Middle-earth Quest

hodnoceno 94x (Seznam vlastníků)

Middle earth quest

Autor: Lapcis | 10.10.2011 | 8

23. září 2011

Je krásné slunné počasí, a já momentálně sedím v trolejbusu a jedu do Planety vyzvednout si další přírůstek do mé deskoherní rodiny. Tentokrát se jedná o hru Middle earth quest, která je momentálně v Planetě za velmi příznivou cenu. Díky mému mistrovskému umu diplomacie, pokud se teda za mistrovství počítá stání před Planetou s rudýma očima a obouručním kladivem v ruce, jsem se dostal k jednomu kusu. Tak či tak jsem vysolil dukátky a hra je teď MÁ!

Nasedám znovu do trolejbusu, tentokrát směr Líšeň. To že na mne lidí divně zírají, když si nesu v ruce nějakou hru domů, jsem zvyklý. Ale dnes je to jiné. Úplně na nich vidím, že by si ji chtěli zahrát taky, nebo ji aspoň vlastnit. No pak jsem si uvědomil, že asi krapánek paranoia z mé strany, ale i stejně jsem cestu domů strávil schoulený v rohu a dělal, že neexistuji.

Jsem před vchodovými dveřmi, otvírám a hned po mne skáče můj pes, který se mimochodem jmenuje Sauron :) Okřiknu ho, ať táhne a hned se jdu zavřít do pokoje a studovat. Otvírám krabici a studuju komponent po komponentu. No mapa je fakt nádherná, figurky jakbysmet, mraky žetonů, no prostě doslova pravé hráčské orgie. No dám to stranou, kochat se mohu potom. Sáhnu po pravidlech a jdeme studovat, jak se to vůbec hraje.

Jeden hráč hraje za Saurona, ne toho mého:), a zbytek hráčů hraje za svobodné národy. Cílem hry je, že každá strana musí splnit svůj úkol a dostat jeden z žetonů na konec „trasy“. Hm, hm to vypadá zajímavě. Jak tak koukám, má Sauron k dispozici své posluhovače, kteří se budou snažit hrdinům komplikovat život. Juhůů takže se tu bude i bojovat.

Listuju dál pravidly, ale už cítím únavu a asi už je na čase jít tlačit ucho. Nevím proč, ale vystrnadil jsem psa do pelechu a jeho místo zaujala krabice s tou hrou.

26. září 2011

Uf přes víkend jsem měl mraky povinností a vůbec jsem se nedostal k dalšímu studování. Teď smrdím v práci a nemůžu se vůbec soustředit. Čas se táhne jak sopel a to mne ještě čeká krásných šest hodin. Není co na práci, tak s kolegou krátíme čas u Runeage, ale není to ono. Tuhle hru sice zbožňuji, ale radši bych za Saurona kosil svobodné národy, tahal hobitky do Dol gulduru a tam je posléze mučil muhahaha.

Tak jsem už konečně doma, cesta byla mučivější ještě víc než to utrpení v práci. Proč já jsem si tu krabici prostě nevzal sebou? Pes mne vítá, ale opět projevuji těžký nezájem a sahám hned po krabici. Hladím ji, dokonce jsem si přistihl, že k ní i mluvím. To už je opravdu zvrhlé, říkám si. No co už, když prezident Klaus může krást propisky, proč bych já nemohl mluvit ke krabici.

Pustil jsem se znovu do pravidel a začíná mi to líbit čím dál tím víc. Za Sarouna tu máme spoustu způsobů, jak rozsévat smrt a utrpení mezi lid Středozemě. Můžeme hrát karty stínu, tajných plánů a uvalovat na hrdiny korupce. K tomu posilovat svůj vliv a lákat na svou stranu krále svobodných národů.

Svobodné národy mají k dispozici řadů vlivných postav Středozemě, se kterými mohou konzultovat a dostat odměnu dle jejich výběru, mohou se trénovat a tím získat dost silné schopnosti a pak mají k dispozici hrst předmětů. No stejně jim to bude prd platné, protože je budu pobíjet pěkně po jednom. Ještě zákeřněji, než by to dokázal Červivec.

Pravidla máme za sebou a víceméně jsem připraven zorganizovat lidi na první spiel. Ale dnes to nebude, protože jsem u toho seděl zase do půlnoci. Ulehám ke spánku, pes už není ani v pokoji, ale byl vykázán z pokoje, protože mi tu krabici chce určitě vzít a sežrat.

28. září 2011

Tak den D nastal a dnes bude první testovací spiel. No bylo to utrpení to čekání. Včera jsem si musel dokonce krabici vyfotit do mobilu a celou dobu v práci jsem sledoval aspoň fotku. Je tak krásná, tak hladká… měl jsem na jazyku ještě jedno slovo, ale nedokázal jsem ho vyslovit. Zajímalo by mne jaké. To nutkání ho vyslovit bylo opravdu silné. No sraz máme v sedm v naší hospůdce. Půjdu přímo z práce, takže jsem krabici vzal sebou. V MHD jsem byl opravdu nevrlý a na pár cestujících jsem dokonce křičel, ať je to ani nenapadne, protože moc dobře vím, že mi ji chtějí určitě vzít.

Tak jsme se sešli v plném počtu čtyř lidí. Vykládám komponenty na stůl a nevraživě na ně koukám, jestli se jich nikdo nedotýká. Mám těkavé pohyby a ostatní si toho samozřejmě všimli a ptají se mne, jestli jsem v pořádku. JSEM, odsekl jsem a dál tahal komponenty ven. Tu najednou jeden z těch špinavých zlodějů šáhl na jednu figurku se slovy „ se na ni podívám jo“ a to jsem neustál, sekl jsem ho nechtami po tváři a zařval. NECH TO BÝT! TO JE MOJE. TO JE MUJ….MUJ….MILÁŠEK.

?.? 2011

Kde to jsem? Je tady tma, zima, mám hlad a všude okolo voda. Oblečení na sobě už víceméně nemám. Jen pár cárů a dokonce začínám chodit shrbeně a sem tam i po čtyřech. Hlavu mám jako střep a stále musím myslet na krabici, kterou držím v ruce. Bože co se to děje?! Začali mi padat vlasy a neustále tu zpropadenou krabici hladím a mluvím s ní. Hodím s ní se slovy „TÁHNI PRYŠ“, ale poté co jsem to udělal, jsem se rozplakal a hned utíkal pro ni. „Promiň miláššku, já to tak nemyšlel“. Proč šišlám? Ptám se sám sebe. Hlad je stalé silnější a je na čase to tady prozkoumat a pokusit se nalézt něco k snědku.

Zjišťuji, že se nalézám v komplexu jeskyň. Ještě mi zůstávají zbytky logického myšlení a usuzuji, že to nemůže být nic jiného, než Punkevní jeskyně v Moravském krasu. Vzpomínám si, že poblíž krasu jsou nádrže pro chov ryb. Tak snad bych mohl nějakou ukrást. Ale musím být opatrný a s krabicí to jen tak nepůjde. Rozhodl jsem se ji teda schovat a vydat se na cestu bez ní. Radost mi to nedělá, ale hlad je silnější.

Jsem zpátky. Krabice byla tam, kde jsem ji nechal. Ale ten strach o ní byl nesnesitelný. Rychle jsem se k ní vrhl a začínám ji hladit.

„Milášššku už tě nikdy neopušštím. Chytl jsem dneš vlastníma rukama rybyššku. Byla tak měkkoušká, tak šlaďoušká. Kdybyš to viděl milášku. Příšště chytnu i jednu pro tebe. Škoda, že nemůžešš še mnou lovit rybyššky. Ale tady je to bezpešnější. Tam by ti mne mohl někdo ukráššť. To já nemohu dopuštit milášku.“

*Prásk*“ Co to bylo? Miláššku šlyšel si to taky? Jdu še podívat šo to bylo. Ha něššo vidím, je to poštava malá, hodně malá. Kudrnaté vlašy. Špinavý, špinavý zloděj. Určitě mi tě chce ukrást milášku. To já nedopuštím“…..!

5. října 2011

Dnes si celý Jihomoravský kraj oddechl. Před dvěma dny se totiž v Punkevním jeskynním komplexu v Moravském krasu ztratil třináctiletý chlapec. Naštěstí se našel, respektive sám si našel cestu a v batohu měl divnou otrhanou krabici. Chlapec vypověděl, že dole tu krabici našel, dal do batohu a poté potkal zvláštní stvoření, které bylo malé a shrbené, mělo šedou kůži a světélkující oči. Dávalo mu divné hádanky, ale nakonec ho přelstil a ono mu za to ukázalo cestu ven. Poté začalo strašně křičet „ Můj milááššek, on mi ho ukradl, zloděj šššpinavý“…..

Tak něco na závěr

Jelikož jsem těžký fanda Tolkiena nevím, jestli dokážu udělat objektivní verdikt :)

• + krásná mapa a figurky
• + prostředí Středozemě
• + vydařené souboje
• + spousta komponentů
• + skvělá atmosféra
• + a znovu prostředí Středozemě :)

• - málo úkolů pro hrdiny, hlavních úkolů a předmětů
• - hodně krabic má poškozené nebo úplně zničené figurky včetně té mé :(
• - hodně angličtiny, ale díky Sappho tu máme lokalizaci
• - další už mne nenapadá, protože je to můj milááášššek :)

PS: U mne pořád vede War of the ring :)