Myriorama: Nekonečná Odysea

hodnoceno 2x (Seznam vlastníků)

Recenze – Myriorama: Nekonečná odysea

Autor: dirtyfighting | 23.11.2021 | 5

Nekonečná odysea je v pořadí třetím přírůstkem do série Myriorama od firmy Albi. V balení najdete 20 ilustrovaných karet, které mají jednu zvláštnost – můžete je zcela libovolně poskládat do řady a vždy vytvoří souvislé panorama. Díky této magické vlastnosti můžete z karet vytvářet unikátní scény a obrazy, které následně slouží jako inspirace pro vyprávění příběhů. Nekonečná odysea se od předchozích dílů série zásadně odlišuje uměleckým stylem a tématem, protože zatímco v Hlubokých lesích jste se podívali do strašidelného hvozdu á la pohádky bratří Grimmů a v Tajemném sídle jste mohli řešit vraždu, tentokrát vás čekají karty s výjevy z řeckých bájí a pověstí. Dle informací distributora se jedná o unikátní karetní hru vhodnou pro 2 a více hráčů od 8 let.

Komponenty a vizuální zpracování

Ve skladné krabičce s šikovným magnetickým zavíráním na vás čeká skromný obsah – 20 karet a pravidla. Úspornost, co se obsahu týče, je ale bohatě vynahrazena zpracováním jednotlivých karet. Všechny karty jsou vytištěné na papír vysoké gramáže (materiálem člověku připomenou klasické pivní podtácky) a manipulace s nimi je velice uspokojivá. Překvapila mě však absence jakékoli formy laminování karet, obzvláště když karty jsou vlastně to jediné, co si v krabičce kupujete a s čím v rámci hraní intenzivně manipulujete – mícháte, přesouváte, otáčíte. Taktilní dojem z papírového povrchu sice dodává kartám určitý „knižní“ charakter a po odehrání 6 her jsem na kartách opotřebení nezpozoroval, přesto se při častějším hraní obávám zvýšené náchylnosti k oděrkám a zašpinění. 

Všechny karty zdobí unikátní ilustrace od Sarah Youngové a díky tarotové velikosti si je můžete pěkně dopodrobna prohlédnout. Zobrazeny jsou typické motivy z řeckých bájí a pověstí, jako je například strážce podsvětí Kerberos, Minotaurův labyrint nebo posel bohů Hermes, a vizuální styl samotný je silně inspirován dekoracemi starověké řecké keramiky. Na většině karet je v popředí dominantní figura nebo prvek, pozadí jsou, aby efekt myrioramy správně fungoval, spíše jednolitá a ozvláštněna pouze pár detaily. To vše přispívá k tomu, že z každé karty téma přímo sálá. Já sám jsem detailním zkoumáním obrázků strávil dobrých 20 minut a přemýšlel jsem, jakým způsobem bych si je mohl vystavit v době, kdy je zrovna nevyužívám k hraní. 

Hraní samotné

Přijde mi důležité ještě jednou zopakovat, že se jedná v prvé řadě o vyprávěcí hru, a proto pokud vyprávět improvizované příběhy podle obrázků seřazených do řady není vaše oblíbená volnočasová aktivita, je dost dobře možné, že vám hraní Nekonečné odysey bude připadat skutečně nekonečné. Více než u jakékoliv jiné hry zde platí, že aby se hra dokázala představit v nejlepším světle, potřebuje specifické publikum. 

Pravidla hry jsou stručná a jasná, a kromě základní varianty hry, která spočívá v postupném otáčení karet a ve střídavém vyprávění navazujícím na předchozího hráče, vám poradí i několik alternativ, jak můžete karty využít. Některé navrhované varianty se povedly, některé méně. Naši herní skupinu o 4 dospělých asi nejvíce bavilo „Příběhové bingo“, které nám trochu připomnělo Dixit – zvolený vypravěč skládá příběh podle 5 vylosovaných karet a ostatní hráči se na základě obrázků dopředu snaží odhadnout, jaká slova během vyprávění zazní. Poté, co si je skrytě sepíšou, se vypravěč může pustit do vyprávění. Čím lepší odhad předvedou, tím více bodů získají, zatímco vypravěč je bodově oceněn, pokud je příběh nestandardní a pro druhé překvapivý.

Naopak hra „Tíživé důsledky“ nás neoslovila. Jde v podstatě o základní režim hry doplněný o to, že některé karty mají při otočení specifický efekt, takže například karta „Čarodějnice“ způsobí vyřazení jednoho z hráčů. Ve skupině jsme se shodli, že snaha vnést do hry více herních mechanik působí dost násilně a spíše škodí, než aby pomáhala, protože přikládání konkrétních významů kartám vaši kreativitu naopak limituje. 

Samozřejmě je dobré si uvědomit, že veškeré přiložené „hry“ jsou vlastně jen návrhy a inspirací pro to, co vše můžete s kartami dělat. Je dost dobře možné, že každá herní skupina přijde s vlastními úpravami nebo zcela vlastními způsoby, jak karty využít. Obrovský potenciál má tato hra v oblasti dětské psychologie nebo pedagogiky, kde jsem ji já sám mnohokrát využil jako rozvojovou aktivitu pro děti, které obtížně navazují komunikaci nebo mají problémy v sociální oblasti.  

Téma

Téma je velice silné a hra vás během chvíle přenese do antického Řecka, což by u běžné deskové nebo karetní hry představovalo nespornou výhodu, ale u hry, která klade důraz na vaši vlastní kreativitu, je to občas limitující. Ústřední motivy karet jsou všeobecně známé a často už mají svůj konkrétní význam, takže pokud jste alespoň trochu seznámeni s mytologií, je dle mého názoru dost těžké odhlédnout od vlastních vědomostí a vymyslet něco skutečně originálního. Samozřejmě to ale není nemožné, na zadní straně pravidel jsou navíc ke každé kartě k dispozici inspirativní otázky („Pomůže vám vozka nebo je třeba s ním bojovat?“), které vám úkol trochu usnadní. 

Každopádně v obou předchozích dílech série na mě vyznění jednotlivých karet působilo méně jednoznačně, konkrétně v Tajemném sídle se význam karet mnohdy zásadně měnil už jen na základě pořadí karet, zatímco v Nekonečné odyseji bude Medúsa vždy Medúsou, ať už se kamarádí s Minotaurem nebo ji zabíjí hrdina. U ilustrací karet ve hře Dixit je zase na každé kartě mnohem více detailů a jednotlivostí a je tedy více čeho se chytit. A Příběhy z kostek zase nabízejí často velice abstraktní symboly, pod které se toho schová spousta. Ve srovnání s dalšími vyprávěcími hrami na trhu tedy hra působí trochu repetitivně. 

Závěr

Nekonečná odysea je vyprávěcí hrou a hlubokým estetickým zážitkem v jednom. Ve srovnání s předchozími díly série Myriorama se jedná o graficky nejvíce povedený počin, zároveň se ale tentokrát nepovedlo tak dobře nalézt rovnováhu mezi přílišnou abstraktností a kreativitu limitující jednoznačností. Pokud máte s vyprávěcími hrami zkušenosti a víte, že jsou vašim šálkem kávy, pak mohu Nekonečnou odyseu doporučit jako solidní rozšíření vaší sbírky. Pokud by se ale mělo jednat o vaši první hrdinskou výpravu a jste dosud nezkušeným rekem, pak doporučuji prvně sáhnout například po Tajuplném sídle.