Mysthea

hodnoceno 11x (Seznam vlastníků)

Mysthea – svět, který tě donutí stát se šampionem

Autor: Hyman | 2.4.2021 | 7

Titul šampiona jsem získal jako jeden z mála v království a mou povinností je teď ovládnout pět děsivých ostrovů plujících kolem Henakoru. Dodá mi magický krystal sílu? Budu mít dost vůle a energie na zkrocení bizarních sil, které otřásají zemí a ohýbají běžné fyzikální zákony? Vím, že budu čelit děsivým monstrům a budu muset najít způsob, jak přežít. Nebudu tam sám, a to mě děsí možná ještě víc. Mé spojenectví s ostatními bojovníky není až tak pevné, jak se na první pohled zdá. Ale já přinesu pro mé království nadvládu nad těmito nezmapovanými drsnými zeměmi. 

Ve hře Mysthea se ocitáte na planetě Icaion, která je jednou z nejstarších v této galaxii. Zákony fyziky, jak je známe, zde neplatí. Život se vyvinul podivným způsobem ovlivňován energií krystalu. Tento krystal, jehož jméno je Henakor, přiletěl z hloubky vesmíru a pronikl do nitra planety. Náraz byl tak silný, že se planeta rozpadla na plovoucí ostrovy, které jsou přitahovány gravitačními silami vyvěrajícími z nitra krystalu. Tyto ostrovy nejsou pouze oázou klidu a míru – nepředstavitelná monstra, číhající na každém rohu, ohrožují všechny bytosti. Je jen na vás, abyste vybrali optimální cestu k přežití a k překonání záhad a nebezpečí. Vylepšujte své síly, navazujte spojenectví a pak je třeba i porušte. 

Svět potřebuje šampiona, který by se zde stal vládcem. A cílem každého účastníka partie je tak získat co nejvíce bodů slávy, které je možné vytěžit z efektů karet zasvěcení, velení a střetnutí, za převahu na jednotlivých ostrovních teritoriích a koneckonců je také možné vybojovat v konfliktech mezi hráči i s nestvůrami.

Pokud se podíváte na obrázky a plastové figurky (a na možnost bitev), můžete nabýt dojmu, že se jedná o klasický ameritrash – hutný příběh, náhoda, konfliktní a bojová řežba. Pravda je však jiná. V krabici sice najdete plno plastu, ale jinak hra klame tělem. Jedná se sice o konfliktní, ale také kombinační hru typu euro, kterou je možné přirovnat k Blood Rage nebo Cry Havoc… já při ní navíc občas cítím to samé, co jsem zažil s Scythem. 

Hra implementuje několik mechanik a mezi nejvýraznější patří budování balíčku karet, získávání převahy v jednotlivých oblastech herního plánu a variabilní budování síly. 

Komponenty

Pozornost přitahuje sada figurek, které jsou přehledně uloženy v krabici v přesně padnoucích pořadačích. Najdete zde jak postavy šampionů a nestvůr, tak také plastové pomocníky hrdinů – golemy a pěšáky.

Herní prostor na stole bude zabírat zejména samotný herní plán, desky událostí a desky jednotlivých hráčů. Ty jsou vyrobeny z tvrdého a tlustého kartonu s převládající šedou barvou. Což sice na první pohled může působit až nezajímavě, ale na druhou stranu tu a tam probleskují další pastelové barvy, a výsledek pěkně podtrhuje temnou atmosféru.

Na herním plánu se nachází prostor pro pět kruhových létajících ostrovů (také kartonových) a dále také místo pro karty zasvěcení, střetnutí a velení. Pro ucelený soupis všech typů karet je potřeba zmínit ještě karty šampionů, nestvůr, regionů a jeden exemplář karty bouře. Všechny (až na jeden typ) mají shodný rozměr (63,5 × 88 mm). Touto výjimkou jsou karty velení, které mají rozměr 44 × 68 mm. Kvalita komponent je na vysoké úrovni a opět na všech převládají tmavé barvy, přičemž některé z nich temnotu ještě podtrhují možností volby denní a noční strany. Celkově zapadají do designu hry a vše je hezky graficky sladěno.

Dále je k dispozici více druhů žetonů, které ve hře představují artefakty, opevnění, střetnutí a fata morganu. Další sada komponent je použita jako značky hodnot energie, zkušeností a slávy, které má v daný okamžik bojovník k dispozici. Různobarevné gumové podstavce, které jsou použity k označení příslušnosti jednotlivých figurek ke konkrétním hráčům, slouží k lepší orientaci na herním stole. 

Na závěr představení komponent je nutné zmínit pomocné referenční listy, na kterých jsou vysvětleny efekty karet velení. Navíc každý z účastníků partie může čerpat z „lama karet“ se shrnutím podstatných pravidel hry.

Jak se to hraje?

Hra je rozdělena na 3 éry a každá z nich se skládá ze tří fází:

1. Fáze začátku éry, během níž:
   
   • je připravena nová sada příkazových karet,
   • přichází nové monstrum,
   • vyléčí se zranění hrdinové,
   • vyčistí se herní plocha a určí se pořadí hráčů,
   • připraví se balíček karet událostí,
   • hráči získají zpět karty zahrané v předchozí éře (neplatí pro první eru).
     
     
2. Fáze provádění herních akcí
   • Každý hráč ve svém tahu provádí vždy jednu povinnou akci (zahrání karty příkazu, nákup příkazových karet, zisk bonusů z obsazených ostrovů)
   • …a nejvýše jednu volitelnou akci (aktivace karty vybavení, vyvolání bitvy, rotace ostrova, vyvolání setkání).
     
     
3. Fáze konce éry
   • Vyhodnocení karet jednotlivých regionů (Ty se náhodně volí vždy na začátku provádění akcí. Jejich pořadí pak určuje objem vítězných bodů pro každý region. To přináší rozdílné podmínky bodování regionů v každé éře.)
   • Mezi kartami regionů jsou také karty monster. Ta ve chvíli svého vyhodnocení zaútočí na všechny hráče přítomné na daném ostrově.

Po ukončení poslední éry dojde k vyhodnocení počtu bodů – a kdo má těchto bodů nejvíce, stává se šampionem…

Nosnou mechanikou je budování balíčku příkazových karet a následné využívání jejich akcí s nimi spojenými. Nejedná se o klasický deckbuilding, kdy stále dokola využíváte omezenou sadu dobíraných karet a herní balíček „protáčíte” stále dokola. Zde máte k dispozici pro konkrétní éru všechny příkazové karty, které v dané chvíli vlastníte. Jejich použití pro danou éru je však jednorázové. Příslušná karta je pak následně k dispozici až v éře následující. Máte nedostatek karet a akcí? Musíte si je opatřit konkrétní akcí – rozvojem.

Dalším zajímavým aspektem hry je možnost vyvolání bitvy. Každý z účastníků partie ji však během jedné éry může nastartovat pouze dvakrát. Je to dáno tím, že konflikt může být aktivován pouze v případě, že konkrétní hráč má k dispozici nabitý žeton artefaktu (nabitým artefaktem je myšlen stav, kdy je žeton otočen světlou stranou nahoru). Existuje pouze jedna standardní možnost, jak artefakt reaktivovat – a to když hra dospěje zhruba do poloviny éry (umožní vám to značka na desce událostí). Navíc cílem bitvy není pouze vyčištění příslušné oblasti od cizích figurek a zisk vítězných bodů. Tato akce umožňuje účastníkům z konfliktu vytěžit i tolik potřebnou energii. A v případě, že se vám do bitvy nechce, je možno s vašimi jednotkami ustoupit.

Pomocí artefaktu se neaktivuje pouze bitva, ale tento mocný předmět umožňuje provést také přesun celého ostrova na novou lokaci. To přináší nemalé výhody, a tudíž přímý konflikt zde není tak častý, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Monstra ve hře na první pohled nehrají velkou úlohu. Jejich čas ale může přijít na konci éry. Pokud zaútočí, nastává okamžik určité spolupráce – monstrum totiž útočí na všechny jednotky nacházející se na ostrově (nezávisle na konkrétním regionu). Jinak řečeno: všechny jednotky, které jsou v daný okamžik na ostrově se společně brání útoku a mohou společnými silami dosáhnout vítězství nad monstrem. Bonusy za úspěch si pak rozdělí na základě podílu na vítězství (síle jednotlivých hráčů). 

Moje resumé k této hře

Nejvýraznějším mechanismem je management příkazových karet. Ty jsou multifunkční a pomocí nich je možné jak čerpat energii, tak přinášet do hry nové jednotky, pohybovat se a také aktivovat různorodé efekty.

Jedna z mála výtek směřuje k použité ikonografii. Součástí balení je sice lama karta s vysvětlením jednotlivých efektů, ale v mém případě mi ani po více hrách význam ikon nepřešel plně do krve a musel jsem občas validovat jejich význam. Což zdržuje.

Při tvorbě strategie je potřeba si také dát také pozor na to, že každá příkazová karta se ve hře vyskytuje pouze v jediném exempláři. Což vede k tomu, že si hráči pečlivě rozmýšlejí svoje tahy, a to zejména při práci s těmito kartami. Což opět prodlužuje partii. 

Rozměr příkazových karet byl pravděpodobně zvolen tak, aby je bylo možné ukládat na desku hráče. Bohužel malá velikost je pak limitací pro vložení např. nějakého vysvětlujícího textu. A tím se oklikou dostáváme zpět k ikonografii.

Kvalita všech karet je na vysoké úrovni, ale v případě příkazových karet jsem přistoupil k jejich obalení. Po celou dobu je hráči drží v ruce a časem by došlo k jejich ošoupání.

Jak jsem výše zmiňoval, hra klame tělem – nejedná se o hru primárně založenou na konfliktu (jako je třeba Blood Rage). Zde bych hru spíše pocitově přirovnal k Scythu – sice se zde bojuje o území, ale v rámci boje (i když jej prohrajete) můžete i získat (vítězné body, energii). Navíc boj s monstry má v sobě kooperativní prvek, kdy se ve hře otevírá určitý prostor pro diplomacii a podrazy… takže taková Studená válka namísto bojové hry.

Hezkým mechanismem je změna míst jednotlivých plovoucích ostrovů – toto do hry přináší velmi výrazný prvek změny. 

Určitým problémem je délka hry (reálně se pohybujeme na hodnotě okolo jedné hodiny na hráče). Žádnou část hry nelze vykonávat současně a navíc výše zmiňovaná dynamika hry přináší nutnost si své tahy dobře promýšlet (reálné nebezpečí analysis–paralysis). První a druhá éra ještě proběhne relativně svižně. Třetí éra bohužel přináší až příliš mnoho možností a kombinací a tím i zmiňovaný nárůst délky partie.

Navíc nováčci mají minimální šanci ve hře uspět proti zkušenějším a je tudíž nutné tuto hru takzvaně „nahrát“. Objem pravidel je relativně velký a v prvních partiích jsme museli často koukat jak do pravidel, tak do lama karet. Pravidla jsou však napsaná srozumitelně a orientace v nich nám nedělala žádné problémy.

Volba počtu hráčů je pro tuto hru velmi důležitá. Z důvodu velké časové náročnosti si nedovedu představit ji odehrát v plném počtu a udržet zábavnost po celou dobu. Pokud bych to vzal z opačné strany, dva hráči jsou pro vytvoření konfliktní atmosféry málo, i když se pravidla snaží upravit herní plochu. Jako optimální počet mi přijdou tři hráči, a to jak z pohledu zachování zábavnosti, tak rozumné herní doby.

Mysthea je dobře navržená, zábavná asymetrická hra, která přináší spoustu strategických možností. Vysoká variabilita (výběr šampionů, příkazové karty, nestvůry, vyhodnocování karet regionů, rotace ostrovů) přináší unikátní zážitek v každé partii. 

Obecně tato hra bude polarizovat hráče – buď ji miluješ a nebo nenávidíš. Já se řadím k té první skupině. Na závěr ještě uvedu, že je možné hru Mysthea zkombinovat se hrou Icaion.