Sid Meier's Civilization: The Board Game – Wisdom and Warfare

hodnoceno 41x (Seznam vlastníků)

Quis vellet pacem, preparat bellum.

Autor: Francooaa | 3 hodiny 15 minut | 2.7.2015 | 4

Hra: Sid Meier's Civilization: The Board Game – Wisdom and Warfare

Hráči: Čáryfuk, Francooaa a 1 neregistrovaný

Aztékové x Arábie x Zulu

První hra s rozšířením wisdom and warfare a s malou změnou v pravidlech týkající se vesnic, které mají +2 bojový bonus. Důvody jsou dva - odměny z vesnic mají poměrně vzácný charakter (6 kultury, slavná osobnost nebo třeba i městský stát) a Zulu, kteří nemusí s vesnicí nikterak bojovat, aby získali odměnu.

Začátek doprovázelo seznamování se sociálními politikami. Moje obavy, že by sociální politiky byly nějak moc přesílené (nepočítám ted Řecko a racionalismus) se docela rozplynuly, ale volba správné a odpovídající politiky je docela zásadní věc. Měli jsme možnost sledovat hned 3 různé starty. Aztékové začali militarismem, Arabové zase pacifismem a Zulu si "nečekaně" přivlastnili animismus, který jim přinesl odpovídající ovoce při objevování okolního světa.

Jak už to tak bývá, všichni našli kolem sebe nějakou tu vzácnost jako Atlantidu + sedm zlatých měst (Arábie) nebo Konfuciovu školu (Zulu, pozn. Zulu našli slavnou osobnost i pod vesnicí, takže již v „prvních letech“ své vlády měli více slavných osobností, než se v Evropě vystřídalo za stovky let). Nechci Vám tady nikterak moc brečet, ale sakra, to se mi stává pořád, že ti dva haluzáci něco v okolí najdou a chudáčci Aztékové zase utřou. ( :D )

Důležitým aspektem hry byl nedostatek vesnic. Musím přiznat, že jsem zbrojil již od začátku a těšil se na nějakou tu kulturu a obchod z vyhraného boje a padlých vojáku, jak na mé tak nepřátelské straně, ale kde nic tu nic. I Zulu, s Ragbyovým týmem v hlavním městě, konstatoval, že 1 vesnice na 7 neutrálních dílů mapy není nic moc… ano opravdu jenom jedna, ale aspoň jí měl u sebe. Nicméně není se čemu divit, když až 3 díly byly obohaceny nějakou speciální budovou na jejich území. Měl jsem holt tentokrát „šťastnou“ ruku, když jsem losoval.

První vážnější konflikt se odehrál na území Aztécké říše, kde si Zulu, díky své rychlosti plynoucí ze sociální politiky, přišli pro chýši a byli výslovně varování Aztéckým panovníkem, že je to přijde draho, jenže s takovými divochy nemůžete vyjednávat, ale musíte s nimi komunikovat v jediném jazyce, který znají - boj. Zulu sice měli Animismus, ale Aztékové už byli kousek od plachtění a jelikož musel vládce Zulu spojit své armády, aby nebyl napaden, jeho rychlost se snížila. Navíc si Azték (který obětoval nějaký to sele) líznul kulturní událost dezorientaci, a tak o pár tahů dostihl Zulu a díky vylepšené jízdě rozmetal střelce těchto zálesáku. K tomu Azték už měl i dvoje kasárny a připravenou železnici jako další pokrok. V té době Arab, o kterém zatím nepadla zmínka, točil mince za investice do vojensko-průmyslového komplexu a připravoval se na nejhorší, přitom pomalu ale jistě se posunoval na kulturní stupnici (jedna z jeho výhod je, že když investuje minci, může se posunout zadarmo na kulturní stupnici). V tu dobu se začal hráč Zulu potýkat s velkým nedostatkem obchodu, který ho doprovázel snad celou hru. Zpětně si říkám, že bych měl možná obdobný problém, kdybych svá dvě města nepostavil kolem vody a tím mi neposkytovaly co kolo každé okolo 6 obchodu.

Co se týče divů, tak musím uznat, že stavební program je něco fantastického. Myslím, že ani jeden div nebyl postaven bez této čtvrté městské akce. (Mám na to i jistý negativní názor, ale ten až v přehledu na konci) Zulu si díky tomu postavil Samurajský hrad Himedží a já postupně porcelánovou pagodu a Notre Dame, což se později ukázalo jako neuvěřitelné a snad i nezastavitelné combo v cestě za technologickým vítězstvím. Vždycky tvrdím, že je dobré zesynchronizovat dvě cesty za vítězstvím do jedné. Z toho jedna z nich musí být armáda a ta druhá dle volby a možností. Hodně se osvědčila armáda + ekonomika, ale pokud vám příjdou takové divy, kterým navíc soupeři nevěnují pozornost, tak i armáda + technologie nejsou špatnou volbou.

Kasárny měnící se v akademie daly Aztékům komfortní bojový bonus, který převyšoval jenom Arab s jeho vojensko-průmyslovým komplexem a lodenicemi. Bohužel ale Azték si vyvíjel jednu technologii za druhou a na takový boom nemohl Arab adekvátně vojensky odpovědět, a tak i střet mezi silným vojenským bonusem posilněnou armádou arabského Saladina a technologicky vyspělou armádou Montezuma II. byl jasnou záležitostí pro Aztéckého vladaře. Od té chvíle již Zulu plně spolupracoval s Arábií. No, což o to, Arab měl solidní produkci a potenciál k nějakého odporu, ale Zulu holt uměli sotva zavlažovat, ona dříve zmíněná absence obchodu se silně podepsala na technologickém stromě… ehm keříku… ehm dobrá technologickém posekaném anglickém trávníku Zulu. Navíc to nebyla armáda, co bylo největším nebezpečím. Azték si velice brzo ve svých sociálních politikách zvolil náboženství. Důvod byl jasný, při tahání slavné osobnosti si člověk může vzít 2 karty a jednu si vybrat. Jelikož Azték dostává za slavnou osobnost i dvě zpřístupněné jednotky, věděl jsem, že tahle synergie by mohla slavit úspěch.(za celou hru jsem díky militarismu a pasivní vlastnosti aztéků nemusel prakticky kupovat jednotky) Na mou stranu se tedy přidali jména jako Sir Isaac Newton nebo Thomas Edison, pro neznalce výhod těchto postav - Newtona můžete umístit jako jakoukoliv technologii do svého stromu (kromě V. samozřejmě) a Edison zase na začátku tahu vám vyzkoumá technologii, kterou má soupeř. No s touhle partou, Porcelánovou pagodou a Notre Dame jsem opravdu neměl obavy, že bych to na ty techy nedotukal.

Hra nám trvala něco málo přes 3 hodiny, ale nové národy mě, až na Mongolsko, strašně baví. Navíc někdo hrál poprvé v našem kolektivu i za Arábii a když jsem viděl, jaký to má potenciál, musím si jí vyzkoušet taky.

Zde pár poznatků:
- dílny, potažmo důl na železo : Jak jsem již zmiňoval výše, ne všechno se mi na rozšířeních zamlouvá.. přijde mi totiž, že ze všech budov dost značně klesá důležitost právě dílen. Ona produkce se totiž dá nahnat úplně jinak a mnohdy mnohem efektivnějším způsobem. Navíc se stavebním programem se dá dosáhnout na divy i poměrně lehce.
- nová budova „loděnice“ má obrovský strategický potenciál.. Pokud umístíte nějaké svě město do popředí, jako takovou předsunutou základnu, tak jste schopní tam za kolo na jedno místo shromáždit až 3 armády. Bravo autorovi, protože ta budova není přesílená, potřebujete k ní unikátní pokrok a navíc dává i nějakou tu produkci.
- nové vyhodnocení boje: nechápu lidi, kterým se tento styl vyhodnocení nelíbí. Vždyť se jedná jen o vyrovnání sil jednotek, které se při střetu nezabijí. Krásným příkladem jsou jednotky stejného řádu, co mají staty 2/2 a 1/3.. proč by jednotka 2/2 měla být v základu lepší než 1/3 ? Když se tyto dvě střetnou, tak by 1/3 odešla poražená, jelikož, ačkoliv ji zbývá taky jeden život jako 2/2, jí ale chybí ten jeden útok. Za mě jsou boje jednozačně lepší a navíc tahle změna je určitý "buff"(zvýhodnění) pro chov dobytka a surovinami placené schopnosti do boje. 

Nedá mi to, abych to ještě jednou nezmínil, ale jedna věc je na civilizaci krásná a zcela odpovídající naší společnosti - Kdo chce mír, chystá válku! 

Odehráno v: Ostrava (Okres: Ostrava-město)