Proroctví

hodnoceno 434x (Seznam vlastníků)

Dračí doupě jako desková hra

Autor: Agca | 1.12.2009 | 20

Tuto hru bych nejlépe charakterizoval jako dračí doupě s tím, že se jedná o deskovou variaci která se dá dohrát v rozumném čase... (rozuměj oproti D&D). Mám nahráno asi kolem 100 her a patří k mým nejoblíbenějším hrám a zatím se mi neohrála...

Pokusím se ji popsat co možná nejstručněji. Hra je to pro 2 až 5 hráčů s cílem získat čtyři z pěti artefaktů. Toho se dosáhne třemi způsoby - vylepšováním postavy, nakupováním předmětů(zbraně, štíty, lektvary, svitky) a učením se schopností. Každý artefakt pak hlídají dva strážci, kteří jsou nebezpečnější než běžné nestvůry. Ty je potřeba porazit. Pokud nikdo z hráčů nezíská čtyři artefakty, musí o ně s ostatními hrači bojovat, dokud aspoň jeden z nich čtyři nezíská... V ojedinělé situaci nevyhraje nikdo, ale to se může stát jen srabům, co se bojí boje :)

Podíl náhody je tu dle mého poměrně malý. Veškerý pohyb je ve vaší režii. Stejně tak výběr dobrodružství záleží jen na vás. V boji samozřejmě rozhodují kostky, ale výsledek se dá ovlivnit jak charakteristikami vašeho hrdiny, tak jeho předměty (zbraně, lektvary, atd.) a samozřejmě schopnostmi (např. vrácení času -> hod znovu).

Vyzdvihnout bych chtěl především to, že každá hra je úplně jiná. Zvolíte si třeba stejnou postavu, ale záleží na vás, na co dáte důraz - jestli na psychický boj nebo fyzický či jestli bude vaše moc v předmětech či schopnostech. Pro ještě větší znovuhratelnost vřele doporučuji dokoupit dračí říši, kde se vyskytují rasy, které této hře dodají novou krev...

Karty náhod, které táhne každý hráč, jsou zvolené moudře a starají se mimo jiné, aby byl neustálý přísun různých dobrodružství a předmětů k nákupu.

Po pár hrách si velice rychle osvojíte všechny kartičky a už budete koukat jen na jejich názvy, popř. obrázky. Tím se vám hra velmi zpřehlední, zrychlí a přidá na zábavnosti. Ve dvou jsme to s bratránkem běžně hrávali kolem 90ti minut a to nechyběl závěrečný i několikaminutový souboj o vítězství mezi námi...  V žádné jiné hře jsem na konci nezažil tolik napětí! :)

Pro ty, co si hru nedokáží představit, zkusím popsat aspoň jeden kraťoučký závěrečný boj:
Jako druid jsem na konci hry měl 2 artefakty, zatímco nepřátelský paladin zbylé 3. Rozhodl jsem se zaútočit jako první, ale ještě před tím použít svitek krádež. Chtěl jsem mu ukradnout jeho chloubu - sekeru šílenství - a povedlo se. Sekeru nemá, takže beru svůj astrální meč, požehnám mu a vrhám se na paladina. Útok byl neúspěšný, ale nevadí, vracím čas a hážu znovu - tentokrát úspěch. Bohužel paladin se vykryl zářícím štítem. Trochu se třesu - paladin je na řadě... Používá svitek rozklad a zničil mi tak můj jedinný štít - z toho nemám dobrý pocit... Pak dal svůj štít bokem a vzal si obouruční meč (měl bonus na sečné i na obouruční zbraně) a nechal ho vzplanout. Pak se pomodlil a vrhl na mě. Nezbývalo mi než znovu vzít astrální meč a do druhé ruky Thorovo kladivo a střetnout se (díky schopnosti šerm dvěma zbraněmi lze mít 2 jednoruční zbraně). První hod to byla remíza, ale díky jeho modlitbě mohl házet znovu. Tentokrát neminul a já nemilosrdně probodnut padl k zemi...

Pokusím se shrnout výhody a nevýhody:

+ Velká znovuhratelnost -> každá hra je jiná (zvláště při hře s rasami z rozšíření "dračí říše")
+ Přiměřený podíl náhody ... to aby vždycky nevyhrál jen ten lepší, ale z 80% vyhraje :)
+ Naprostá svoboda pohybu
+ Fantasy prostředí
+ Chytlavý RPG prvek (neustálé vylepšování postavy)
+ Úžasné závěrečné boje o artefakty

- Nebaví to lidi, kteří se neumí sžít se svoji postavou
- Pro začátečníky v deskových hrách poměrně složité
- Ve dvou hráčích příliš jednoznačné a v pěti příliš zdlouhavé

Je to má první recenze, tak mě možná nenapadlo vše, takže pokud vás napadají ještě další klady či zápory, či jiné připomínky, napište je do komentářů pod recenzí...