Kaskádie

hodnoceno 318x (Seznam vlastníků)

Multiplayer–solitér z divoké přírody

Autor: Kew | 7.11.2021 | 13

Hra Kaskádie láká na vizuál panenské přírody amerického severozápadu – a to jak floru, tak faunu představovanou pěti charakteristickými druhy obratlovců, které v tamějších krajích můžete potkat. Jedná se o pravidlově poměrně nenáročnou rodinnou hru pro 1–4 hráče, která by vám ani v plném počtu neměla zabrat víc než hodinku času.

Komponenty

Hra se ukrývá v sympaticky malé (čti „skladné“) krabici z poměrně festovního kartonu. Uvnitř naleznete několik vyloupávacích plat se žetony šišek a s dílky prostředí, balíček karet určujících bodovací podmínky jednotlivých zvířecích druhů (a bodovací kartu pro rodinný mód), bloček pro sčítání bodů na konci hry a také látkový sáček s přehršlí dřevěných žetonů zvířat. Všechny komponenty jsou velmi kvalitní, jen pozor na dřevěné žetony zvířat – může se stát, že některé dvojice žetonů jsou k sobě od výroby přilepené a je potřeba opatrně je od sebe oddělit před začátkem první hry. Trochu zbytečný mi přišel insert v krabici – byl celkem pozohýbaný, takže nijak zvlášť komponenty nedržel. Možná to byla chyba jen mé kopie hry, nicméně šel z krabice ven, protože více překážel, než pomáhal. Namísto něj jsem si vytiskl zásobníky na dílky prostředí na 3D tiskárně.

Příprava hry

Nejnáročnější částí přípravy hry je odpočítání správného počtu dílků prostředí – těch je ve hře vždy tolik, aby každý hráč odehrál přesně dvacet tahů. Z této zásoby se na stůl vyloží první čtyři a ke každému z nich je vylosován jeden žeton zvířete. Na stole tak vzniknou čtyři dvojice. Poblíž se také ponechá zásoba šišek a vyloží se jedna bodovací karta za každé zvíře. Celkem jsou pro každé zvíře k dispozici čtyři karty, a tedy čtyři varianty bodování rozmístění příslušných žetonů – konkrétní kombinaci těchto karet si můžete nalosovat náhodně nebo využít některé z doporučených scénářů v pravidlech hry. Kromě toho dostane každý hráč jeden startovní dílek, který je tvořen třemi spojenými dílky prostředí. Určete začínajícího hráče a můžete vyrazit do divočiny!

Průběh hry

Hráč, který je zrovna na tahu, si vždy vybere kombinaci žetonu prostředí a žetonu zvířete. Hexový dílek prostředí musí přiložit ke své mapě (každý hráč si tvoří svou vlastní) a následně může umístit žeton zvířete na vhodný dílek prostředí (pokud nemůže nebo nechce, vrátí jej zpět do sáčku).

Tady se trochu zastavme: žetony prostředí obsahují vždy 1–2 druhy biotopu (kterých je celkem pět: hory, les, prérie, mokřad a řeka) a možnost umístění 1–3 druhů zvířete (těch je taky pět: liška, grizzly, losos, káně a jelen wapiti). Ve hře se vyskytují všelijaké kombinace biotopů a zvířat a neplatí tedy, že byste vždy našli lososa jen v řece. Zvíře můžete umístit na libovolný dílek své mapy (ne tedy nutně jen na ten, který jste zrovna vzali) a také dílek prostředí můžete umístit kamkoli – biotop tedy nutně nemusí navazovat na ten na sousedním dílku (i když stejně se o to většinou budete snažit).

Část dílků obsahuje pouze kombinaci jednoho biotopu a jednoho druhu zvířete. Pokud ale na takový dílek „ubytujete“ požadovaný druh, dostanete za odměnu žeton šišky. To je taky jediný způsob, jak se k šiškám dostat. A proč byste je měli chtít? Za každou šišku máte na konci hry jeden vítězný bod navíc. Ale možná bude lepší využít ji v průběhu hry. Pokud chcete, můžete totiž ve svém tahu šišku využít jedním ze dvou způsobů. Buďto po jejím odhození můžete k dílkům prostředí vylosovat nové žetony zvířat ze sáčku (a to i opakovaně, pokud zaplatíte šišek více), nebo můžete po utracení šišky sebrat kombinaci libovolného dílku prostředí a žetonu zvířete (a ne tedy pevně danou dvojici).

Aby byla hra trochu jednodušší i pro ty, kteří se k šiškám zatím nedostali, existují ve hře ještě dvě speciální situace, které umožňují s nabídkou žetonů zvířat manipulovat:

• Pokud se v tahu hráče objeví v nabídce čtyři stejné žetony zvířat, všechny je odloží bokem a nalosuje k dílkům prostředí novou čtveřici.
• Pokud se v nabídce objeví tři stejné žetony zvířat, může hráč tyto stejné žetony odložit bokem, pokud chce, a opět místo nich nalosovat nové.

Výše zmíněné kroky lze zopakovat i vícekrát v tahu a po dokončení všech výměn jsou dříve tažené žetony vráceny zpět do sáčku. S dílky prostředí však takto manipulovat bohužel nelze.

Konec hry a bodování

Veškeré sčítání bodů probíhá až na samotném konci hry. A ten nastává v momentě, kdy každý z hráčů odehraje přesně dvacet tahů. K tomu pomáhá přesně odměřený počet žetonů, a to tak, že v momentě, kdy poslední hráč odehraje svůj poslední tah, není již z čeho doplnit nabídku dílků prostředí do počtu čtyř kusů.

Bodování má tři části. Nejprve se bodují zvířata, a to podle instrukcí na jednotlivých kartách. Dané zvíře má vždy konkrétní tématiku, a tak např. u lososů se vždy boduje „hejno“ (tj. souvislá řada žetonů), u grizzlyho zase n-tice (dvojice, trojice apod.), lišky zase zohledňují zvířata ve svém okolí. Následuje bodování biotopů – pro každý ze zmíněných pěti si každý hráč spočítá počet dílků v největší souvislé oblasti daného typu na své mapě a za každý dílek získá bod. Navíc se boduje i převaha – pokud máte danou oblast největší (nebo druhou největší) ze všech hráčů, dostanete další body navíc. Posledním kritériem je počet zbylých šišek. A kdo má nejvíc, je vyhlášen tím nejlepším rangerem v národním parku (nebo tak něco).

Jaké to bylo?

Definujícím prvkem hry je označení z nadpisu recenze: „multiplayer–solitér“. Většinu hry si budete snažit optimalizovat své puzzle a stavět mapu tak, abyste do ní nasázeli co nejhodnotnější komba uskupení zvířátkových žetonů. Tomu bude podřízen výběr dvojic „prostředí + žeton“ – zpočátku tak, abyste sbírali dílky prostředí, kde se vámi preferované druhy chtějí vyskytovat, pak zase dvojice se žetony zvířat, abyste je na dříve získané dílky umístili. A tak pořád dokola. Občas se poštěstí, že vám hráč před vámi do nabídky doplní kombinaci dílku se zvířetem, které na něj „patří“. Pokud to není úplně mimo vaši strategii, většinou se jedná o „must–buy“ a dílek prostě berete, ať se děje, co se děje. Do toho všeho se snažíte (pokud možno) plánovat tak, aby vám na sebe navazovaly aspoň dva druhy biotopu tak, abyste za ně dostali na konci hry nějaké rozumné body, či se případně porvali i o bonus za „největší palouček“.

Trochu jako nevýhoda mi přišla absence možnosti vyměnit dílky prostředí v nabídce. Rozumím tomu, že je jich konečný počet, který určuje konec hry (a ve čtyřech hráčích se dílky opravdu použijí téměř všechny), přesto zvažujeme jako domácí pravidlo zavést možnost vmíchat po zaplacení šišky dílky zpět do nabídky a nalosovat si nové, stejně jako je tomu u žetonů zvířat. Neměnnost téhle nabídky bolí jednak s ohledem na snahu vytvářet souvislé plochy jednotlivých druhů prostředí, ale také kvůli vazbě jednotlivých živočišných druhů na tyto dílky. Pokud nutně potřebuju třeba lososa a jsem tomu ochotný obětovat i to, že si přeruším svou linii lesa, je mi to stejně houby platné, pokud v nabídce žádná destička s lososem už dvě kola není a když se objeví, vyfoukne mi ji protihráč.

S tím souvisí to, že nějaké dlouhodobější plánování nemá smysl – většinou se ani nevyplatí příliš přemýšlet o kombinacích dílků, dokud není na tahu hráč před vámi, protože nabídka se může dost obměnit (a to jak přirozeně tím, že soupeři z ní odebírají zajímavé kombinace, tak použitím šišek a povinnými výměnami). Zejména ke konci hry pak často čekáte na konkrétní biotop kvůli uzmutí (nebo naopak udržení) převahy, ale vzhledem k tomu, že není možné s dílky prostředí nijak manipulovat, jste odkázáni na náhodu.

Velkým plusem hry je pak kromě povedeného vizuálu jednoduchost pravidel a vysoká znovuhratelnost hry způsobená solidním počtem kombinací jednotlivých bodovacích karet – určitě budu hru používat jako vstupní pro nové a nesmělé hráče všeho věku.

Sólo mód

V duchu tradice post-covidové doby obsahuje hra samozřejmě také sólový mód. Sympatické na něm je, že je jednak extrémně jednoduchý na obsluhu a zároveň přiměřeně „hodný“, jak by se na hru tohoto typu slušelo. V podstatě se jedná o hru dvou hráčů, v níž virtuální „soupeř“ odemílá vždy krajní kombinaci dílku a zvířete. Na rozdíl od skutečného soupeře tak vždycky víte, o kterou dvojkombinaci přijdete, takže s tím můžete počítat a do „odpadu“ posílat kombinace, které se vám na stole nehodí.

Se sólovým módem úzce souvisí i možnost využít scénáře, které hra nabízí. Pod tímto pojmem se skrývá předvolená kombinace karet zvířat, případně spojená i s nutností nasbírat určitý počet bodů, popř. splnit nějakou další podmínku (často související s umisťováním destiček prostředí). Navíc může být hra dále okořeněna také různými obměnami dalších pravidel (např. zdražení „šiškové“ akce, použití dvou bodovacích karet pro každé zvíře atd.). Scénáře lze použít jak v sólové hře, tak ve hře více hráčů, v níž představují náročnější výzvu v případě, že základní hra už se vám obehrála.

Rodinné hraní

Jak již bylo naznačeno, hra cílí na méně náročné hráče (s ohledem na herní délku i jednoduchost pravidel). Dalším krokem, kterým se jim vydává napřed, je přítomnost dvou variant bodovacích karet pro rodinný režim. Jednoduše řečeno se pak bodují kombinace stejných zvířat vedle sebe nehledě na jejich druh. Hra v rodinném režimu nabízí jednodušší variantu (bodování osamocených zvířat, dvojic a trojic) a složitější variantu (tj. bodování dvojic, trojic a čtveřic zvířat stejného druhu). Vzhledem k tomu, že obvykle hraju s poměrně zkušenými hráči, k rodinnému módu jsem se nedostal, ale věřím tomu, že dále zpříjemňuje a zpřístupňuje hru – krabice doporučuje hru hráčům od deseti let, ale dokážu si představit, že při použití jednodušších bodovacích karet lze tento limit posunout ještě minimálně o dva roky níže.

Shrnutí

Kaskádie je příjemnou a jednoduchou hrou, která má potenciál zaujmout i rodiny s menšími dětmi, ale na druhou stranu poskytuje dostatečný prostor pro taktizování i zkušeným hráčům. Trochu vyšší podíl náhody znamená, že leckdy se budete muset spokojit se záložním plánem, ale žádná partie není tak dlouhá, aby vás případná prohra mrzela. A pokud budete chtít u Kaskádie vydržet delší dobu, můžete se pustit do výzev v podobě jednotlivých scénářů a dalších úprav pravidel. To vše v pěkném grafickém kabátku (a s dřevěnými žetony zvířat, které v sáčku krásně chřestí). Za sebe tuhle hru určitě vřele doporučuji.