solo
Hrala som cca 20x. Je to ine ako multiplayer. Automa (fiktivny protihrac) sa riadi kartami (sucast vybavy zakladnej hry) a hoci nevies, co presne spravi, moznosti nie je zase tak vela (pohyb workerom, postavou ci bojovou jednotkou, utok a pod.) A tieto moznosti sa riadia presnymi pravidlami --- takze mozes automu nalakat tam, kde nebude skodit (boj o stred / fabriku je ale tazsi). Je to viac hlavolam... proste vies, kam automa bude smerovat, nevies len kedy. Boj je dobre spraveny a vobec i cele solo pravidla. Je to prekvapivo narocne, vyhrala som iba parkrat. Urcite je to nieco, k comu sa da opakovane vracat.

Moje první dojmy ze hry s Automa hráčem.
Takže jsem hrál svou první hru s Automou. Vybral jsem si Automu (tedy střední obtížnost). Trošku trvalo, než jsem se vpravil do způsobu provádění akcí za Automu. Hlavně výběr možných cílových polí pohybu a útoku a pak výběru konkrétního cílového pole. Tohle se liší pro bojové a nebojové jednotky a trošku mi trvalo než jsem si ty odlišnosti zažil. Oproti tomu výběr kterou Automa jednotkou hýbat je poměrně jednoduchý - je to vždy ta, která je nejblíže Automa základny a tím pádem je zajištěno, že se Automa jako celek rozšiřuje a valí na nepřítele poměrně kompaktně a její šik jednotek je poměrně souvislý bez mezer.

Pro začátek jsem zvolil dvě protilehlé frakce, abychom se já i automa blížili k továrně poměrně souměrně ze dvou protilehlých stran hracího plánu. Automa byla Severské království a já jsem byl Saská říše. Dokud se Automa nesetká s nepřítelem, tak principem kritéria volby cílového pole z možných polí se automa sune šikmo dolů a doleva. Toho lze za Saskou Říši poměrně dobře využít a za pomoci speciální dovednosti Sasské říš (průchodu hory-tunel) se tlačit na území v pravém dolním rohu mapy, která jsou před Automou poměrně bezpečná.

Celkově se mi mechanismus Automy hodně líbí. Nemám příliš v oblibě jakékoliv sóĺo hry - chybí mi tam ten lidský kontakt s protihráčem, ale Scythe Automa je pravidlově natolik jednoduchá a přitom docela propracovaná, že si tuhle sóĺo hru rád kdykoli znovu zahraju.

Ve své první hře jsem sice nad Automou střední obtížnosti vyhrál poměrně zřetelně rozdílem 10 zlaťáků (83:73), ale vzhledem k mé první hře jsem opomněl dvě důležitá pravidla Automy, takže v reálu by to dopadlo pro mne asi podstatně hůř a neměl bych tolik času nashromáždit budovy, suroviny a kontrolovaná území. Jde totiž o pravidla umísťování hvězd Automou. Hrál jsem to tak, že Automa umísťovala hvězdy jen když ukazatel na kartě obtížnosti dojel na plnou hvězdu - takže vzhledem k tomu, že jsem hru neukončil já, tak karta obtížnosti dojela až do konce. Jenže pro Automu je třeba počítat s tím, že automa umístí hvězdu i ve dvou dalších případech:
1) Po vítězství v boji (max. 2x)
2) Jakmile dojede na maximum na stupnici moci
Obojí v mé hře nastalo už dříve než jsem dojel nakonec karty obtížnosti, takže kdybych to hrál tak, jak se má, Automa by hru ukončila mnohem dřív a já bych byl namydlený. A mě se hned zdálo, že ta střední obtížnost je nějak moc lehká ;).

Rozhodně doporučuju sólo hru téhle herní pecky.

Hodně chytlavá solo hra
Mám podobný názor jako kren. Já jsem hrál svou první hru Scythe v solo módě, takže jsem si vzal nejlehčí obtížnost. Nezapomněl jsem na umisťování hvězd jako kren a hra mě za to odměnila mojí prohrou :-)

Poznatky z automy:

1. Ze začátku jsem měl problém pochopit celý princip pohybu a volby jednotky, s kterou hraji, ale nakonec se do toho člověk dostane. Automa dokáže dostat na hrací plochu v podstatě všechny své jednotky, což v závěrečném bodování jí dává hodně bodů navíc. Hlavně se dostala až k mé základně a ničila mi vše, co bylo v okolí. A jelikož se jí neposouvá reputace dolů při vyhnání zemědělce, tak jsem hodně trpěl na nedostatek zdrojů.

2. Perfektně jsem se u toho naučil pravidla a pochopil jsem, co jsem hrál špatně a dá se zlepšit. Určitě se dá nejlehčí obtížnost s přehledem udolat.

3. Vyváženost konce hry. Chyběla mi pouze jedna hvězdička, než Automa přihodila poslední.

Za mě hodně povedené sólo, které bavilo.