Malé velké galaxie

hodnoceno 461x (Seznam vlastníků)

Napříč galaxiemi za šedesát minut

Autor: Karotkaa | 29.3.2022 | 1

„I s malým kašpárkem lze hrát velké divadlo.“

Hra Malé velké galaxie klame tělem. Jedná se o hru ze série „Malé velké“ od vydavatelství Gamelyn Games, které přináší na trh velké hry v malých krabičkách.

Malá krabička je opravdu našlapaná obsahem a žádný komponent zde není zbytečný. Autoři hry využili prakticky každý prostor v malé krabičce (např. důležitá pravidla na vnitřní straně krabičky). Hra je určena pro 1–5 hráčů, kteří bojují o nadvládu nad galaxiemi. 

O překlad se postaralo vydavatelství REXhry, a to včetně rozšíření Do neznáma.

Dva blesky, dvě lodě, nikdo není ve výhodě – příprava hry

Každý hráč si vezme komponenty v jedné barvě a umístí je dle návodu na kartu své galaxie. Do začátku získá dvě rakety, dvě energie a jednu jednotku kultury. Dále každý hráč obdrží dvě karty tajných úkolů a jeden z nich si vybere. Zamíchají se karty planet a do nabídky se vyloží o dvě planety více, než je hráčů ve hře. Výjimkou je hra pěti hráčů, kdy se vyloží jen šest karet. Připraví se kostky a hráči si můžou vybrat, zdali budou využívat na házení víko krabice či jinou krabičku. Stejně tak můžou na vykládání aktivovaných kostek využít pomocnou kartu nebo je vykládat jen tak na stůl. A nyní jsou již všichni připraveni začít hrát.

Poměřování, kdo má větší… galaxii – průběh hry

Hráči se střídají v tazích: aktivní hráč hodí počtem kostek daným jeho úrovní galaxie, může vybrat jakékoliv kostky a aktivovat je (spustit odpovídající akci) a nebo přehodit neaktivované kostky. První přehoz je zdarma a každý další stojí jednu energii, nezávisle na počtu přehazovaných kostek.

Jakmile hráč aktivuje jakoukoliv kostku, ostatní hráči se mohou rozhodnout následovat danou akci (spustit ji také). Cenou za následování je jedna jednotka kultury a každá kostka může být následována každým hráčem jen jednou. Pokud akci následuje více hráčů, provádějí následovanou akci v pořadí odpovídajícím pořadí ve hře.

Hráč má možnost natočit jednu dosud neaktivovanou kostku na jakýkoliv symbol chce, ale stojí ho to dvě jiné neaktivované kostky, které již nemůže ve svém tahu použít.

Akce:

• Přesun lodi: Hráč může přesunout svou loď na povrch planety a využít akci uvedenou na dané planetě, nebo přistát na orbitě (loď umístí na kolonizační dráhu) a snažit se danou planetu získat.
• Zisk surovin: Hráč získá jednotky kultury/energie odpovídající počtu jeho lodí na planetách, které mají na sobě uvedený symbol odpovídající dané surovině.
• Posun na kolonizační dráze: Pokud hráč aktivuje kostku s odpovídajícím symbolem na kolonizační dráze planety (ekonomika/diplomacie), posune jednu svou loď na odpovídající dráze. Pokud se dostane loď až na konec, hráč danou planetu získá a umístí do své galaxie jako jednu z kolonií. Navíc si přičte body za danou planetu.
• Využití kolonie: Hráč spustí akci uvedenou na své domovské galaxii (zvýšení úrovně galaxie) nebo jedné z jím vlastněných kolonií.

Konec hry:

Jakmile některý z hráčů získá 21 a víc bodů, ostatní hráči dohrají své tahy tak, aby všichni měli odehrán stejný počet tahů. Poté všichni odhalí své tajné mise a za ty z nich, které splnili, si přičtou body. Hráč s největším počtem bodů se stává vítězem hry. V případě shody rozhoduje počet zbývajících surovin.

Obalené, či neobalené – obsah balení

V malé krabičce najdete sady komponent pro pět hráčů, 7 kostek, 12 karet tajných misí a 40 karet planet.

Zpracování komponent:

Krabička je z pevného kartonu a včetně grafiky velice slušně zpracovaná. Jen tak ji nepromáčknete. Vnitřní prostor je našlapaný komponenty a v případě, že karty obalujete, může nastat problém s umístěním všeho zpátky.

Každý hráč má sadu dřevěných komponent, které jsou potištěné i tvarově rozpoznatelné, a příprava je tak velice rychlá a jednoduchá. Vybrat si můžete ze žluté, modré, zelené, červené či černé.

Kostkám zvolili autoři kontrastní barvy a jednotlivé symboly jsou velice dobře rozpoznatelné. Ani po mnoha hrách jsem si nevšiml žádného viditelného poškození či ztráty čitelnosti.

Karty planet jsou tím nejdůležitějším z celé krabičky a jejich grafické zpracování se mi velice líbí. Každá karta má zcela unikátní ilustraci i jméno. Rozložení veškerých informací na kartě je přehledné a každý hned pochopí, co daná planeta nabízí z pohledu akcí a co vyžaduje z pohledu kolonizace. Co karty získaly na grafice, ztrácí na herním využití. Vzhledem k minimalistickému formátu může nastat problém při umístění raket na kolonizační pásy planet ve hře více hráčů. Často se vyskytují na jedné úrovni a třetí loď na stejném poli už nadělá mnoho problémů.

Největší karty patří galaxiím hráčů – z druhé strany mají natištěny Ničemné galaxie pro sólo variantu hry. Na kartách najdeme jak pás pro záznam aktuálního množství surovin, tak ukazatele dostupných komponent ve hře dle úrovně galaxie (počet lodí, kostek, bodů). Vše je na první pohled přehledné až do okamžiku, kdy sem vše umístíte a začnete hrát. Samozřejmě chápu, že bylo třeba vše přizpůsobit velikosti krabičky. 

Ač je vše minimalistické už v této verzi hry, vydavatel se rozhodl nacpat celou hru do ještě menší krabičky (Ultra Tiny Epic Galaxies).

Kultura je nadevše – atmosféra

Poté co připravíte celou hru a projdete si všechny karty, začnete přemýšlet, co udělat jako první a jak co nejjednodušeji získat požadovaných 21 bodů. A jakmile odehrajete několik her, zjistíte, že ač máte k dispozici mnoho akcí, většina her bude téměř jako přes kopírák. Je zde určitá variabilita způsobená tím, co vám padne na kostkách, ale váš postup to maximálně lehce zbrzdí. Vašim hlavním cílem na začátku hry bude zisk dalších kostek a dalších dvou raket, a to v podstatě skoro v každé hře. Co se týče planet, ty za málo bodů lze získat rychle, pokud naházíte požadované symboly, ale riskujete, že vás někdo předběhne za pomoci akce následování. O planety za více bodů svedete často zase krutý boj v tom, kdo nahází dříve dostatečné množství symbolů ekonomiky, či diplomacie nebo kdo bude mít uloženo více kultury pro využití v tazích ostatních hráčů.

Není nic frustrujícího, než když si posunete raketu o dvě pole vpřed, abyste utekli soupeřům a jeden z nich vás dvakrát následuje, aby posléze ve svém tahu hodil poslední potřebný symbol a celou vaši snahu z posledních několika kol zcela pohřbil.

Zprvu je cíl 21 bodů dosti vzdálený, ale postupem času zjistíte, že to jde velmi rychle. Stačí pár planet a máte hotovo. Pak jen záleží, zda jste první hráč a chcete utéct ostatním tak, aby vás již nedohnali, nebo jste poslední a chcete uzavřít velkým tahem na konci, kdy už s tím nikdo nic neudělá. Tajné mise sice nabízí možnost dodatečného zisku 2–3 bodů, ale ve většině případů se nejedná o prvek, který by rozhodoval o konečném výsledku. Pokud někdo získá více jak 21 bodů, další hráči budou cílit na zisk dalších planet, tak aby získali daleko více bodů.

Na výslednou hru má vliv i počet hráčů. Nejlepší je hra ve třech hráčích, kdy zažijete taktické boje, ale hra netrvá nijak dlouho. U vyššího počtu hráčů může nastat problém s časovou prodlevou mezi jednotlivými hráči. Pokud někdo dlouze spekuluje, které akce na kostkách využít a jak, či dlouze pročítá několikrát dokola akce na planetách, může hru protáhnout do nekonečných partií. Další nepříjemné zdržení nastane, když vaše tahy následuje vícero hráčů. Máte promyšlený tah a po každé kostce se modlíte, aby ji někdo nenásledoval. Každá taková akce znamená přerušení vašeho tahu a možnost rozbití celé vaší strategie, kterou jste tak zdlouhavě budovali. Takové prodlevy můžou být únavné hlavně pro hráče, kteří nemají uschovanou žádnou kulturu a následovat nikoho nemohou. Ve dvou hráčích oproti tomu hra velice rychle odsýpá, ale odpadá prvek taktiky. Jedná se čistě o závod, kdo dosáhne 21 bodů dříve – neboli komu lépe padají kostky.

Ač má hra své mouchy, dokáže nabídnout úžasný zážitek a mohu ji vřele doporučit. Preferuji hru ve třech hráčích, či sólo variantu, kterou lze odehrát během pár minut.

Sólo varianta

V sólo variantě se utkáte s Ničemnou galaxií v jedné z pěti úrovní obtížnosti. Doporučuji je projít všechny postupně od té nejlehčí. Vaši oblíbenou barvu komponent (nebo alespoň galaxie) budete muset oželet alespoň pro jednu z úrovní, neboť nepřátelské galaxie jsou natištěny z druhé strany jednotlivých galaxií určených pro kompetitivní hru.

Nejlehčí varianta bude představovat procházku růžovým sadem, ale od druhé již nemusí být výhra tak jistá. Vše je hodně ovlivněno výsledky hodů kostkami a může se stát, že Ničemná galaxie (váš soupeř) se bude každé kolo rozšiřovat a vám nezbyde nic jiného než oči pro pláč. Ničemná galaxie se rozšiřuje pokaždé, když má na konci kola plnou stupnici energie. U vyšších úrovní je tato stupnice dokonce zkrácená a navíc má Ničemná galaxie od začátku k dispozici všechny 4 rakety, takže šance, že se rozšíří, se úměrně zvyšuje.

Každý tah NG je velice napínavý, neboť hází postupně každou kostkou, kterou má k dispozici. První hod bude sranda, ale pokud padne symbol energie, s každým dalším se budete modlit, aby poslala své rakety na planety dodávající kulturu nebo aspoň nehodila symbol energie. Pokud máte štěstí na hody jako já, padnou vám ve vašem tahu symboly posunu přesně opačných planet, než potřebujete a přehozy jen zajistí spotřebování veškeré energie.

Přes všechny útrapy jsem si sólo variantu velice užil a jedná se o variantu, kterou mohu doporučit.

Doporučení

Pokud hledáte hru, která se vám vejde do postranní kapsy u batohu, jsou Malé velké galaxie tou pravou hrou pro vás. 

Rozšíření

Vydavatelství REXhry lokalizovalo i velké rozšíření Do neznáma, které mohu doporučit. Výrazně hru pozmění a rozšíří možnosti hráčů a zvýší znovuhratelnost hry. Více informací se pokusím přinést v chystané recenzi.

Gamelyn Games během kickstarterové kampaně připravili i print&play rozšíření pro sólo hraní a jedno mini rozšíření pro kompetitivní hru. 

Rozšíření pro sólo hraní přináší dalších 5 nepřátelských galaxií, které nabízejí další varianty chování Ničemných kolonií a jsou příjemným zpestřením do nabídky nepřátelských galaxií v základní hře. Některé galaxie dají opravdu zabrat, než je porazíte, i když je hra opět z části ovlivněna náhodou při hodech kostkami. Galaxie jsou opět rozděleny do několika úrovní obtížnosti. Přeloženou print&play verzi naleznete zde na Zatrolených hrách. 

Minirozšíření, které je součástí kickstarterové varianty hry, přidává do hry satelity (lze nahradit 15 jakýmikoliv žetony/ krystaly) a 5 karet superzbraní (print&play verze je k dispozici zde na Zatrolených hrách). Toto rozšíření nabízí další možnosti zisku bodů a taktizování. Každý hráč dostane tři satelity, které umístí na políčka s kroužkem na své stupnici vylepšení galaxie a pokud dosáhne odpovídající úrovně, umístí daný satelit na jednu z planet v nabídce. Hráč, který tuto planetu získá, obdrží i satelit, který může využít jako body na konci hry, nebo jej umístit na superzbraň v nabídce a využít její schopnost. Superzbraň lze navíc zničit, pokud na ni umístíte svou loď a dojdete na páse až na konec (obdoba pásu na planetě). Všechny satelity na této zbrani pak patří hráči, který zbraň zničil. 

Hodnocení:

Plusy: 

• Jednoduchá pravidla
• Hodně muziky za málo peněz
• Kvalita komponent
• Grafické zpracování
• Sólo varianta

Mínusy:

• Hra ve 4+ hráčích
• Znovuhratelnost – minimální změna taktiky mezi jednotlivými partiemi (vylepšuje se v rozšíření)
• Minimalistický formát hry v určitých momentech

Shrnutí:

Malé velké galaxie jsem si užil jak sólo variantě, tak ve dvou až třech hráčích, kdy byl výsledek ve většině případů napínavý až do konce hry. Hra má zprvu pozvolný rozjezd, ale po pár kolech přijdou bodové žně a záleží jen na hráčích, jak dlouho budou zdržovat konec hry. Hru mohu doporučit jak pro rodinné hraní s dětmi, tak i hráčům hledajícím taktické bitvy. Děti budou nadšené převážně z grafického zpracování planet (ohnivé planety chce každý), ale i z jejich názvů. Dospělí si užijí taktický boj s rozuzlením na konci. Za mne se jedná o nejlepší hru ze série „Malé velké“.