Here I Stand

hodnoceno 47x (Seznam vlastníků)

Zde stojím! (a nemohu jinak)

Autor: ozzy79 | 7 hodin 0 minut | 26.6.2011 | 9

Hra: Here I Stand

Hráči: Deathmers, Elissa, Lolynka, micklock, ozzy79 a 1 neregistrovaný

Dne 26.6.2011 se v malé vesničce nedaleko Kladna zvané Libušín odehrála důležitá mocenská partie rozhodující o osudu celé Evropy 16tého století. Její následky můžeme pozorovat dodnes. Hlavními hráči na poli reformačních válek byly Angličan (Deathmers) Turek (Micklock), Habsburk (Lolynka), Papež (Oblud Láďa), Protestant (Ellisa „Katerina Bora“ Obludová) a Francouz (ozzy79). Během několika hodin proběhlo cca toto:

NESPRAVEDLNOST! To je první slovo, které mě napadne při popisu této partie HIS. Pochopíte proč… Náboženské sváry a politické handrkování začalo v klasickém poklidném tempu. Turek začal piráti ve středozemním moři a otravoval svými korzáry Habsburka a občas i Papeže. Habsburk se nechal otravovat Turkem a taky Francouzem, který mu dobyl ve Španělsku jedno dvě města, kde upevňoval své pozice. Samozřejmě vše za podpory místních obyvatel, kteří pod tíhou přísné katolické nadvlády chtěli pustit své okovy na zem a osvobodit se od tyrana. Ze vzteku na to dobyl Francouz Angličanovi Calais. Angličan se pak chudák snažil celou dobu dobýt Calais zpět a nutno dodat, že se mu to opravdu nedařilo. K tomu si občas vrznul s některou ze svých šesti žen, ale jinak jsme o něm prakticky nevěděli. Prostě tam byl a nikdo si ho moc nevšímal (a to byla ta největší chyba). Papež se víceméně neúspěšně bránil reformacím a za chvíli mu z Německa nezbylo už skoro nic, bo se tam roztahoval Protestant i se svými vojáky, ale vzhledem k tomu, že ještě nebyla ustanovena Schmalklandská liga, nemohl s tím chudák nic dělat. Sic se snažil o získání pár nezávislých měst někde v Itálii, ale to se mu do toho začal vrtat Francouz, který se podle celou dobu tvářil jako kamarád, naléval papeže pivem a snažil se otupět jeho pozornost.  A to se mu povedlo, ale o tom až později.

Turek si zatím vesele táhl na Bělehrad a Prahu a postupně se tlačil dopředu, až si ho začali všímat i ostatní, bo hrozilo jeho vítězství na body. Takže došlo k pár pacifikačním pokusům a Turek i se svým úsměvem musel ze svých pozic trošku ustoupit. To protestant se začal roztahovat i tam, kam neměl, tj. do Francie a pak i do Anglie (to byla další velká chyba, kterou jsme nevychytali, že jo, dámy a pánové). Angličan vypadal opravdu naprosto bezzubě, pořád píchal prstíčkem do Calais, nechal si reformovat Londýn a jen z lítosti nebyl napaden Francouzem, bo kdybyste viděli ten jeho smutný obličej, dali byste mu pětikorunu. Habsburk se začal trošku rozkoukávat, tak s ním pro jistotu Francouz uzavřel příměří, bo se mu v hlavě rodil ďábelský plán (muhehehehe), který měl celou hru rozhodnout v jeho prospěch. Díky jedné vypečené kartě dostal do svého jha Miláno, kam okamžitě přesunul hlavní sílu svých armád a vyhlásil válku papeži. Nyní se mu otevřela cesta ke spoustě klíčových měst, mimo jiné i k Římu, kterému hrozilo vyplenění. Dvě města byla dobyta a již jen jedno zbývalo a Francouz by slavil triumfální, epochální vítězství (takzvaný autowin, který se dle pravidel nestává až tak často). Sic ho Papež uvalil do klatby, ale to již byly připraveny dvě skupiny armád, které měly Řím vzít útokem. A když k tomu došlo, tak ten podlý Angličan vyslal do Francouzova tábora nakažené kurtizány a armáda postižena pakostnicí (ano rejpalové, já vím, že pakostnice se nepřenáší pohlavním stykem, ale to je jen detail a také jediné vysvětlení, jak mohl Angličan takto ovlivnit bitvu mezi Francouzem a Papežem) se pak nemohla přemisťovat! Pád Říma tedy skončil pro Francouze katastrofou… Ostatní národy poté zastrašení Francouzovou silou a genialitou, se spojili a vyhlásili mu společně válku. A náhle Francouz přišel o svá dobytá území a postupně ztrácel i svá domovská města… Jak smutné… A tu měl k vítězství nejblíže Habsburk, když tu náhle ten slizký zplozenec pekla, ta anglická kreatůra, vyhlásila Francouzi válku a dobyla mu jedno z jeho měst. A k tomu všemu se mu jednoho večera povedl doma majstrstyk a oplodnil jednu ze svých žen (myslím, že to dokonce byla jím preferovaná Anne Boleyn). Těhotenství proběhlo v pořádku bez větších komplikací a narodil se jim krásný a hlavně zdravý syn (zplozenec pekelné stvůry a neurozené kurtizány) Edvard… A náhle Angličan dostal vítěznou sumu bodů a my všichni koukali jako puk na něco, co se snad ani nestalo, co nemohla být pravda, protože ten člověk celou dobu vlastně nic nepředvedl! Smekám klobouk Deathmersi!

Celá hra utekla strašně rychle. Pořadí se přelévalo a byly momenty, kdy měl každý hráč nakročeno k vítězství (kromě Angličana). Některé momenty byly opravdu ďábelsky geniální (hlavně ty moje, samozřejmě) a musím říct, že tuhle hru jsem si užil se všim všudy, i když jsem se bál, že při třetí hře za Francouze už se budu možná trošku nudit. Nenudil jsem se a příště chci hrát za Francouze zase, už to konečně musí vyjít! Tentokrát se mě i přímo dotknul náboženský konflikt, ač jsem hrál za ryze vojenský národ a vzato kolem a kolem, tak to byl jeden z rozhodujících faktorů, protože i díky konverzím na Angličanově území to nakonec ta pekelná stvůra vyhrála… Cítím se morálním vítězem, k vítězství chyběl opravdu jen kousek, jedno jediné město a opět se ukázalo, že u HIS rozhodují detaily. Skvělá hra, dobré pivo, chci to co nejdřív zopakovat děcka.

Odehráno v: Libušín (Okres: Kladno)