Here I Stand

hodnoceno 47x (Seznam vlastníků)

Zkouška z raného novověku

Autor: speedy | 8 hodin 0 minut | 24.11.2016 | 6

Hra: Here I Stand

Hráči: Melandor, speedy a 4 neregistrovaní

Partička 6 historiků/historiček pojala přípravy na zkoušku z raného novověku vpravdě svérázně a sešla se u partie HISka. Kolektiv sliboval pořádnou zábavu, ale na druhou stranu, pro některé to bylo první setkání s větší stolní hrou a uznejme, že hry od GMT nejsou zrovna ideálním vstupním bodem do tohoto světa. Nicméně obavy všech se brzy rozplynuly, mechanismy přešly rychle do krve a já byl příjemně překvapen, jak schopní hráči se u stolu sešli.

Strany byly rozdány následovně: Já – Francie (co taky jiného, že?), Martin – Habsburk (mimo mě nejostřílenější hráč u stolu, HISko ještě nehrál, ale měl zkušenosti třeba se Sword of Rome), Marek – Protestant (připojil se poslední, čili bral co zbylo), Irma – Anglie, Kája – Turecko, Nikča – Papež. Tak se to sešlo, že zrovna ty nejmužnější role připadly holkám :D .

První kolo se neslo ve znamení oťukávání a sžívání se se svou rolí ve hře. Protestant velmi úspěšně konvertoval města a překládal Bibli jako na běžícím pásu. Papež urychleně obsadil Florencii, aby ta nelákala jiné mocnosti do severní Itálie a brzy se vyprofilovala jeho záliba v disputacích, které velmi často vyvolával. Turek zvolil netradiční, ale myslím velmi efektivní taktiku – po dobytí Bělehradu nechal Maďary Maďarama a vytáhl na Rhodos, který také díky kartě Zrada! bez problémů dobyl (jak se ukázalo, byl to velmi dobrý tah, neboť karta Rytíři sv. Jana se ukázala snad v každém kole). Zahrání Barbarských pirátů navíc slibovalo akci ve Středozemním moři. Habsburk rozmisťoval posádky do svých měst, vedl s Francouzem zdlouhavá diplomatická jednání (podpořená chřestěním zbraní) o Métách, a vypravil do Nového světa co jen mohl (kromě počátečních výprav také kolonii a kartou Sebastian Cabot ještě dalšího objevitele). Francouz v diplomatické fázi nabídl Angličanům výměnu Edinburghu za karty pro financování boje o Méty a také díky Tureckých Předběžných diplomatických jednáních se mu nakonec podařilo Méty obsadit (Turkovi na oplátku zahrál Julii Gonzagu a Angličanovi ustoupil z Edinburghu) a vyslat objevitelskou výpravu. Angličan se angažoval v Novém světě a připravoval se na obsazení Skotska. V Novém světě uspěly všechny výpravy až na tu Cartierovu, která se do Francie vrátila s prázdnou. Cortéz vyhladil Maye, Cabot s de Sotem objevovali severní Ameriku a Chancellor se dokonce pokusil obeplout svět, ale cestou ho upekli kanibalové.

Druhé kolo poznamenaly velké události. Turek ostrým pochodem oblehl málo chráněnou Vídeň, a po strašlivé porážce Habsburského vojska snažícího se Vídeň osvobodit padla do jeho rukou i s Ferdinandem, který v zajetí strávil zbytek hry. Habsburk však odpověděl úspěšnou expedicí do Alžíru, vedenou samotným Karlem V.. Dále byly mezi oběma mocnostmi sváděny námořní bitvy po celém Středomoří. Nákladná francouzská kampaň na dobytí Janova ponechala Angličanovi prostor a ten s využitím domovské karty (a oddálení rozvodu s Kateřinou Aragonskou) smělým útokem a skvělým hodem obsadil Paříž. Papeži se podařilo zpomalit reformaci, zvláště díky dobrého načasování Šmalkaldské ligy, která se zformovala těsně před překladem kompletní bible, kdy Protestant držel pouhé dvě kurfiřství a značně mu tak ztížila hru.

Ve třetím kole se Turecké impérium dále rozšiřovalo, Ibrahim paša oblehl Neapol a další Habsburský pokus o osvobození města znovu skončil katastrofálně. Jeho armáda byla zahnána do moře a Karel V. se v Istanbulu připojil ke svému bratru Ferdinandovi. Mnohem lepších výsledků dosahoval Habsburk v Německu, kde se mu dařilo držet Protestantská knížata v patřičných mezích. Francouzi uznali porážku z rukou Angličanů a ti tak toto kolo využili k pokusu o rozvod a další zámořské výpravy. Františka I. neopouštěly dobyvatelské choutky, a díky výborné ruce si tak mohl dovolit oblehnout a díky Povstání městského státu i snadno dobýt Florencii. Ve zbylém čase také financoval objevitele. Papež musel zkousnout ztrátu Florencie, ale vynahradil si to dalšími úspěšnými debatami, a to jak proti samotnému Lutherovi, tak i Carlstadtovi, který byl pro Protestantskou myšlenku tak zapálen, až s malou pomocí kardinála Ecka přímo vzplanul.

Na začátku čtvrtého kola došlo k nutnému zformování protifrancouzské koalice, neboť se Francouz blížil metě 25 bodů a během kola ji díky poctivému budování zámků a pomoci Michaela Serveta i dosáhl. Turecké flotily křižovaly Středomoří a jeho armády se marně snažily oblehnout Janov či Marseille a po neúspěších zde se alespoň pokusili oslabit posádku v Římě. Habsburská armáda pod vedením vévody z Alby oblehla Bordeaux, nejdříve neúspěšně ale díky Turkovu správnému načasování Halleyovy komety byl druhý pokus úspěšný. Jindřich VIII. se s Papežovým svolením rozvedl s Kateřinou Aragonskou a hned o svatební noci zplodil s Annou Boleynovou zdravého chlapečka. Byl to ale také poslední dobrý Anglický hod, neboť tentokrát (i v budoucnu) jim již Paříž odolala. Francouz se snažil příliš neznepokojovat a tvrdohlavě dál stavěl zámky a sháněl body všemožnými jinými způsoby. Papežova kampaň v Itálii byla neúspěšná, právě naopak měl co dělat, aby opevnil Ravennu a zabránil tak jejímu případnému uzmutí z rukou Francouze. Protestanti dosáhli dílčích úspěchů v Německu, ale začínalo být jasné, že jejich hnutí si z této partie výhru neodnese. Díky obsazení Bordeaux tak bylo vítězství Francie pro toto kolo zažehnáno.

V pátém a posledním kole se Habsburkové vzdali Turkům a byla jim tak za patřičnou bodovou úplatu vrácena Vídeň i Neapol, museli se však vzdát Alžíru. Ohromná Turecká flotila vyplenila celé Středomoří a získala tak tučný bodový zisk. Habsburk se v Německu dál přetahoval s Protestantem o každý elektorát, poslední kapkou do jeho hořké číše však bylo nešťastná bitva u Norimberka, ve které Jan Fridrich zajal císaře Karla. Obrovská anglická armáda pod vedením samotného krále Jindřicha vytáhla znovu na Paříž, ale její obránci vedeni taktéž svým panovníkem Františkem hrdinně odolali (hodem 5 zásahů z 6 kostek) demoralizované Anglické vojsko se ještě několikrát pokoušelo o obležení a zteč, ale pokaždé bezvýsledně. Papež vytáhl na francouzský Janov, ale jeho obránci také odolali. Protestantovy závěrečné úspěchy již nic nezměnily na faktu, že v napínavém finiši dvou bývalých spojenců nakonec o jediný bod zvítězil Francouz (28) nad Turkem (27).

Jak jsem již psal, byl jsem mile překvapen předvedenou hrou a vítězství mi rozhodně do klína nespadlo samo, ale přispěla k němu i řádná dávka štěstí. Ostatní si dokázali, že zvládnou i „složitější“ hru a už se jistě nemůžou dočkat pokračování ve formě partie Virgin Queenu (kde tedy konečně dojde na tu sňatkovou politiku ;-) ).

Odehráno v: Olomouc (Okres: Olomouc)