Infidel

hodnoceno 10x (Seznam vlastníků)

Smršť Duqaqovy těžké jízdy

Autor: Coewolf | 4 hodiny 30 minut | 23.10.2012 | 5

Hra: Infidel

Hráči: Coewolf, Jezura

Prolog

Předně musím osvětlit několik věcí. Tato hra byla moje první wargame a poprvé jsem tedy přičichl k žetonkům a všemu ostatnímu okolo. Věechno jsem se tedy učil za chodu, ale musím říct, že Infidel je opravdu intuitivní a brzo se do toho člověk dostane. Sice jsme s Ježurou pak objevili nějaké chyby, ale myslím, že hru a hlavně zážitek z ní to nijak neovlivnilo. Hráli jsme dobývání Antiochu (nebo-li Antiochie, tak se tuším nazývá v češtině spíš).

Dějství první - Formování

"Sire Hughu, hned napravo od nás se pohybuje uskupení tureckých jízdních lučištníků. A podle hlídek je nalevo nedaleko od nás Soliman se svojí syrskou jízdou. Hlavní Kerboghův tábor je pak relativně daleko a zatím nebyli zahlédnuti žádní nepřátelé, kteří by z něj mířili k městu. Jaké jsou rozkazy?" Takto Hughovi z Vermandois popsal situaci jeho průzkumník. Sir Hugh se na okamžik zamyslel a poté zavelel: "Postavíme se těm prašivejm lučištníkům. Soliman je zbabělec a než sem přitáhne, tak už dávno bude před městem sešikovaný zbytek armády."

A tak to opravdu začalo. Na začátku jsem Hugha a jeho jednotky rozestavil do linie proti tureckým jízdním lučištníkům, což se mi nyní s odstupem zdá jako chyba. Tyto jednotky se totiž relativně dlouho mohou aktivovat pouze za volnou aktivaci a za celou hru vlastně vůbec aktivně nehráli (pouze skrze Return a Reaction fire), takže asi vhodnější bylo postavit linii proti Solimanovi a jeho Syřanům. Potom jsem totiž začal z Antiochu taht Godfreye s jeho jednotkama a právě kvůli příjezdu Syřanů a útoku jízdních lučištníků se přesun armád z Antiochu hodně zbrzdil a Godfrey tak zabrzdil celou linii a muselo se čekat až uvolní cestu i pro další. To se naštěstí zdárně podařilo a Godfrey začal Syřany zatlačovat, což umožnilo Bohemundovi (v Infidelovi v anglické verzi jako Bohemond) se dostat z města. Toho Bohemundovi sicilští Normani využili k rozestavění (i když kvůli málo Movement pointům to rozestavění mělo daleko k ideálu) a samotný Bohemund i k dalšímu zatlačení Syřanů k okraji mapy. Tak jsem tedy vcelku spokojen předpokládal, že moje první hra bude snad i úspěšná. Vše vypadalo v pořádku a tak jedna až dvě aktivace k lepšímu uspořádání Bohemundových Normanů a vytáhnutí papežského preláta Adhemara Le Puy a jeho jednotek z města by stačily k mé plné spokojenosti.

Dějství druhé - Rozbité naděje

"Co to tam napravo je? Sakra, to je ten zpropadenej Duqaq s jeho těžkou jízdou. Jak je možný, že jsou tak rychlí? Tak hejbněte sebou vy kůže líný! Chci tu vidět pořádnou linii než se sem dostanou!" Bohemund z Taranta při pohledu na blížící se těžkou jízdu Duqaqa, emíra Damašku. O několik okamžiků později již mohla být zaznamenána pouze Bohemundova velmi nevybíravá a křesťana nehodná slova. 

Ano, situace vypadala vcelku slušně a Duqaq se svojí těžkou jízdou byl ještě vcelku daleko. Ale co jsem opravdu nečekal (zvláště potom, co Ježurovi na začátku pořád nešlo aktivovat reinforcementy, takže jsem dostal několik volných aktivací zcela zdarma) bylo to, co následovalo. Ježurovi se podařilo, tuším, 6 aktivací v řadě(!) - ano, na poslední aktivaci, když měl už -5 a chtěl aktivovat Kerboghu a muselo mu padnout 0, tak mu to padlo. To znamenalo přísun dalších 2 armád (Soqmanovi a Qaradjovi Syřani). To by nebylo tak hrozné, kdyby to také neznamenalo Velmi rychlý charge Duqaqa a jeho těžké jízdy do mých (stále ještě nepřipravených) řad. Charge to byl drtivý a zničující. Mé řady se zcela rozbily a z organizované obrany se stal zoufalý boj o udržení pozic, aspoň mírné zatlačení těžké jízdy a seskupení do nějaké rozumné linie. Adhemar se stále nedostal na bojiště a už se mi tam nahrnula obrovská armáda, která postupně ničila jednu jednotku za druhou. Za pozornost stojí udatnost rytířů, kteří kvůli nedostatku koní museli bojovat opěšalí, ale také Bohemunda, který se jako správný velitel držel skvěle. Dokázal přežít charge zezadu i rozprášení jeho jednotky a přeživší se pak přesunul k jiné se kterou hrdinně odrážel Duqaqovi jezdce.

Dějství třetí - Zmar

"Pane, Sir Hugh padl a jeho křídlo bylo rozprášeno. Z našich jednotek již zbyl pouze zlomek a prelát Adhemar se stále neobjevil. Co budeme dělat? Jak se udržíme?" Tak se pobočník zeptal Bohemunda z Taranta v reakci na neblahý vývoj bitvy. Bohemund se na něj se zlostí v očích (způsobenou velmi neblahou situací na bojišti) a se slovy podíval: "Ty s.......j a d......í k.....e, jestli ještě cekneš, tak ti urvu hlavu a hodim jí po těch h.....ch!" Osud tomu chtěl, že o okamžik později pobočník vykřikl překvapením, když jej jeden z nepřátelských těžkých jezdců téměř zasáhl. Na to se k němu Bohemund, který vždy dbal, aby jeho výhružky byly splněny, otočil a uťal mu hlavu. Tu následně opravdu hodil po nebližším nepříteli.

Po neuvěřitelném počtu aktivací ještě podle mého nebyla bitva zcela ztracená, ale zachránit by jí mohlo pouze několik aktivací v řadě. Aspoň tak 3, abych dostal do hry Adhemara s jeho jednotkami, zorganizoval zbytky Bohemundových jednotek a přeskupil Godfreye, který se svými jednotkami zcela bez účelu chránil levé křídlo. Nějaká další aktivace na to, abych dostal do hry retired jednotky (které se mi ke konci hry podařilo dát dohromady na disordered) a na souvislý protiútok by už možná vedla ke stabilizaci. Nakonec jsem však nehodil ani 2 aktivace v řadě, čímž bylo dokonáno. Jednotky se snažily, ale Flight point se blížil (i když se mi o několik aktivací dříve podařilo hodit 1, když jsem měl už 18, přičemž moje hranice byla 20) a tak jsem na hodnotě 14 u Loss checku hodil 7 a mohl Ježurovi poblahopřát k vítězství.

Epilog

"Tak dneska to stálo za pytel, ale příště jim to natřeme hoši!" Bohemund z Taranta při posmrtném proslovu ke svým vojákům.

Musím říct, že hra mě naprosto uchvátila. Čekal jsem od ní hrozně moc, ale nakonec je ještě lepší než jsem doufal. Opravdu jsem se do toho zazřal (i když jsme často museli něco hledat v pravidlech) a atmosféra byla úžasná. Už se moc těšim až si jí budu moct vyzvednout. I když jsem jako začátečník asi udělal hodně chyb (ale za těch 6 aktivací jsem nemohl), tak jsem si hru moc užil a rád bych tu poděkoval Ježurovi za velkou ochotu, protože mi toho musel opravdu hodně vysvětlovat. Díky taky Jendovi za rady do začátku, které jsem ovšem neměl moc kdy zužitkovat, ale přesto mi pomohli se v tom na začátku zorientovat. Infidel mě tedy hodně oslovil a pokud bude mít v budoucnu někdo chuť si zahrát v Praze, tak jsem rozhodně pro;-)

Odehráno v: Praha (Okres: Praha)