Smíšený les

hodnoceno 31x (Seznam vlastníků)

Do lesíčka na čekanou…

Autor: mh | 31.5.2024 | 9

…šel mladý myslivec.
Měla ho rád dívenka,
která šla za ním do lesa tmavýho.
Měsíček svítil na cestu,
když za ním kráčela.
(Česká lidová)

Aby vůbec měli mladí lidé z české lidovky kam jít (mimochodem vstříc svému tragickému osudu), musí být nejprve nějaký ten les k dispozici. A právě o vytvoření co nejlepšího funkčního lesa pojednává hra Smíšený les, kterou na český trh přináší ADC Blackfire.

Jedná se karetní (nikoliv však štychovou) hru pro 2–5 hráčů, která je distribuovaná v relativně malé krabici. Uvnitř vedle spousty karet (celkem 108) najdete už jen rozkládací desku mýtiny, bodovací bloček a sešit pravidel.

Tak už to v našem lese chodí aneb Principy hry

Princip hry je prostinký jak studánka v lesích. Stejně tak příprava — nejprve vytvoříte hlavní balíček karet. Tři karty s názvem „Zima přichází“ dáte stranou, zbytek zamícháte a podle počtu hráčů odhodíte určený počet karet do krabice. Do spodní třetiny balíčku vmícháte podle instrukcí karty „Zima přichází“ a každému hráči rozdáte šest karet a jednu kartu jeskyně, kterou si vyloží před sebe na stůl. Tím je příprava skončena.

Samotná hra probíhá tak, že se hráči střídají ve svých tazích tak dlouho, dokud nenastane konec. Ve svém tahu pak hráč může provést jednu ze dvou akcí — buď si dobere až dvě karty do ruky, nebo vyloží jednu kartu z ruky před sebe do svého lesa. Při dobírání se u každé karty může rozhodnout, jestli si ji vezme svrchu dobíracího balíčku, kde jsou karty lícem dolů, nebo z mýtiny, kde jsou karty lícem nahoru. Při vykládání buď vyloží kartu stromu, čímž rozšiřuje svůj les, nebo k nějakému již vyloženému stromu přiloží kartu lesního organismu, čímž zvyšuje kvalitu svého lesa. Za vyložení karty musí zaplatit její cenu, která se pohybuje mezi 0 (zdarma) a 3. Neplatí se penězi, ale kartami — hráč musí ze své ruky odhodit na desku mýtiny tolik karet, kolik činí cena vykládané karty.

Místo stromu může hráč kdykoliv zdarma vyložit libovolnou kartu rubem nahoru. Ta pak bude představovat sazenici, která sice nepřinese žádné vítězné body, ale jinak je k ní možné stejně jako ke stromu přikládat karty lesních organismů. Ty jsou rozdělené buď podélně na vrchní a spodní polovinu, nebo svisle na levou a pravou. Každá polovina obsahuje jeden konkrétní exemplář — zvíře, ptáka, motýla, brouka, houbu, rostlinu. Ke každému stromu lze přiložit většinou čtyři karty — jednu shora, jednu zespoda, jednu zprava a jednu zleva tak, že necháte viditelnou jenom jednu polovinu a tu druhou zastrčíte pod kartu stromu (ta už v této partii nepřijde nikdy ke slovu). Výjimku tvoří zajíci, kterých je možné přikládat k jedné straně stromu za sebe libovolný počet, a ropucha, které mohou být ve spodní části stromu pod sebou až dvě (víc ale ne).

Vyložení některých karet může hráči přinést jednorázový efekt nebo bonus (případně obojí). Rozdíl mezi efektem a bonusem je pouze v tom, že zatímco efekt je automatický (pokud ho karta obsahuje), bonus lze získat pouze tehdy, zaplatí-li hráč za vyložení určenými kartami. Efekt i bonus se vyhodnocují v okamžiku vyložení karty a většinou jde o možnost dobrat si do ruky jednu nebo více karet z dobíracího balíčku, možnost vyložit zdarma jednu kartu z ruky, zahrát tah navíc, nebo umístit určité karty na kartu své jeskyně. Výjimku tvoří houby, jejichž efekt je trvalý, takže hráč získá něco vždy, když dojde ke splnění podmínky, např. „vždy, když přiřadíte kartu ke spodní části stromu, doberte si jednu kartu z dobíracího balíčku“.

Limit karet v ruce hráče je 10, takže si může si dobrat karty maximálně do zaplnění limitu (nelze si vzít všechny a následně přebytečné z ruky odhodit). Stejný limit platí i pro karty na mýtině, jakmile na konci tahu hráče mýtina obsahuje 10 a více karet, všechny se odhodí do krabice a mýtina se tak vyčistí.

Konec hry přichází náhle, nikoliv však bez varování. Jakmile je tažena třetí karta „Zima přichází“, nastává okamžitý konec hry, aktivní hráč ani nemůže dokončit svůj tah. Protože v balíčku jsou tyto karty celkem tři, vytažení první a druhé z nich signalizuje hráčům, že konec hry se blíží. A protože náhoda je blbec, stalo se nám, že se tyto karty namíchaly dost blízko sebe, dvě dokonce pěkně za sebou.

Pak následuje bodování. Vítězné body jsou představovány žaludy na jednotlivých vyložených kartách (karty v ruce žádné body nepřinášejí, ale ani neodebírají). Hráč s největším počtem žaludů vyhrává hru. Některé karty přinášejí konstantní počet bodů, např. každá bříza jeden, každý puštík pět apod. Většina karet ale přináší body v závislosti na vyložení jiných karet, např. javor jeden bod za každý vyložený strom, divočák deset bodů v případě, že v lese je alespoň jedno sele, jinak žádný (podobně je na tom rys a srnec), jedle dva body za každou kartu, která je k ní přiřazena atd. Těch bodových synergií (nebo chcete-li „komb“) nabízí hra velké množství a záleží jenom na hráči, jak se mu je podaří ve svém lese poskládat. A pro úplnost dodám, že za každou kartu ve své jeskyni získá hráč jeden bod.

Na mušce aneb Hra pod drobnohledem

Jak vidíte, herní principy Smíšeného lesa jsou jednoduché až triviální. Skoro mi v souvislosti s tím tane na mysli Milostný dopis, ačkoliv je nutné hned dodat, že Smíšený les je hrou o mnoho komplexnější.

V našem lese roste kvalitní dříví aneb Produkce

Vzhledem k tomu, že hra obsahuje pouze karty a desku mýtiny, není v zásadě pořádně co hodnotit. Karty jsou karty a ani po odehrání několika partií na nich nevidím žádné známky opotřebení, které by stály za zmínku. Stejně je na tom deska mýtiny. Trochu mě v této souvislosti překvapila informace, že z důvodu nutnosti nového vytištění všech karet kvůli špatnému odstínu jejich rubových stran se posouvá termín vydání až na konec srpna 2024. Nevím, z jaké dodávky jsem dostal recenzní vzorek já, ale schválně jsem se na karty znovu podíval a nic mi na odstínu rubové strany nepřišlo špatné. Za mou osobu je tedy kvalita produkce na odpovídající úrovni.

Atmosféra lesa aneb Propojení tématu s hrou

Základním mechanismem, který Smíšený les pohání, je set collection. Hlavním cílem hráčů je vytvářet na stole před sebou kolekce karet tak, aby se navzájem vhodně ovlivňovaly a vygenerovaly na konci co největší počet bodů. Tento mechanismus může být naroubován na libovolné téma, takže to na první pohled nehraje prakticky žádnou roli a klidně hra mohla být o něčem jiném, či se dokonce mohlo jednat čistě o hru abstraktní.

Na druhou stranu konkrétní vlastnosti a synergie jednotlivých karet jsou přímo odvozené od tématu lesa. Začněme stromy jako hlavními stavebními prvky lesa, v jejichž stínu žijí konkrétní lesní obyvatelé. A pokračujme rozmístěním těchto obyvatel do jednotlivých polovin příslušných karet — horní poloviny karet (horní pás lesa) obsadili ptáci, motýli a vůbec organismy, které se v reálu vyskytují při korunách stromů, naproti tomu spodní poloviny karet (spodní pás lesa) zase obsahují ty, které najdeme v jejich kořenech, při zemi, nebo přímo pod ní, jako například houby, rostliny, žáby, ježky, krtky apod. Mezi tím se pak ve středním pásu na kartách přikládaných ke stromům z boku nacházejí zajíci, vysoká zvěř, šelmy apod. Rozmístění organismů má tedy svoji logiku, která přímo koresponduje se zvoleným tématem.

Stejně tak to, jak se karty organismů ovlivňují v zisku bodů, přímo souvisí s reálným lesním světem. Rysové loví srnce, takže bodují jenom tehdy, obsahuje-li nějakého i váš les. Pokud ne, rysovi se ve vašem lese nebude moc dařit a nepřinese žádné body. Samozřejmě, rys je schopen ulovit i daňka nebo jinou vysokou, jejíž přítomnost už body za rysa nepřinese, ale to je úlitba hratelnosti a nějakému vyladění jednotlivých možností. Některé bodovací kombinace jsou z hlediska reálného života v lese hladší, jiné působí trochu násilněji, ale ve svém celku se mi zakomponování tématu do vlastností jednotlivých karet hodně líbí. K tomu přispívají i příjemné ilustrace, které se nesnaží být podivnými karikaturami (jejichž autoři tomu mají tendenci říkat „osobitý styl, který nemusí sedět každému“), ale spíše realistickými obrázky jako z dětských naučných knížek.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá aneb Pravidla a překlad

Jak už jsem zmiňoval výše, samotné herní principy Smíšeného lesa jsou velmi jednoduché. Z toho vyplývá, že ani sešit pravidel nebude příliš obsáhlý, tvoří ho všehovšudy 8 stránek A5, přičemž ty jsou hojně zaplněny obrázky, příklady a poslední strana i přehledem symbolů a tiráží. Pravidla tak budete mít přečtená za chvíli, prakticky ihned je pochopíte (na nějaké zásadní nejasnosti moc prostoru není) a také je velice rychle vysvětlíte ostatním.

Přesto bych měl k pravidlům dvě připomínky. První je, že se nikde nepíše o tom, jak fungují jeskyně. Ono se to velice rychle a jednoznačně dozvíte z textu na kartách medvěda a mývala, přesto si myslím, že aspoň jedna věta o jeskyních v pravidlech být měla.

Druhou připomínkou je, že z pravidel není zřejmé, jestli se tah navíc v rámci efektu/bonusu provádí až po případném vyčištění mýtiny, nebo ještě před ním. Podle formulací na stranách 6 a 8 to vypadá, že až po (kontrola mýtiny je součástí tahu), podle formulace na straně 2 naopak před. Zdá se to možná jako nepříliš podstatné hnidopišství, ovšem v souvislosti se zahráním karty medvěda to může znamenat podstatný bodový rozdíl. Představte si, že na mýtině je 9 karet a vy zahrajete kartu s cenou 3, která vám dá tah navíc. Na mýtině tak bude 12 karet. Pokud by kontrola mýtiny byla součástí tohoto tahu, muselo by dojít k jejímu vyčištění a až pak by se hrál extra tah, pokud by se tah navíc hrál ještě předtím, tak kdybyste nyní zahráli medvěda, který je taky za 3 a díky jeho efektu můžete umístit všechny karty z mýtiny do své jeskyně, znamenalo by to, že tam dáte hned 15 karet (12+3 jako cena za vyložení medvěda), což vám ve svém důsledku přinese hned 15 vítězných bodů (a to není za zahrání jedné karty vůbec málo). Pokud by se mýtina předtím vyčistila, do jeskyně byste umístili jenom 3 karty (a tedy získali jen 3 body). A to je docela rozdíl. Odpověď na tuto otázku jsem nikde nenašel a umím si odůvodnit obě varianty. Je tedy na uvážení každého z vás, jak se k tomu postavíte.

Pár slov k překladu. Překladatel v tomto případě neměl moc složitou práci, hra neobsahuje žádnou specifickou terminologii, textu není mnoho a není nijak komplikovaný. Myslím, že se překladu zhostil dobře, přesto jsem narazil na dvě hrubky — str. 5, spodní poznámka: „... (výjimkou jsou některé zvířata...)“ a str. 6, horní příklad: „Právě jste vyložili kartu bedle.“ (asi podle vzoru motýle, i když tady to spíš bude překlep). Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by stálo za řeč.

Nicméně česká verze pravidel obsahuje ještě jednu nedokonalost, za kterou už ovšem překladatel nemůže. Pravidla obsahují na stranách 5 a 7 QR kód s odkazem na internetovou stránku, která slibuje „digitální verzi pravidel“. Ovšem na odkazované stránce je pouze marketingový leták hry, ale žádné soubory ke stažení tam nejsou, ani soubor s pravidly, ani náhradní bodovací bloček k vytištění. Je tam pouze videonávod od NitHRAnia, což bych ale za „digitální verzi pravidel“ nepovažoval. Upozorňuji, že popisuji situaci, která je platná v okamžiku psaní této recenze. Je možné, že do doby zahájení prodeje hry se to ještě změní.

A co les, Majere, máš? aneb Interakce mezi hráči

V průběhu hry si každý hráč buduje svůj les, do kterého mu žádný ze soupeřů nemůže nijak zasahovat. Mohlo by se tedy zdát, že se bude jednat o tak řečený „multiplayer-solitér“, ale myslím si, že to není pravda. Interakce mezi hráči je totiž sice nepřímá, ale zato dost podstatná. Odehrává se prostřednictvím mýtiny. Každý hráč, který vykládá kartu do svého lesa, musí zaplatit její cenu tak, že požadovaný počet svých karet z ruky umístí lícem nahoru na mýtinu. Tím tyto karty zároveň dává k dispozici soupeřům, kteří si pro ně mohou ve svém tahu sáhnout. Vzhledem k tomu musí hráči dobře vážit, které karty na mýtinu odhodit, aby nenahráli soupeřům na smeč. Není nic příjemného vyložit kartu, která přinese jeden bod, a zaplatit ji kartami, které následně přinesou třeba pět nebo i více bodů některému ze soupeřů.

Hráči proto potřebují dobře sledovat, jak hrají soupeři, jaké karty mají ve svém lese, a z toho odhadovat, na které karty asi čekají. Taktickým prvkem tak může být třeba vzít si z mýtiny kartu, kterou sice já sám vůbec nepotřebuji, ale vím, že soupeři by přinesla velký bodový zisk.

Samozřejmě že je možné hrát Smíšený les tak, že se budu zajímat jenom o svůj les a soupeře sledovat nebudu. Pokud takto budou hrát všichni, bude výsledek záležet především na tom, jak hráči dokáží nakombinovat získané karty do svého lesa. Pokud se však v herní skupině vyskytne hráč, který bude uplatňovat výše uvedenou taktiku a snažit se nenahrávat soupeřům, má docela dobrou šanci uspět a zvítězit.

Právě ta možnost pomocí mýtiny do určité míry ovlivňovat hru soupeřů mě hodně baví. Jednoduchým způsobem je dodána další herní dimenze. Partie zkušených hráčů se tak může proměnit v taktickou bitvu, kdy si hráči navzájem nic nedarují. Kdo by to byl čekal od tak jednoduché hry.

Širé pláně aneb Místo na stole

Přestože hra neobsahuje žádný herní plán (desku mýtiny za něj rozhodně nepovažuji), připravte se na to, že zabere na stole poměrně dost místa. Potřebujete totiž mít kam vykládat své karty. My máme středně velký stůl (ani příliš velký, ale ani příliš malý, bez problémů se u něj najíme i čtyři) a již ve třech hráčích jsme byli s místem na štíru. V některých partiích jsme totiž měli vyloženo i více jak deset stromů (ne dohromady, ale každý hráč), kolem nemálo z nich pak ze všech stran přiložené další karty. Na obrázku můžete vidět konec jedné partie ve dvou hráčích. U hráče vlevo si všimněte úsporného umístění některých stromů, především kaštanů, které přináší tolik bodů, kolik činí druhá mocnina jejich počtu, takže když je příležitost, je vhodné jich do svého lesa umístit co nejvíc.

Žaludy na mnoho způsobů

Smíšený les obsahuje opravdu velké množství způsobů, jak získat vítězné body. Ty lze získat již za samotné vyložené karty, ale většinou je nutné zkombinovat několik karet dohromady. Některé karty či kombinace přinesou najednou více bodů, ale jejich vyložení je těžší, než tomu je u jiných, které zase přinesou jednorázově bodů méně.

V průběhu hraní jednotlivých partií nám vykrystalizovaly některé oblíbené varianty: Dobré je, pokud se vám podaří vyložit do svého lesa aspoň jedno sele. To samo o sobě přinese jenom jeden vítězný bod, ale v takovém případě každý divočák v lese přinese bodů hned deset, zatímco pokud žádné sele nemáte, jsou divočáci úplně bez bodu. Selata jsou v balíčku čtyři a divočáků pět, takže pokud se zadaří, můžou představovat nemalý bodový zisk. Prakticky stejná situace je se srncem a rysem. Ta kombinace je možná ještě výhodnější, protože samotný srnec dokáže vygenerovat více bodů než sele (tři body za každý kaštan), navíc srnců je v balíčku pět a rysů šest.

K zahození také není se soustředit na již zmíněné kaštany, které mohou přinést až 49 bodů (de facto je to druhá mocnina jejich počtu), ale i šestnáct bodů při čtyřech kaštanech představuje dobrý zisk. A i taková jedle dokáže při vhodném postupu přinést nemalý počet bodů — když ji obložíte kartou ze všech čtyř stran, tak rovnou osm. Ale pokud se vám podaří k ní přiložit několik karet zajíců a dolů ještě dvě ropuchy, můžete z jedné jedličky vydolovat bodů mnohem víc (čistě teoreticky: 11 zajíců z obou stran, dole 2 ropuchy, nahoře 1 libovolná karta dohromady udělá 28 bodů, prakticky mám zatím maximum 12).

Mně osobně se líbí také kuna, kterých je v balíčku pět. Ta přinese pět bodů za každý plně obsazený strom (karty ze všech čtyř stran). Máte-li třeba tři plně obsazené stromy (což se v pohodě dá), tak to dělá hnedle patnáct bodů, když se zadaří do vašeho lesa nasadit kuny tři, je to 45 bodů (a to se mi v jedné partii opravdu podařilo)!

Na druhou stranu čekání na některé bodově výhodné kombinace nemusí být v rámci partie úspěšné, takže je dobré podle hesla „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“ se snažit vykládat i karty, které přinesou bodů sice méně, zato je budete mít jisté (jednou vyložené karty už vám nikdo nesebere). Tady je krásně vidět, jak je důležité sledovat, co mají protihráči ve svých lesích, a snažit se nedat jim na mýtinu kartu, která by mohla skokově navýšit jejich bodové konto.

V jednom komentáři jsem četl výtku, že některé kombinace jsou lepší a méně náročné a tím pádem se nevyplácí zkoušet nové cesty. Jak už jsem psal výše — některé kombinace jsou opravdu bodově výživné, ale jejich získání je úměrně tomu náročnější a nemusí se za hru třeba vůbec podařit. Postupem času si tak každý oblíbí určité z nich, ale osobně si nevybavuji žádnou, o které bych si řekl, že je bodově silná a zároveň relativně jednoduchá na získání. Přijde mi, že jednotlivé kombinace jsou celkem dobře vyladěny. Neobjevila se nám ani žádná zaručená vítězná strategie, pokaždé klíčový zisk vítězi přinesla jiná bodovací kategorie. Z tohoto úhlu pohledu nemám hře co vytknout.

Buridanův osel aneb Analytičtí paralytici v akci

Na co hra trochu trpí, je náchylnost k analytické paralýze. Vzhledem ke všemu výše uvedenému je hráč na tahu často postaven před rozhodování, které karty zahrát, a možná ještě více před dilema, kterými kartami za to zaplatit. To obzvláště u přemýšlivých hráčů vede k prodlevám, a pokud se jim v hlavě ještě navíc prohání Buridanův osel, může být čekání na jejich tah opravdu dlouhé.

Bohužel hra nenabízí nic, co by tento stav dokázalo zkrátit. Pokud na takového spoluhráče narazíte, nezbývá vám nic jiného, než se obrnit trpělivostí (a příště s ním radši už nehrát).

A já sám, vždycky sám aneb Sólo režim

Tady to bude velmi jednoduché. Hra je určena pro 2 až 5 hráčů a žádný sólový režim neobsahuje. Upřímně řečeno si ani nedovedu představit, jak by fungoval. Nedá se vyloučit, že někdo vymyslí nějakou smysluplnou Automu, ale mně osobně nijak nechybí.

Když hledáte něco navíc

Pokud si otevřete oficiální stránky hry, můžete si kromě skórovacího bločku stáhnout i pravidla pro úvodní draft karet. Jsou samozřejmě pouze v angličtině, případně v němčině, ale jsou celkem jednoduchá a překladač si s nimi hravě poradí. Standardně se před začátkem hry každému hráči náhodně rozdá šest karet ze zamíchaného balíčku, nicméně přistoupíte-li na draftovací mód, tak každý hráč v jednom draftovacím kole dostane určitý počet karet, z nichž si část ponechá před sebou na stole, část pošle sousedovi nalevo, případně ještě další část sousedovi napravo, část položí na desku mýtiny a zbytek odhodí do krabice. Toto se opakuje jednou až třikrát. Konkrétní hodnoty jednotlivých kroků se liší podle počtu hráčů. Výsledkem je, že každý hráč bude mít v ruce obvyklých šest karet, které si ovšem dílem připravil sám a dílem mu je připravili soupeři. V tomto případě také mýtina bude obsahovat na začátku nějaké karty, na rozdíl od běžného způsobu rozdání, kdy je na začátku hry prázdná.

Draft jsme také vyzkoušeli a můžu konstatovat, že se jedná o zajímavou variantu úvodního rozdání karet, nicméně další hra se oproti standardu nijak neliší a draft tak představuje spíše zpestření na začátek než nějakou změnu v taktice samotné hry. Hodí se tak spíše pro hráče, kteří mají mechanismus draftu rádi, pro ty ostatní standardní způsob zahájení hry bohatě postačí.

Lesy krásné, lesy mé aneb Osobní dojmy

Pro mě osobně je Smíšený les velmi příjemným překvapením. V první řadě má zajímavé, nemilitantní téma tvorby lesa, ve kterém jsou jednotlivé jeho součásti vhodně propojeny, aby vytvořily co nejkvalitnější společenství. Hodně se mi líbí, že herní principy a pravidla jsou jednoduchá až triviální, ale přesto umožňují hráčům dostatečné možnosti k taktizování. Díky tomu je hra vhodná téměř pro kohokoliv, rodinným hraním počínaje a taktickou bitvou zkušených hráčů konče.

Díky poměrně malé krabici je dobře skladná a vzhledem k tomu, že obsahuje prakticky jenom karty, je také rychle nachystaná. Rozumná je i herní doba, která se u nás pohybovala kolem 50 minut, jen výjimečně jsme se dostali přes jednu hodinu (např. při první hře). Smíšený les je tedy jednou z mála her, kde naše skutečná doba trvání jednotlivých partií korespondovala s údaji na krabici.

Asi bych přeháněl, kdybych napsal, že se pro mě jedná o malý deskoherní grál, ale rozhodně se jedná o příjemnou chytrou hru, která je dobře vyladěná a které prakticky nemám co závažného vytknout. Navíc vám její koupě nezruinuje rodinný rozpočet a dokáže přinést spoustu zábavy.

Shrnutí hodnocení hry