Nefertiti

hodnoceno 6x (Seznam vlastníků)

Je Titi opravdu nefér?

Autor: PJ | 8.10.2009 | 8

Nefertiti není jen jméno krásou proslulé staroegyptské královny z 18. dynastie Nové říše, ale i jméno relativně nové (2008) deskové hry od francouzských autorů Montiaga, Bariota a Caueta. Francouzské hry jsou pro někoho chaotické, pro jiného zvláštní – já říkám originální a možná i neprávem opomíjené, což je škoda přinejmenším v případě Nefertiti. Pojďme se podívat na jeden ve stínu pyramid ztracený aukční klenot – nasadit tropickou helmu, bílé šortky a šup, než cestovateli odjede poslední velbloud…

Herní materiál, komponenty

Nefertiti určitě potěší milovníky příjemně vyhlížející a přitom přehledné a funkční grafiky, kvalitních dřevěných komponentů a prvotřídního německého kartonu :-) Herní plán je přiměřeně velký, přehledný, stylový, funkční, příjemný na pohled a náročné oko potěší i několika vymazlenými detailíky. Totéž se dá říct i o kartách. Dřevěné komponenty patří mezi lepší standard, hračičky zaujmou miniaturní a roztomilé kostky. Stylový, i když trochu zbytečný, je velký kartonový Ankh pro začínajícího hráče. Pravidla najdete v několika jazykových mutacích (francouzsky, anglicky a tuším nizozemsky), jsou velice pěkně strukturována s mnoha příklady a názornými obrázky a při průměrné znalosti jazyka se z nich hru naučíte do půl hodinky. Kromě pravidel je hra jazykově nezávislá, tj. neobsahuje žádné texty. Z vnějšího ohledání odchází pozorovatel v čele karavany značně natěšen a je zvědav, co přinese další oáza, resp. hra samotná.

Téma, herní mechanika a pravidla

Jak už název napovídá, hra se odehrává ve starém Egyptě za vlády Achnatona, panovníka, který pojal za manželku právě Nefertiti. Děj hry je situován do okamžiku, kdy Achnaton zapomíná na výročí svatby s Nefertiti a narychlo potřebuje sehnat nějaké dary hodné jeho božské/královské chotě. Uznávám, že příběh působí trochu holčičím dojmem, ale nenechte se odradit. Hráči se ujímají rolí rádců, kteří rozesílají na čtyři nejvyhlášenější egyptská tržiště své sluhy, aby tam zakoupili co nejoriginálnější dary. Mezi nejrůznějšími soškami, křesílky, zrcátky a podobnou veteší nalezneme mezi kartami darů i egyptský Senet, jednu z nejstarších dochovaných deskových her na světě.

Jak se to vlastně hraje, přemítá ve stínu palmy cestovatel svlažený džusem z cukrové třtiny. Zvláštně. Hra kombinuje zdánlivě neslučitelné mechanismy: dražbu a umisťování „dělníků“ na pole na herním plánu. Také by se dalo s nadsázkou říct, že hra je souborem osmi aukčních miniher. Nebo že by to byl card management s nutností precizního načasování zahrání akčních karet? I to je pravda. Francouzský chaos? Naopak, vše do sebe dokonale zapadá:

V jednom okamžiku jsou ve hře vždy dostupná tři tržiště. Jsou na nich pole s čísly, na které se umisťují sluhové/dělníci. Každé číslo představuje nabídku, kterou je ochoten hráč zaplatit za nabízené dary, což jsou čtyři karty ve dvou řadách nacházející se nad každým tržištěm. Pod tržištěm je vždy symbolicky naznačeno, za jakých podmínek dochází k jeho uzavření a tedy vyhodnocení dražby. Pro každý trh existují dvě varianty, celkem je tedy ve hře osm různých podmínek – jedná se o geometrické umístění sluhů na nabídkových polích, zabrání určitých čísel, hození určitého čísla korelujícího s počtem umístěných sluhů, atd. Je to docela pestré a dá se s tím šikovně taktizovat – hráč tedy musí zvážit nejen nabízenou částku, ale i taktickou výhodnost pole. Při splnění podmínky dochází k okamžitému vyhodnocení – vítězem se stává hráč, jehož sluha obsadil pole s nejvyšší nabídkou. Ten může za danou cenu nakoupit buď dar z horní řady a získat spolu s ním i královskou pečeť – kterou lze použít k získání akčních karet – nebo si vybrat rovnou dvě karty darů z řady spodní.

Zajímavostí je konstantní množství oběživa ve hře. Není zde žádný bank – hráči platí za karty darů přímo na kartu tržiště. Další hráči v pořadí za vítězem aukce hráči mají tedy velice zajímavou volbu: koupit si další zbývající kartu daru nebo si vzít polovinu peněz z trhu. Poslední hráč v pořadí nebude mít tedy moc na výběr z darů, ale může na něj čekat slušná sumička. Nemluvě o elegantní možnosti obsadit první dvě vítězná místa a trh uzavřít: nakoupit to nejlepší a vzápětí druhým sluhou shrábnout polovinu peněz (tj. prakticky sleva 50%). Možností je samozřejmě daleko více…

A ty dary se nějak bodujou, přemítá cestovatel, kterému karavana zatím ujela a ještě k tomu má z popisu aukčních miniher hlavu jak pumlíč. Ano, bodujou se, a to velice zajímavě. Karty darů totiž tvoří série. Čím vzácnější, tím méně karet v sérii nalezneme. Nejvychytanější je ovšem vliv originality: čím více hráčů má dary z jedné série, tím jsou jejich karty méně hodnotné. Ideální je, vlastníte-li karty pouze vy sám. Docílíte toho i správným zahráním akčních karet.

Jejich získání jsem popsal, jejich efekty jsou pestré: výměna karet darů (soupeř výměnu nemůže odřeknout, je mu ale nutno uhradit případný cenový rozdíl), povinné odhození jedné konkrétní karty darů, okamžité obodování, zisk peněz z tržitě, atd.

A to je asi tak vše. Cestovatel si možná posteskne a pomyslí si něco o suchém euru vyprahlejším víc, než vůkol se rozkládající poušť. Omyl, Nefertiti je svižná, zábavná, interaktivní a i když se to možná nezdá, opravdu snadná na naučení.

Shrnutí a závěr

Cestovatel nakonec svojí karavanu nedohnal, zaujat jakousi kratochvílí, šoupal v písku kamínky mezi větvičkami a přemýšlel, zda si půjde na tržiště koupit zaručeně originální suvenýr.

Jestli stále váháte, zkuste si hru zahrát třeba v nějakém klubu. Třeba vás příjemně překvapí herní dobou do hodiny, originálně skloubenými mechanismy a příjemnou atmosférou. Stejně jako mě, který nemá aukční hry příliš v oblibě. Pokud je v oblibě máte, zvažte, jestli tenhle kousek do sbírky opravdu potřebujete: nejspíš už doma máte lepší a komplexnější dražební hry. Přemýšlím-li, čím bych vás v zájmu recenzentské objektivity odradil, napadá mě snad jednoduchost (pro některé výhoda), nevyváženost/přílišná síla některých akčních karet (Písař a jeho parta), časem možná stereotyp a nutnost hry minimálně v počtu tří hráčů.

Můj názor je asi z recenze jasný: příjemná, svěží hra, která ukazuje, že ani aukce nemusí být suchařina. Určitě se bude vyjímat jako součást každé trochu obskurnější geekovské sbírky.