Šachy - obrázek

Hru mám Hru chci
Hodnocení:
Počet hráčů: 2–2
Doporučený věk: od 6 let
Herní doba: 60 min (reálná data)
Herní svět: Abstraktní
Herní kategorie: strategická, logická
Čeština: v balení hry
Vydavatelé: neuvedeno
Autoři: neuvedeno
Rok vydání: 1475
Dostupnost: neznámá
Sdílej: Facebook

Hra králů

Autor: Mejdzr | 27.9.2011 | 9

 

Kdo hraje šachy, hraje je celý život. Je to láska. Je to posedlost.

Pevně věřím, že vysvětlovat pravidla jak postavit figurky do základního postavení a jak s nimi následně táhnout je nošením dříví do lesa. Neznám člověka, který by nevěděl, jak vypadá šachovnice a že ve hře máme dámu, krále, střelce, jezdce, věž a pěšce.

O žádné jiné hře nebylo napsáno tolik odborných a teoretických publikací, žádná jiná hra (stolní/desková) není tak masově rozšířena. Téměř každý víkend si můžete zvolit z mnoha a mnoha turnajů, které se konají po celé zemi. Od malých místních turnajů, kde si zahrají kamarádi na úrovni okresního přeboru, až po mezinárodní turnaje, kde můžeme vidět hrát ty nejlepší z nejlepších.

Pojď, zahrajeme si šachy a já ti řeknu, kdo jsi

Jakmile člověk pronikne trochu hlouběji do tajemství šachů, jeho povaha se krásně promítne to jeho hry. Šachistův herní projev může mít tisíce vůní - aktivní, útočný, odvážný, riskantní, sebevražedný, vyčůraný, mechanický, pasivní, obranný, naivní, zákeřný, vyčkávací, zbabělý. Je to zvláštní... asi jako každý nemám rád pasivní a vyčůrané lidi. Když hraji se soupeřem, jehož hra je pasivní, vyčůraná a zbabělá, zpravidla se později ukáže, že mi nějak nesedí i jako člověk.

Jak se liší hra začátečníka a pokročilého hráče?

Zatímco začátečníci, kteří nemají nastudovaná zahájení a prvních pět-deset tahů zpravidla mechanicky odehrají dle jediného vzoru, který odkoukali od svých "učitelů", a aniž by věděli, proč staví pěšce na pole E4 a dále pokračují ve vývinu Jf3, Jc6, Sc4 a celé zahájení ukončí rochádou, pokročilý a zkušenější hráč v tom vidí mnohem více. A zatímco začátečník hraje na "přehlédnutí" a vyčkává, zdali soupeř někde náhodou neopomene nekrytého jezdce či střelce, pokročilejší hráči vědí, že musí svého soupeře přehrát, protože figurky ani pěšci se prostě nepřehlížejí a nedávají zadarmo, a protože ztráta figury znamená praktický konec partie.

Jak se tedy stát dobrým šachistou?

Šachy jsou fantasticky flexibilní hrou co do její úrovně. Po celém světě jsou stovky tisíc hráčů, kteří hrají šachy celý život, kteří mají zkušenosti, stovky odehraných zápasů a desítky turnajů, a přesto hrají šachy jen na středně pokročilé úrovni. Stejně jako v kterémkoliv jiném sportu totiž platí, že úroveň šachové hry je přímo úměrná množství energie a času, který jsem ochoten věnovat jejímu studiu. A tak hraji jednoduše proti soupeřům, jejichž výkonnost je srovnatelná s tou mou.

A co talent? Ten se nepočítá?

Ano, talent. Někomu je zkrátka zhůry dáno a aniž by investoval do hry píli a čas, prostě mu to jde. Ale talent není všechno.

Z teoretického hlediska rozlišujeme partii do tří fází:

  • Zahájení
  • Střední hra
  • Koncovka

Zahájení je nejdůležitější fáze hry. Právě tady hraje nejzásadnější roli hloubka teoretických znalostí a jsme tudíž v prostoru, který může ovládnout každý. Právě zahájení udává rytmus průběhu celé partie. Zde se rozhoduje, zdali se budou hrát otevřené a útočné šachy, nebo zdali se budou soupeři barikádovat ve složitých a uzavřených hrách.

Střední hra je nejdůležitější fáze hry. Tady už teorie příliš nepomáhá a zřejmě zde se nejvíce projeví schopnosti kombinovat, strategicky osnovat nějaký plán, improvizovat, realizovat myšlenky, a v neposlední řadě se projeví také zkušenosti a onen talent.

Koncovka je nejdůležitější fáze hry. Tady jde opravdu do tuhého, protože na šachovnici je o poznání méně figur a především tady je nutno hrát maximálně obezřetně a přesně. Také koncovky jsou velmi dobře teoreticky prostudovány a bez základních teoretických znalostí budeme koncovku vyhrávat jen těžko. Zatímco v zahájení a střední hře ještě nemusí mít nepřesný tah fatální důsledky, v koncovce může stačit jedna drobná chybička a vyhraná hra je rázem celá v kelu. Ano, koncovka, to je zvrat a adrenalin. Ještě stojí za zmínku, že zde může člověk uplatnit ani né tak schopnost strategického myšlení, ale především hrubý početní výkon. Jako počítač. Ano, v určité fázi půjde koncovka prostě spočítat.

Schválně, kdo z vás umí dát mat dvěma střelci? A kdo z vás jezdcem a střelcem?

Co říci závěrem? Šachy jsou fantastická hra, která nikdy neomrzí. Pokud vás šachy chytnou, budete schopni hrát a hrát celé dny a hodiny. Navíc na rozdíl od fyzických sportů nejste nijak limitování věkem. A jakmile proniknete do hloubky této královské hry, možná se stane, že vám ostatní hry přijdou tak nějak... jednoduché...

 

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Jó šachy
Jak rád bych se tuto hru naučil. Jenže jsem líný přemýšlet nad kombinacema a tahama protihráče. Takže jsem rád, že to hraje aspoň kluk a můžu ho přitom sledovat.

27.9.2011 22:32:14

Kent
Šachy byla jediná hra, kterou jsem hrál se svým otcem :-)

28.9.2011 07:39:04

Ano
Hrubý početní výkon (hezky řečeno), je to, co nemám. Proto je moje hra šachů rovná posunování a spolehnutí na "přehlédnutí", které většinou přijde ode mě. Šachy ctím, ale neumím.

28.9.2011 16:31:33

Kluci kluci...
Vždyť vám to píšu... vůbec nejde o to, na jaké úrovni šachy hrajete :-). Záleží přece jen na nás, jak dobře budeme chtít hrát. Je přece hloupost trápit se tím, jestli jsem líný přemýšlet nad kombinacemi nebo žerhat na nedostatek "početního výkonu"... To je podobné, jakobych se trápil a odmítal si čutnout s klukama nohejbal, protože kdejaký fotbalový dorostenec tě totálně znemožní; nebože v životě nenapíšu jedinou recenzi tady na zatrolenkách, protože nikdy nedosáhnu Diova věhlasu (a bodů)? Ale tohle přece platí obecně v jakékoliv rovině lidského snažení. Článkem jsem chtěl hlavně říct, že šachy jsou překrásná hra, která když tě chytí, tak tě chytí celý život.
Ad to Kent. Tak pověz; do jaké "hloubky" bys hru rád ovládal? Hádám, že alespoň tak, abys mohl být obstojným soupeřem svému synovi, ne?
Ale dost plků! Pojďte si prostě zahrát! Není nic snažšího, než si zahrát přes net! Tak, kdo zvedne rukavici? :-)

28.9.2011 20:30:12

to all:
Tak tak. Já třeba hraju se synem a nemám šanci. Je to dáno tím, že se mi nechce složitě přemýšlet na výměnama figur, která se kam posune, jakou pak potáhne soupeř a pod. Proto souhlasím s Mejdrzem - staší se naučit pár základních taktických pokynů a hrát dle libosti. Vždyť je to desková hra a ta se hraje pro zábavu. :-))

14.10.2011 12:27:06

Šachy
miluju...:-) A to i přesto, že by mě určitě přehrálo dítě školou povinné. Rozhodně mě baví rozmýšlet a spekulovat nad tahem a to zoufalství, když už sakra fakt vůbec nevím kam teď a rozhoduju se už jen nad koho obětovat... Pořídila jsem si i šachový počítač a to je opravdu výzva...a kolikrát dostanu pěkně na prdel, ale jak říkám, je to výzva a "šachové rozjímání" mě opravdu moc a moc baví.

8.7.2012 11:00:25

Vybíráme z Bazaru

Gloomhaven cz
Gloomhaven cz
Akt. cena: 2550 Kč
Končí za: 1 den

Velké herní akce

Kalendář všech akcí >>

Offcanvas