Sid Meier's Civilization: Desková hra

hodnoceno 637x (Seznam vlastníků)

Extra napínavá hra

Autor: Beholder | 2 hodiny 30 minut | 12.2.2011 | 13

Hra: Sid Meier's Civilization: Desková hra

Hráči: Beholder, Mialee

Tento, zatím ještě nekončící herní víkend (večer bude turnájek v Pokeru :) ), se hodně vydařil. Po včerejší napínavé hře Middle-Earth Quest (viz. diskuse) dnes proběhlo civilizační soupeření mezi Amerikou (já) a Římem (Mialee). A hra měla neskutečně strhující závěr, plný emocí a pár vyřknutých nehezkých slov :).

Začlo to celkem nevinně. Já jsem s Lincolnem nevěděl, kterou cestou se vydat, ale tak nějak vnitřně jsem to chtěl zkusit zase na kulturu, protože tohle mě nejvíce baví. Caesar se svou schopností měl jít zřejmě taky na kulturu, jenže k jeho smůle byla na celé mapě pouze jedna vesnice, zbytek chatrče, takže neměl moc kde bojovat. Takže vypadal taky celkem nejistě a zpočátku měl od všeho trochu (což se jak už někteří víme, moc nevyplácí). Já jsem se rozhodl jít cestou náboženského filozofa :) a postavil jsem v každém městě chrám a pak je vylepšil na Katedrály. Takže bylo jasné, že zase budu v každém městě pařit, slavit atd....:), vlastně co to povídám, rozséval jsem křesťanství a filozofoval :). Nicméně to s kulturou nebylo až tak slavné - v hlavním městě 6 kultury za kolo a ve dvou zbývajích po 5 kulturách za kolo, což je nic moc a posouval jsem se po tracku pomaloučku.

Po tom co jsem vystavěl všechny přístavy (asi 3 nebo 4 jsem měl), trading posty (2) a chrámy/katedrály (3) (my ve 2 hráčích hrajeme tak, že na začátku odebíráme budovy, tak aby byly všechny po 3 kusech a přístavů máme 5), se Řím naštval a začal budovat velkou a silnou armádu. A vydal se na moje ne-hlavní město. Po cestě sice smetl moji slabou armádu, ale město nedobyl (jedna vlajka je na dobývání měst prostě málo) hlavně díky mého generála a jízdě na třetím levelu, kterou jsem na poslední chvíli vybudoval proti římské artilerii na třetím levelu.

Takže jsem odrazil nepříjemný útok a získal zase trochu času, které padly na bouřlivé (kulturní) oslavy :). Samozřejmě Řím dostal ještě větší chuť bojovat, jeho armáda rostla kolo od kola a třetí level všech jednotek mi naháněl hrůzu v očích. Já měl velké dilema, zda se nějakým způsobem zmobilizovat nebo pokračovat v kultuře a spoléhat na dobré karty (které dosud nechodily). Navíc, kromě římské armády, hrozilo římské vítězství na techy. Co teď...

Risknul jsem to a všechny síly opět zapřáhl do kulturního rozvoje a pomalu, ale jistě jsem se posouval po culture tracku. Nutně jsem potřeboval nějakou obrannou kartu, protože římská armáda už zase klepala na dveře. Měl jsem štěstí a armádu jsem vyhnal daleko od městských hranic a získal jsem zase jedno kolo času k věnování se kultuře.

No a to jsme už v podstatě na samotném závěru, který byl, jak jsem naznačil na začátku, opravdu strhující. Řím se poučil a shromáždil před mým městem 2 armády (vlajky), před tím ještě postavil ve městech další dvě a nakonec vynalezl létání. Já jsem byl na culture tracku 4 pole od konce a měl jsem kulturu jen na 2 posunutí, takže jsem moc nadějí na vítězství neměl. Teď už to byl vabank, buď si vytáhnu tu kartu co zabíjí jednotky nebo ne :). Jedno z těch posledních polí byla osobnost, takže pravděpodobnost se ještě více změnšila, protože jsem měl jen jeden pokus. První posunutí...osobnost. Ale jaká...byl to borec co přidává 2 kultury, kterého jsem usadil do hlavního města a pomohl mi k tomu, že jsem se mohl posunout ještě 2x. Naděje se zase o nějaké procenta zvýšila. Druhé posunutí...smůla...karta na produkci. Třetí posunutí na předposlední políčko culture tracku...tradá...byla tam :). S triumfálním výkřikem si beru kartu k sobě a modlím se, ať ta jedna kulturní karta co má Řím není cancel.

Řím se tedy chystal k útoku, který jsem překazil. Jenže já si nevšiml té postavené armády Říma v jeho městě, která se ke mě díky létání dostala, takže k souboji stejně muselo dojít, ale naštěstí jen jedna vlajka. A teď to bylo fakt extra napínavé, protože to byl rozhodující souboj. Římu totiž chyběl jeden jediný proklatý trade (něco jako včera v MEQ, kdy v závěrečném souboji zbyl Ringwraightům jeden jediný proklatý život :) ) na to aby mohl letět do vesmíru a vyhrát. Já, pokud bych se ubránil, tak bych se v příštím kole jednou posunul na poslední políčko culture tracku a zvítězil bych. Jenže jsem moc šancí neměl. Římani mi totiž ještě odpálili hradby a já měl tedy bonus k útoku "jen" 6+4 za generála a jako obrana ve městě dvě čtyřkové jízdy. Teď jen záleželo co si vytáhne za vojáky Řím, protože armádu měl obrovskou (kolem deseti karet), všechny na třetím levelu a pěchotu dokonce na čtvretém. Sakra, byl jsem napjatý jak struna.

Naštěstí se pěchotě na čtvrtém levelu do boje nechtělo a já se s mojí jízdou proti římské jízdě a artilerii ubránil. Bitva skončila 14:11 pro mě :). Takže jsem vyhrál na kulrutu. Juchů...

Závěr a postřehy

Moje hodnocení civky kolísá stále mezi 9 a 10 :). Dnešní hra byla zatím nejzajímavější a nejnapínavější co jsme hráli. Navíc se mi podařilo vyhrát na kulturu a to jsem ji nebral zase tak moc (max 16 za kolo, v posledním kole 18) takže se mi chce dát zase desítka. Každopádně mi ale nikdo nevymluví, že v této civce je dost náhody. To štěstí v posledních kolech co jsem měl na karty a pak na tu poslední osobnost bylo neuvěřitelné. Na druhou stranu měl jsem zase smůlu na osobnosti a karty v průběhu hry, takže se to možná vyrovnalo. Ale některé věci jsou v této civce extrémně nevyzpytatelné a dokážou hru neuvěřitelně zvrátit v jednom kole. A já prostě stále nevím, jestli to je dobře nebo ne, protože ve Vláďově civce cítím celou hru jakousi jistotu. Takže jsem pořád na rozhraní a nevím jestli se mi více líbí euro civka od Vládi nebo AT civka od Wilsona. Ale asi o malinko více ta Vláďova, procentuélně tak 54:46 ve prospěch Vláďovy civky :).

Paradoxně mě ale hra na kulturu nejvíce baví. Protože těmi kulturními událostmi člověk ovládá osud, když to řeknu s nadsázkou a mění situace, ve svůj prospěch aniž by to zapříčinil hraním za svůj národ, což je sice zábavné, ale je to prostě haluz :)

Odehráno v: Havířov (Okres: Karviná)