Mamma Mia!

hodnoceno 100x (Seznam vlastníků)

Přejete si pizzu, pane?

Autor: Mejdzr | 24.10.2011 | 5

Mamma Mia!!!

Dvě papričky, jedna oliva... sakra, kdo tam hodil ty šunky???... jsou úplně k ničemu... jeden žampiónek... PIZZA!!! uf, ještě mi chybí ananas, ale doufám, že dojde a doložím ho při závěrečném pečení...

Tak takhle nějak vypadá netradiční, rychlá a velmi zábavná karetní hra pro dva až pět hráčů od tvůrce populární Agricoly Uwe Rosenberga, která nás pasuje do role bláznivého italského pekaře pizz.

Herní princip je vskutku jednoduchý a po jednom cvičném kole Mamma Miu snadno a rychle pochopí i lidé, pro které je výlet do světa deskových či karetních her spíše sváteční událostí. Jedna partička se dá i v pěti lidech pohodlně odehrát do dvaceti minut, maximálně půl hoďky. Mamma Mia je tak ideální hrou na "rozehřátí", kdy třeba čekáte, až dorazí poslední spoluhráč do mače "Srú dý ejdžíš" (tento přepis jsem si dovolil převzít od jednoho z místních zatrolenců; za inspiraci posílám tisíceré díky).

Ježiši... těch věcí, co tam je? Ale kdo si to má pamatovat? Je tam dost paprik? Ale já nemám na ruce olivu!!! NÉÉÉ!!! Kdo tam hodil tu patnáctku!!!

O co tedy ve hře jde?

Jak již bylo řečeno, vaším úkolem je pomocí přísad upéct co největší počet pizz.

Karty jsou rozděleny na dvě skupiny. První skupinu tvoří ingredience, kterých je celkem pět: Paprika, ananas, oliva, žampión a salám.

Tyto ingredience se vždy zamíchají do společného balíku, ze kterého hráči dobírají po svém odhozu (nepanikařte, co je to odhoz popíši dále).

Druhou skupinou karet jsou objednávky, kdy každý z kuchtíků obdrží svou vlastní, barevně odlišenou sadu. Právě tyto objednávky představují jednotlivé pizzy, které mají hráči za úkol upéct. V základní hře bez rozšíření obsahuje jedna sada celkem osm pizz, jsou rozděleny barevně a dá se říct, že sada pro každého hráče je ve své podstatě stejná. Ale věřte mi, zvládnout upéct během hry všech osm pizz je hotový majstrštyk a už šest pizz bude stačit minimálně na bednu. Jednotlivé pizzy jsou vcelku rozmanité; některé jsou na upečení snazší, jiné náročnější.

Klasické pizzy: salámová, olivová, žampiónová, ananasová, papriková - od každého typu jeden

Speciální pizzy:

• Pizza bombastica - k upečení je zapotřebí 15 jakýchkoliv přísad. Navíc, pokud se podaří upéct, automaticky čistí celý stůl
• Pizza Monotoni - k upečení je zapotřebí 6 kusů jakékoliv přísady, ovšem jednoho druhu
• Pizza Minimale - k upečení je zapotřebí 3 kusy jakékoliv přísady, které je na stole nejméně.

Paráda! Na ruce mám pět žampiónů a jednodruhovou... snad to nějak půjde a zbytek doberu... "Pět hříbků a pizza!" hlásím pevným a rozhodným hlasem, ovšem s křečovitě sevřenýma půlkama. Zůstala tam dole aspoň jedna houbička, nebo mi ten zbytek dojde?

Jdeme na to!

Před začátkem hry se pečlivě zamíchá balík s ingrediencemi a každý pizzař si také individuálně promíchá svou sadu objednávek. V průběhu hry se vždy dobírá do sedmi karet, takže i na začátku si každý nalíže celkem šest ingrediencí a jednu objednávku. Tak a můžeme se do toho pustit!

Hru sympaticky zahajuje - (dle (ne)oficiálního českého návodu(!!!), který vypracoval místní vážený zatrolenec Křen (díky!!!)) - ten nejhladovější. Tento hráč vyhodí do společného placu - rozuměj, odhazovací balík - vždy minimálně jednu ingredienci a pokud si myslí, že je na stole, nebo že drží na ruce, dost přísad na upečení pizzy, může přihodit i jednu pizzu. Kromě toho co a v jakém množství ještě nahlas a srozumitelně zahlásí ostatním hráčům. To vše obrázkem nahoru, takže všichni hráči vědí, co je na stole. Pravidla dovolují shodit najednou libovolný počet ingrediencí ovšem pod podmínkou, že musí být stejného druhu. Po tomto odhozu (ano, to je ten odhoz, který jsem zmiňoval výše) si hráč dobere karty do plného počtu, tj. do sedmi. Takovou zajímavou vychytávkou je, že při dobírání si můžeme zvolit, co dobereme, zdali ingredience, či objednávky. Hráč má tak možnost regulovat poměr počtu ingrediencí a objednávek na ruce. Ale pozor! Dobírat můžeme pouze z jediného balíku! Tzn. že dobereme buďto objednávky, nebo přísady.

A takhle se hráči střídají a vyhazují a dobírají karty tak dlouho, dokud se balíček ingrediencí nedolíže celý. Jinými slovy: hráči odhazuji karty přísad a jakmile si myslí, že jich je na stole dost, přihodí také pizzu, kterou se po odehrání celého kola pokusí ze shozených karet upéct. V praxi mimo jiné  znamená také to, že k upečení pizzy využívám veškeré přísady, které jsou či zůstanou "pod ní". Jakmile odhodím kartu pizzy, veškeré karty, které budou přihozeny dále "na ni", již na upečení dané pizzy nemají vliv.

A tehdy končí první kolo. A v tom je celý fígl. Teprve potom nastává pečení a ten pravý adrenalin. Chápu, jste z toho trochu zmatení, tak vám tedy dám příklad.

Robert má na ruce dva salámy, dvě papriky, ananas, olivu a pizzu, k jejímuž upečení je nutné papriku a šest jakýchkoliv ingrediencí stejného druhu. Docela nevýhodná kombinace na začátek hry, protože stůl je prázdný a šest přísad je prostě hodně. Do placu tedy vyhodí - a jasně zahlásí - "2 x salám!" a poté si místo dvou odhozených karet dolízne. Jelikož se mu pizza, kterou má momentálně na ruce, bude péct docela těžce, dolízne si dvě objednávky.

Nyní jede Bára. Má na ruce nějaké ingredience, z každého trochu a tu největší pizzu, k jejímuž upečení je nutné 15 ingrediencí!!! Tohle nemá šanci upéct. Na společnou hromádku tedy přihazuje a hlásí další dva salámy a stejně jako Petr dobírá dvě objednávky.

Teď je na řadě Štěpán. Na stole leží už čtyři salámy, které může využít pro upečení své pizzy. Kdyby měl na ruce salámovou pizzu, stačilo by dohodit jediný ananas, a pizza by byla hotová. Ale i on má smůlu, protože na ruce má olivovou pizzu. Odhazuje a hlásí dva žampióny a dobírá karty.

Nyní jede opět Robert. Ingrediencí je na stole poměrně dost, ale nemá tu správnou pizzu, a ani on se ještě neodvažuje péct hlásí a odhazuje olivu a poté dobírá jednu přísadu.

Teď je na tahu Bára. Stůl je plný, pokud neupeče ona, upeče někdo jiný a ingredience "vyžere". Shazuje jeden ananas a přidává pizzu, kterou si v předchozím kole dolízla a k jejímuž upečení je zapotřebí z každé ingredience po jednom. Ví, že na place jsou čtyři salámy, dva žampióny, jedna oliva a jeden ananas. Chybí jí tedy paprika, kterou si musí až do konce kola podržet na ruce. Jedeme dále.

Také Štěpánovi se daří! Dolíznul si totiž salámovou pizzu a ví, že i když Bára upeče, na stole zůstanou ještě tři salámy a jeden žampión. Shazuje tedy jeden ananas (rovněž potřebný k upečení) a navrch přidává jednu salámovou pizzu. Ví, že na konci kola bude muset jeden salám doložit. Bude mít štěstí a přijde mu?

A takhle hra pokračuje, dokud se balík s přísadami kompletně nedolíže a v podstatě se nepřehází na jedinou velkou hromadu společně s objednávkami. Na tomto místě musím zdůraznit, že po třetím čtvrtém odhozu člověk začíná ztrácet přehled, kolik a jakých přísad na stole je, které pizzy se podaří upéct a které ne a celé to je... docela na palici. Hra vyžaduje naprostou soustředěnost, aniž by ztrácela na svižnosti a spádu. Zkrátka nemá cenu příliš vzpomínat a přemýšlet, co na stole je. Buďto to vyjde, nebo ne.

Koušeme si nehty...

Jakmile je přeházeno, začíná ta nejnapínavější část!!! Jeden z hráčů celý balík vezme, otočí a postupně začne pěkně odspodu vykládat jednotlivé karty. Jakmile narazí na pizzu, majitel objednávky se pokusí z vyložených přísad pizzu upéct. Pokud mu nějaká chybí, muže přísadu doložit z ruky - pokud ji ovšem má. Pokud pizzu upeče, všechny ingredience potřebné k upečení se dají bokem. Ingredience, které byly navíc, zůstávají na stole. Kartu upečené pizzy pak hráč vyloží na stůl před sebe. Splněno! Pokud se ovšem dotyčnému kuchtíkovi nepodaří pizzu upéct (omylem opomněl, že k upečení té první pizzy si měl na ruce podržet olivu, kterou však bláhově kdesi v polovině hry odhodil, aby upekl tu olivovou!), veškeré přísady zůstávají na stole a neupečená pizza putuje zpátky dospod balíčku objednávek.

Příklad (v návaznosti na předchozí!):

Robert, Bára a Štěpán konečně dolízali celý balík s přísadami. Bára otáčí velikou hromadu a začíná.

Salám, salám, salám, salám, žampión, žampión, oliva, ananas, PIZZA! Je to Bářina pizza a říká, že k jejímu upečení je nutné od každé ingredience jedna. Chybí tedy paprika. Bára se usměje a z ruky dokládá papriku. Pizza je tedy hotová. Bára odstraní z vyložených karet jeden salám, jeden hříbek, jednu olivu, jeden ananas i doloženou papriku a kartu upečené pizzy přesouvá před sebe. Ostatní zůstává na stole.

A jedeme dále! Ananas a PIZZA! Tentokrát je Štěpánova salámová pizza. Na stole zůstaly po předchozím pečení tři salámy a jeden žampión a přibyl jeden ananas. Schází jeden salám! Sakra! Štěpán si zapomněl salám podržet, i když mu během hry přišel! Taková smůla! Objednávka putuje dospod k nevyřízeným a všechny přísady zůstávají na stole... otáčíme dále...

A to je prosím vše. Ještě jsem zapomněl dodat, že takhle se hrají celkem na tři kola. Komu se na podaří upéct nejvíce pizz, ten se stává nejúspěšnějším kuchařem! Příjemnou zábavu a dobrou chuť!

Plusy

• snadná a jednoduchá pravidla
• spád a svižnost
• rychlost
• vhodné i pro děti
• cvičí paměť a postřeh
• vyžaduje plnou soustředěnost
• člověk se ke hře rád vrací
• slušná interakce

Mínusy

• v rámci večera se poměrně rychle ohraje (stačí jedna-dvě partičky)