Kočičí klub: Krabice pamlsků

hodnoceno 32x (Seznam vlastníků)

Recenze rozšíření „Krabice pamlsků“

Autor: mh | 12.4.2021 | 8

Krabice pamlsků je samostatně nehratelné rozšíření hry Kočičí klub, které na náš trh přináší firma MindOK. Je distribuováno v krabici stejných rozměrů a designu jako základní hra, liší se pouze obrázkem, převažující barvou na víku a samozřejmě názvem.

Uvnitř, kromě pravidel v české a slovenské verzi, najdete především 82 nových karet, 6 dřevěných žetonů pamlsků, 10 kartonových žetonů společných úkolů a 4 kartonové žetony „2 vítězné body“.

Nachází se tam také papírový bloček na záznam bodů partie. Ten v základní hře nebyl, fanouškovská verze se dá sice stáhnout odsud ze Zatrolených her, ale profesionální barevná verze zajisté potěší. A navíc je to rozhodně praktická věc, my jsme jej při hraní základní hry používali a usnadnil a zrychlil nám závěrečné počítání bodů. Jenom zamrzí, že v profilu hry na stránkách MindOKu není k dispozici ke stažení a vytištění. Ale třeba se to změní a bude tam přidán. Jinak nezbývá než doporučit si ho aspoň naskenovat.

Udávaná doba hry je 30 minut, podle našich zkušeností to odpovídá spíše hře ve čtyřech hráčích, při šesti si k tomu přihoďte ještě zhruba čtvrthodinku. I tak se jedná o poměrně rychlou partii, ovšem málokdy zůstane pouze u jedné. Celý večer sice asi Kočičí klub hrát nebudete, ale zhruba hodina, hodina a půl souvislého hraní není problém, pak už se může dostavit trochu stereotyp a bude nejlepší skončit.

Jak se hraje Kočičí klub

Nejdřív bych přece jen připomněl, jak se Kočičí klub hraje. Nechcete-li tuto pasáž číst, můžete přeskočit rovnou na novinky v rozšíření.

Hráči představují milovníky koček, kteří si pořizují nové kočičky. Nestačí však pouze si kočičku pořídit, je nutné se o ni také starat — krmit, hrát si s ní a vůbec ji udržovat v dobré fyzické i psychické kondici. Jak moc je hráč v těchto činnostech úspěšný, se měří pomocí vítězných bodů — kdo jich má na konci hry nejvíce, vyhrál.

Před začátkem hry se podle počtu hráčů připraví balíček základních karet (některé karty se vyřadí) a prvních devět karet se na stole rozloží lícem nahoru do mřížky 3×3 karet. Ty představují nabídku, ze které si mohou hráči vybírat. Jedna řada nebo sloupec se označí dřevěnou figurkou kočky. Zároveň se ještě náhodně vyberou tři zatoulané kočky ze speciálního balíčku, které se položí poblíž mřížky.

A hra začíná. Hráč, který je na řadě, si musí vzít jeden řádek nebo sloupec z nabídky základních karet. Musí si vzít vždy všechny tři karty, nemůže si vzít jen některé. Nesmí si však vzít sloupec nebo řadu, které jsou označené figurkou kočky. Vzal-li si kartu kočky, vyloží ji okamžitě lícem nahoru před sebe na stůl. Vzal-li si kartu jídla, okamžitě ji odloží na odkládací balíček a vezme si místo ní příslušný počet dřevěných kostiček podle druhu jídla – za tuňáka modré, za kuře červené, za mléko bílé a za žolíka fialové. Vzal-li si kartu hračky, kostýmu, šanty, rozprašovače, nebo ztracené kočky, ponechá si ji v ruce. Následně se doplní nabídka karet, figurkou kočky se označí řádek nebo sloupec, ze kterého aktivní hráč bral karty, a pokračuje další hráč.

Kromě výše uvedeného může hráč kdykoliv ve svém tahu zahrát z ruky některé karty: Pokud odhodí dvě karty ztracených koček, může si vzít buď jeden žeton „2 vítězné body“, nebo jednu zatoulanou kočku z nabídky. Tu si vyloží před sebe a chová se k ní jako ke všem ostatním kočkám. Nabídka zatoulaných koček se v průběhu partie nedoplňuje, pokud již žádné nejsou k dispozici, musí si hráč vzít pouze žeton vítězných bodů.

Odhozením rozprašovače zaženete dřevěnou figurku kočky k jiné řadě nebo sloupci. Rozprašovač lze použít na začátku tahu, abyste si uvolnili řádek nebo sloupec blokovaný z tahu předcházejícího hráče. Po svém tahu pak figurku kočky přesunete jako obvykle. Anebo je možné rozprašovač použít na konci tahu a zablokovat tak úplně jiný řádek nebo sloupec, než ze kterého jste brali. Rozprašovač tedy představuje taktický prvek ve hře, kterým můžete mírně škodit svým soupeřům.

Pokud již nelze nabídku karet doplnit, hra končí a začíná fáze krmení koček. Každá kočička má totiž nějaké požadavky ohledně jídla. Ty jsou uvedeny pomocí grafických symbolů na spodní straně každé karty. V této fázi se musí každý hráč snažit plně nakrmit co nejvíce svých koček tak, že na jejich kartu umístí kostičky odpovídajících barev. Požaduje-li kočička dvě mléka a jednoho tuňáka, musí hráč na její kartu umístit dvě bílé kostičky a jednu modrou. Místo libovolné z nich může použít fialovou kostičku (žolík). Počet žolíků na kartě není omezen. Kočku nelze nakrmit pouze částečně. Pokud jí nelze přiřadit všechny požadované kostičky, nepřiřadí se jí žádná.

Po skončení fáze krmení už nastává závěrečné bodování. Vítězné body (VB) lze získat za různá kritéria. Hlavním kritériem jsou samozřejmě vítězné body za kočky. Některé kočky mají pevně stanovený počet vítězných bodů, jiné mají uvedeno nějaké proměnlivé kritérium, např. „1 VB za každou nakrmenou černou kočku“ apod. Nutno podotknout, že vítězné body přinášejí pouze plně nakrmené kočky. Naopak, za každou nenakrmenou kočku si hráč 2 VB odečítá! S tím tak trochu souvisí i postih za plýtvání. Hráč, kterému zbylo nejvíce neumístěných kostiček jídla, ztrácí 2 VB.

Další vítězné body mohou hráči získat za kostýmy. Tohle je pro mě z hlediska názorového rozporuplné pravidlo, protože bytostně nesnáším oblékání domácích zvířat. Nicméně hra vás nutí mít alespoň jednu kartu kostýmu, kdo totiž nemá žádnou, ztrácí 2 VB. Kdo jich má naopak nejvíce, získá 6 VB. Při shodě u více hráčů se zisk rovnoměrně dělí.

Dalším kritériem, se kterým již nemám morální problém, jsou body za hračky. Čím více různých hraček (viz název karty) hráč shromáždil, tím více vítězných bodů za ně získá. Body lze získat také za šantu. Ta, jak známo, přivádí kočky do extáze. Nicméně je potřeba být opatrný — kdo má na konci pouze jednu kartu šanty, ztrácí 2 VB (kdo nemá ani jednu, žádny postih ho nečeká)! Máte-li jich  však dvě a více, přinesou vám vítězné body (jeden nebo dva podle celkového počtu karet šanty) za každou plně nakrmenou kočku.

Nakonec se připočítají vítězné body z nashromážděných žetonů a výsledkem je celkový počet vítězných bodů. Karty ztracených koček a rozprašovačů, které zůstaly v ruce, nepřinášejí žádné body.

Novinky v rozšíření

Počet hráčů, sólo hra

Zatímco základní hra je určena pro 2–4 hráče, Krabice pamlsků už umožňuje hru 1–6 hráčů. Z toho mimo jiné vyplývá, že rozšíření obsahuje i mód pro sólo hru. V této variantě hráč soupeří s Kocourem a snaží se získat více vítězných bodů než on.

Nové kočky

Aby se mohlo hrát ve více jak čtyřech hráčích, musí samozřejmě být k dispozici více koček. Rozšíření přináší celkem 14 nových koček a jednu novou barvu – šedivou. Většina z těchto koček je určena pro hru 5 a 6 hráčů, ale čtyři z nich si užijete již při hře v menším počtu. Nejde však pouze o rozšíření počtu, některé nové kočky mají i nová kritéria pro závěrečné bodování, např. přinášejí body za nakrmené kočky, které se krmí určitým druhem jídla. Najdete tu taky kartu, která představuje skupinu tří koček, což přináší své výhody, ale taky nevýhody (nelze ji umístit do krabice, a pokud ji plně nenakrmíte, ztratíte hned 6 VB jako za tři nenakrmené kočky).

Rozšíření nabídky hraček, kostýmů, jídla a šanty

Pokud budete hrát v 5 nebo 6 hráčích, dostanou se do hry i další hračky, kostýmy, jídlo (včetně žolíků) a šanta. Těchto celkem 25 karet však nepřináší žádné novinky, pouze rozšiřuje nabídku ze základní hry, aby se pokryly požadavky většího počtu hráčů. Drobnou výjimku představují dvě karty jídla, každá poskytující současně jednoho tuňáka a jedno kuře. Nicméně na způsobu jejich použití se oproti základní hře nic nemění.

Pamlsky

Pamlsky představují speciální typ jídla, kterým lze nakrmit libovolnou kočku bez ohledu na její stravovací požadavky. Získají se stejně jako kterékoliv jiné jídlo — kartu pamlsku hráč ihned smění za dřevěný žeton. Stačí jeden pamlsek, aby byla kočka považována za plně nakrmenou.

Na druhou stranu, za kočku nakrmenou pamlskem hráč získá pouze 1 VB bez ohledu na údaj uvedený na kartě a navíc tato kočka ztrácí veškeré své další schopnosti. Pokud nakrmí pamlskem kočku, která má uvedeno „2 VB za každou vaši nakrmenou vícebarevnou kočku“, získá za ni pouze jeden bod bez ohledu na počet nakrmených vícebarevných koček. Ovšem, má-li kočka na kartě uvedeno, že se živí tuňákem, považuje se pro efekty ostatních karet za kočku živící se tuňákem i tehdy, je-li nakrmena pamlskem.

Pokud je na kartě kočky umístěn pamlsek, nelze na ni umístit žádnou další kostičku a pro vyhodnocování plýtvání se pamlsky považují za jídlo.

Pamlsků je v rozšíření maximálně pět a představují spíše nouzovou variantu pro nakrmení kočky. Sice za ni nezískáte více jak jeden vítězný bod, ale nenakrmená by vám odebrala body dva, takže rozdíl činí tři body, což může v celkovém součtu hrát klíčovou roli.

Nové předměty

Rozšíření přináší tři nové předměty, každý se však vyskytuje maximálně v jednom exempláři. Laserové ukazovátko nahrazuje celý hráčův tah a umožní mu vzít si z nabídky karet místo celého jednoho sloupce nebo řádku libovolné dvě karty odkudkoliv z nabídky, a to bez ohledu na pozici dřevěné figurky kočky. Nakonec hráč odebere ještě třetí libovolnou kartu, kterou odhodí na odhazovací balíček. Figurka kočky se v tomto případě po tahu nepřesouvá, stejně není kam.

Pokud hrajete ve třech a více hráčích, může se dostat do hry nákupní taška. Po jejím zahrání přinese hráči po jedné kostičce od každého ze tří druhu jídel (nelze si jich ovšem vzít méně), ale na druhou stranu každý ze soupeřů obdrží žeton „2 vítězné body“. Vzhledem k tomuto pravidlu je potřeba zahrání nákupní tašky dobře zvážit, aby její přínos nebyl převážen tím, že si všichni soupeři automaticky polepší o dva body.

Pro čtyři a více hráčů je připraven ještě kartáč. Zahrajete-li ho, můžete si vyměnit libovolnou svoji vyloženou kočku (i zatoulanou) za libovolnou kočku z aktuální nabídky karet. Opět nezáleží na pozici figurky kočky.

Krabice

Krabice je speciální předmět, který se vyskytuje maximálně v sedmi exemplářích. Karty krabic hráč okamžitě po získání vykládá před sebe na stůl podobně jako kočky. Do každé pak může umístit maximálně jednu kočku, která splňuje podmínku uvedenou na kartě krabice (s výjimkou speciální karty, představující skupinu tří koček) bez ohledu na to, jestli je, nebo není nakrmená (např. ryšavou kočku, která má ráda kuře).

Na konci hry pak krabice mohou hráči přinést další vítězné body. Bodují však pouze obsazené krabice — za každou obsazenou krabici si hráč připočte tolik vítězných bodů, kolik má všech (i neobsazených) krabic. Výpočet je jednoduchý — vynásobí se počet všech krabic počtem obsazených krabic. Z toho vyplývá, že nemá-li hráč obsazenou žádnou krabici, nezíská žádný bod (bez ohledu na jejich celkový počet), má-li obsazenou jednu krabici ze tří, získá tři body, má-li obsazeny dvě krabice ze tří, získá šest bodů atd. Pokud by se jednomu hráči podařilo získat všech sedm krabic a všechny obsadit kočkami, získá za ně neuvěřitelných 49 bodů. Samozřejmě, že kočky v krabicích přinášejí svoje body standardním způsobem (včetně postihu za nenakrmení).

Společné úkoly

Společné úkoly lze použít při hře tří a více hráčů (v menším počtu nemají smysl). Na začátku hry se vylosuje tolik žetonů společných úkolů, kolik je hráčů. Mezi každé dva hráče se položí jeden společný úkol lícem nahoru a navíc se dva úkoly umístí do veřejné nabídky. Úkol definuje nějakou podmínku, která musí být splněna pro zisk uvedeného počtu vítězných bodů. Na splnění úkolu spolupracují vždy ti hráči, mezi nimiž příslušný žeton leží. Každý hráč tak má přiděleny dva společné úkoly – jeden plní spolu se soupeřem po pravici a druhý se soupeřem po levici. Pokud oba v součtu splní podmínku, oba také získají příslušné vítězné body. Pokud se jim podmínku splnit nepodaří, žádná penalizace je nečeká. Navíc jednou ve svém tahu může každý hráč vyměnit jeden ze dvou svých úkolů za úkol z veřejné nabídky.

Sólo hra

Poslední dobou bývá u her, u kterých je to z principu možné, dobrým zvykem pamatovat i na případy, kdy je člověk sám a přesto by si chtěl zahrát. To platí i pro toto rozšíření, takže kromě materiálu, umožňujícího hrát až v pěti či v šesti, přináší i možnost sólo hry.

Hráč v tomto případě hraje proti automatickému hráči, „Kocourovi“, a snaží se získat více vítězných bodů než on. Prvotní příprava je stejná jako při hře dvou hráčů s tím rozdílem, že zatoulané kočky v nabídce budou pouze dvě. Dále se pak ze šesti tzv. počátečních karet vylosují dvě, jejichž instrukce se provedou. Počáteční karty určují, s jakým vybavením začíná Kocour hru. Díky tomu bude mít hned od začátku nějakou výhodu a hráč se bude muset o to víc snažit. Nakonec se zamíchá balíček devíti karet tahu a položí se lícem dolů na stůl.

První tah začíná Kocour. Hráč otočí vrchní kartu tahu, podle jejích instrukcí vezme odpovídající karty z nějakého sloupce nebo řádku nabídky a přidá je Kocourovi do sbírky. Které karty má vzít, určuje nejprve slovní instrukce na kartě tahu, např. „nejvíce hraček“. V takovém případě musí vzít takový řádek nebo sloupec, ve kterém se aktuálně nachází nejvíce karet s hračkami. Pokud by stejný počet karet s hračkami byl v jednom sloupci a v jednom řádku, hráč se rozhodne podle šipky, která určí, jestli má vzít řádek, nebo sloupec. Pokud by se vyskytoval stejný počet ve dvou sloupcích nebo dvou řádcích, může se hráč rozhodnout libovolně. Pokud by v nabídce nebyla žádná karta s hračkou, vezme sloupec nebo řádek, který určuje šipka na kartě. Karty pro Kocoura lze brát i z řádku nebo sloupce označeného figurkou kočky. Ta se po vykonání tahu standardně přesune k řádku nebo sloupci, ze kterého byly karty odebrány. Použitá karta tahu se odhodí na odhazovací balíček.

Vytáhne-li hráč kartu „figurka kočky“, Kocour si vezme z nabídky ten řádek nebo sloupec, který je označen figurkou kočky, a tato karta a všechny ostatní odhozené karty tahu jsou zamíchány zpět do balíčku karet tahu. Ten je tak prakticky nekonečný, záleží pouze na pořadí, v jakém karty přijdou na řadu.

Pak následuje tah hráče, který probíhá běžným způsobem. Hra končí ve chvíli, kdy nelze doplnit nabídku kartami z balíčku, a nastává fáze krmení. U hráče probíhá opět standardně, ale pro Kocoura platí, že všechny jeho kostičky jídla se chovají jako žolíky, pamlsky se však za žolíky nepovažují. Protože i Kocour se snaží maximalizovat svůj bodový zisk, obsahují pravidla doporučený postup, jak nakrmit jeho kočky.

Nakonec dojde k bodování. Probíhá opět standardně, ale na rozdíl od hráče získá Kocour po 1 VB také za každý rozprašovač, laserové ukazovátko a kartáč, které získal.

Postřehy a dojmy

Kočičí klub je příjemná a zábavná, především rodinná hra. Základní verzi jsem svého času domů pořídil, protože manželka má ke kočičímu plemenu blízký vztah. S hrou jsme strávili spoustu příjemných chvil a její koupě nelituji. Hra má jednoduchá pravidla, která se snadno a rychle pochopí, a navíc je tu možnost drobného vzájemného škodění. Jsme doma tři a verze navržená pro 2–4 hráče nám bez problémů vyhovovala.

Jenže toto není recenze základní hry, ale jejího rozšíření. Pojďme tedy zacílit přímo na něj.

Novinky

Seznam novinek, které rozšíření přináší, jsem popsal výše. Všechny bez problémů drží úhel se základní hrou a nikde výrazně nedrhnou.

Na druhou stranu mi přijde, že jsou pouhým rozšířením možností základní hry, že nepřinášejí žádné výrazné změny, co se taktických možností týká. Jinými slovy – rozšíření přináší změnu do šířky, nikoliv do hloubky. O nových hračkách, kostýmech nebo barvě nemá cenu mluvit, tam je to zřejmé. Ale i s novými kočkami budete hrát pořád stejně jako v základní hře, jen některé z nich budete vyhodnocovat podle mírně odlišných kritérií. Pamlsky vám sice výměnou za částečnou ztrátu celkového bodového ohodnocení můžou vytrhnout trn z paty u některých koček, nicméně fungují v zásadě stejně jako ostatní jídlo. Předměty jako laserové ukazovátko, nákupní taška a kartáč nabízejí novou funkčnost, tato se však týká pouze mírně upraveného zisku karet koček z nabídky, či kostiček jídla a navíc se každý z nich vyskytuje pouze v jednom exempláři, takže jejich potenciál ovlivnit hru je malý.

Z tohoto stereotypu vybočují pouze krabice a společné úkoly. Prvně jmenované přinášejí opravdu nový mechanismus, byť i ten je postaven na známých základech (do krabice lze vložit kočku na základě její příslušnosti k barvě nebo stravovacím požadavkům). Nicméně fakt, že za nenaplněné krabice nečeká hráče žádná penalizace, z něj dělá celkem automatickou záležitost — hráči rozhodně neprohloupí, pokud si pořídí krabici při každé vhodné příležitosti, tratit nemohou, pouze získat.

U společných úkolů se sice pořád jedná o splnění podobných kritérií jako v ostatních částech hry, přinášejí však částečně kooperativní a rozhodně zajímavý taktický prvek. Aby splnili úkol a získali vítězné body, se musí přičinit vždy dva hráči, takže pro tuto část hry se stávají spojenci, zároveň však nadále zůstávají soupeři ve všem ostatním. Hráč tak musí vážit — když pomůžu splnit společný úkol, získám sice vítězné body, ale stejné body získá i soupeř, je to pro mě vůbec výhodné?

Sólo hra

Sólo hra představuje dobrý nápad, jak zpestřit základní hru a umožnit hráči si zahrát, když zrovna není na blízku žádný sparingpartner. Šance však rozhodně nejsou rozloženy rovnoměrně – hra Kocourovi nepokrytě nadržuje. Začíná to už počátečními kartami, pokračuje to tím, že Kocour považuje všechny kostičky jídla za žolíky, takže je pro něj důležitý pouze jejich počet a nikoliv barva (to se to, panečku, krmí!). A končí to tím, že za předměty, které v průběhu hry získal, si na konci připočítá jeden bod. Ale je pravda, že tohle kompenzuje fakt, že Kocour tyto předměty při hře nepoužívá běžným způsobem jako hráči.

Je sympatické, že mechanismus výběru karet z nabídky, které si má Kocour vzít, se snaží nebýt otrocký, ale definovat příslušný řádek nebo sloupec variabilně jako ten, který nejlépe splňuje konkrétní kritérium (např. „nejvíce jídla“, „nejvíce hraček“ apod.). Teprve v případě, že buď dojde ke shodě, nebo naopak kritérium není splněno nikde, přijde na řadu určení konkrétního řádku či sloupce.

Při prvních hrách proti Kocourovi se zdálo, že nemáme prakticky žádnou šanci vyhrát. Naše skóre vypadalo asi takto (my : Kocour) – 46:57, 39:57, 40:56, 34:64. Jak vidíte, Kocour nás s přehledem porážel o parník. Pak ale dcera, která předtím také jeden z duelů prohrála, uhrála vítězství 40:37. Protože naše skóre se nelišilo od těch předchozích, ale Kocour dosáhl výrazně menšího součtu než předtím, zeptal jsem se dcery, jestli má pocit, že se jednalo pouze o náhodu. Ta mi ale odpověděla, že se snažila o jistou taktiku, kterou mi osvětlila. V tu chvíli jsem se pustil do zkoušení, jestli taktika může fungovat. A výsledky tentokrát byly tyto — 56:59, 43:30, 48:42. V prvním případě jsem ještě těsně prohrál (ale s jakým skóre! Navíc kdyby Kocour ve svém posledním tahu nevzal šantu, tak bych ji ve svém posledním tahu vzal já, měl bych tak 4 šanty a tím pádem i dvojnásobný zisk za toto kritérium, díky kterému bych též vyhrál), ale v těch dalších už prakticky zase neměl šanci Kocour.

Ukazuje se, že taktika, na kterou přišla dcera, je opravdu vítězná a Kocour už může vyhrát pouze za velkého přispění náhody. Navíc je to taktika víceméně mechanická s minimálním (i když nezbytným) přemýšlením (takovou light optimalizací). Sólo hra se tak stává spíše hlavolamem („objev vítěznou taktiku“), a pokud jej rozluštíte, půjde už povětšinou o souboj s náhodou, kdy vás bude moci připravit o vítězství jenom velká porce smůly. Trochu mi to připomnělo skládání Rubikovy kostky, což byla za mého dětství novinka a velmi populární záležitost. Nicméně existovaly na to návody (já znal minimálně dva), které dokázaly složit kostku z libovolného rozestavení. Jakmile člověk některý z nich ovládal, bylo samotné složení kostky jistotou a jeho rychlost byla pouze otázkou hbitosti prstů a tréninku.

Přemýšlel jsem, jestli mám tu taktiku v rámci recenze zveřejnit. Protože ale ve chvíli, kdy ji znáte, přestává být sólo mód prakticky zábavou, rozhodl jsem se, že to neudělám. Zkuste si na svoji vítěznou taktiku přijít sami.

Koupit, nekoupit, sebrat, nesebrat

„Loupit, neloupit, sežrat, nesežrat,“ řešili zásadní otázku loupežníci v Mrazíkovi. Když v každém slově změníme jedno písmeno, dostaneme zásadní otázku, kterou se budeme zabývat teď my.

Pokud jste hráči–sběratelé, kteří musí mít všechno, co kdy k nějaké hře vyšlo, nebo fanatičtí milovníci koček, kteří jsou ochotni si koupit dokonce i Monopoly, pokud se v nich bude obchodovat s kočkami, nemáte co řešit – rozhodně koupit. Pro nás ostatní už situace není, bohužel, tak jednoznačná.

Co jsem tak zjišťoval, Krabice pamlsků se prodává prakticky za stejnou cenu jako základní hra. Což je logické vzhledem k totožné velikosti krabice a jen o málo méně početnému obsahu. Pojďme se podívat, co za tu cenu dostaneme.

Zjistíme, že pro skupinu do čtyř hráčů toho moc není. Pouze 4 nové kočky, 6 krabic, 5 pamlsků a 3 nové předměty. Celkem tedy 18 nových karet. Navíc se před začátkem hry ze všech karet (včetně těch ze základní hry) odstraní šest karet. Pravděpodobnost, že mezi odstraněnými kartami bude alespoň jedna z rozšíření, je 63 %. To je poměrně dost, takže zhruba ve dvou ze tří her ještě z tohoto počtu o nějaké karty přijdete. Přiznejme si, že to nejsou nikterak oslňující čísla. Navíc nové karty nepřinášejí nějaké zásadní změny herních principů – buď pouze rozšiřují počty karet ze základní hry (kočky), nebo mají malou přidanou hodnotu (pamlsky), nebo se vyskytují tak vzácně, že výslednou hru mohou ovlivnit jen velmi málo (nové předměty). Jedinými prvky, které mají potenciál výrazněji ovlivnit obraz hry, jsou společné úkoly a krabice, ve kterých je teoreticky skryto až 36 vítězných bodů. A to je docela málo na hru s cenovkou kolem 500 Kč.

Pro skupinu pěti a šesti hráčů už však dostáváme jiné výsledky — 54 karet všech druhů navíc (45 v případě pěti hráčů). To už vypadá rozhodně lépe. Dva hráči navíc a polovina karet k dobru.

Rýsuje se nám tak jasný verdikt: Rozšíření se nejlépe hodí pro skupiny více než čtyř hráčů. Pokud je vás méně a není reálná naděje, že byste si někdy zahráli ve větším počtu, jeho koupě se vám téměř nevyplatí. Za vaše peníze vám totiž přinese jen málo muziky, byť na její kvalitu si nelze stěžovat. A tento verdikt nemůže zvrátit ani možnost sólové hry, protože ta funguje spíše jako zpestření, než jako hlavní herní tahák, kvůli kterému byste si rozšíření toužili pořídit (a pokud navíc přijdete na vítěznou taktiku, přestává být zajímavá úplně).

Závěrečné hodnocení

Kočičí klub je dobrá a zábavná rodinná hra. Má jednoduchá a rychle pochopitelná pravidla, která nabízejí přiměřenou kombinaci náhody, taktizování a škodění. Pokud jste navíc milovníky koček, přidejte si k hodnocení klidně minimálně hvězdičku.

Krabice pamlsků nastavenou laťku rozhodně nesnižuje, ale na druhou stranu ji ani příliš nepozvedá. Kromě prostého rozšíření portfolia karet totiž přinášené novinky nejsou takového rázu, že by z ní dělaly must‑have záležitost. Smysluplnou se koupě jeví především tehdy, plánujete-li hrát častěji v pěti nebo šesti hráčích, pak určitě neprohloupíte. Pokud vás ale bývá spíše méně, budete si muset pro pořízení najít nejspíš méně racionální důvody (např. že se vám prostě líbí). Přesto jsem přesvědčen, že si své věrné fanoušky najde.