MLEM: Vesmírná agentura

hodnoceno 56x (Seznam vlastníků)

Kosmické kočičí kousky

Autor: Shark | 10.3.2024 | 8

Ententýky, dva špalíky,
kočka letí z elektriky.
Udělala v střeše díru
a už sviští do vesmíru.

– dětské rozpočítadlo

V poslední době si někteří autoři pohrávají s představou, jak by vypadala naše planeta, kdyby z ní zmizelo lidstvo, a především, kdo by zaujal jeho místo. Vedle Včelína a Světa po nás jednu takovou alternativu nabízí i německý herní designer Reiner Knizia ve své novince MLEM: Vesmírná agentura. V jeho pojetí se tím, kdo nejen ovládne Zemi, ale dokonce zamíří až ke hvězdám, stávají kočky.

Z krabice na vás ještě před otevřením dýchne atmosféra načančané hry. Už samotní kočičí kosmonauti na úvodním obrázku přitáhnou zaslouženou pozornost a po otevření tento pocit přetrvává. Kvalitní karton, dřevěné ukazatele, bytelné kostky, a především téměř metr dlouhý neoprenový herní plán kosmického prostoru mezi Zemí a Mléčnou dráhou.

Kočičárny v praxi

Hra má velmi jednoduchá pravidla. Každý z až pěti hráčů má k dispozici celkem osm kočičích astronautů s různými schopnostmi. Samotná partie se dělí na kola zvaná expedice, přičemž jeden z hráčů se stává kapitánem a činí rozhodnutí o délce výpravy.

Na jejím začátku si každý hráč vybere do expedice jednoho astronauta. Ti mají jedinečné schopnosti, takže se vyplatí dobře sledovat, koho posílají na expedici ostatní, abyste z každé kočky vytěžili maximum. Kapitán pak hodí kostkami a tady začíná to pravé kóčo tóčo.

Každé pole pro raketu na herním plánu udává výsledky hodu, které z něj umožňují odletět. Speciální šestistěnky obsahují hodnoty 1–4 a symbol forsáže, jehož hodnota kolísá mezi 1 a 3. Pokud kapitánovi padl na kostkách alespoň jeden úspěch, může raketa pokračovat v letu. Její figurka se posouvá až o tolik, kolik dovoluje celkový součet hodnot na odpovídajících kostkách. Jakmile se raketa pohne, mohou kočky postupně přistát na vesmírných objektech: buď na měsících, přičemž na každém smí být právě jeden astronaut, který okamžitě přinese svému vlastníkovi body, nebo na planetách. Na jedné planetě může být koček víc, ale body se přidělují až na konci hry v závislosti na počtu astronautů, resp. pořadí jejich příchodu. A platí, čím dále ve vesmíru se tělesa nachází, tím více bodů za ně je (a samozřejmě tím těžší je se k nim dostat).

Pro použití kostek totiž platí ještě některá další důležitá pravidla. Především kostky, jež využijete k pohybu, nemáte až do konce expedice k dispozici (s výjimkou těch, na nichž padla forsáž). A za druhé, v případě více možných hodnot si smíte vybrat pouze některé, ale v jejich rámci musíte použít všechny dané hody. Tedy pokud by povolenými čísly byly jedničky a dvojky a vám padlo 5 jedniček a 1 dvojka, můžete k letu použít všechny kostky, jenom jedničky či jenom dvojky, ale nelze použít například 3 jedničky. Váš počet kostek se tedy bude postupně snižovat (vždy však disponujete alespoň jednou).

Ale co když nepadne nic použitelného? V takovém případě raketa havaruje a všichni astronauti na palubě se vrací ke svým hráčům (s výjimkou těch, kteří se dokážou vylodit během havárie). Počet havárií je jedním z kritérií pro ukončení hry. Konec partie nastává buď po 11. havárii, nebo jakmile některý hráč rozmístí po vesmíru všech svých osm koček (v takovém případě se aktuální expedice dokončí jako obvykle – to není z pravidel jednoznačně patrné). Poté se sečtou body za obsazené měsíce, převahy na planetách, případně za dosažení všeobecných cílů (ve hře jsou celkem čtyři, každý v hodnotě 5 bodů).

Vesmír má svá tajemství

Kromě základní hry, jež byla stručně popsána výše, obsahuje krabice i tři rozšiřující moduly, které doporučuji zapojit do hry co nejdříve.

Průzkum: Tento modul můžete klidně přidat hned do první partie. Jedná se celkem o dvacet žetonů, z nichž pět se na začátku hry rozmístí lícem nahoru na herní plán na uvedená pole. Jakmile tam raketa dorazí, získá aktuální kapitán jeho výhody a přidá se nový žeton. Vedle dalších bodů se jedná především o červí díry, umožňující okamžitý přesun o další 4 pole, nebo efekt, jenž vám ponechá k dispozici jednu použitou kostku z aktuálního hodu.

Ufo: Tento modul už je náročnější na přípravu, ale velmi užitečný při letu. Kromě vaší lodi se totiž po herním plánu pohybuje v protisměru létající talíř a při setkání obou pravidel dojde na body pro kapitána. Podle mě je ale zajímavější to, že na začátku každé expedice si kapitán otočí jeden speciální žeton, který mu poskytuje nemalé výhody. Kromě konkrétních hodnot jde třeba o možnost ponechat si využité kostky z vybraného hodu pro další let nebo provést přehoz. Tím vším se alespoň minimálně snižuje riziko havárie a roste šance, že se raketa dostane dál.

Tajné mise: Každý hráč má při použití tohoto modulu k dispozici tři tajné mise, tj. místa, kam se jeho astronauti musí dostat. Na konci hry pak může dostat mezi 2 a 10 body v závislosti na tom, kolik tajných misí splnil. Tento modul upotřebíte především ve hře čtyři či pěti hráčů, kdy bývá obtížné bodovat za přistání na planetách (za běžných okolností nemá totiž čtvrtý či pátý příchozí na planetě šanci na body) a vhodné tajné mise to mohou kompenzovat.

BLEP: Spolu se hrou bylo vydáno i  toto minirozšíření, jež přivádí do hry psí astronauty. Jedná se o šest žetonů, které se před hrou zamíchají lícem dolů a po jednom rozmístí na všechny planety. První kočka, která zde přistane, žeton otočí a aktivuje jeho efekt. Ten je někdy příznivý, jindy méně, každopádně ale vnáší do hry další náhodu. Ačkoli toto rozšíření není běžně k dostání, můžete si ho sami snadno vyrobit na základě pravidel zveřejněných na BGG (vytiskněte si příslušný soubor v poloviční velikosti, žetony nalepte na karton a vystřihněte).

Ve vesmíru vaše mňoukání nikdo neuslyší 

Tentokrát hodnocení vezmu po jednotlivých kategoriích.

Téma: Vesmír je v deskoherním prostředí velmi oblíbené téma a milovníci koček by se dali počítat přinejmenším na stovky. Ale co kočky ve vesmíru? Pokud jste tedy toho názoru, že kočky jsou pouze líní vyčůránci, kteří svou mazaností dosahují toho, že lidé bydlí u nich a nikoli oni u lidí, a z představy, že by měly ovládnout kosmický prostor, vám běhá mráz po zádech, nebude tahle hra asi nic pro vás. Jestli ale naopak patříte mezi milovníky koček nebo se přes výše uvedenou kombinaci dokážete přenést, dejte hře šanci (i kdyby jen proto, abyste viděli, jak to raketoplán plný mňoukalů napálí do měsíce nebo shoří v planetární atmosféře).

Vzhled a zpracování: Velmi působivý je neoprenový herní plán a nabízí se otázka, zda se jedná o ojedinělý počin nebo trend s delší životností. Při pohledu na ostatní materiál se však neubráníte pocitu z přeprodukovanosti. Jedná se především o desky hráčů, které slouží jen k tomu, abyste si měli kam pokládat své žetony astronautů, případně aby se ilustrace koček ve skafandrech objevily i jinde než na krabici a v pravidlech. Přímo se zde nabízela například možnost současně s odebráním žetonu astronauta z desky zpřístupnit nějaký jednorázový či déletrvající bonus, jako například ve Vikomtech Západního království nebo Great Western Trail. Za nešikovné považuji i žetony vítězných bodů, které jsou sice atmosférické, ale zbytečně velké a zabírají příliš mnoho místa.  

Pravidla a překlad: Pravidla jsou jednoduchá a srozumitelná, doplněná dostatečným počtem obrázků. V českém překladu mě zarazila skutečnost, že herní materiál, na nějž se pokládají žetony hráčů (v anglické verzi „player boards“, tedy „desky hráčů“), je v pravidlech nazýván „karta hráčů“, ačkoli karta vypadá opravdu jinak. Rušivé je někdy také otrocké přejímání anglického slovosledu a interpunkce do českého textu, např. na str. 9: „Během přistávací fáze, pokud je raketa na poli vedle měsíce, hráč, který se rozhodne opustit raketu…“ Připomíná to slavnou větu klasika: „Když Cimrman uviděl slepici nohama, Václave, vzhůru…“ Jestliže uvedený překladatel je tentýž, který má na kontě například výborně zvládnuté Paměti lovce monster, tentokrát si zjevně vybral slabší chvilku. Ale nebojte se, s uvedenými pravidly se není problém hru naučit a správně hrát.

Počet hráčů: Doporučoval bych hru alespoň ve třech lidech, ale obecně zde platí, že čím více, tím lépe, minimálně se ve větším počtu veseleji snáší nastalé nezdary. Navíc všichni jsou prakticky neustále zapojeni do hry díky tomu, že po každém úspěšném hodu rozhodují o svých astronautech.

Herní doba: Hru bez problémů dohrajete do hodiny, případně ještě dříve, protože zásadním faktorem je rychlost házení kostkami a posun rakety po herním plánu. Rozhodovací intervaly se během partie postupně zkracují, jak vám začnou ubývat astronauti a možnosti, kam je umístit. 

Hraní: Jste vydání na milost a nemilost kostkám. Přes toto tvrzení prostě nejede vlak. Můžete si sice chystat plány na svůj postup, ale zde více než kdekoli jinde platí, že žádný bitevní plán nepřežije kontakt s realitou. Přesto se však pokusme alespoň na některé aspekty podívat.

• Astronauti: Když budete vybírat astronauty na expedici, řiďte se mimo jiné kumulovatelností jejich schopností. Například družicový expert, umožňující raketě start ze vzdálenějšího pole, stačí v posádce jenom jeden. Pokud se v ní sejde více poskytovatelů výsledku hodu „1“, vzrůstá teoreticky šance na delší let. Naopak takový odhazovač kostek dokáže veliteli let pěkně znepříjemnit. O bodovací expertech na měsíce, planety či hluboký vesmír není třeba podrobněji hovořit. Jestli jste si naplánovali nějakou riskantnější výpravu, určitě oceníte astronauta s možností vylodit se o jedno pole dopředu nebo dozadu.
• Využití kostek: Zde se prostě smiřte s tím, že pokud vám nebudou přát, dopadne to s vámi bledě. Klidně se vám totiž může stát, že „správně“ hozenou kombinací trojek a čtyřek se vybouráte už na poli 0. Stejně tak musíte zvažovat, zda pokračovat v expedici, jestliže vám například na čtyřech kostkách z pěti padl stejný použitelný symbol, takže budete-li chtít letět dál, půjde to už jen s jednou kostkou. Samozřejmě se nabízí využívat co nejvíce hody se symbolem forsáž, jež umožňují pohyb na celkem 15 polích z 26 a při použití se nespotřebovávají, avšak na trase existují i úseky (například mezi poli 6 a 10), kde ani forsáž nepomůže. 
• Cíle: Rozhodně nezapomeňte na žetony cílů. Ty vám umožní získat body po splnění určitých podmínek (umístění astronautů na určitých objektech), pokud budete první. Takže i když třeba nebudete mít šanci bodovat za pořadí na planetách, protože vás ostatní předběhli, stále můžete získat 5 bodů za splnění cíle „4 astronauti na 4 různých planetách“.   

Zábavnost: Abyste si hru co nejvíce užili, musí se vám dařit přibližně stejně dobře. Pak vám nebudou tolik vadit ani uštěpačné poznámky spoluhráčů, protože jim je budete moci dříve či později oplatit. V opačném případě bude jeden smolař naštvaný na ostatní štístkaře, resp. skupina smolařů na toho jednoho šťastlivce. Ale to určitě znáte i z vlastní zkušenosti.

Suma sumárum: MLEM není určitě hra pro každého. Herní mechanismy jsou velmi jednoduché, takže je zvládnou i naprostí začátečníci s chutí hrát. Navíc tento titul ocení zejména tací, kteří jsou zvyklí na velký podíl náhody ve hře (Člověče, nezlob se, Dostihy a sázky, Osadníci z Katanu) a zatím jim to příliš nevadí. Komu je ale nadvláda kostek proti srsti, měl by si pořízení této hry dobře rozmyslet. Anebo si ji pořídit pro případ, že se dostane do okruhu začátečníků a bude jim chtít přiblížit hru, která není úplně triviální, ale zároveň neodrazuje svou náročností. A pokud by začínající hráči vyrůstali na MLEM místo jiných randomizerech, bylo by to podle mého názoru pro deskoherní komunitu přínosnější než zástupy člověčářů a dostihářů.