Kronika zločinu

hodnoceno 156x (Seznam vlastníků)

Recenze hry „Kronika zločinu“

Autor: mh | 23.7.2019 | 5

Úvodem

Hra „Kronika zločinu“ je kooperativní hrou, ve které hráči představují skupinu detektivů, kteří spolupracují na objasnění konkrétního zločinu. Hra sestává z jednotlivých scénářů — každý představuje jeden případ, který je potřeba vyřešit.

Mobilní aplikace

Zároveň s pořízením hry si ještě musíte nainstalovat mobilní aplikaci „Chronicles of Crime“, která je dostupná na Google Play i App Store. Aplikace obsahuje všechny dostupné scénáře a bez ní nelze Kroniku zločinu hrát. Tento princip je trnem v oku některým ortodoxním příznivcům deskových her, kteří tvrdí, že se nejedná o deskovou hru, ale pouze o drahou mobilní aplikaci. Nechci se tady pouštět do polemiky, pouze uvedu, že já od jakékoliv hry očekávám především zábavu, a jakým způsobem je ta zábava realizována, už pro mě nehraje takovou roli. A já jsem se u Kroniky zločinu bavil.

3D brýle

Ke hře je doporučeno si připravit 3D brýle pro virtuální realitu pro mobilní telefony. Tyto brýle nejsou součástí základního balení, prodávají se samostatně společně s jedním bonusovým scénářem (ten je zatím pouze v angličtině). V době, kdy jsem hru zakoupil, a i v době psaní této recenze však byly brýle vyprodané, ale to se časem, doufám, změní. Lze však použít jakékoliv jiné 3D brýle pro mobilní telefony, já jsem s úspěchem použil obyčejné papírové brýle typu „Cardboard“. Nicméně hru lze hrát i bez těchto brýlí, ty pouze dodávají některým okamžikům hry lepší zážitek.

Obsah balení

V krabici najdete samozřejmě sešit s pravidly, tzv. „nástěnku“ pro umisťování získaných důkazů, desky lokací označených písmeny A-P, jednu desku speciální lokace „Scotland Yard“ označenou symbolem domečku, 4 karty specialistů, 55 karet postav, 37 karet důkazů a 15 karet speciálních předmětů. Insert má již připraveny přihrádky na umístění karet ze dvou existujících rozšíření. Nic víc se v krabici nenachází, ale to bohatě stačí. Vše ostatní totiž v sobě skrývá již zmiňovaná mobilní aplikace.

Příprava a zahájení hry

Vlastní příprava hry je velmi jednoduchá. Na stůl rozložíte nástěnku, poblíž si připravíte desky lokací, karty postav, důkazů a speciálních předmětů. Máte-li, připravíte si také 3D brýle. Jednotliví hráči si rozeberou karty specialistů, ale toto rozdělení pro hru není podstatné. Klidně můžete všechny specialisty shromáždit na jednom místě. Stejně hrajete se všemi čtyřmi specialisty bez ohledu na počet hráčů. V mobilní aplikaci si pustíte požadovaný scénář a začnete se řídit jeho instrukcemi.

Protože není potřeba žádná další příprava, je scénář ke hře připraven velmi rychle. To je určitě velká výhoda, hráči začínají hrát téměř okamžitě, nenastává žádné zdržování.

Průběh hry

Průběh hry je také velmi jednoduchý. Celá hra je řízena skenováním QR kódů do mobilní aplikace. Hráči mají k dispozici tyto možnosti:

1. Přesun do lokace:

Hráči se mohou přesunout do libovolné lokace, o níž už byla ve hře zmínka. Jakmile se kdekoliv v textu objeví zmínka o lokaci (je uvedeno písmeno lokace), hráči přiloží její desku k nástěnce. Pro přesun do této lokace naskenují QR kód, umístěný v pravém dolním rohu desky. Informace o aktuální lokaci, kde se hráči právě nacházejí, se vypisuje v záhlaví mobilní aplikace. Přesun samozřejmě stojí nějaký herní čas.

2. Výslech postav (rozhovor s postavami):

Jakmile se kdekoliv v textu objeví zmínka o postavě (je uvedeno její číslo), hráči položí její kartu na desku lokace, na které se postava nachází. Pokud není lokace postavy v danou chvíli známá, položí hráči kartu na vyhrazené místo na nástěnce. Pokud se později dozví, kde se postava nachází, mohou kartu přesunout. Rozhovor s postavou se zahájí tak, že hráči naskenují její QR kód, uvedený v pravém dolním rohu karty.

Způsob rozhovoru je opět řízen pomocí QR kódů. Postavy se můžete zeptat na libovolnou jinou postavu, nebo libovolný důkaz, či speciální předmět. Podmínkou je, aby již byly vyloženy na hrací ploše, tzn. aby se o nich hráči již ve hře dozvěděli. Hráč naskenuje QR kód požadované postavy, důkazu, nebo předmětu a vyslýchaná postava sdělí vše, co o tom ví. Sice může docházet k určitému „blufování“, především pachatelé mohou neříkat úplnou pravdu, většina postav vám však bez vytáček sdělí naprosto všechno, co ví. Na co konkrétně se postavy poptáte, záleží jenom na vás. Každé zjištění vás však stojí trochu herního času.

Pokud je to všechno, na co se chcete zeptat, ukončíte rozhovor pomocí tlačítka „Na shledanou“ a můžete pokračovat některou z dalších činností. Rozhovor s konkrétní postavou můžete kdykoliv zopakovat, pokud je daná postava samozřejmě stále přítomna.

3. Prohledání okolí:

Prohledání okolí je jednou z hlavních možností, jak získat nové důkazy. Není k dispozici ve všech lokacích, většinou pouze v té, která představuje místo činu. Prohledávání funguje na principu 360stupňové panoramy. Jeden z hráčů po dobu 40 sekund prohlíží okolí místa a hlásí všechno podezřelé, co vidí. Pokud to nestačí, může prohledávání opakovat buď sám, nebo předá telefon jinému hráči. Každé prohledávání však stojí nějaký herní čas.

Ostatní hráči se pak snaží k nalezeným věcem najít v balíčku odpovídající karty důkazů. Situace je malinko ztížená tím, že v balíčku důkazů se nenacházejí konkrétní předměty, ale pouze obecnější kategorie (např. nářadí, lahve, hořlaviny apod.). Každou z těchto karet je pak nutno načíst pomocí QR kódu do aplikace, která s konečnou platností sdělí, jestli karta patří mezi důkazy, nebo nikoliv. Pokud ano, karta se umístí na nástěnku, pokud ne, vrátí se do balíčku. Skenování každé karty zabere nějaký herní čas.

Právě při prohledávání okolí je možné (ale nikoliv nutné) použít 3D brýle. Prohledávání pak probíhá ve virtuální realitě. Toto funguje velmi dobře, protože obrázek je statický a není potřeba žádné interakce s hráčem. Hráč se pouze rozhlíží kolem sebe a hlásí, co vidí. Není možné např. otevírat nějaké truhly nebo šuplíky, zvedat předměty apod. Ne vždy je ale 3D prohlížení výhodou. Stalo se nám minimálně v jednom případě, že v následném 2D prohlížení jsme objevili jeden důkaz, který ve 3D tři lidé přehlídli.

4. Dotazání se specialisty:

Hráči mohou kdykoliv naskenovat QR kód karty některého ze specialistů. Ve hře je to popsáno jako zavolání specialisty telefonem. Nepřekvapí, že všichni specialisté jsou vždy okamžitě k dispozici a ochotně odpovídají na vaše otázky. To probíhá tak, že hráči naskenují QR kód požadované karty (postava, důkaz, speciální předmět) a specialista jim o ní poskytne informace. Rohovor se specialistou se ukončí tlačítkem „Na shledanou“.

Ve hře existují čtyři typy specialistů: Lékař zodpovídá otázky ohledně ohledání těla, pitvy a obecně zdravotnictví. Lékaře se budete dotazovat především na oběť. Analytik prozkoumává nalezené předměty a informuje o všech zjištěních. Tomu budete předávat většinou nalezené předměty, s osobami vám neporadí. Naproti tomu kriminolog vám může podat psychologický popis libovolné osoby, pomůže s historickými souvislostmi a má přístup k rejstříku trestů. Toho se tedy budete dotazovat především na osoby. Posledním je IT specialista, který pomůže s nalezenými technologickými zařízeními (typicky počítač, mobilní telefon apod.) a může vyhledávat na internetu.

5. Vyřešení případu:

Jedná se o finální akci celého scénáře. Pokud jsou si hráči jistí, že již znají pachatele a všechny důležité souvislosti, můžou se pokusit o vyřešení případu. Většinou to lze provést v lokaci „Scotland Yard“, ale není to nepřekročitelnou podmínkou, záleží na konkrétním scénáři, kde lze případ vyřešit.

Řešení případu probíhá tak, že hra pokládá otázky, na které se odpovídá opět naskenováním QR kódu příslušné karty. Například na otázku „Kdo je vrah?“ je nutno naskenovat QR kód postavy, o kterém se hráči domnívají, že je vrah. Jsou ale možné i další formy otázek, např. „Kde pachatelé ukrývali rukojmí?“, na kterou je nutno odpovědět naskenováním QR kódy příslušné lokace, „Co bylo motivem jednání pachatelů?“ může očekávat naskenování QR kódu klíčového předmětu (resp. jeho kategorie) apod.

Po zodpovězení všech otázek je zobrazena tabulka s odpověďmi. U každé je uvedeno, jestli je správná, nebo špatná a počet bodů, které hráči získali. Bodově je také ohodnoceno, kolik herního času hráčům vyřešení scénáře zabralo, čím méně, tím více bodů. Nakonec je zobrazena informace, kolik bodů celkem hráči získali a jaké bylo maximum. Výsledek je pak převeden na 0 až 5 hvězdiček.

Hráči také mohou stisknout tlačítko „Řešení“, kde se dozví detaily celého příběhu. Kdo nechce, samozřejmě řešení odkrývat nemusí a může se pokusit scénář odehrát znovu a lépe.

Plynutí herního času

Každý scénář začíná v nějakou hodinu prvního herního dne. Každá akce (naskenování QR kódu) pak stojí určité množství herního času. O jeho plynutí se stará mobilní aplikace sama, přičemž aktuální herní čas zobrazuje na displeji, takže vždy máte přehled o tom, kolik hodin právě ve hře je.

V diskuzi kdosi poznamenal, že nezáleží na plynutí herního času. To si, myslím, absolutně není pravda. Ačkoliv plynutí herního času není ve hře nějak zvlášť zdůrazněno, neznamená to, že by neexistovalo, nebo že by nebylo důležité. Naopak, každé naskenování QR kódu posune herní čas směrem kupředu. O kolik, to je poplatné scénáři, ale typické hodnoty jsou:

• přesun do jiné lokace: 20 minut,
• naskenování důkazu, prohledání lokace, výslech postavy: 5 minut.

A jakou roli herní čas hraje? Minimálně tu, že když případ vyřešíte do nějakého času, obdržíte bodový bonus, pokud vám to trvalo až příliš dlouho, obdržíte naopak penalizaci. Plynutí herního času však může mít i rafinovanější podoby: Některé lokace například mohou být v určitých časech nedostupné (zavírací doba, polední přestávka), některé postavy se mohou časem přesunout z jedné lokace do jiné (přesun ze zaměstnání domů, do restaurace apod.). Také může v určitý herní čas nastat nějaká událost, které jste měli zabránit (výbuch bomby, únik pachatele, zavraždění rukojmích). Variant je mnoho a herní čas tedy není radno podceňovat.

Události

Jak už jsem nakousl v předchozím odstavci, ve hře můžou nastat různé události. Událost může být spuštěna více způsoby — např. je dosaženo konkrétního herního času, hráči vstoupili do konkrétní lokaci, nebo ji opustili, je naskenována konkrétní karta a ještě některými dalšími. Událost se může projevit viditelně (zobrazí se speciální text), nebo neviditelně (nějaký objekt se přemístí apod.). Pomocí událostí může být řešena třeba nápověda — pokud hráči do určité doby nezjistí nějakou podstatnou informaci, může jim být vhodným způsobem zobrazena pomoc, nebo se může stát něco, co je nasměruje správným směrem.

Události vnášejí do hry novou úroveň dynamiky, mohou měnit status quo, ať už k lepšímu, nebo k horšímu. To znamená, že hráči by se měli snažit co nejefektivněji využívat herní čas, protože nemůžou vědět, jestli se v následujících okamžicích podstatně nezmění jejich situace. Jako mírný problém vidím to, že tato skutečnost není nijak zvlášť vypíchnuta a ne každému to dojde. 

Jak to funguje v reálném hraní

Hra je deklarována pro 1 až 4 hráče, ale myslím si, že ji může klidně hrát i více hráčů, záleží pouze na tom, jak si to u stolu zorganizují. Napomáhá tomu i fakt, že pro hru není nijak podstatné rozdělení specialistů mezi hráče, stejně jsou vždy dostupní všichni čtyři. Jeden scénář jsem odehrál i jako „single player“ a fungovalo to bez problémů. Mírná komplikace se vyskytla při prohledávání okolí, protože nebyl nikdo, kdo by moje nálezy zapisoval, musel jsem si je zapamatovat. 

Hlavním herním mechanismem je skenování QR kódů do mobilní aplikace, následné čtení zobrazených informací a doplňování nových karet lokací, postav, důkazů a speciálních předmětů na herní desku. V diskuzi si někdo stěžoval, že ho to brzy přestalo bavit a u druhého scénáře ho to vyloženě štvalo. My jsme zatím odehráli 3 originální scénáře a 1 fanouškovský, vždy ve skupině tří stejných hráčů (já, manželka a dcera) a nijak nám to nevadilo. Je pravda, že se telefon musí předávat z ruky do ruky, ale my jsme tak činili většinou podle toho, kdo měl požadovanou kartu lépe v dosahu. Ten, kdo skenoval, pak většinou i předčítal zobrazený text, ostatní dohledávali v balíčcích zmíněné osoby, důkazy, speciální předměty a lokace, které pak umisťovali na hrací plochu.

Dalším herním prvkem je diskuze mezi hráči o získaných informacích, nastiňování teorií, domlouvání dalšího postupu apod. Doporučuje se dělat si poznámky, což lze provádět libovolným způsobem, který hráčům nejlépe vyhovuje.

Hra není striktně rozdělena do kol nebo tahů. Je proto úplně jedno, který hráč konkrétně úkon provede. Jediné, co vnáší do hry určitý řád, je plynutí herního času. Přesto, nebo možná právě proto, hra docela dobře odsýpá a hráči se do ní rychle vžijí. Tomu napomáhá i to, že před začátkem první hry není potřeba dlouze vysvětlovat pravidla, lze okamžitě začít hrát, mobilní aplikace se o všechno důležité postará sama.

Občas se člověk může začít ztrácet v tom, co která kategorie důkazu představuje za konkrétní předmět (např. že kategorie „Krev a tkáně“ zrovna v tomto případě představuje „zub“). Ale v naší herní skupině si to vždycky někdo pamatoval, takže problém nebyl. Jinak mě napadá, že kdyby se to někomu stávalo častěji, může si pomoci nalepováním žlutých lístečků, na které si napíše konkrétní předmět. Každá kategorie je totiž ve scénáři použitá jenom jednou a jenom na jeden konkrétní předmět.

Při závěrečném vyřešení případu jsme párkrát narazili na problém, že jsme věděli správnou odpověď (což jsme si ověřili při následném přečtení řešení), ale netušili jsme naskenováním jakého QR kódu ji vyjádřit.

Ačkoliv jsme to nijak speciálně neměřili, myslím, že každý ze scénářů jsme odehráli tak do dvou hodin, a to nepatříme k nijak ostříleným hráčům. Myslím, že zkušenější hráči jsou schopni scénář dohrát i rychleji.

Přerušení hry

Mobilní aplikace umožňuje přerušit scénář a někdy příště v něm pokračovat od poslední dosažené pozice. Jen se člověk nesmí překliknout v úvodním dotazu „Chcete pokračovat v předchozí hře?“, odpověď „Ne“ totiž uloženou hru smaže a scénář spustí opět od začátku. Co se týká kartiček na stole, pokud je tam nemůžete nechat rozložené, je jenom na vás, jak si poznamenáte, co kde je a co za předměty jste našli. Ale nemělo by to být nijak složité.

Znovuhratelnost

Tady asi nepřekvapím tvrzením, že znovuhratelnost stejného scénáře je téměř nulová. Rozhodně ve chvíli, kdy na konci uspějete. Pouze v případě, že získáte velmi málo bodů a máte hodně špatných odpovědí, je možné si nepřečíst rozřešení a zahrát si scénář znovu. To je ale u her tohoto typu běžné a každý si musí sám rozhodnout, jestli mu to za to stojí si ji pořídit.

Bonusy a rozšíření

Pokud vás hra chytne, jste odkázáni na to, že autoři budou vydávat nové a nové scénáře. V době psaní této recenze je k dispozici 5 základních scénářů, které jsou plně přeloženy do češtiny.

Pak existuje 5 tzv. bonusových scénářů. K jejich odehrání vám stačí základní sada karet, ale musíte za každý z nich zaplatit (v současné době stojí 130 - 140 Kč jeden). Platba se realizuje přes Google Play resp. přes App Store, pokud v něm máte zaregistrovanou platební kartu, stačí vám pouze pár kliknutí myší a můžete hrát. Bonusové scénáře zatím nejsou přeloženy do češtiny, hra nabízí pouze angličtinu.

Dále jsou ke hře vydána dvě tzv. rozšíření: „Noir“ a „Vítejte v Redview“. Pokud je chcete hrát, musíte si zakoupit další krabici, ve které najdete rozšiřující karty a desky s novými QR kódy („Redview“ podle obrázků dokonce obsahuje i hrací kostky), bez kterých scénáře neodehrajete. Opět zatím nejsou přeloženy do češtiny.

Možná vás to překvapí, ale společnost Lucky Duck Games vydala ke Kronice zločinu komunitní editor, takže to je další cesta, jak mohou vznikat nové scénáře ke hraní. Napsat a odladit takovou hru ale není jednoduché, takže asi nebudeme zavaleni přívalem fanouškovských scénářů. Já jsem zatím na oficiálních stránkách narazil na tři v anglické verzi a asi dva, které jsou pouze ve francouzštině. Odehráli jsme zatím jeden z nich, a ačkoliv byl určen spíše pro rodinné hraní (jednalo se o krádež bonbónů ze skrýše dětské party a nebyly v něm žádné násilnosti), nebylo to vůbec špatné a dobře jsme se u něj pobavili.

Lokalizace

Scénáře v současné době mohou být lokalizovány do 12 jazyků, mezi nimiž je i čeština. MINDOK, který hru u nás vydal, zatím přeložil scénáře a herní materiál základní sady. Vypadá to ale, že plánují časem přeložit i obě rozšíření a nejspíš i bonusové scénáře. Je to zatím neoficiální informace a neznám ani případný termín. Určitě bude hrát roli i to, jak se bude hra prodávat.

Kdo umí dobře anglicky, ten si s lokalizací nemusí lámat hlavu. Ale co my, co už tak dobře angličtinou nevládneme? Hráli jsme jedno fanouškovské rozšíření v angličtině. V tomto případě se jednalo většinou o jednoduchou angličtinu, kterou jsme téměř dokázali sami přeložit. Tam, kde jsme si nebyli jistí, jsme využili Google Translator v druhém mobilu — naskenovali jsme text z mobilní aplikace a nechali si ho přeložit. Můžu říct, že to bylo naprosto dostačující, GT již dnes zvládá překlady velmi dobře. To by mohla být cesta.

Kronika zločinu vs. Detektiv

Vzhledem k tématu hry (detektivní vyšetřování) se nabízí srovnání s hrou Detektiv: Po stopách zločinu. Protože jsem hrál obě, asi se tomuto srovnání neubráním ani já. Předně chci říct, že každá z her nabízí odlišný herní zážitek. Jako třeba jízda v autě, nebo na motocyklu. V obou případech se jedná o motorový dopravní prostředek, který jezdí po silnicích, ale je to naprosto něco jiného. Někdo preferuje motocykl, někdo auto a někdo jiný má rád oboje.

„Detektiv“ nabízí velkou míru autenticity při vyšetřování, kdy těžiště detektivní práce leží v pročítání vyšetřovacích spisů, vyhledávání informací v databázích, jejich srovnávání, nekonečném čekání, až získá povolení k nějakému úkonu, spoustě vypité kávy a hlavně v nedostatku času a zdrojů. Pokud bychom se to pokusili přirovnat k detektivním filmům nebo seriálům, pak bych to přirovnal třeba k „Malému pitavalu z velkého města“ nebo novějším „Případům 1. oddělení“. 

„Kronika zločinu“ je naproti tomu akčnější, živější — hráči prohledávají místo činu, nacházejí důkazy, cestují z místa na místo, vyslýchají svědky a snaží se z objeveného vydedukovat, kdo je pachatelem. Důraz je zde kladen na získávání jednotlivých vodítek, nikoliv na autenticitu detektivní práce: svědkové většinou bez odporu detektivům vyklopí všechno, co vědí (výjimku tvoří pachatelé, kteří se snaží trochu kalit vodu), pro analýzu nalezených důkazů stačí odkudkoliv zatelefonovat některému ze specialistů, kteří detektivům až na výjimky okamžitě sdělí všechno, co se z důkazu dalo zjistit, apod. Přirovnal bych to k seriálům typu „CSI“ (Kriminálka New York a její klony) nebo např. „Colombo“.

A ještě jedno rozdělení mě napadá: „Detektiv“ je hra „statická“ — je jedno, v jakém pořadí se s jednotlivými důkazy nebo výslechy hráči seznámí, vždy dostanou stejný výsledek (např. naplánovaná pitva nebo výslech na hráče „počká“ třeba i několik dnů herního času, aniž by došlo ke změně toho, co se hráč dozví). Zato „Kronika zločinu“ je hra „dynamická“ — výsledky, které se hráči dozví, se mohou lišit podle toho, jaký je aktuální herní čas (např. některé lokace jsou v určitých hodinách nedostupné, některé postavy se v různých časech mohou nacházet na různých místech atd.).

Každá z her tak vyžaduje jiný přístup k vyřešení předložené záhady, někoho bude víc bavit ten, jiného druhý a někdo se pobaví u obou (což je třeba můj případ).

Nahlédnutí pod pokličku, potenciál hry

Na závěr si ponechám malý bonbónek. Protože jsem si stáhnul editor komunitních scénářů, mám představu, co všechno může hra nabízet. Rozhodně je toho více, než ukázaly první odehrané scénáře. Například každý objekt může mít definovaný libovolný počet různých stavů, které se mohou měnit na základě různých událostí. Díky tomu tak může třeba každá postava odpovídat na otázky různým způsobem podle toho, v jaké konkrétní situaci se hra nachází. Například pachatel může tvrdě zapírat, ale ve chvíli, kdy je konfrontován s konkrétním důkazem, může obrátit a začít mluvit jinak.

Hra umožňuje definovat i různé proměnné, které může autor scénáře využít podle své libosti. Ty můžou třeba představovat úroveň některých vlastností (třeba síly nebo charismatu), jejichž hodnoty se mohou v průběhu hry zvyšovat, nebo snižovat a na základě těchto hodnot pak může dojít k rozdílným výsledkům některých činností.

A to samozřejmě nejsou všechny možnosti, které koncept nabízí. Jak je vidět, lze vytvořit opravdu komplexní scénář, který se bude blížit spíše nějaké dobrodružné hře, než jenom obyčejnému vyšetřování.

A když ještě více popustím uzdu fantazii, umím si představit na této platformě vytvořený scénář pro v dnešní době populární venkovní únikovou hru, kdy se na skutečné objekty připevní štítky s QR kódy, které budou představovat lokace, na některých místech se pak uloží skutečné předměty (krabičky apod.), taktéž opatřené QR kódy atd. Ale to už jsme se dostali úplně mimo rámec deskových her.

Závěrečné zhodnocení

Kronika zločinu je rozhodně zajímavou hrou, která má šanci oslovit prakticky každého, včetně nehráčů nebo příležitostných hráčů. Pokud nejste ortodoxním vyznavačem deskových her a neodmítáte přesahy do jiných oblastí (mobilní aplikace), můžete si užít spoustu zábavy. Dá se stejně dobře hrát v jednom hráči jako ve čtyřech, podle mě lze hrát dokonce i ve více hráčích. Díky mobilní aplikaci má hra obrovský potenciál, otázkou je, jestli ho někdo (včetně autorů hry) dokáže naplno využít.

Silné stránky

• Jednoduchá pravidla, která stačí vysvětlit ve třech, čtyřech větách. O vše ostatní se postará aplikace.
• Téměř nulová příprava, po rozbalení lze skoro do minuty začít s vlastní hrou.
• Hra je akční, dynamická a rychle vtáhne do děje.
• Prohledávání okolí pomocí 360stupňové panoramy — obzvláště vynikne při použití 3D brýlí.
• Hra bez problémů funguje v jednom hráči. A pokud se dokážete u stolu dobře zorganizovat, je možné ji hrát i ve více, než deklarovaných 4 hráčích.
• Pokud nedojde k nějakému velkému záseku, dá se dohrát v poměrně rozumném čase.
• Hra je vhodná i pro nehráče a příležitostné hráče.

Slabší stránky

• Téměř nulová znovuhratelnost, ale to je u her tohoto typu běžné.
• Při odpovídání na otázky v části „Vyřešení případu“ se může stát, že znáte správnou odpověď, ale nevíte, který QR kód naskenovat.
• Může se stát, že se ve hře zaseknete a nevíte, jak dál. Pokud ve scénáři není zabudovaná nějaká možnost nápovědy, může to znamenat frustrující skenování nazdařbůh. V takovém případě se dobrý pocit ze hry může velmi rychle vytratit.
• Občas se můžete ztrácet v tom, jaký konkrétní důkaz (předmět) se skrývá pod vyloženou kategorií (např. že kartička „Krev a tkáně“ znamená konkrétně „zub“). To se ale dá vyřešit např. tím, že si na kartičku nalepíte žlutý lísteček s konkrétním popisem.
• Nejsou zatím do češtiny přeloženy všechny bonusy a rozšíření.

Diskutabilní stránky

(někdo je bude považovat za zápory, někdo za klady, někomu to bude jedno)

• Nejedná se o klasickou deskovou hru, vyžaduje se mobilní aplikace.
• Hra nenabízí příliš velkou míru autenticity detektivní práce, spíše bych ji přirovnal k populárním komerčním detektivním seriálům.