Robinson Crusoe: Dobrodružství na Prokletém ostrově

hodnoceno 354x (Seznam vlastníků)

Myslím, že brzo umřeme... !

Autor: Francooaa | 1 hodina 30 minut | 12.1.2018 | 5

Hra: Robinson Crusoe: Dobrodružství na Prokletém ostrově + Robinson Crusoe: Adventures on the Cursed Island – Sailor character

Hráči: Francooaa a 2 neregistrovaní

Scénář:

Využití psa:

Využití Pátka:

Výsledek:

Prvně bych rád zmínil, že jsme hru hráli poprvé a rozhodně ne naposled!

1. Kolo – 1. Týden ; scénář : trosečníci

Týden první, prvotní natěšení: Na pustém ostrově se probrali námořník, tesař a voják. Asi by bylo fajn, kdyby tam byl spíše průzkumník s kuchařem, ale kdo neumí plavat nebo přežít ztroskotání lodě, nemá co dělat na prokletém ostrově! Trochu jsme se rozkoukávali, sem a tam zvýšili morálku, objevili sousedství a plní nadšení a nějakou tou zásobou jídla nadšeně vkročili do druhého týdne.

Týden druhý, bez práce nejsou koláče: Pár prvních nezdarů, přesun tábora pod kamenný výklenek ve skále a nějaká ta kobra sem a kobra tam. Pomaličku jsme se začali zaměřovat i na výbavu a ještě pořád věřili, že slunce bude nad obzorem ještě nějaký ten pátek.

Týden třetí, first blood: Jedno zranění nás přece nezastaví! Zvolal tesař. No, nebylo tak úplně první, vlastně ani druhé, či třetí.. čtvrté, páté, možná tak šesté či sedmé. Naše kostky „úrazu“ byly asi špatně natisknuté.. Pomalu jsme začali chápat, že zásoby jídla se zásobami nazývat ani moc nedají, že některé vybavení už mělo dávno být součástí kutilské dílny a že taková sekera, jo sekera. Pravdou je, že o sekeře, ačkoliv jsme jí mohli mít od druhého týdne, jsme ještě pár týdnu ani neslyšeli.

Týden čtvrtý, prozření: Stále bez pořádné střechy (kdo by nechtěl výhled na hvězdy při usínání, že jo), stále více hladoví a stálé méně zdraví. Na průzkumu se shromaždovaly žetony všech barev a forem a i na těch pár cestách, co jsme na ostrově měli vychozený, se objevovaly bažiny, sesuvy půdy apod. V táboře klesala morálka a začaly úvahy o tom, jak a kdy umřeme. Bohaté pastviny nám zvěř hned vyžrala, nové vybavení nám na oplátku poničilo to staré a takový barometr… dámy a pánové to je ale vynález. Řeknu vám, že ačkoliv jsme si ho šetřili až na příchod zvěře, zimy, deště, tak jsme ho jako užitečný moc neshledali. Ono je krásný, že víte co přijde, ale spíše by se hodilo něco, co vám reálně pomůže a ne něco, co vám jenom řekne, jak moc v ha-zlu jste … ehm ehm nebo spíše budete.

Týden pátý, lovecká sezona: Zuřivý voják zabil tapíra! Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že to byl asi vrchol našeho snažení na ostrově. Bohužel to byl spíše tapíreček, a tak posloužil jako pytel, ačkoliv jsme doufali konečně v nějakou tu střechu. Jak praví staré domorodé rčení „bez střechy na ostrov nelez“. Prostě to tak nějak nešlo. Tlačil nás pomalu čas a bylo potřeba myslet i na hranici. Myšlenka, že zapálíme námořníka místo hranice, a tak obelstíme hru i nedostatek dřeva, neprošla. Tři klacky nad hlavou jako těsnění, teda nic moc a vzhledem k velké nepřízni počasí nám noc spíše než spánek připomínala hloubkový ponor.

Týden šestý, konec se blíží: Má slova, že „psa beztak ani potřebovat nebudeme“ se tak úplně nenaplnila. Myslím, že v dané fázi  bychom ho i opekli a že to nejde? No to mi neříkejte.

Týden sedmý, bylo nás tři: Námořník umírá se slovy „nevzdávejte to“. Řekli jsme si, že zkusíme kam se až dostaneme, byť to pravidla úplně nedovolují… na začátku osmého týdne jsme umřeli oba asi tak 3x, ač jsme měli hranici na 3 úrovni, přišly žaludeční potíže, kobry, co jsme si nanosili do tábora, a tak dále a tak dále.

Uznali jsme, že se hodně věcí dalo udělat lépe a o to přeci jde! Vyzkoušet si mechaniku a dynamiku hry! Neuvěřitelně jsem se bavil a ten prostor pro zlepšování! Myslím, že příště dostane záchranný kruh průzkumník a že i ten kuchař se do té doby naučí plavat!

Odehráno v: Ostrava (Okres: Ostrava-město)