Pax Romana

hodnoceno 31x (Seznam vlastníků)

Dlouho očekávaný čajový dýchánek

Autor: ozzy79 | 13 hodin 0 minut | 10.3.2012 | 16

Hra: Pax Romana

Hráči: Falco, Jenda (SSZGSA), ozzy79, sydo

Jak to celé začalo?

Jednoho krásného dne jsme se s Falcem, Sydem a Jeníkem rozhodli, že strávíme sobotu společně v nějakých těch herních radovánkách. Vybíralo se mezi Člověče nezlob se, Agricolou a Paxem. Nakonec jsme se rozhodli pro Agricolu a v sobotu desátého března se všichni sešli v Tomovkách těšíce se na několik akcí nadupaných partií této báječné hry. Agricolu měl přinést Falco, ale zapomněl jí doma. Co teď? Byli jsme ochotní jí dokonce zakoupit, vždyť jsme se nalézali uprostřed hráčského doupěte, ale co čert nechtěl, Agricola zrovna na skladě nebyla. Naštěstí Sydo pro všechny tyto případy nosí sebou v batohu jeden záložní Pax, hrát jsme tedy mohli aspoň to. Co naplat, Agricola to není, ale i tak jsme celí natěšení zasedli k mapě antického Středomoří.

Role se rozhodily takto: já si vzal Kartágo, Sydo Římana, Falco Řeka a Jeník si to střihnul za Východ. Atmosféra byla již od začátku velmi hustá, a to hlavně díky Sydovi a Falcovi, kteří si mezi sebou přehazovali titul největšího foul smels generátora… Poté, co z toho praskla žárovka, šel Jeník vyvětrat. Konečně se dokončil setapouch a mohlo se začít.

Nuda v Římě

První tři kola probíhala v naprosto pohodovém tempu. Hned na začátku si Říman opevnil svá města v centru Itálie, aby mu tam nevlítnul Řek, což je při plném scénáři velmi častá situace. Protože Říman začíná tuto hru celkem znevýhodněn, nezbylo Sydovi nic jiného, než Řekovi přenechat Tarentum ležící v Brutiu (to je v podpatku italské kozačky). Nicméně měl obsazenou většinu území, takže o vliv a následné výnosy nepřišel. Chuť si spravil na Korsice, kterou zcela nechráněnou kartágianskými silami lehce obsadil. Kartágo se staženým zadkem z Východu se s Římanem dohodlo, že jako budeme kamarádi, co jsme si to jsme si a já jemu Korsiku, on mi nechá Sardínii. Řek se musel bránit kdesi v Turecku (Galatie a Lycie), kde zle dotíral Východ. Jinak nějaký větší výpad se nekonal, všichni si tak nějak stavěli města a snažili se prosperovat a sbírat talenty. Kartágo si zvesela dobývalo Španělsko, Říman Germánii, Řek Danubii (dnes bychom řekli Balkán s Maďarskem a Východ si tam něco patlal v Arménii. Hned v prvním kole se probudil Pontus a chtěl se se svým stackem pomalu přesouvat na západ. Nicméně pontská armáda neskutečně chlastala (dvakrát za sebou hodila jedničku) a nešla nakonec nikam. Jeníka zpočátku stíhala vzpoura za vzpourou a tak se musel chudák starat o její potlačení a přišel tak hned třikrát o jednu aktivaci. Z čehož mělo radost hlavně Kartágo, protože mě nechal žít, jen si na hranicích v Africe vybudoval brutální armádu, abych mu tam náhodou nevletěl. Kartágo se pomalu sunulo do Francie a dokonce i do Británie (z čehož mám opravdu radost). Jak čas plynul, na mapě nezůstávalo nedobyté území, domorodci umírali pod kopyty kavalérií a kopími vojáků, přesně tak, jak se na antiku sluší a patří. Bodově vedlo Kartágo, sbíralo body za nejvíce zabraného území, ale těsně se ho držel Východ, který zase stavěl města a získával hlavně civilizační body. Řek se taky snažil urvat si svůj kus koláče a Říman (zatím) paběrkoval.

První potyčky

Jak čas plynul, bylo jasné, že začne pořádná řež, už se nebylo kam šířit a Říman začal mít nebezpečný řeči o lebensraumu. Sice se u toho tvářil, jako když mu uletěly včely, ale ta brutální armáda, kterou si budoval v Itálii. Kartágo se snažilo tak nějak dohodnout, ale Říman se tvářil, jako že nerozumí. Východ si brousil zuby na Řeka a Falco měl co dělat, aby se mu Jeník nedostal přes Bospor do Řecka. Zde se ukázal strategický význam lodí, kdy se Jeník nemohl vylodit na řeckém břehu se žádnou armádou, bo Falco ho se svojí flotilou držel v šachu. Vzpoura ovšem nepotkala jen Jeníka, ale i Falca, který díky jedné takové přišel fakticky o svojí nejsilnější armádu, když se mu navzájem vyrubaly dva stacky. Falco byl smutný, skoro by ho člověk politoval…

Hannibal ante portas?

Protože jsme si nikdo nedělal poznámky ohledně průběhu hry, budu teď trošku v popisu opomíjet ostatní a zaměřím se na Kartágo doufaje, že mě později doplní. Jak jsem řekl, Kartágo se šířilo Evropou jako mor. Španělsko, většina Francie a Británie byla moje. Sice jsem neměl žádné silné posádky, na klíčových místech jsem nechával vždy po jednotce, aby mě nepřepadli barbaři, ale věřil jsem vzájemné dohodě mezi Římanem a Východem o neútočení. Svou armádu jsem budoval tak trošku v závětří a potajmu v Kartágu a na Sicílii (kde byl ustájen i můj jediný slon). Na chvíli mé úsilí o rozpínavost zastavilo povstání otroků v Lambesis (horská pevnost v Numidiy, dnešní Alžíř), ale podařilo se mi je pacifikovat a jelo se dál. Přiznám se, že jsem byl ve čtvrtém kole lehce bezradný. Východ disponoval tak silnou armádou, že na výpad do Egypta nemohlo být ani pomyšlení. Říman neskutečně mobilizoval a jeho stack plný legionářů byl připraven vlítnout do Francie a Španělska. V hlavě se mi sice rodil plán, ale vše záviselo na štěstí. Příměří mezi Římanem a Kartágem skončilo… Začala řež o Francii, Římanovi se povedlo dobýt některá území, nicméně Kartágo mu vlítlo do nechráněného Německa a vypálilo jedno město. Síly se přelévaly, ale bylo jasné, že Říman získává navrch a k hranicím se nebezpečně blížila jeho elitní armáda. Řek se zatím mydlil s Východem a nás si kluci moc nevšímali. V šestém kole přišel zásadní obrat, kdy jsem se stal velmi neoblíbeným. Řek zanícen svým bojem o bezvýznamné ostrůvky kdesi v Egejském moři, si nechal zcela nechráněné Řecko. Na Sicílii čekala moje armáda na ten správný okamžik a ten nastal, když jsem na pohyb hodil šestku. Převalil jsem se přes Brutium, kde jsem vyhnal Řeka a obsadil Tarentum a hned přes vodu zamířil do Řecka. Vyplenil jsem Athény, Corinth i Spartu a začal se opevňovat. Bohužel se mi nepodařilo udržet zásobování, tudíž mi z nově dobytých držav nešel ani talent. Zkoprnělý Falco byl ještě smutnější a zasmušilejší než je obvyklé. Tímto výpadem jsem mu zcela zničil ekonomii jeho říše a tak vlastně uvolnil ruce Jeníkovi, který se rázem dostal na koně. Škoda toho zásobování, ale Falco přísahám, myslel jsem to dobře J. Tímto se ti ještě jednou omlouvám. Pro Falca tak hra de facto skončila. Nicméně mé „vavříny“ měly ještě teprve dorazit. Již jsem se smířil se ztrátou Francie a začal se připravovat na vpád do Španělska. V Ilerdě sídlil zbytek mé armády, který se zapojoval do dobývání území a tak se skládala hlavně z kavalérií. Věděl jsem, že ve městě nemám šanci, byl jsem připravený vylákat Syda do otevřeného terénu a tam se s ním střetnout, na vítězství jsem neměl, ale alespoň se ho pokusit odstavit. Ale stalo se něco, co jsem nečekal, Sydo si na další rozhodující kolo vytáhnul svého elitního lídra. A hodil na pohyb šestku. A začal se valit na Španělsko… Čul jsem průser (mládež a cenzor promine) a moje půlky byly stažený tak, že by mohly lámat i rohlíky z Lidlu. Sydo se valil a v cestě mu stála jen jedna nebohá jednotka, která ustupovala, co se dalo. Ustoupila až Ilerdě, kde jí už nezbývalo nic jiného, než podlehnout. Když tu náhle se jeden statečný voják vzepjal té ohromné přesile čítající sílu 40, poklekl na zem, sundal svojí helmu, odhodil štít a pak hodil…. A zasáhl! Sydo hodil na lídra dvě šestky a on mu chcípnul! Byla to jeho první aktivace v tomto kole. Kdo Pax hrál, umí si představit, co to znamená. Bylo to mých 300, armáda se zastavila před branami města a moje kavalérie je poté zahnaly zpět až do hlouby Francie. Sydo byl v ten moment ještě smutnější než Falco. Musím říct, že mi ho opravdu bylo líto. Větší pech jsem u hraní snad ještě nezažil, čekal jsem, že ukápne slza… Bylo sedmé kolo, kterým to vše skončilo. Hra byla prakticky rozhodnuta, sice jsem stále ještě vedl, ale Východ byl najednou v ohromné výhodě a díky neskutečným příjmům by se stal nezastavitelným. Římanovo tažení skončilo naprostým fiaskem a než by se sebral, dokázal bych se přeskupit. Tak jsme se dohodli, že hra je prakticky rozhodnutá a osmé kolo již nezačali…

...to už je konec?

Co říct na závěr? Byla to jedna z nejlepších partií, co jsem kdy vůbec hrál. Myslím, že všichni se vžili do svého „kmene“, jak se na správné nerdy sluší a patří. Hra nabídla naprosto unikátní situace, o kterých se nám bude zdát snad ještě za deset let. Některé momenty budou legendární, třeba rozprášení řecké armády řeckou armádou, nebo smrt Římanova elitního lídra po útoku na jednu lehkou infantérii. Byl mi vyčítán můj výpad do Řecka, kterým jsem zaříznul Falca a hru tak de facto rozhodnul pro Jendu, ale já si za ním stojím a mé úmysly byly čisté J. Já za sebe mohu říct, že po této hře si již dovolím Pax ohodnotit a to plným počtem hvězdiček. Doufám, že své poznatky doplní i ostatní, co se účastnili. Hrál bych hned zase, tak moc je to návykové… Ještě že Falco zapomněl tu Agricolu.

Jak víte, Pax je momentálně out of print a čeká se na P500 reprint, který by již měl být mounted. Abych jej trošku podpořil, tak prozradím, že 70% pravidel mám již přeloženo do češtiny, takže pokud se někdo doposavad bál Paxu kvůli angličtině, tak už nemusí. Takže objednávejte a pište do GMT, ať už je to tady.

Odehráno v: Praha (Okres: Praha)