Risk

hodnoceno 157x (Seznam vlastníků)

Risk - Zklamání nebo Nadšení?

Autor: Johanson | 22.2.2011 | 12

Udělejme si malý výlet do her o strategiích a uvědomme si, jak stará tato hra ve skutečnosti je. A teprve s tímto přihlédnutím ji můžeme vlastně hodnotit.

U nás hra vyšla již několikrát, její poslední vydání se dá ještě dnes sehnat i v běžných prodejnách, nejlepe zásobené, krom specializovaných prodejen, jsou na hry hračkářství a tím bych rád vyzdvihnul jedno: Dráčik. Původně slovenská síť, která se konečně i loni rozhoupala dobýt český trh a celkem se jim to daří. Fandím, protože mají výborný vkus na výběr zboží. Ale nechme jejich vychvalování. Od toho tuto recenzi nečtete, že?

Cena hry: cca 300 Kč. (Což v zásadě odpovídá očekávanému zážitku ze hry, tedy cena k poměru k obsahu a hratelnosti hry pro mne zklamáním rozhodně nebyla.)

Poměr Vzduch/Velikost krabice: Na jedničku. Komponenty pro všech 6 hráčů jsou dobře rozloženy po krabici, malé bezvýznamené plus u mě má vydavatel už v tom, že rovnou opatřil do hry znovu uzavíratelné sáčky, do kterých jednotlivé jednotky každé barvě uzavřel, a nemusí se tedy sáčky kupovat. Ach, kdyby to tak dělal každý. Navíc s příhlédnutím na to, že v krabici je na každého hřáče samostatné plato, to ani dělat nemusel a tímto tedy Díky, Parkere.

Figurky: Jsou zde tři druhy figurek, avšak jen jedna jejich funkce,  druh nahrazuje pouze počet: Voják (Pěchota): 1 Jednotka, Jezdec (Kavalerie) 5 jednotek, Dělostřelec 10 jednotek. Figurky jsou plastové, moc hezky tvarovány, a s přihlédnutím na jejich velikost mají i ty nejmenší pěšáci tendenci celkem dobře stát na herním plánu a nepadat. Nevýhodou je snad jen zvolení barev plastů, při špatném osvětlení se dají zaměnit vlastní jednotky s jednotkami soupeře.

Kostky: Celkem 5, tři červené, dvě bílé. I zde má každá umístění v krabici celkem jasné. To je moc chytré. Co už tak chytré není, je možná jen můj osobní názor:

Poslední dobou jsou totiž do her více přidávány kostky, které mají příliš ostré hrany. Kostky se tak tedy vlastně skoro vůbec netočí, když je jimi hozeno, a to je škoda. A zde to není vyjímkou. Zrovna v této hře o to totiž dost jde. Protože hlavně rozhodují hody kostkou.

Karty: Grafické zpracování není žádným zázrakem, ale neurazí.

Hrací plán: Přehledný, celkem jasný a i herní plochy pro jednotky dostatečně velké, tak aby se všechny vešly.

Návod: Návod je kompletně v češtině, ovšem to je asi kamenem úrazu a zde se prvně zastavme!

Především s překladem v poslední vydané verzi (Předchozí neznám) si hru zrovna dvakrát nezahrajete. A to proto, že návod jaksi nedává smysl. Překladatele bych zde musel kopnout někam. No co možná za to může fakt, že hru sem vlastně vyváží Německý zástupce  Hasbra, jak je uvedeno na zadní straně pravidel. A možná že překladatel češtinu zná jen z rychlíku, když naposledy vylezl na Valký Javor na Šumavě a náhodou viděl až na Železnou rudu.

Nakonec, jsem prohledal internet, našel dva další české překlady pravidel (Stejně limitující jako tyto, nakonec sáhl i po těch anglických a sestavil z toho něco co se snad už dá i hrát. V závěru recenze uvedu tyto neduhy na pravou míru, snad mnohým z vás pomohou. (Kdo je zvyklý hrát to již jinak ať mi nenadává, nic jsem si nevycucal ze svého prstu, děkuji)

Nyní zpět k recenzi.

Hra obsahuje několik variant.

Risk - Hra o dobytí světa

Je základní verzí hry, tou nejstarší. Hráči si rozdělí území (Nejlépe pokud hraje všech šest hráčů) a umístí si na ně své jednotky. Nejprve po jednom vojákovi na každé území, později se zbytek doplňuje a území se posilují.

Jednotky ve hře pak získáváte vždy na konci svého kola, podle počtu vámi kontrolovaných území, nebo například směnou karet, trochu efekt kvarteto, které získáváte při dobití cizího území. Pokud měníte jednotky za karty, dostáváte vždy tolik jednotek kolik vám zrovna ukazuje tzv. Zlatá kavalérie, figurka, která je na speciálním místě na herním plánu a vždy se posunuje dál, tedy váš protihráč dostane pak zas o něco víc než vy, pokud si za karty jednotky pořídí.

Pokud chci dobýt území můsím na něj poslat nějaké ty sousední jednotky, vždy jen tolik, aby mi zůstal nějaký voják na tom, ze kterého útočím.  Útoky se hlásí dopředu všechny, aby si to pak někdo nemohl rozmyslet. Útok, neboli Invazi, nahlásíte dopředu a začíná bitva. Bitva vždy sestává maximálně ze tří vojáků útočníka a dvou vojáků obránce. Minimálně z jednoho vojáka útočníka a jednoho vojáka obránce. (Nechci teď polemizovat jak nefér to je, když jako obránce jste vlastně v nevýhodě, což je u většiny podobných her naopak, ale berme to tak, že jde o napoleonské války, vaši vojáci stojí v jedné lajně, odsouzeni pěkně na odstřel z útočníkovy lajny. S přesností pušekté doby jde stejně v zásahu jen o náhodou a kdyby se vojáci zakopali bitva nikdy neskončí.)

Zde je základní kámen úrazu hry. Ach ty kostky. Každý hází jen takovým počtem kostek, kolik jednotek nasadil do útoku nebo do obrany v bitvě. Utočník max třemi, obránce max dvěmi. Porovnávají se pak nejvyší hody. Útočník, které poslal do bitvy o jednoho vojáka víc, tedy na jednoho obránce dva, nebo dokonce tři a na dva obránce tři, je ve výhodě, protože se bere jeho nejvyší hozená hodnota s nejvyší hodnotou soupeře. Ten kdo hodil víc vyhrává a soupeř si zbitvy odstraní zpět do krabice jednoho vojáka, pak se porovnají nižší-nejvyší hodnoty a opět ten kdo hodil méně odstraní vojáka. V hodu tří kostek útočníka se jeho nejnižší hod nijak nezapočte. Třetí kostku na které padlo nejmíň tedy nebere vpotaz.

Když bitva skončila útočník se může, pokud již nezabil všechny soupeřovy jednotky stáhnout. A dál v Invazi nepokračovat. Pokud tak neučiní (A věřte, že k tomu dojde jen velmi málo, ostatně se mi to ve hře nikdy nestalo) pošle další jednotky do další bitvy, tedy přidá další, do max počtu tří. To samé dělá i obránce, do počtu dvou. A zde je ten konflikt pro hru jako mínus. Málokdo ustoupí dokud mu zbývají nějaké ty jednotky. Takže bude házet pořád. dokud se nevymdlí alespoň jeden z hráčů a území se buď dobije nebo obhájí. Převaha vítězí. Ale občas i kostka. A v zásadě vaše strategie, kterou jste zvolili vám hru pramálo ovlivňuje, protože po každé Invazi se bude měnit a to v tahu jakéhokoli hráče. Při troše štěstí si tedy užijete celkem nekonečnou hru o házení kostkou, kdy o jejím výsledku bude rozhodovat jen fakt kdo dobere ve svém tahu více posil.

Základem tedy je: Útočit dokud mohu! Na všechno co je v okolí, abych získal území co možná největší a na konci své hry si z něj tedy nabral co nejvíc posil. Pramálo záleží zda o něj v dalším tahu hned přijdu, protože si jej ve svém zas dobiji zpět. (Při šesti hráčích to zas až tak znatelné zpočátku není , ale jakmile se jejich počet redukuje na tři už je jasné, že v ničem jiném strategie není.)

Vítězí ten, kdo dobyl celou mapu. (K čemuž většinou nedojde, protože pokud zbydou dva hráči a jednomu z nich zbývá jen třeba pět kontrolovaných území, může se spolehnout na to, že soupěř dostane obrovskou armádu a tudíž nemůže již nikdy vyhrát, a to ani za přispění náhody při hodu kostkami. Takže se hráči většinou dohodnou, repsketive si prohrávající řekne "Prohrál jsem, už nehraju." a hru logicky vzdá, protože vyhrát už stejně nemůže a pat nikdy nebude. Jen by nad hrou strávil dalších třeba dvacet minut a sledoval jak pomalu dochází k jeho ničení.

Další varianty hry jsou na stejném základě s drobnými změnami, ať už hra na Mise, nebo Týmy. Vnášejí do hry jisté zpestření, díky nimž si hru zahrajete namísto třikrát i třeba pětkrát. Pak ji odložíte do poličky a raději si koupíte třeba Axis and Allies, nebo Diplomacii. Které jsou rozhodně lepší.

Závěr

A tím jsem se pomalu ale jistě dostal k závěru. Hra jako taková, je vhodná pro rodiče, kteří bez ohledu na svůj věk rádi hrají něco jako strategické hry, a něco trochu jiného než Člověče nezlob se, se svými ratolestmi. Tahle hra je prostě dobrým startem jak někoho přivést směrem ke strategickým válečným deskovkám. Takový ten první krůček, kdy řeknete: "Fajn Risk už umíš, zkusíme něco trochu lepšího a vytáhnete třeba ten Axis."

Nebo pro ty, kteří rádi strategické hry, kde se nemusí učit tolik pravidel, aby věděli při počtu 10 různých jednotek, jaký má každá pohyb, útok, sílu, možnosti, co jak se musí kombinovat, aby se dalo udělat to či ono.

Hra je vhodným dárkem pro ty, které chcete zasvětit do světa her. Ale věřte, že je to jen první krok. Takový malý krůček.

Vesměs tedy k poměru v ceně, to není špatná koupě, na ten začátek.

Pro ostřílené hráče, je to však ztráta času i financí. Nekonečná hra, při minimálním podílu jejich strategického potenciálu. A snad více než člověče nezlobse dokáže špatný hod rozčílit nejlepšího ze všech stratégů, když vidí jak se jeho složitě budovaná armáda hroutí při obráncově jednom vojáku, jak domeček z karet.

Mé hodnocení je tedy neutrální, hra je jak pro koho. A pokud by jste mě na mučidla přivázali a dlouze mučili, nakonec bych musel říci, že NE, nedoporučuji. Jen se prostě nestavím proti.

Opravy pravidel

Úplně na závěr ještě ta avizovaná oprava pravidel a jejich doplnění (beru pravidla ze hry, vyšlé v poslední verzi, tedy Parker).

Strana 6:

Zaokrouhluje se vždy směrem dolů! Tedy třeba 6,6 není 7 jednotek ale 6 jednotek, stejně tak 6,9 = 6 jednotek! (Matematici nechť neúpí)

Strana 7:

Hráč si bere ve svém tahu POUZE 1 kartu! I pokud dobyl více území! Musí dobýt alespoň jedno, aby si kartu mohl vzít.

Strana 8:

- Pokud ze zahrané sady karet, při vybírání jednotek (posil) Vlastníte území na kartě vyobrazené, získáte navíc dvě jednotky, které musíte umístit právě na toto území!

- Karty si mohou hráči mězi sebou vzájemě měnit, záleží na jejich ochotě a domluvě.

- Na ruce nesmíte po prvním kroku mít více jak 5 karet! Pokud karty nemůžete zahrát, či vyměnit s jiným hráčem, musíte nadbytečný počet karet odhodit! Přičemž si sám hráč vybere, jaké karty odhodí.

Strana 9:

- Věta v pravidlech: Poraženou jednotku vraťte do příslušné výchozí jednotky. Špatný překlad, míní se: Poraženou jednotku odstraňte z herního plánu!

- Mějte na paměti, že  Invaze není bitva! Útočník může ustoupit nejpozději před zahájením bitvy!

Strana 10:

Hráč musí na jím dobyté území poslat minimálně 1 jednotku, ovšem maximálně tolik, kolika byl veden útok v poslední BITVĚ! Tedy maximálně 3 jednotky. Pokud o ně během bitvy nepřišel. (Pokud tedy o jednu jednotku v bitvě přišel, může na dobyté území poslat v tomto svém tahu pouze dvě jednotky.)

Strana 11:

Jednotky, z území, ze kterého posilujete můžete rozdělit a poslat klidně i na dvě různá území. Za předpokladu dalších pravidel na této stránce!