Nemesis

hodnoceno 662x (Seznam vlastníků)

Coop

Autor: Death Knight | 5 hodin 0 minut | 7.11.2020 | 2

Hra: Nemesis + Nemesis: Terrain Expansion

Hráči: Death Knight a 2 neregistrovaní

Výslech kapitána Austina. Den 4.

Začalo to pokaždé stejně. Menši dieta před kryospánkem, aby nám po probuzení nebylo na zvracení. Nevím jestli to jsou kecy, protože na zvracení je to pokaždé. Nevolnost, motání hlavy, malátnost, dočasná ztrátá vzpomínek. Pár minut jsme o ničem nevěděli. Po chvilce jsem si začínál uvědomovat, kdo jsme, co tu děláme. Zatracená práce. Nesnaším ji. Začal jsem rozdávat jednotlivé úkoly posádce na bežnou kontrolu. Když v tom si pilotka všimla mrtvého těla naší kolegyně. Elen? Kelly? Na jméno už si nevzpomínám. Vím jen, že byla naše průzkumnice. Jména. Nikdy jsem si je nedokázal zapamatovat. Roztrhána a násilím vytáhnuta ze své komory. Kdo ví kdo ji to udělal, nebo spíš co. Člověk by to nedokázál, zvláště s těmi čipy v hlavě. Museli jsme najít tu věc co to provedla. Rozkazy trvali, provést kontrolu lodě, ale vyzbrojili jsme se. Pilotka šla zkontrolovat pravý a prostřední motor, a pak se chtěla vydat na kontrolu kurzu kolem pravoboku. Voják šel dopředu zhlednout situaci. Měl úkol prohledat loď a najít tu věc. Já šel po levoboku na levý motor, a prohledat zbývající místnosti. V první místnosti se na mě nalepil nějaký sajrajt. Trochu jsem zpanikařil přiznávám. Rychle jsem utekl do druhé místnosti. Když jsem to uviděl. Kokony. Vejce. nevím jak to nazvat. rozhodl jsem se jít dál. podařilo se mi opravit interkom. Pilotka našla laboratoř. Dal jsem ji rozkaz provést pitvu mrtvoly naší průzkumnice. Třeba něco zjistí. Nebyla moc nadšená, že se musí vrátit. Prý slyší divné zvuky všude kolem. Ale rozkaz uposlechla. Vratila se pro tělo, vzala ho a na půl cesty do laboratoře potkala vojáka který nesl tělo nějaké bytosti. Chtěl se pochlubit že konečně dostal tu potvoru. Když v tom se objevila další. Byla obrovská. Naštestí jsem byl v protipožární místnosti. Zahnal jsem ji dřív než stačila zautočit. Bylo to jasné. Vejce. Místnost plná slizu. Je jich tu víc. Navigoval jsem je podle kamer do laboratoře. Ať něco zjistí. Cestou jsem čistil vetřelce pomocí hasící pěny. Sem tam uhasil nějaký požár. Problém bylo, že kolem mě pořád něco rachotilo. Zvuk všude kolem mě. Když byla pitva vzorku provedena, šel jsem do strojovny podívat na první motor. Zničen. Proto loď sem tam vyskočí z hyperprostoru, probudí nás abychom udělali základní udržbu. Nebo hrozi exploze. Rychle jsem to opravil. Náhle na mě skočila nějaká příšera. Stihl jsem ji zabít dřív, než se ke mě dostala. Potvora. Pilotka se hlásí, že jde zkontrolovat druhý motor. Napadlo mě, že bych mohl zkusit vzít jedno vejce, a zkusit najit nějakou slabinu. je to sice přes celou loď, ale stejně bychom se měli držet pohromadě. Kruciš. Sakra. Těch vajec je o mnoho víc než jsem tu šel prvně. Kdo je klade? A kde je teď? No nic, spěchám. Díky těm  dvěma jsem zjistil, že mají slabé místo na krku, a v oblasti břicha. Kdo ví kde mají ty potvory břicho. Ale to je jedno, hlavní bylo, že víme kam mířit. Po cestě jsem potkal pár larev, ale naštestí jsem zjistil, že mám dobrou mušku. I když nevím kde jsem se to naučil. Doběhl jsem k těm dvěma. Místnost byla plná mršin těch vetřelců. Pilotka měla dvě težké zranění které se snažila obvázat, a voják vedle v místnosti se snažil opravit energetickou nabiječku na zbraň. Dal jsem vejce pod rentgen a zjistili jsme další slabinu. Bezva. Nebudou tak nebezpeční, pomyslel jsem si. Když v tom jsme slyšeli jak se otevírají kryokomory. Touhle dobou měla byt naše kontrola kompletní a už jsme se měli pripravovat na další spánek. Ztrácime tu čas. Brzo loď skočí, a musíme byt v komorách. Jinak se rozplacneme přetížením o zeď. Ale co ti vetřelci? Nemužeme je přivést domu. Zadám nové rozkazy. Zničit hnízdo. Vyslat signal jako varování, zabít tu věc co klade vejce. Pak rychle do komor. Přinejhorším spustím autodestrukci a utečeme v raketoplánech. Nesmí se dostat na Zem. Když jsem viděl kolik času zbývá, šel jsem rovnou do vedlejší místnosti, abych spustil autodestrukci. Jen pro jistotu, Než jsem to ale stihl, oběvila se tam další potvora. Musel jsem pryč. Pilotka hledala místnost na vyslání signálu. Já šel s vojákem zničit hnízdo. Nejprve jsme tam naházeli par granátu a pak voják šel zničit zbytek vajec. Já navigoval pilotku k poslední místnosti. Zničena. Museli jsme to opravit, Moc času nezbývalo. Ještš ke všemu se tam objevil další potvorák. šel jsem naproti, když v tom se objevila královna. Začal jsem střílet, ale slabá místa nepomohli. Byla obrněná a vypadalo to, že ji to nic neděla. Naštestí přiběhl voják a vypálil celou dávku ze své upravené zbraně. Vetšina střel se trefila, dokonce ji to zranilo, ale pořád žila. Došla mu munice, měl ale ještě energetickou pistoli s jedním nábojem. Střelil, a kritický zásáh. Šla k zemi. Bezvadný. Pár minut zbývalo. Voják rychle odešel za pilotkou odehnat vetřelce. Po cestě našel hasicí přístroj. Odhodil své zbraně a vtrhnul do místnosti. Pilotka začala opravovat místnost, ale v hlavě jsem začal počítat, že už má málo času. Nemohla to stihnout. Neměl jsem na výběr. Voják dostal rozkaz, dostat se do kryogenní komory. Já jsem jen vedle přes chodbu. slyším jak se tam prochází vetřelec. Do mé místnosti přišel další. Najednou Ten vetřelec z kryokomor odchází někám k motorům, rychle vybehnu z místnosti, vetřelec po mě seknul ale minul. Mezitím pilotka poslala signál a byla na cestě k nám, nemohla to stihnout. Promiň. Voják se měl objevit ale zůstal někde trčet. Únavá. Vyštěknu na něho rozkaz, ať si pohne, teď nebo nikdy. Dorazil. Snažim se dostat do komory. Slyším zvuk z chodby odkuď jsem přišel. Dostal jsem se tam, na řadě je voják. Před usnutím jsem viděl jak se rychle otáčí, jako kdyby na něho něco chtělo skočit. Nebylo tam nic, jen spadlo vybavení na zem jak se motory zahřívají. Rychle skočil dovnitř. Pilotka zůstala v místnosti vedle. Všude kolem zvuky. Zjistila že to nestihne, tak si jen dřepla na kolena, zavřela oči a v tu chvilku loď skočila. Já i voják jsme přežily. No. Přežily. Při tom honu jsme zapomněli zkontrolovat kurz. Místo na zem jsme letěli na Mars. A tam to už znáte. Hodili jste naší loď do karantény, odvedli nás na základnu, dali do vezení a dělate na nás pokusy. Slyšel jsem ze spodních pater ten zvuk. Zvuk těch vetřelců. Neudržíte je tu. Tato základna bude brzo zamořena. Jako naše loď. 

Toto byl výslech Kapitána Austina. 

Doporučení: Dále provádět pokusy na přeživších lodi Nemesis, včetně nalezených vzorků. Tato zpráva je tajna. Vše musí zustat v Izolaci (Lockdown).

Konec hlášení.

PS: Hra měla skončit tak, že jsme s vojákem mrtvý protože letíme na Mars. Ale jelikož vychází Lockdown, vychází to přesně tak, že budeme s vojákem hrát za Laboratorní krysu a Přežívšiho, zatimco pilotka bude zamestnanec Základny. Úkoly byly všechny splněny (poslat signál, zničit hnízdo, zabít královnu). Hra byla extremně dlouhá, a byla celou dobu napínavá. Ke konci nam to vyšlo uplně na poslední chvilku a na poslední karty. Na vojáka měla vyskočit nějaká příšera, ale vytáhl si prázdny žeton (šance byla 25 procent). Miluju tyhle chvilky napětí a sledování výrazu spoluhráčů, když čekaji buď to vyjde nebo ne. :D

Odehráno v: Nový Jičín (Okres: Nový Jičín)