Katedrála

hodnoceno 70x (Seznam vlastníků)

Jaké to muselo být stavět chrám Vasila Blaženého

Autor: Hyman | 19.10.2022 | 2

Byla to krutá doba. Vláda obávaného cara Ivana IV. Hrozného vrhá hluboký stín na celou ranou historii Ruska. Za 40 let vlády však proměnil Rusko ze zaostalé a napůl barbarské země ve velmoc mezi Evropou a Asií. Systematicky a krutě řídil celé impérium a to včetně rozvoje hlavního města Moskvy. Za nejvýznamnější stavbu je považován monumentální chrám, který byl zbudován na památku poražení Tatarů u Kazaně a symbolizuje ono spojení Ruska s Evropou a Asií. Typické kupole mají připomínat uťaté hlavy tatarských obránců. Vystavěn byl na místě původního kostela a dodnes nese oficiální jméno Pokrovský chrám. Kvůli postavení kaple nad hrobem svatého Vasila se mu však začalo říkat chrám Vasila Blaženého. Tento svatostánek však nebyl určen pro sprostý lid. Je to soukromá svatyně cara, ve které o samotě rozmlouval s bohem. Je to jedinečná a majestátní stavba, která je hodna velikosti carského majestátu. Stavitelé dostali královsky zaplaceno. Musí však být zajištěno, že se nikde na světě nesmí objevit nic podobného…

Ve hře The Red Cathedral budete členem týmu architektů, který je pověřen stavbou této slovutné katedrály. Sice zdánlivě pracujete společně, ale každý z hráčů se snaží vztyčit co nejhodnotnější části celé stavby a získat tak co nejvíce carovy přízně.

The Red Cathedral je poměrně klasický euro počin implementující správu zdrojů a vyhodnocování vlivu v konkrétní oblasti. Velkou důležitost zda odehrává koncept rondelu, jehož efekty jsou aktivovány za použití kostek. Pro finální rozhodnutí, kdo se stane miláčkem hlavy státu, jsou rozhodující bonusy, které účastníci získávají za jejich příspěvek na stavbě katedrály. 

Komponenty

Vlastní katedrála je zde zpodobněna pomocí sady malých karet, které je možné rozdělit do tří části – základny, střední části katedrály a kupole. 

Kupole ukazují ikonické různobarevné dómy na modrém pozadí, představujícím modře blankytné nebe. Zbylé dva typy karet chrámu jsou graficky zpracovány velmi podobně – převládající cihlově hnědá barva i odpovídá realitě a jednotlivé skupiny od sebe rozpoznáte pouze typem reliéfu. Na základnách naleznete dvoje různé vyobrazení dveří a taktéž střední část je graficky složena ze dvou typu oblouků. Sem jednotliví stavitelé  během hry pokládají kartonové komponenty dveří, oblouků a křížů, které jsou již barevně specifické pro každého z nich a tudíž je snadné rozpoznat jejich vlastnictví. 

Opačná strana karet katedrály má nezvykle okrovou barvu a naleznete na nich skicu komponenty, kterou karta představuje. V jejich horní části se nachází jak odměna, tak typy a hodnoty zdrojů, které je nutné zaplatit pro její stavbu. 

Jedním z prvků variability a přizpůsobení hratelnosti pro různé počty účastníků partie jsou způsoby úvodního rozmístění výše popisovaných karet. 

Hlavní komponentou je deska trhu, která se obyčejně nachází v centru dění. Na ní je implementován mechanismus rondelu, kde je možné získávat zdroje a navíc spouštět speciální akce čtyř cechů – řemeslníků, obchodníků, duchovenstva a povozníků. Tyto akce jsou dány sadou karet vlivu. Ty zajišťují další prvek variability a jejich kombinaci si hráči zvolí na začátku partie. Na jejich lícové straně naleznete znázorněné jednotlivé akce pomocí symbolů. Na rubu jsou vyobrazeny dobové kresby pro každý z cechů. Pro první hry je dána jejich doporučená kombinace. S nabíráním zkušeností je dobré jejich kombinaci již volit náhodně. I rozmístění zdrojů na rondelu přináší další do hry rozmanitost. Zdroje jsou náhodně rozmístěné v jednotlivých sektorech a jsou představovány kulatými žetony s jejich konkrétním vyobrazením – dřeva, cihel, kamene, zlata, rublů, bodů uznání a dvou druhů drahokamů. V okamžiku, kdy hráči získají nárok na konkrétní zdroj, doberou si jej ze společné zásoby. Část z nich má podobu dřevěných komponent – cihla je opravdu kvádřík v cihlové barvě, dřevo je zde dodáváno jako kus hnědé a dřevěné větve, zlato a kamení má taktéž tematickou barvu. S drahokamy je také radost hrát. Zelený smaragd a fialový ametyst vypadají jako opravdové kameny. Bohužel ruble vypadají vedle hezkých zdrojů a kamenů jako chudý příbuzný. Mají pouze podobu malých kartonových žetonů.

Čtyři kvadranty rondelu desky trhu představují ve hře čtvero roční období vyobrazených na dobových kresbách. Pro jednotlivé části roku je použita jejich převládající barva – bílá pro zimu, zelená ukazuje jaro, žlutá je léto a hnědá odkazuje na barvu podzimu.

Po obvodu desky trhu se dále nachází dvě stupnice stupnice. Ty zobrazují jak body uznání, tak body prestiže. Platí, že pro získání jednoho bodu prestiže je nutné získat více bodů uznání. Na první pohled je však vidět, že tento přepočet není po celém obvodu stejný. Rozhodující však pro konečné vyhodnocení vítěze je prestiž.

Poslední výraznou částí na herním stole jsou desky hráčů. Informace, které zde najdeme, můžeme rozdělit do čtyř oblastí:

• Rekapitulace akcí, které mají hráči k dispozici. Mají k dispozici tři základní (označené písmenky a, b, c) plus další tři, které je možné využívat v jakýkoli moment během hráčova tahu.
• Inventář získaných zdrojů umožňující ukládat získané zdroje. Základní vlastností je to, že počet pozic je omezený.
• Dekorace a výzdoba katedrály slouží k umístění na jednotlivých částí katedrály. Jsou to dveře, oblouky a kříže, které patří na jednotlivé barevné kopule. Za každou z těchto akcí je nutné zaplatit daným zdrojem. Jako odměnu je možné i získat příslušný objem prestiže. To vše přehledně zobrazeno pomocí symbolů.
• Šest pozic, které jsou spjaté jak s funkcí rondelu, tak s jednotlivými barvami kostek (zelená, modrá, červená, žlutá a bílá).

Je zde také patrná jistá asymetrie mezi účastníky partií. Ukrývá se jak v možnosti unikátní akce posunu některých barev kostek po rondelu, tak v jejich různých cenách za případný efekt. Například jeden z hráčů tento efekt směřuje do modré barvy, jiný má tuto vlastnost u kostky žluté.

Pro úplný soupis všech důležitých komponent je nutné ještě zmínit čtvercové kartonové destičky, na kterých se nachází symboly všech zdrojů a barev kostek. Ty se na startu partie umisťují na jednotlivé karty katedrály, aby se postupně přesunuly během hry na desky hráčů do (až) šesti pozic. To pak následně umožní účastníkům partie využívat jejich bonusy při posunech barevných kostek na rondelu.

Jak se to hraje?

Hlavním cílem snažení jednotlivých stavitelů je získat co nejvíce bodů. Nic, co by nás u euro her překvapilo. Co zde považuji za unikátní, je interakce mezi účastníky partie. Ta probíhá jak na centrálním rondelu (při akcích možňující získávat jednotlivé zdroje), tak při vlastní stavbě ikonické katedrály. Hráči také musí počítat s jistou dávkou nepředvídatelnosti, která se skrývá v hodech různobarevných kostek. Stále se však v pravidlech ukrývá možnosti určité eliminace této náhody. 

Herní kolo je poměrně jednoduché. Hráči si mají možnost vybrat jednu ze třech hlavních základních akcí. Jsou to:

• obsazení části katedrály
• vybudování/vyzdobení části katedrály
• získání zdrojů z desky trhu

Aby hráči mohli vybudovat příslušnou část katedrály, je nutné ji nejprve obsadit. Tím je řečeno, že konkrétnímu hráči je tato část stavby přidělena a je tedy možné následně investovat do vlastního budování. Tento nárok je zde reprezentován dřevěnými prapory v barvě konkrétního stavitele.

Vlastní provedení obsazení části katedrály představuje odebrání praporku z vlastní desky hráče a jeho umístění na dostupnou kartu katedrály. Výsledkem je tudíž nejen nejen vlastnictví části katedrály, ale také je tím otevřena další pozice v inventáři pro ukládání získávaných zdrojů.

Právě obsazovaná část katedrály dále obsahuje čtvercovou destičku dílny, kterou hráč musí umístit na libovolné prázdné čtvercové místo na své herní desce. Tím tak může získat dodatečné benefity při používání kostky příslušné barvy na desce trhu. Za tuto možnost však musí v okamžiku umisťování zaplatit uvedenou cenu v rublech. Pokud nemá na zaplacení (a nebo se rozhodne, že tento benefit dále ve hře nebude využívat), položí čtvercovou destičku lícem dolů.

V případě, že mají hráči dostatek zdrojů pro postupné dokončování stavby katedrály, musí začít využívat druhou ze základních akcí. Tou je vybudování či vyzdobení části katedrály.

Pro vybudování je nutné přesunout dostatečné množství zdrojů z desky hráče na její konkrétní část. Tato akce však umožňuje přesun maximálně tří zdrojů z inventáře konkrétního stavitele na staveniště. Jejich rozmístění je plně na uvážení hráče. V případě, že dojde ke splnění podmínek pro dokončení výstavby konkrétní části, získá hráč za odměnu příslušný obnos rublů a bodů uznání. Karta je pak následně otočena na opačnou stranu, která značí její dokončení. Zároveň zde stále zůstává praporek v barvě hráče. Ten pak na závěr partie slouží k vyhodnocování finálního bodového zisku za stavbu chrámu.

Jakmile jsou dokončeny nějaké části katedrály, mají stavebníci možnost doplnit (vyzdobit) ji pomocí dveří, oblouků a vztyčením kříže na kopulích. Každý hráč tak může nainstalovat ozdobu na jakoukoli dokončenou sekci katedrály… a to bez ohledu na to, kdo tuto sekci postavil. Pokud si navíc připlatíte drahokamy k základním zdrojům, je možné také navíc získat body prestiže. Tyto ornamenty navíc zvyšují možnost získání vyššího počtu bodů při závěrečném vyhodnocování zisků ze stavby katedrály.

Ke všem předchozím aktivitám je nutné disponovat schopností získávání potřebných zdrojů. K tomu slouží akce získání zdrojů z desky trhu. Správa zdrojů a využívání trhu je další z důležitých částí partií. Při návštěvě kruhového marketu je potřeba zjistit, na jaké zdroje a jaké jejich množství má účastník partie nárok. Hráč si zvolí jednu z šestistěnných kostek a přesune ji ve směru šipek o počet polí, který je roven její hodnotě. Jediné omezení spočívá v tom, že pohyb není možné ukončit na poli, které je již obsazeno třemi kostkami.

Stále je potřeba mít na paměti, že během svého tahu mohou účastníci partie provést také kteroukoli z volitelných akcí:

• zaplacení bodu prestiže pro získání dvou rublů
  • Toto je možné vykonat kolikrát chcete… lépe řečeno, kolikrát můžete.
• zaplacení bodu prestiže pro přehození všech kostek v jednom z osmi polí na desce trhu 
  • Tuto akci je možné vykonat pouze jednou za kolo.
    

V tento okamžik je možné vykonat jakoukoliv z následujících tří akcí desky trhu:

• Získat do své zásoby počet zdrojů (dřeva, cihel, kamene, zlata, rublů, bodů uznání a dvou druhů drahokamů), který je roven násobku počtu kostek v konkrétní výseči a vyobrazeného zdroje.
• Využít vlastnost karty vlivu, která náleží dané výseči.
• Aktivovat vlastnost na desce hráče odpovídající barvě šestistěnné kostky, kterou v tomto tahu pohyboval. Tuto vlastnost může aktivovat pouze v případě, že již má přiřazenou čtvercovou destičku s konkrétním benefitem.

Finálním krokem aktivit na desce zdrojů je prosté přehození všech kostek, které se nacházejí v předmětném sektoru.

Konec partie je spuštěn v okamžiku, kdy jakýkoliv z hráčů vybuduje všech svých šest karet katedrály. O finálním rozhodnutí o vítězi partie rozhoduje počet vystavěných částí katedrály v každém jejím sloupci a každých pět zbývajících zdrojů přidá jeden bod prestiže. 

Moje resumé k této hře

Pokud byste stáli před Kallaxem, který je zaplněn různými hrami, s největší pravděpodobností po této krabici nesáhnete. Tomu přispívá jak velikost krabice, tak použité barvy a grafika. Musím říci, že i v mé sbírce působí jako ošklivé káčátko. V případě, že si ji přesto vyberete a rozložíte na herním stole, naleznete zde, i přes velikost boxu, překvapivě mnoho komponent. Pravidlový sešit, kartonovou desku, balíček karet, sadu barevných komponent pro každého hráče, pětici šestistěnných a různobarevných kostek, sadu zdrojů a dalších kartonových komponent.

Pokud se u nich krátce zastavíme, některé z nich můžeme označit až za luxusní. Řadím mezi ně zejména drahokamy společně s dřevěnými interpretacemi cihel, kamene, dřeva a zlata. Na druhou stranu žetony rublů jsou titěrné a v porovnání se zbytkem působí jako chudý příbuzný. Centrální deska trhu je přehledně navržena pro hru, avšak ilustrace uvnitř rondelu působí až chaotickým a nicneříkajícím dojmem. Přitom každá z nich má korespondovat s jedním ročním obdobím.

Jednotlivé desky hráčů nejsou čtvercové, jak je běžně zvykem. Nepůsobí to však nijak rušivě a všechny informace jsou zde přehledně uspořádány a dobře čitelné.

Tyto kartonové komponenty dále přinášejí i lehkou asymetrii, a to v podobě možnosti operovat s jednou ze šestistěnných kostek odlišným způsobem. Nicméně během partií jsou tyto rozdily minimální a nepřinášely nám pocit rozdílnosti mezi soupeři.

Červená katedrála, která je složena z malých karet, jejichž počet je variabilní dle počtu účastníků partie, na mě působí zvláštním dojmem. Očekával bych, z důvodu důležitosti (tato stavba je vlastně předmětem celé partie), jiné grafické ztvárnění. Je to funkční, ale nijak hezké.

Malý pravidlový sešit obsahuje dobře strukturované informace a jejich důležité části jsou navíc ukázány na konkrétních příkladech herních situací. Kvůli rozměrům bylo nutné i zde zvažovat každé volné místo. Na první pohled a při prvním jejich prolistování tak může jejich obsah působit až chaoticky.

Zasvěcování nových hráčů není komplikované. Jednoznačná ikonografie také navíc pomáhá k rychlému průběhu partií a dále přináší jazykovou nezávislost. Co však na první pohled není úplně jednoduché na vysvětlení, je závěrečné počítání vítězných bodů.

Vlastní průběh partií se na první pohled skládá z jednoduché strategie – sbírej suroviny pohybem kostek, zaplať jimi za stavbu části katedrály a získej dostatek prestiže. Nicméně v jednoduchých krocích se ukrývá mnoho strategie a taktiky. Velmi hezky je zde zapracován vzájemný vliv mezi hráči. Tato interakce je cítit jak při získávání zdrojů, tak také při obsazování a dokončování jednotlivých částí katedrály (za rezervace bez jejich následného dokončení budou hráči ztrácet body).

Jedná se sice o typické euro, nicméně náhoda (zejména na rondelu) zde odehrává podstatnou úlohu. Jedná se mnohdy až o frustrující pocity, kdy hráč před vámi pohne s kostkami tak, že velmi obtížně zrealizujete svůj plán (i když je k dispozici kompenzace náhody). Mozek je tak neustále zaměstnán přepočítáváním a optimalizováním každého z tahů. Představte si partii šachu, ve které může kterýkoli hráč ve svém tahu pohnout figurkami kterékoli barvy. 

Prostoje mezi tahy nejsou velké z důvodu jejich jednoduchosti. Přesto i zde může u někoho nastat analýza-paralýza. Hra je poměrně dobře hratelná v celém spektru počtu hráčů. Čas strávený nad partií se pohybuje v rozsahu okolo 25 min na hráče.

Nezvyklý je také způsob napočítávání vítězných bodů – bodů prestiže. Máme ve hře i jiné body – body uznání. Jejich vzájemný vztah je zakreslen na stupnici na okraji desky trhu a přináší další podstatnou součást strategie. V úvodu hry je k získání jedné prestiže potřeba až čtyři uznání. Postupem je tento rozdíl menší a od hodnoty dvacet tři je již tento vztah jedna ku jedné. Proto je velmi efektivní, zejména v úvodu partií, získávat rovnou body prestiže. To však není úplně jednoduché. Jistě zajímavá mechanika, kterou jsem zatím u jiných her neviděl.

Je známo, že téma u euroher není na prvním místě. Přesto jsem zde očekával větší napojení na budování katedrály. To se zde bohužel nedostavilo a to zejména proto, že hru začínáte s již vybudovanou katedrálou a během partie pouze otáčíte příslušné karty, ze kterých je katedrála složena. 

The Red Cathedral je kompaktní hrou s dobrými nápady. Nicméně je to počin, který ukazuje dvě tváře. Jednu hezkou se zajímavými rysy a druhou plnou vrásek. Pokud bych měl shrnout pozitiva, určitě by to byla zajímavá interakce mezi hráči, zapracování náhody v podobě šestistěnných kostek a rondelu, nelinearita mezi body prestiže a uznání a finálně relativně velká variabilita.

Kontroverzní je oblast produkce, pokus o asymetrii mezi hráči a v neposlední řadě chybějící sladění mého očekávání s vazbou na téma.

Jedná se o hru, která snadno ve sbírce zapadne. Pokud ji přece jenom dostanete na stůl, rychle si oživíte pravidla a připraví vám zážitek na úrovni dobré euro hry.