Northgard: Země nepoznané – Náčelníci

hodnoceno 17x (Seznam vlastníků)

Hrrr na ně!

Autor: Shark | 15.10.2023 | 2

… když staré přátele
v boj mám vést,
do štítu volám
válečným křikem
a oni mocně táhnou…

– Výroky Vysokého (Starší Edda)

Na konci léta nám vydavatelství Tlama Games přineslo hned dvě rozšíření své letošní novinky Northgard: Země nepoznané, v níž se váš vikingský klan snaží objevovat nová území, zvelebovat je a pochopitelně bránit před ostatními či je vhodně cílenou expanzí rozšiřovat. K dispozici máte celkem sedm různých klanů, z nichž každý disponuje automatickou unikátní zvláštní schopností a další lze získat pomocí příslušných karet. Komu by to přesto nestačilo, ten je u rozšíření Náčelníci na správném místě.

Herní materiál

V bytelně zhotovené krabici naleznete neméně bytelný plastový insert, který obsahuje osm miniatur, sedm desek klanů, sedm desek hráčů (se stručným přehledem hry a barevným odlišením), sedm karet vylepšení klanů a po 2 barevných podstavcích v pěti hráčských barvách. Veškerý herní materiál je kvalitní, především u miniatur došlo oproti základní hře ke zlepšení vzhledu.  

Rozšíření ve hře

Na počátku by se slušelo říci, že jedním z velkých přínosů tohoto rozšíření je vylepšení komponent základní hry. Desky klanů a hráčů a jejich dvojdílná koncepce, kdy se do sebe deska hráče ve vybrané barvě spolu se zvoleným klanem zasunou podle příslušných výřezů, je velmi podařená. Deska hráče navíc obsahuje pro milovníky pořádku pokyny, kam umístit dobírací balíček či zahrané a odhozené karty. Tím odpadá používání nápovědních karet. To jsem ocenil zejména u desek klanů, na nichž má každý klan uvedenu pouze svou schopnost; není již tedy třeba nadále hledat mezi ostatními v drobném textu na jediné kartě. Kromě toho můžete žeton medvědice Kaijy nahradit působivější miniaturou v odpovídajícím barevném podstavci.

Ve své recenzi na základní hru Northgard: Země nepoznané jsem napsal, že mohou nastat partie, kdy spolu hráči prakticky nepřijdou do konfliktu. Nevím, zda si to uvědomil i autor nebo jestli jde o shodu okolností, ale Náčelníci ke konfliktům jakoby vybízejí. Jestliže k nim totiž nebude docházet, zůstane velká část potenciálu tohoto rozšíření nevyužitá.

Samotní náčelníci jsou ve hře zastoupeni miniaturami, které si označíte příslušným barevným podstavcem. Tyto miniatury stojí velikostně mezi běžnými jednotkami a monstry, takže jsou dobře rozpoznatelné (a na územích bude o něco větší tlačenice). Chovají se jako běžné jednotky, můžete je tedy nasadit již na počátku hry nebo v jejím průběhu pomocí příslušné akce, vyžadují na konci roku jídlo a jestliže padnou v boji, lze je zapojit znovu. Oproti běžným vikingům mají dvě odlišnosti – v boji mají základní sílu 2 a nelze je odstranit ze hry jinak než v důsledku bojových ztrát.

Spolu s náčelníky do hry vstupuje nová karta vylepšení pro každý klan, jež je minimálně názvem propojená s odpovídajícím vůdcem. Tyto karty lze použít ve hře i bez samotných náčelníků, ale podle mého názoru se pak tak nějak vytrácí duch celého rozšíření (používáte kartu nesoucí konkrétní jméno a daného hrdinu nikoli, i když by to šlo).

Schopnosti náčelníků jsou pak s bojem přímo svázané. Někdy přímočaře jako v případě Egila, resp. Borgild, již mají v boji sílu 3, pokud jsou v roli útočníka, resp. obránce, jindy už je zapotřebí jistá dávka vypočítavosti – například Brand z jeleního klanu umožňuje přesunout během boje 1 svou jednotku ze sousedního území k sobě (tím také můžete napínat soupeře, pokud se na vás nechystají zrovna s hromadnou přesilou). V podobném duchu se nesou i „náčelnické“ karty vylepšení. V zásadě vašim jednotkám poskytují větší rozsah pohybu (od 2 do 4 území) a pak další schopnost, využívající zaměření daného náčelníka, případně jeho klanu.

Podtrženo sečteno, Náčelníci jsou rozšířením, které výrazně ovlivňuje charakter hry. Pro konfliktněji založené hráče představují příjemnou pobídku, aby v oblíbeném stylu hry pokračovali. U těch z vás, kteří střety příliš nevyhledáváte a raději se usadíte někde dále od ostatních, může tento nový trend vyvolat rozpaky. Stejně dobře se však může dospět do situace, kdy jeden z hráčů „praští do stolu“ a provede útok. A taková akce vyvolá odpovídající reakci v podobě usilovného verbování a zuřivých protiútoků. Takovou partii jsem skutečně zažil – její atmosféra se pak proměnila jako mávnutím kouzelného proutku a potenciál rozšíření se rozvinul naplno.

Jestliže jste tedy hráči, kteří mají rádi velkou míru interakce vedoucí až ke konfrontaci, jsou pro vás Náčelníci jasná volba. Na druhou stranu mohou přinést nové herní zážitky i těm z vás, kterým takový přístup úplně nevyhovuje, ale nebojíte se zkusit něco nového.

Náčelníci v divočině

Na samotný závěr se nelze vyhnout otázce, jaká je hra s oběma novými rozšířeními současně, tedy Náčelníky a Divočinou. Ačkoli obě novinky shledávám povedenými (viz má recenze na Divočinu), jejich kombinaci bych s klidným srdcem nedokázal doporučit. Dokonce bych se v případě Náčelníků vyvaroval i současného použití s modulem Monstra, protože pak je na herním plánu opravdu živo a hráči, kteří jsou povahou náčelníků vedeni k častějším bojům, musí zároveň potlačovat i nestvůry. A podle mého pozorování tento permanentní stav ohrožení nemusí rozhodně vyhovovat všem.

Řešení by mohl představovat jakýsi „semikooperativní“ mechanismus, který by umožňoval hráčům se v bojích proti monstrům spojit. Ten nám však zatím chybí. Kdo tedy má v oblibě boje mezi hráči, tomu určitě doporučím Náčelníky, kdo dává přednost bojům s nepřáteli generovanými hrou, pro toho je vhodnější Divočina. Spojením obou se totiž na herní ploše může rozvinout zoufalý boj, jenž nemusí mít daleko do proslulého Ragnaröku.