrovni nepřekonatelného Gamesworkshopu, přesto bude FFG této pomyslné metě zase o něco blíže, a to i například ve srovnání s dungeon crawlem Imperial Assault. Nic mi proto nemohlo zabránit, abych ihned po oznámení předobjednal  u tabletop.cz (tímto bych chtěl firmě poděkovat za vstřícnost a pochopení vůči mému opakovanému dotazu, kdy už to přijde) kompletně vše, co bylo oznámeno. Čekání bylo mučivé, ale vydržel jsem, a v březnu konečně obdržel jeden Core Set a rozšíření Stormtroopers, Rebel Troopers, AT-ST, AR-RT, 74-Z Speeder Bikes, T-47 Aispeeder a jeden set náhradních kostek, ke kterým se ještě jednou v průběhu recenze vrátím.

V minulosti jsem celkem pravidelně, i když ne turnajově, hrával Warhammer 40k. Chvilku jsem dokonce koketoval s Infinity. Vlastním i nové RuneWars: Miniatures Game od FFG a musím říci, že se mi mechanikami opravdu líbí. Mám tedy nějaké zkušenosti a velmi mne zajímalo, jak se FFG popralo s jejich druhou Miniature Wargame v pořadí. Po rychlém rozbalení a sestavení modelů, které samozřejmě můžete, ale i nemusíte nabarvit (strany jsou rozlišeny podstavci v šedivé a tmavě červené barvě), jsem se jal studovat pravidla. A mé nadšení se začalo zvětšovat. Vše vypadalo jako čistý a pokud možno jednoduchý design, který vás nebude nutit neustále listovat sto různými tabulkami a přesto poskytne velké vyžití a možnosti při taktickém plánování. Pojďme si tedy pravidla v rychlosti projít.

Pravidla

Jelikož se jedná o figurkovou wargame, budu předpokládat, že případný čtenář se v tomto herním světě aspoň mírně orientuje a nebudu proto popisovat detailně všechny mechaniky. Plná hra se hraje na šest kol a 800 bodů. Pro neznalé, každá jednotka stojí určitý počet bodů a je na vás, co vše si do hry přinesete, a jak jednotlivé jednotky případně vyzbrojíte, pokud nepřekročíte tuto hranici. Cílem je získat co nejvíce vítězných bodů. Ty dostáváte za zneškodněné jednotky podle toho, jaká byla jejich bodová hodnota, a dále pak za skórované podmínky stanovené během přípravy hry. Každá jednotka má velmi hezky udělanou přehledovou kartou, ze které je ihned jasné, jak daleko se může pohybovat, jakými kostkami hází při útoku a obraně, popřípadě jakými speciálními schopnostmi disponuje. Dále je nutné zmínit, že každá jednotka musí mít svého velitele, který umírá, a tudíž se odstraňuje ze hry, až na určité výjimky jako poslední. Velitelé mají v jednotkách k tomu vyhrazený model. Hra začíná zjištěním povětrnostních podmínek, za kterých se bude válčit, způsobu rozmístění jednotek na herní plochu a stanovení bodovaných cílů hry. Například držení určitého místa na bojišti, nebo splnění jiných podobných podmínek. Určení těchto startovních podmínek se děje pomocí karet. Karty se rozdělí do tří příslušných řádků. Začínající hráč (ten s menším počtem bodů, či při shodě náhodně určený) si pak z jednoho řádku vybere kartu co nejvíce vlevo a vyřadí ji. Hráči se v tomto střídají dvakrát. Následně karty, které jsou v řádcích nejvíce vlevo a nejsou vyřazeny, určují startovní podmínky. Už tady se můžete snažit ovlivnit bojiště tak, aby co nejvíce vyhovovalo vaší vymyšlené taktice.  Po rozmístění jednotek do vymezeného prostoru, kdy se hráči v umísťování střídají po jedné jednotce v pořadí od začínajícího hráče, může hra začít.

Vše se ve hře točí okolo velitelů (v originále „Commander“) a jejich Command karet. To znamená, že ústřední postavou vaší armády bude jeden velitel, který rozděluje ostatním jednotkám rozkazy. V core setu se jedná o Darth Vadera a jeho sílou nadaného potomka Luka Skywalkera. Každý z hráčů si na začátku hry vezme na ruku sedm Command karet, z nichž některé jsou určeny pro obě strany, a další pak může použít pouze některý z uvedených velitelů. Hráč dále přiřadí každé jednotce tzv. Order Token, tedy žeton rozkazu, který vyjadřuje její povahu: Commander, Corps, Special Forces, Support, nebo Heavy (velitel, jednotky, speciální síly, podpůrné, resp. těžké jednotky). Oba hráči následně vyberou skrytě jednu z Command karet a vyloží jí současně. Po otočení pak karta určí, kolik jednotek dostane přímý rozkaz od velitele. Musí být však ve vzdálenosti 1-3 od něj. Přece jenom ani Darth Vader nepřekřičí celé bojiště. K tomu, jak se určuje vzdálenost, se vrátím později. Hráč pak jednotkám, které vybere, přidělí vedle na herní plochu příslušný Order Token, aby tak označil, komu rozkaz udělil. Ostatní žetony vloží například do připraveného pytlíku. Kdo začne jako první se svým tahem, určují již vyložené Command karty. V horní levé části se totiž nachází od jedné do tří bílých teček v černém terčíku. Hráč s nižším počtem těchto teček začíná. V případě shody začínajícího hráče určuje pořadí rozhoz jednou z kostek. Začínající hráč si pak vybere, zda aktivuje jednotkou, jíž přidělil Order Token na základě Command karty anebo si náhodně naslepo vybere jednotku ze zmíněného pytlíku. Tím je simulován jakýsi Fog of War. Aktivované jednotce pak lze přidělit následující akce: 

• Move (pohyb)
• Attack (útok)
• Aim (zamířit)
• Dodge (vyhnout se)
• Standby (vyčkat)
• Recover (obnova)

Jednotka může provést dvě různé akce během své aktivace. Pouze akci pohyb lze využít dvakrát po sobě.

Move

Pohyb je tady řešen opravdu elegantně. Ke hře jsou přiloženy tři pravítka ve vzdálenosti 1 až 3, které jsou v polovině spojeny kloubem a umožňují tak zatáčení jednotek za roh a podobně. Měření vzdálenosti probíhá vždy od velitele jednotky. Po určení vzdálenosti, kterou se jednotka může pohybovat, se přiloží příslušné pravítko k veliteli jednotky a tato figurka se posune na jeho konec. Zbytek jednotky se pak pouze přiloží do tzv. „koherence“ ve vzdálenosti 1 od velitele. Lze ještě zmínit, že u Cops se pravítka přikládají k jakékoliv straně podstavce. Větší jednotky, ty mechanizované, už mají pro přiložení pravítka v podstavci zářez a proto musíte mít stále na paměti jejich orientaci. Je tím simulována jejich menší pohyblivost oproti pěšákům. Hra samozřejmě obsahuje další pravidla pro pohyb (například ve vertikální směru či pro pohyb různých mechanizovaných jednotek), ale dopodrobna je zde rozebírat nebudu. K tomu tato recenze ani není určena. V základu se ale pohyb určuje tak, jak je výše popsáno.

Attack

I útok je vyřešen oproti jiným wargame jednoduše a přesto mne uspokojuje. Dostřel je opět určen dalším přiloženým pravítkem ve vzdálenosti 1-4. Neměří se tedy ani v palcích, a ani v centimetrech. Pouze se přiloží plastové pravítko k podstavci velitele a určí se tak, v jaké vzdálenosti se nachází obránce, a zda je vůbec v dostřelu. Přeměřovat vzdálenost pro útok je povoleno. Pro pohyb nikoliv. Osmistěnné kostky pro útok jsou pak rozděleny do tří skupin. Od nejslabších bílých, prostředních černých až po nejsilnější červené. Analogicky jsou rozděleny i obranné kostky. Každá jednotka má stanoven počet kostek, kterými hází na útok - násobeno počtem miniatur v jednotce. Pokud je k jednotce přidělen specialista s jinou zbraní, povětšinou použije silnější kostky jiné barvy. Určení úspěšnosti útoku se provede následovně. Útočník hodí všemi kostkami a určí zásahy. Kromě negativního prázdného výsledku existují dva druhy zásahu: obyčejný a kritický. Kritický zásah nelze blokovat krytem a u některých jednotek, zejména těch obrněných, se počítají jako úspěch pouze tyto kritické zásahy. Podle počtu úspěchů útočníka pak hází svými šestistěnnými kostkami obránce. Počet obranných úspěšných hodů se pak odečte od úspěšných zásahů a dostanete počet zranění. Jednoduché. Běžné Corps mají pouze jeden život a proto zásah, který se dostane přes obranu, znamená automaticky odebrání jedné figurky z jednotky. Nicméně i zde je pravidlo LoS (Line of Sight). Odebrat lze pouze jednotku, na níž má aspoň jeden z útočníků LoS. Jak už bylo řečeno, velitel zůstává jako poslední. Pokud by však vznikla situace, že jediný, na koho má útočník LoS, je velitel, odebírá se jeho figurka a post velitele přechází na další figurku v jednotce, k čemuž slouží k tomu určený žeton. Dále je třeba zmínit, že na všech kostkách se kromě zásahu, kritického zásahu a úspěchu na obranu (na kostkách znázorněn štítem) nachází také tzv. „Surge“. Ten je důvěrně známý všech hráčům dungeon crawlerů od FFG. Pokud padne na kostce tento „blesk“, či chcete-li Surge, je možné dle specifikace jednotky tento výsledek přetočit například na úspěch při útoku či obranně, či obyčejný zásah na kritický. Vedle této základní mechaniky jsou ve hře další pravidla jako Impact, Fixed Front, Precise, Relentless, Charge, Armor, Immune Pierce atd. Angličtinářům už samotná slova napovídají, čeho si tyto pravidla týkají. Bohužel nelze během této recenze představit všechny tyto pravidlové nuance a případný zájemce o hru si je bude muset nastudovat už sám. Ve hře dobře funguje i Melee, tedy souboj na blízko. Mechanika hodu kostek je stejná. Pokud hovořím o útoku, musím dále zmínit i terén, který poskytuje kryt - tedy ve wargame známý anglický výraz Cover. Ten je rozdělen na několik typů a podle toho odebírá z poolu úspěšných hodů určitý počet kostek. Například je-li vaše jednotka za barikádou (jichž je v základu ke hře přiloženo osm), jedná se o tzv. Heavy Cover a díky tomu můžete znegovat dva klasické zásahy. Jak už bylo řečeno, Cover nebrání před kritickými zásahy.

Poslední dvě věci, které je třeba zmínit u akce útok, je „Suppression“ a poškození vozidel. Každé vozidlo má stanoven na kartě počet životů a pod ním nižší hodnotu tzv. „Resillence Value“. Pokud je tato Resillence Value naplněna úspěšnými zásahy, musí si obránce hodit červenou obrannou kostkou. Podle výsledku je pak buď vozidlo poškozeno a má o jednu akci méně, nebo musí použít obě akce pro jeden pohyb anebo přijde o jednu ze svých zbraní dle výběru útočníka.

Suppression pak funguje následovně. Každá pěší jednotka má na přehledové kartě další údaj - tím je Courage, tedy odvaha. Pokud útočníkovi během jeho hodu padl aspoň jeden (ať už obyčejný či kritický) zásah, přičemž nezáleží na tom, zda byl následně vykryt obranným hodem, získává bránící jednotka jeden Suppression Token. Jestliže pak má jednotka stejně nebo více Suppression žetonů, než je její odvaha, stává se Suppressed. Tato mechanika simuluje situaci, kdy jednotka pod palbou není schopna plně operovat. Suppressed jednotka následně dostává do další obrany jeden automatický úspěch, avšak převážně je získání tohoto stavu negativní záležitostí. Jednotka s těmito Suppression žetony totiž musí před svou akcí provést tzv. Rally. Toho se dosáhne tak, že za každý jeden Suppression žeton je hráčem hozena jedna bílá obranná kostka. Každý úspěch a Surge pak odstraňuje jeden Suppression žeton. Jestliže jednotce po hodu zbývá méně těchto žetonů, než je hodnota její odvahy, může použít obě akce. V opačném případě jí zbývá při aktivaci pouze akce jedna.  Suppression žetonů se lze kromě akce Rally zbavit také automaticky. Jeden Suppression Token je totiž odstraněn jednotce vždy během End Phase, popřípadě akcí Recover, ale o tom až dále. Suppressed jednotka může také zpanikařit a to když počet Suppression žetonů dosáhne dvojnásobku její hodnoty odvahy. Taková jednotka pak využívá pouze jeden pohyb a to ve směru k nejbližšímu okraji herní plochy. Ve vzdálenosti 1-3 může jednotka, která by měla zpanikařit, využít hodnotu odvahy velitele armády. Tedy prozatím Darth Vadera a Luka Skywalkera.

Zbylé typy akcí už pouze jenom ve zkratce. Pokud hráč využije svoji akci „Aim“, umístí vedle jednotky příslušný žeton. Při útoku poté může využít tento žeton k přehozu dvou kostek. „Dodge“ umožňuje naproti tomu vyrušit jeden úspěšný zásah při obraně. „Recover“ pak způsobuje, že si hráč u aktivované jednotky odstraní všechny Suppression žetony a vyčerpané karty se speciálními vlastnostmi uvede zpět do stavu připravenosti. (Ano, některé karty lze použít pouze jednou, dokud nejsou znovu připraveny k použití). A nakonec akce „Standby“. Pokud aktivovaná jednotka nepoužila jako jednu ze svých akcí útok, může využít tuto akci. V případě, že se nepřátelská jednotka během své aktivace dostane do vzdálenosti 1-2, může hráč, který využil Standby, přerušit tuto aktivaci a zaútočit střeleckým útokem.

To by bylo k pravidlům asi vše. Jak už bylo řečeno, hra obsahuje spoustu dalších mechanik, které však není v mým silách během tohoto krátkého článku popsat. Lze si však udělat hrubou představu o tom, jak hra funguje.

Hodnocení

Hned na začátku musím říci, že jsem ze hry opravdu nadšený. Z tohoto důvodu jsem u tabletop.cz ihned předobjednal všechny další oznámené rozšíření. Hra je velmi přístupná hráčům, kteří se zatím pohybovali pouze ve vodách desktopových her, vždy si chtěli nějakou tu figurkovou wargame vyzkoušet, ale odradila je složitost pravidel. Star War Legion si vzal to nejlepší ze žánru a podstatně ulehčil hráčům režii hry, aniž by však extrémně zážitek zjednodušil, ochudil o epické hody kostek či moře taktického rozhodování. Ze hry je cítit zkušenost vývojářů s designováním stolních her. To ale vůbec není na škodu, spíše naopak. Při jednom útoku tak nemusíte například hodit třiceti kostkami na hit, následně na armor save, atd. a výsledek pak dohledávat ve třech tabulkách. Vše je úhledně vyleštěno a dobře promyšleno. Systém velitelů a přidělování rozkazů je opravdu nová svěží a zábavná mechanika. Získáváte tím trošku pocit jakési Fog of War. Velitel nemůže najednou ovládat všechny jednotky a do hry se tedy zapojí i náhoda. Je to však kontrolovatelná náhoda. Není od věci si odložit do pytlíku pouze tři žetony Corps (žeton totiž označuje pouze druh jednotky a ne přímo tu kterou kontrétní), protože jsem zbylé přidělil jednotkám na bojišti na základě Command karty a tak vědět, koho vlastně budu případně aktivovat. Dále jsem se například bál, že pravítka pro pohyb budou jenom jakýsi „gimmick“. Opak je ale pravdou. Pravítka pohyb ulehčují a činí jej zábavnějším. Není potřeba měřit vzdálenost u každé figurky. Pouze změříte jednu a zbytek docvaknete do koherence. Paráda. Útok to samé. Vezměte do ruky pravítko a víte hned, zda dostřelíte. Hody kostkami jsou taktéž zábavné a napínavé a přitom se nejedná o tupé házení. Musíte naopak dobře rozmýšlet, zda by nebylo lepší vzít si Aim či Dodge a propočítávat možnosti a pravděpodobnosti. Když už jsem u kostek, tady tedy musím dát za pravdu všech recenzentům, že zde FFG opravdu přestřelilo. Od každé kostky jsou v základním setu pouze tři. Úsměvné pak je, že například sám Darth Vader hází na útok šesti červenými. Jste tak ihned nuceni započítat do nákladů na pořízení i druhý set kostek, jinak se hra pro vás stává utrpením. To je ale opravdu jen malá piha na kráse. Máme s kamarádem odehrány dvě hry na osm set bodů a oba dva jsme u hry zatím královsky bavili. Pokud mohu soudit, tak jedna partie na osm set bodu bude trvat v průměru okolo dvou až tří hodin. My měli zatím pokaždé dohráno do dvou hodin. Je třeba však podotknout, že stejně jako u jakékoliv jiné podobné hry je třeba mít na bojišti spousty terénu. Pokud vám to nevadí, můžete si dát na stůl třeba krabice od čajů či hromadu knih a předstírat, že se jedná o kontejnery a budovy. Ti náročnější jako si samozřejmě pořídí i první terény oznámené od FFG. Já jsem dokonce zašel ještě dál. Jelikož mám doma pouze terén k WH40k, pořídil jsem si 3D tiskárnu, abych si mohl tvořit tematický terén pro různá bojiště. Natolik mne ta hra uchvátila. Takže na závěr otázka, má cenu pořizovat si Star Wars Legion? Za mě jedno velké ano. Staré wargame pardály by Legion mohl zaujmout universem a nováčky pak přístupností a přesto slušnou komplexností.