Nemesis

hodnoceno 660x (Seznam vlastníků)

Kapitánovo peklo

Autor: martinsun | 3 hodiny 40 minut | 28.10.2019 | 0

Hra: Nemesis

Hráči: martinsun, Oenomauss a 3 neregistrovaní

Probuzení v hybernatoriu. Bolest hlavy a zmatení. 

Naštěstí jsme tu všichni.  Já kapitán, hlavní mechanik, voják, průzkumnice i pilotka. 

Cítím, že něco není v pořádku.  Svou loď dobře znám… a teď cítím, že ke mně mluví, volá o pomoc…

Dáváme se dohromady. Chvíli sedíme, každý na svém lůžku v hybernatoriu.  Každý sám se svými myšlenkami. 

Pak zavelím. Je čas vyrazit. Ostatní vypadají váhavě.

Jdu příkladem a vyrazím do první místnosti.

Měl jsem tušit, že to bude past. Vstupuji dovnitř a rozhlížím se po místnosti… Stěny jsou potaženy divnou látkou.. přicházím blíž..  je to sliz.. zhnuseně odstupuji. V tom loď zasténá a otřese se. A na mě ze stropu padá obrovský kus slizu. Fuj, teď se toho nezbavím.  Mám ho všude. Do toho slyším, že se za mnou s prásknutím zavřeli dveře. 

Ostatní zůstali v hybernatoriu.  Jsem sám. Půjdu na záď a aspoň zkontroluji stav motorů. Ten otřes mohla způsobit jejich porucha. 

Ostatní mezitím prozkoumávají další místnosti v lodi. Směřují ke mě. Jsem ve spojení přes intercom. Pilotka mi hásí, že má pro mě čistou uniformu. 

Za chvíli jsou u mě a já se zbavuji toho sajrajtu, který mě celý pokrývá. 

Jdeme všichni spolu. Moment, kde je mechanik? Hlásí, že zůstal u motorů a snaží se upravit jejich výkon. V tom slyšíme výbuch a mechanik nám hlásí, že jeden z motorů pohltily plameny. Nejspíš zkrat. Hlásí, že nás za chvíli dožene. 

Společně jdeme směrem k můstku, musíme ověřit, kterým směrem loď letí. A v tom narážíme na místnost plnou podivných kokonů… Voják bere jeden s sebou a trvá na tom, že ho zanese do laboratoře. 

Ať víme komu patří.. 

Trochu mě znervózňuje, že nevíme kdo je zde nakladl a hlavně, kde se skrývá... 

Vejce, ta zatracená vejce. Měli jsme tušit, že budou hlídaná. Čekali na nás v další místnosti. Dvě stvoření z nočních můr. Naštěstí se nám podařilo uniknout jen s několika škrábanci, a dvěma smrdutými mrtvolami na podlaze za námi. Ale smyčka se začíná utahovat. Průzkumnice a voják míří do laboratoře. Já s pilotkou na můstek. 

A kde je ten zatracený mechanik? Loď hlásí, že byl odjištěn záchranný modul. To musí být jeho práce. Mám tušení, že opět využívá servisních šachet a plazí se jimi po lodi…Je spuštěna autodestrukce, to snad nemůže být také jeho práce..

Na zádi je slyšet další výbuch, oheň se tu nekontrolovatelně šíří…

A do toho je odpálen únikový modul… Senzory hlásí, že mechanik opustil loď. 

Vystřelení modulu zburcovalo další nepřátele. Utíkám do komunikačního centra, abych vyslal varovný signál všem v okolí, že naše loď je beznadějně zamořena. Bohužel narážím na další dva nepřátele. Prchám a cítím, že rány které jsem utržil ze mne vysávají život. 

Sedám si a v tom vím, že zde nejsem sám. Tak obrovskou nestvůru jsem ještě neviděl. Bože! To je snad samotná královna. Vystřílím do ní zásobník… Vše je marné.. Poslední čeho jsem si vědom jsou opakovaná odpálení únikových modulů.

A hlas lodi, která hlásí, že za chvíli vstoupí do hyperprostoru. Zrychlení lodi už nevnímám, nevnímám ani to jak ji poškozené motory trhají na myriády malých kousků.. 

Odehráno v: Brno (Okres: Brno-město)