Sabika

hodnoceno 4x (Seznam vlastníků)

Sabika – stavba Alhambry a dědictví spisovatelů a básníků

Autor: Hyman | 26.11.2023 | 1

Ve 13. století se v království Sabika, rozprostírajícím se v okolí hory al-Sabika, odehrává jedna z nejúžasnějších kapitol v dějinách architektury a kultury. Středem pozornosti se stává nádherný komplex paláců a pevností zvaný Alhambra. Tato stavba dynastie Al Nasrid vzdoruje času a dodnes zdobí krajinu svou složitou architekturou a bohatou výzdobou. Střetává se zde umění s vědou a filosofií. Tento komplex odpradávna přitahuje umělce z celého světa. Do dnešní doby můžeme opěvovat nejen místo jako takové, ale i dochované dědictví spisovatelů a básníků, kteří přinášeli verše oslavující tuto jedinečnou krásu. Království také vynikalo svou obchodní sítí, která spojovala východní a západní svět. Sabika byla jedním z obchodních center, která vyprávěla příběhy bohatství a exotiky dávných dob.

K nevyhnutelnému pádu Granady došlo roce 1492, kdy se tohoto skvostu zmocňuje katolická monarchie. Přesto La Alhambra zůstává až do dnešních dob památkou na tento zlatý věk, kdy se v jednom městě střetávaly různé kultury a myšlenky. Není většího vyznamenání pro šlechtice zapsat se svými skutky do textů tehdejší doby.To jsou hodnoty, které přetrvávají celá staletí…

Sabika se řadí mezi klasické středně náročné euro hry pro 1 až 4 hráče s doporučeným minimálním věkem 14 let a oficiální dobou trvání mezi 60 a 120 minutami. Dominantní mechanikou je rondel, který obsahuje tři dráhy. Na ně jsou během partie umisťovány hned tři typy pracovníků – mistři stavitelé, obchodníci a básníci. Ti budou vykonávat různé druhy akcí zaměřené na budování Alhambry, vývoz zboží po obchodních cestách a skládání veršů. Důležitou součástí partií je také možnost získávání karet básní, které přinášejí efekty a bonusy při spouštění různých událostí nastávajících během hry. 

To vše znamená zisk kýžených bodů prestiže, které jsou měřítkem úspěchu pro jednotlivé šlechtice. Ty jim (podle pověsti) přinesou slávu přetrvávající celé věky. 

Komponenty

Velká centrální herní deska je z velké části využita na tříprstencový rondel, který má prostory jak pro umístění příslušného dělníka, tak místa na žetony surovin a konkrétního zboží.

Zbytek herní desky je dále možné rozdělit na pět části. Pojďme si je popsat od shora dolů:

• Žetony hlavních staveb šestiúhelníkového tvaru jsou umístěné nalevo a napravo od rondelu. Dle jednotlivých fází hry je vždy přístupná  pouze jedna strana – pro první éru to je devět fialových žetonů a 12 modrých žetonů pro éru druhou.
• Světlé čtvercové žetony skladišť se zkosenými rohy hezky pasují do herních desek každého hráče. Získaná skladiště tak zvyšují možný objem uchovávaných zdrojů na desce každého hráče.
• Karty menších staveb přinášejí každému z účastníků partie možnost získávání zajímavých benefitů a to pomocí jejich napojováním na přecházející s cílem uzavřít jednu konkrétní barvu ornamentu, který se nachází na okrajích.
• Karty hlavních a menších básní poskytují účastníkům trvalý, případně okamžitý bonus. Hlavní básně pak na konci partie posunují hráče směrem k vítězství ziskem vítězných bodů prestiže.
• Spodní část herního plánu je věnována exportu zboží do konkrétních měst pomocí dřevěných žetonů lodí, které jsou vyvedeny v barvě každého hráče. Je možné zde opět získat bonusy dle barvy města a žetonů zboží, které hráči vlastní.

Každý z účastníků partie má k dispozici svojí dílnu (kartonovou kartu), kde se nachází:

• prostor pro umístění dřevěných figurek mistrů stavitelů, obchodníka a básníka,
• tři kruhové prostory pro uložení žetonů surovin,
• čtyři počáteční sklady, které jsou umístěné na odpovídajících místech dílny – ty umožňují zpočátku uchovat pouze jedno zboží/surovinu.

Před začátkem partie si účastníci mohou zvolit jednu ze čtyř barev. Další komponenty (stejné barvy), bez kterých se hráči neobejdou, jsou dřevěné makety lodí, ukazatel bodů prestiže, žeton pro označení na stupnici pocty a poslední ukazatel – ukazatel přízně. Ten rozhoduje například o tom, kdo bude prvním hráčem.

Pro nižší počet hráčů do hry ještě vstupují sultánovi pomocníci, kteří se liší od dřevěných figurek mistrů stavitelů, obchodníka a básníka jednotlivých hráčů pouze zlatou barvou.

Co by to bylo za euro hru, pokud by zde nebylo částečně akcentováno obchodování se surovinami. Sabika není výjimkou. A tak je hráčům k dispozici žlutá sádra, hnědé dřevo, bílé kvádry mramoru a konečně nejhodnotnější modrá keramika. A na závěr výčtu důležitých komponent zmíním peníze. Ty jsou ve hře samozřejmě velmi důležité a mají tematicky formu dinarů v hodnotách jedna, tři a pět.

V krabici dále naleznete žetony událostí. Ty si však užijete až jako součást rozšířeného módu hraní. Pro úplný výčet musím také zmínit, že autoři nezapoměli ani na osamělé hráče a připravili solo mód se speciálními komponentami. 

Jak se to hraje?

Celá hra se skládá celkem z pěti kol (kdy první dvě přísluší k éře první a následují tři ke druhé), během nichž hráči umisťují figurky mistrů stavitelů, obchodníka a básníka na příslušné kružnice rondelu s cílem volby vhodných akcí. Každá z části rondelu se zaměřuje na jinou oblast a scénář – na stavbu Alhambry, skládání básní a přepravu zboží po obchodních cestách do příslušných měst. Pomocí těchto akcí se hráči pokoušejí získat nejvíce bodů prestiže a stát se nejvýznamějším šlechticem dynastie Nasridů.

Každé z kol má dvě fáze:

• Fáze akcí – hráči postupně aktivují své pracovníky (počínaje hráčem vlastnícím žeton začínajícího hráče a pak dále po směru hodinových ručiček). Hráč vybere jednoho ze svých aktivních pracovníků a zvolí, zda bude pracovat nebo odpočívat:
  • práce přináší nutnost volby primární akce v rondelu (pomocí aktivního pracovníka) a/nebo akce sekundární. Jaké jsou tedy k dispozici?
    • Akce v kamenolomu – zisk až tří zdrojů
    • Obchod – hráč si rozšíří jeden ze svých skladů
    • Trh pro inkasování mincí a možnost provedení definovaných transakcí
    • Konstrukce hlavní a nebo menší stavby
    • Exportování zdrojů do žluté části měst pomocí lodí
    • Konsolidace hráčovy přítomnosti ve městě, která je představována přesunem do modré části města
    • Produkce ve žluté části města
    • Zvěčnění básně – hráč si vybere jednu z dostupných básní
    • Znovupoužití básně
    • Práce s básněmi – zisk mincí
    • Sada sekundárních akcí, které se nacházejí na pomezí jednotlivých rondelů (získání surovin, získání žetonu suroviny)
  • odpočinek znamená přesun pracovníka na hráčovu dílnu s možností zisku vyznačených bonusů
    
    
• Fáze konce kola – jakmile všichni hráči využili všechny svoje pracovníky (jsou neaktivní), akční fáze skončila a začíná fáze konce kola. To s sebou nese:
  • zisk bonusů z měst, zisk vítězných bodů ze sultánových přání (pouze na konci prvního, třetího a pátého kola),
  • dále je nutné zaplatit počet bodů přízně, jejíž objem je odvislý od toho, v jakém kole se nacházíme,
  • reaktivují se všichni pracovníci,
  • provede se povinná údržba (nahraďte suroviny, karty, žetony skladišť) a zvolte nového začínajícího hráče (ten, kdo je nejvýše na stupnici přízně).

Partie končí po akční fázi pátého kola s tím, že je provedeno závěrečné bodování. 

Moje resumé k této hře

Hra se ukrývá v krabici standardní velikosti a komponenty uvnitř ní jsou dodávány ve dvou jazykových mutacích (a to zejména karty) – angličtině a španělštině. Je naprosto dostačující mít komponenty v té řeči, která je bližší vaší herní skupině.

Na stole ihned zaujme velký herní plán, kterému vévodí tříprstencový rondel. Většina komponent je (jak se sluší a patří na euro) dřevěná a všechny typy karet (drobné stavby, architektura, básně a obchod) jsou dodávány na kvalitním papíře. Jejich velikost však přináší nutnost využití malého písma a v kombinaci se snahou o použití dobového fontu se text, který vysvětluje konkrétní akce a schopnosti, stává hůře čitelným. Naštěstí jsou doprovozeny symboly – což napomáhá k lepší orientaci.

Velikost herního plánu přináší také nutnost vykonávání jisté míry pohybu. To v případě, že si chce účastník partie podrobněji prohlédnout (například) jednu z karet a má tu smůlu, že sedí na opačné straně stolu. To však může být také vnímáno jako výhoda, kdy vás hra donutí se během dlouhých partií hýbat.

Hráčské desky jsou dodávány na standardním kartonu, kde jsou vynechána místa na destičky skladišť, kde budou ukládány zdroje a surovin/zboží. Je tu jeden hezký twist – způsob vylepšování skladů překrýváním těchto destiček. Je to neotřelý způsob, jak zvyšovat objem ukládaných zdrojů, a vylepšovat tak schopnost během jednoho tahu společně s možností získání vítězných bodů.

Pravidla jsou napsána celkem srozumitelně a při rozhýbání hry jsme se nepotýkali s nepřekonatelnými potížemi. Bohužel jejich vysvětlení prvohráčům je relativně dlouhé. Přičítám to většímu počtu akcí na rondelu, které je nutné podrobně probrat.

Rozmístění komponent také může na první pohled vypadat velmi složitě. Avšak po navnímání pravidel se brzy ukáže, že vše má svoje místo a řád.

Během partie bude mít každý hráč celkem čtyři pracovníky – dva pro vnější rondel a jednoho pro střední a vnitřní rondel. Každý z nich musí být aktivován v každém kole právě jednou. To znamená, že celkem bude k dispozici dvacet akcí na hráče. To není málo a počet cest, kterými je možné se vydat, je mnoho. Není také možné dosáhnout maxima ve všech možných směrech a je tak nutné volit ten, který vám finálně přinese nejvíce vítězných bodů. Toto bude past pro první hry – svoji cestu si budete moci cíleně zvolit až poté, co naberete nějaké zkušenosti z předchozích partií. Dalším úskalím bude, pokud se u stolu potkáte s přemýšlivějším hráčem. Zvlášť v plném počtu se může čekání na tah protáhnout. Celkové trvání partie pak může klidně přesáhnout 3 hodiny.

Interakce mezi účastníky partie není nezadbatelná. Pečlivě budovaná strategie vám může být k ničemu, pokud vám hráč těsně před vámi sebere kýženou akci. A nebo ještě hůře, uzme vámi vyhlédnutou kartu básně. Je tudíž nutné dobře pracovat se stupnicí, která určuje prvního hráče v daném kole. Mnohdy je výhodné obětovat malý příjem za pozici, která vám přinese výhodu dřívější volby (před vaším úhlavním nepřítelem). Toto napětí je přítomno během celé partie (mimo prvního kola)  a nutí hráče neustále optimalizovat strategii, a to zejména v okamžiku, kdy vám předcházející protihráč změní situaci na rondelu a nebo zasáhne do plánů jiným způsobem. 

Znovuhratelnost je dána náhodným výběrem básní, obchodních karet, událostí a dlaždic měst. Výše zmíněná míra interakce ještě více přispívá ke stavu, že žádná z partií není stejná. Je to jedna z těch her, ve kterých sice můžete mít na začátku jasnou strategii, nicméně v každé hře se nakonec soustředíte na malé detaily, které modifikují vaše rozhodnutí. Většinu partií tak nakonec odehrajete trochu jinak, než jste si původně plánovali.

Trojitý rondel není obvyklý, nicméně nejedná se pouze o hru s rondelem. Najdeme zde mnoho vzájemně propojených mechanismů, které mohou poskytnout bonusové akce, zdroje, body… Básně přidají trvalé a nebo silné jednorázové efekty. Lodní trasy vám poskytnou všemožné možnosti získávání výhod a bodů. Grafika odkazuje na svůj původ a až na drobnosti se jedná o zdařilé dílo, které si užijete ve všech počtech hráčů.

Téma je originální, ale pro mě mělo spíše abstraktní nádech. Spojovat budování města s básničkami je neobvyklé. 

Sabika (od designera Germána P. Millána – stejný člověk má na svědomí možná známější hru Bitoku) se může stát pro euro hráče skrytým klenotem. Jedná se o náročnější počin (hodnocení komplexity na BGG 3,88 z 5 hovoří samo o sobě) s vysokou mírou interakce mezi účastníky.