Hrady

hodnoceno 88x (Seznam vlastníků)

recenze hry

Autor: Permonick | 3.4.2010 | 7

"Vojáci, čekají nás tvrdé boje, ale po nich také bohatá odměna. Zdejší kraj je úrodný, sýpky jsou plné a místní šlechta má truhlice plné pokladů. A všechna ta kořist čeká na toho kdo přijde a vezme si ji. Nemyslete si, ale že se hned po první bitvě ožerete jak prasata a neudržíte meč v ruce, v kraji se potulují i cizí žoldnéři, kteří nebudou váhat aby vás o veškeré nabyté bohatství opět rychle připravili."

Hrady jsou poměrně nenáročnou hrou až pro pět hráčů (na krabici je uveden věk od 9 let, ale osobně jsem je hrál ve věku ještě mladším). Každý z hráčů představuje jednoho z generálů armád, které vtrhly do země a chystají se dobýt pro sebe co budou moci, nebo-li obsadit co nejvíce hradů.

"Nepřátelská soldateska dobyla naše říční tvrze, ale díky tvrdému vzdoru našich vojsk jim nezbylo než přisunout na pomoc další armády ze svého území. Teď přijde čas naší pomsty, dvě z jejich pevností zůstaly nechráněny. Podhradí vydrancujeme a vypálíme, a na hradech zavlaje vlajka našeho pána."

Každý hráč disponuje armádou (dřevěné barevné špalíčky, velký značící 5 vojáků, střední značící 3 vojáky a nejmenší značící 1 vojáka) a žetony obrany (barevné žetony v hodnotách 0, 0, 0, 1, 2 a 3). Na hracím plánu je 6 startovních pozic (jediná pole ve hře, kde se nesmí bojovat), každá označená číslem a hodem kostky v každém kole hráč určuje, na kterou pozici umisťuje své vojáky. V každém kole smí navíc umístit do hry jen jednu novou jednotku (ať už v hodnotě 1, 3 nebo 5 vojáků). Následně figurkami pohybuje po cestách mezi hrady a může se pokoušet jednotlivé hrady dobýt. V každém kole smí přitom uskutečnit pouze tři tahy, tzn. může pohnout až třemi armádami o jedno pole, nebo přidělit více tahů jedné armádě. Armáda se skládá z jedné či více jednotek, které se vyskytují na stejném poli. Důležitým faktorem se tak stává logistika jednotek, kdy je třeba uvažovat kde jednotky spojit a opětovně rozpojit, aby hráč mohl co nejefektivněji bránit své hrady a dobývat hrady cizí či neutrální. Krom toho může samozřejmě i na cestách napadat cizí armády a tak zabraňovat soupeři v posilování jeho vojsk.

"Kapitáne, kapitáne, zvědové přinesli zprávy o cizím vojsku, které táhne k našemu hradu." vyhrkl ze sebe mladý panoš přibíhající k veliteli. "Žádný strach, bažanti. Ti žoldnéři vůbec nemají ponětí, že kromě vás zelenáčů jsou na hradě i dvě jednotky ostřílených veteránů, kteří si je dají k snídani. Brzy poznají, že si ukousli větší sousto, než můžou spolknout. Přiložte pod kotle s olejem a vyhlašte poplach. Přivítáme je s plnou parádou.

Každý hrad má svou hodnotu obrany (která je zároveň i bodovou hodnotou na konci hry), pro dobytí hradu je třeba převýšit svými jednotkami dvojnásobně obranu daného hradu. Po dobytí hradu v něm hráč umístí posádku a zároveň může umístit i žeton obrany. Ten představuje další posádku hradu (dle hodnoty na žetonu) a umisťuje se skrytě, takže protihráči při útoku na hrad neví, jak velká posádka je v boji očekává.

"Koukejte ty zbroje pořádně naleštit a spodky si nezapomeňte vyprat, ať nesmrdíte jak stádo podsvinčat. Sám generál nás poctí svou návštěvou, tak ne že uděláte našemu panství ostudu chásko nezvedená."

Hra končí ve chvíli, kdy některý z hráčů dobyje předposlední hrad. Ten kdo tak učiní, získává automaticky i poslední hrad ve hře, který se k němu sám přidá, a následně každý hráč sečte bodovou hodnotu svých hradů. Naprosto nepřekvapivě vyhrává hráč s nejvyšší bodovou hodnotou.

Výhody: jednoduchá oddechovka, kterou není těžké vysvětlit a dá se hrát s lidmi, kteří deskovky příliš nehrají.

Nevýhody: hod kostkou pro nasazování jednotek způsobuje, že se vaše jednotky často ocitají úplně na druhé straně od místa, kde by jste je nejvíc potřebovali, což často rozboří sebelepší strategii.