Oltréé

hodnoceno 25x (Seznam vlastníků)

Vzhůru za dobrodružstvím, Strážci! Oltree!

Autor: Miner | 31.7.2023 | 7

Oltree? To je něco francouzsky?

Oltree je dobrodružná kooperativní hra, ve které se hráči stávají členy řádu Strážců ve fantasy království, zvaném Království. Království v dávné minulosti vedlo nemilosrdnou válku proti „čarodějnému králi, vládci všech příšer“, ano, to je citace. Království ve válce zvítězilo, ale válka byla tak vyčerpávající, že se ocitlo na pokraji kolapsu. A v těch časech se odehrává hra Oltree, v níž Strážci udržují jednu z tradic Království – vyrážejí ze svých pevností a hradů do krajů pomáhat obyvatelům, bojovat proti lapkům a příšerám a vracejí lidem naději v lepší zítřky. A od Strážců, respektive od jejich bojového pokřiku „Oltree!“ je odvozeno i jméno hry. A pro úplnost, francouzsky to nic neznamená, je to vymyšlený pokřik. Jak sami můžete posoudit, tematické zasazení hry neoplývá ani originalitou, ani propracovaností. Což je trochu škoda, protože vizuální stránka hry je nádherná a celková produkce je také vynikající. Pod vizuální podobou je podepsán známý ilustrátor Vincent Dutrait, pod designem hry samotné pak neméně známý Antoine Bauza (7 Divů, Takenoko, Ghost Stories, Tokaido a další) a John Grümph, pro kterého je to první vydaná hra.

Oltree je určeno pro 1 až 4 hráče, herní doba je udávána jako 60 minut – asi bych počítal spíš 90 minut, ale ve hře můžete prohrát dříve. Nicméně pokud si budete navzájem číst úkoly (k tomu později), pak hra téměř jistě bude trvat déle než avizovaných 60 minut. Doporučený věk 10 let a více souhlasí, ve hře vlastně stačí, aby jeden hráč hlídal pravidla a mechaniky, které jsou jednoduché, a zbytek klidně mohou být děti od desíti let.

K obsahu krabice

Hru najdeme v klasické čtvercové kallax-friendly krabici o něco málo hlubší, než je průměr. V krabici je vestavěný stylový papírový insert, který tvoří čtyři přihrádky na komponenty, které se do nich pohodlně vejdou. Nejsem si jist, jestli se tam případně vejdou i komponenty z ohlášeného rozšíření, ale vždy se dá insert vyndat a pak v krabici bude místa dost, protože insert nevyužívá prostor krabice úplně efektivně. Jak jsem psal výše, kvalita komponent je výborná, v krabici najdeme hromady kvalitních klasických a větších karet, dále hrací plán a přídavnou desku – oboje z tvrdého kvalitního kartonu. Ze stejného materiálu jsou vyrobeny desky strážců a destičky budov i speciálních komponentů. Žetony surovin jsou dřevěné se zalakovaným potiskem, opět vynikající kvality. Co vyniká i mezi těmito krásnými komponenty, jsou dřevěné figurky strážců. Každý z osmi strážců má dřevěnou figurku, na které je opět vytištěna podoba strážce – ta je pro zvýšenou trvanlivost ještě navíc zalakována. Po produkční stránce hře opravdu není co vytknout.

Kniha pravidel má 16 stránek, ale pravidla obsahují hodně obrázků a příkladů a na zadní straně pravidel je přehled ikonografie, popis budov a schopností Strážců. Celkově jsou pravidla napsaná srozumitelně – jediné, co bych uvítal, je rejstřík. I když nejsou pravidla rozsáhlá ani složitá, občas potřebujete něco dohledat. Potřeba listovat pak zdržuje a hra vypadne z tempa. Po jazykové stránce jsem pár chyb a překlepů objevil, ale nic zásadního, některé výrazy bych asi překládal jinak vzhledem ke kontextu, například „Main Hall“ bych v kontextu pevnosti či hradu spíš nazval třeba „Hlavní sál“ nebo klidně „Velká síň“, než zvolené „Hlavní hala“. Za jedinou větší chybu bych považoval špatně přeložený úkol, kde po vás karta úkolu požaduje postavit Krčmu, ale ve hře žádná budova jménem „Krčma“ není, zatímco lze postavit „Hostinec“. Zde si překladatel nejspíš neohlídal slovníček pojmů, což je škoda, protože takováto chybka je zbytečná, ale hlavně člověka vytrhne ze hry, protože řešíte, co po vás úkol vlastně chce.

Průběh hry

Tak už víme, že hra dobře vypadá, tak se pojďme podívat, jak se hraje. Oltree funguje na podobném principu jako spousta jiných kooperativních her na bázi euro mechanik: hází vám klacky pod nohy a vy je musíte řešit. Zpočátku to jde celkem dobře, ale postupem času musíte hasit víc a víc požárů najednou a musíte volit, co vyřešíte a co budete riskovat. Potud nic nového, ale Oltree do zmíněného schématu přináší novou záplatku v podobě příběhu – „Kronik“. Hru začnete tím, že si vyberete Kroniku, kterou chcete hrát a úkol, který budete plnit. Kronika je soubor karet, které vám postupně odhalují příběh, ale také přináší úkoly a výzvy. K úspěšnému dohrání hry potřebujete projít celou Kroniku a na konci splnit závěrečnou zkoušku. Ve hře jsou čtyři plnohodnotné, tzv. „dlouhé“ kroniky a jedna krátká, která je doporučena pro první zahrání. Ke kronice si ještě vyberete kartu úkolu. Karty úkolu mají tři úrovně obtížnosti a jejich pomocí si můžete regulovat obtížnost hry. Úkoly samotné nejsou závislé na vybrané Kronice, ale jejich plnění vám vždy na konci Kroniky pomůže. Karty úkolů rovněž určí, s jakými střetnutími budete hrát, tj. jaké dva z pěti dostupných balíčků karet střetnutí se budou pro danou hru používat. Následně si každý hráč vybere jednoho Strážce a hra může začít. Pokud hráči hrají v menším než plném počtu hráčů, mohou si jako kompenzaci postavit za každého nehrajícího jednu budovu, která jim pomáhá s plněním testů.

Hráči se střídají v tazích stále dokola – ve hře není daný pevný počet kol, hráči se střídají, dokud hru nevyhrají či neprohrají. Kolo hráče sestává ze dvou fází, první je „zásah osudu“, to je de facto akce samotné hry. Hráč pomocí hodu kostkou osudu určí, na jakou akci se pohne ukazatel osudu:

• Posun v Kronice – přečte se a vyhodnotí další kapitola Kroniky. Postup kronikou je de facto postup hrou, funguje i jako odpočet času do konce.
• Nové střetnutí – do náhodně vybraného regionu se přidá karta střetnutí. Střetnutí představují neklid, příp. narušitele v regionech. Pokud jich je moc, region se stane nebezpečným a pokud ho hráči neřeší, můžou rychle přijít o prestiž.
• Nové potíže – do náhodně vybraného regionu se přidá karta potíží. V regionech, kde jsou potíže, nelze využít pomoc komunity. Pokud by hráči potíže neřešili, může to vést k přidání dalších střetnutí.
• Událost – otočí se a hned vyhodnotí karta události. Událost může občas být i pozitivní nebo neutrální, ale většinou jde o komplikaci. Její účinek může být jednorázový nebo může hru ovlivňovat až do příchodu další události.

Ukazatel osudu „obchází“ tyto čtyři akce stále dokola. Na kostce osudu, které o posunu rozhoduje, jsou hodnoty 0 až 2. To znamená, že ukazatel se nemusí pohnout (pak vyhodnotíte stejnou akci jako minulé kolo) nebo se pohne na následující akci anebo se pohne o dva kroky a jednu akci přeskočí. Díky tomu nevíte nikdy přesně, co vás v příštím kole čeká, a musíte počítat s různými eventualitami. Jediná akce, kterou nejde ani přeskočit, ani hrát dvakrát za sebou je akce Kroniky – ta se vyhodnocuje vždy jednou za celý „objezd“ ukazatele osudu. Akce Kroniky fungují de facto jako časovač a posouvají hru ke konci, proto je nelze ani přeskočit, ani hrát vícekrát za sebou.

Po Zásahu osudu následuje tah Strážce, který může provést dvě akce. Nebudu jednotlivé akce rozepisovat, ale zjednodušeně: Strážci musí cestovat po plánu, řešit potíže a střetnutí, sbírat suroviny, stavět a opravovat budovy pevnosti a stavět věže. Většina střetnutí a potíží strážce staví před nutnost úspěšně složit zkoušku. Zkouška funguje jednoduše, ve hře jsou čtyři povolání (voják, učenec, řemeslník a cestovatel), každá zkouška vyžaduje jedno povolání. Aktivní hráč se podívá, jakou má hodnotu povolání a tím získá počet kostek, kterými hází na úspěch. Standardně mají hráči hodnotu všech povolání rovnu 1 (ze základního bonusu, který jim poskytuje jejich pevnost) a k tomu má každý hráč bonus na jedno konkrétní povolání. Hodnoty povolání lze vylepšovat stavbou dalších budov v pevnosti. Na kostkách může padnout plný úspěch, neúspěch anebo podmíněný úspěch – v takovém případě hráč musí obětovat jeden bod zdraví, aby získal úspěch. Hráč spočítá, kolika úspěchů dosáhl a na kartě střetnutí či potíží zjistí výsledek. Některé potíže a střetnutí rozlišují pouze úspěch a neúspěch, jiné mají více možností podle počtu hozených úspěchů. Karty střetnutí jsou tímto vždy vyřešeny – ať už hráč uspěje či ne, karta je odhozena. Karty potíží musí hráč vyřešit úspěšně, a pokud se mu to nepovedlo, karta zůstává dál na hracím plánu a škodí. Po odehrání dvou akcí následuje další hráč, který začne zásahem osudu, následně odehraje své dvě akce a tak dále a tak dále.

Strážci tedy potřebují cestovat po regionech, sbírat suroviny na stavbu budov a pro různé úkoly, řešit akutní problémy, které jim hra předhazuje, do toho plnit výzvy v rámci příběhu (Kroniky) a v neposlední řadě plnit úkoly na kartě úkolů. Každý strážce je specializován na jedno povolání, tj. má na testy pro dané povolání jednu kostku navíc a každý má také nějakou unikátní speciální schopnost. Aby Strážci vše zvládli, mohou si vylepšovat pevnost pomocí budov a věží. Budovy poskytují různé bonusy, ať už k povoláním nebo mohou např. opravovat opevnění či zvyšovat věhlas. Věže pak pomáhají udržet regiony, se kterými sousedí, vyčištněné od střetnutí. Pokud se vám podaří vyřešit všechna střetnutí v regionu sousedícím s postavenou věží, stává se tento tzv. „zabezpečeným“ regionem a už se v něm nová střetnutí nebudou objevovat. To pomáhá hráčům zvládat tlak, který na ně hra vyvíjí, a zabezpečení regionů je vždy součástí úkolů z karty úkolu. Autoři tím poměrně jasně naznačili hráčům, že jde o jednu z důležitých podmínek pro případnou výhru.

Hra může skončit porážkou Strážců – k té dojde, pokud jim nepřátelé poboří pevnost, pokud jejich důvěryhodnost (vyjádřená věhlasem) v komunitě klesne pod kritickou mez anebo pokud nesplní závěrečnou zkoušku Kroniky. Výhrou Strážců pak hra skončí, pokud úspěšně projdou celou Kronikou na její konec a splní závěrečnou zkoušku. A právě Kronika tvoří příběh celé hry, její postupné odkrývání napovídá hráčům, na co mají být připraveni. Zároveň je potřeba říci, že ne vždy je naprosto zřejmé, co bude hra na konci po hráčích vyžadovat. Co je však jisté, je fakt, že čím lépe si hráči poradí s kartou úkolů, tím větší budou mít šanci v závěrečné zkoušce. Tím dochází k propojení úkolů a Kroniky. Výsledkem závěrečné zkoušky pak může být porážka, malé nebo velké vítězství (u krátké kroniky jen porážka či vítězství).

Hodnocení

K tomu, abych své dojmy z této hry popsal, si pomohu srovnáním s jinou hrou. Kdybych měl totiž Oltree k něčemu přirovnat, napadl by mě jako první Pandemic – v případě Oltree ale šmrncnutý dobrodružstvím. Určitě se nabízí srovnání s jinou hrou od stejného autora, a to Ghost Stories, či remakem Last Bastion, ale ty jsem nehrál, tak nemůžu sloužit. Každopádně pocitová podobnost s Pandemicem je u mě silná. Oltree je hra, kde musíte hrát efektivně – sice si zdánlivě můžete dělat co chcete, ale pokud nebudete dělat, co je potřeba, prohrajete. Ovšem ani pokud budete dělat, co je potřeba, není jisté, že vyhrajete. Ve hře je podstatně větší dávka náhody než v Pandemicu, ale je to dobře. Oltree má být dobrodružná hra a dobrodružství potřebuje nejistotu. Pokud jste ale Pandemic nehráli, nevadí (pro kontext: jde o velmi dobrou kooperativní hru, která má velmi omezený výskyt náhody a velmi silný tlak na efektivitu vašich akcí a která funguje v podobném rytmu – hra generuje problémy, hráč odehraje své akce, v rámci nichž zkusí vyřešit, co jde, a následuje tah dalšího hráče).

Oltree je jednoduchá hra, co se týká taktiky a de facto i strategie. Taktika je jasná – hra vám neustále předhazuje překážky, které musíte řešit a většinou není nijak těžké vyhodnotit, který problém má prioritu. Strategii pak obstarává plnění úkolů z karty úkolů. Ale i přes zmíněnou transparentnost nemám u hraní Oltree pocit, že bych jen mechanicky prováděl potřebné akce. Když v Oltree řešíte střetnutí, máte dopředu jen mlhavou informaci o tom, do čeho jdete, například střetnutí jménem „Potulný kejklíř“ vám toho názvem moc neprozradí a když si texty střetnutí budete číst navzájem a necháte rozhodovat (pokud karta vyžaduje rozhodnutí) spoluhráče bez přesné znalosti výsledku, pak ten bude skutečně dumat, jestli mu má přijmout kejklířovo pozvání k společnému jídlu nebo jde o nějakou lest. Stejně tak u Kronik budete přemýšlet nad vývojem a snažit se odhadnout, o co vlastně na konci půjde (aspoň při prvním hraní dané kroniky). A tohle je právě deviza této hry: dokázala propojit klasickou kooperativní hru s dobrodružstvím a povedlo se to náramně.

Oltree je určitě vhodná jako rodinná kooperativní hra – příběhy a úkoly jsou vhodné i pro malé děti a ve hře jsem nenarazil na žádný text, u kterého bych si říkal, že pro děti není vhodný. Děti si naopak užijí, že si mohou číst různé karty navzájem. To vše je podpořeno krásnou grafikou a celkovým provedením. Když se ještě jednou vrátím k Pandemicu, tak ten klasický mě moc nebaví, byť uznávám že je to výborná hra. Pro mě je ale totálně abstraktní – za tenkou slupkou tématu vidím čistou matematiku toho, jaká karta může přijít, jak se zvyšuje šance, že přijde epidemie a jak nám to pravděpodobně prohraje hru. U Oltree si přeci jen mnohem víc užiju téma – když se pustím do střetnutí nevím co se bude dít, navíc jsou ve hře kostky, takže ne vše je deterministické a vše je zarámované do příběhu Kroniky a to mě baví. Ovšem navzdory tomu je nutné hrát Oltree efektivně: pokud hráči nebudou správně prioritizovat řešení různých problémů, které před ně hra postaví, prohrají. Takže Oltree je zároveň hrou, která neurazí zkušenějšího hráče, pokud netrvá na minimu náhody nebo na komplexní hře.

Otázkou je znovuhratelnost hry – jsem přesvědčen, že každá Kronika se určitě dá zahrát víckrát, někdy se vám totiž stane, že první hru dané Kroniky prohrajete, protože se nepřipravíte správně. Ostatně právě to bylo některými hráči kritizováno, ale nevidím to jako zásadní problém, je to pro mě součást objevování hry, a pokud by to pro někoho bylo zásadní, může si kroniku projít dopředu. Ale to by podle mě byla škoda. Na druhou stranu si nemyslím, že jsou Kroniky hratelné do nekonečna – ne že by to nešlo, můžete si k nim vybrat jiné úkoly, tím pádem mít i jiné karty střetnutí, ale po odehrání všech kronik nejspíš budete znát všechny karty a dobrodružný prvek už nemusí fungovat. Dobrá zpráva je, že ke hře vyšlo rozšíření Nemrtví a živí (Undead & Alive), tak doufejme, že se Oltree bude na českém trhu dařit a dočkáme se i rozšíření.

Celkově hodnotím Oltree jako výbornou hru v daném žánru – mix jednoduchých mechanik, svižného hraní, příběhu a mini-příběhů je namíchán výborně. Pokud hledáte kooperativní hru s pořádnou porcí dobrodružství, pak mohu Oltree rozhodně doporučit. Pokud byste chtěli kooperativní puzzle s menší porcí náhody, můžete sáhnout po klasickém Pandemicu. Pokud by pro vás Oltree bylo to pravé a koukali byste po další hře ve stejné kategorii, můžete zkusit nějaký tématický klon Pandemicu, například Star Wars: Klonové války nebo deckbuildingový The Siege of Runedar. Pokud se vám líbí příběh a nemáte problém s náhodou v podobě kostek, zkuste Plyšovou hlídku.