Hansa Teutonica: Big Box

hodnoceno 25x (Seznam vlastníků)

Hanzovním obchodníkem snadno a rychle

Autor: SirEngal | 9.10.2024 | 4

Toužíte si zahrát eurohru s tunou interakce mezi hráči a nulovým podílem náhody? Hru, která má v sobě dvě mapové expanze, čtyři menší rozšíření, má v názvu slova „big box“ (tj. „velká kisna“) a přesto se vejde do krabice velikosti Agricoly? A tohle všechno za nějakých 1300 Kč a stále k dostání? Zároveň umíte anglicky, německy anebo najít přeložená pravidla na Zatrolenkách? Tak mi tu nechte like, běžte si ji pořídit do svého oblíbeného obchodu a než s ní kurýr zazvoní, čtěte dál.

O co jde? 

Hansa Teutonica: Big Box je znovuvydání úspěšné hry Andrease Stedinga Hansa Teutonica z roku 2009 a všech jejích rozšíření v jedné krabici. Poté co kolem roku 2010 nasbírala mnoho úspěchů (Spiel des Jahres, Golden Geek…), ji v roce 2020 takto přebalil vydavatel Pegasus Spiele (Port Royal, Dorfromantik). Jedná se o eurohru se zanedbatelným podílem náhody pro 3–5 hráčů od 12 let a s herní dobou od 45 do 90 minut. Hlavními principy jsou area (zde spíš „path“) control, worker placement a engine building. 

Na hře je znát její starší původ, barvy jsou spíše bledší a jak už jsem zmínil graficky i velikostí připomíná Agricolu, která je zhruba ze stejné doby. I krabice je velikostí stejná, je tedy výrazně užší, než většina moderních čtvercových krabic.

Zároveň oproti jiným big boxům (ať už ptačím, Divukrajovým nebo třeba Zaklínačovým) kvůli ní nemusíte prodat ledvinu, ani přestavovat úložné prostory. 

Od původního vydání se to nové liší vynecháním pravidel pro dva hráče, opravou některých nejasností v anglických pravidlech a úpravou akce „vyhození obchodníka“, kterou původně obsahovalo jedno z rozšíření.

Krabice (zdroj: Pegasus spiele)

Téma

Základní hra nás zavede do středověkého Německa, kde se mezi 12. a 14. stoletím spojila některá města do spolku, česky zvaného Hanza. Každý hráč se ujme role jednoho z obchodníků, který se snaží zvelebováním měst a získáváním privilegií získat největší prestiž.

Základní herní plán, který je z jedné strany určen pro tři hráče a z druhé pro čtyři a pět, nás zavede zhruba mezi Dortmund a Lübeck, plán z rošříření East Expansion – určený ze stejné strany pro všechna množství hráčů – poté o něco východněji a severněji, najdeme tak na něm Drážďany, Malmö a Královec. 

A nakonec třetí přibalená, opět oboustranná hrací deska nám umožní hrát ve středověké Anglii, Walesu a jižním Skotsku. 

Základní hrací plán – strana pro 3 hráče

Hrací plán východní Hanzy

Hrací plán Británie

Co najdeme v krabici?

Kromě už zmíněných tří hracích desek (po rozložení mají formát A2) krabice obsahuje knížku pravidel, z jedné strany německy a z druhé anglicky (vysázenou stejným stylem jako celá hra), pět hráčských desek, 20 kruhových dřevěných disků a 136 dřevěných kostiček (tj. 4 a 27 pro každého hráče a jednu černou jako ukazatel na stupnici), 15 bonusových žetonů, a knížečku na bodování. Dále 6 dílků Emperor's favours (tj. císařových službiček) a 9 karet misí. Tyto byly původně samostatně prodejná rozšíření a pravidla je doporučují hrát, až když se s hrou trochu seznámíte. 

Komponenty jsou za mě naprosto dostačující, i když hráčským deskám by slušela druhá vrstva s výřezy, aby kostičky na ní lépe přežily případné drknutí.

Pravidla jsem vůbec neměl problém přečíst a vstřebat, na devět A4 stránek se vejdou i s ilustracemi, příklady a sekcemi „důležitá pravidla, na která nezapomenout“ a „tipy pro dobrou hru“. Další 4 stránky jsou pak věnovány rozšířením. Hrací plány východní Hanzy a Británie mají každý svá speciální pravidla, která základní hru ozvlášťnují. 

Příprava hry

Po dohodnutí, která mapa se bude hrát, ji stačí rozložit, položit černou kostičku na stupnici plně obsazených měst a tři bonusové žetony. Zbytek žetonů se zamíchá a vytvoří doplňovací hromádku. Toto zamíchání je jediná náhoda v celé hře. 

Každému hráči potom rozdáme hrací desku v jeho barvě, a sáček s dřevěnými komponenty stejné barvy: 4 kolečka (kupce) a 27 kostiček představujích obchodníky.

Dřevěné komponenty si každý rozloží na desku a zbylé kostičky rozdělí do dvou hromádek – oficiálně se nazývají „osobní zásoba“ a „obecná zásoba“. My raději používáme termíny „připravení a nepřipravení“, které nám pro mluvení o obchodnících sedí více. Velikost těchto dvou hromádek se liší podle toho, jaké je pořadí hráče. Kdo jde později na tah má jako kompenzaci víc připravených kostiček.

Průběh hry

Každý hráč v průběhu svého kola hraje několik akcí. Nejprvé má každý dvě, ale časem si odemkne více. Není potřeba žádná lama karta, protože hráčova deska, představující psací stůl hanzovního obchodníka, obsahuje všechny potřebné údaje.

Hráčská deska v základním stavu – odebíráním kostiček a koleček se posilují akce, které jsou všechny vyobrazeny u spodního okraje

Na ploše stolu je ve vrchní části vyobrazených šest oblastí: 

• klíče udávají násobitel, kterým se bude na konci hry bodovat síť propojených měst,
• talířek pro úschovu použitých bonusových žetonů,
• dopisy představují počet akcí, které má hráč ve svém kole k dispozici,
• privilegium udává, která z barevných polí lze zastavovat svými žetony,
• kniha moudrosti, jež značí, kolik žetonů můžeme přesunout při akci přesun a navíc se z ní odemykají další kolečka – kupci,
• měšce značící, kolik žetonů (obchodníků i kupců) si může hráč vrátit do aktivní zásoby při akci příjem.

Pět možných akcí

Akcí, které může hráč dělat, je právě pět, a jsou schematicky vyobrazeny jako šuplíky naspod jeho desky. Smí se provádět v libovolném pořadí a libovolněkrát až do počtu akcí pro dané kolo.

• Příjem – Přesun žetonů (obchodníků i kupců) z pasivní zásoby do aktivní.
• Vyslání obchodníka – Položení jednoho žetonu na jedno z míst na cestě na hracím plánu.
• Vykopnutí cizího obchodníka – Hlavní přímá interakce mezi hráči: Pokud už na některém políčku cesty leží žeton cizího hráče, mohu ho vykopnout. To mě stojí kromě mojí kostičky také přesun jedné své další kostičky z aktivní zásoby do pasivní. Pokud takto vykopávám kupce (kolečko), musím dokonce zaplatit do pasivní zásoby kostičky dvě. Naopak hráč, jehož žeton je vykopnut si k vykopnuté kostičce přidá jednu další z pasivní zásoby (v případě kolečka pak dvě kostičky), které umístí na některou z propojených cest. 
• Přesun vlastních obchodníků – Posun tolika vlastních žetonů, kolik ukazuje moje kniha moudrosti, libovolně po hracím plánu. Všimněte si, že tato akce se s postupem času zlepšuje, zatímco nasazení žetonu na plán vždy stojí právě jednu celou akci. Pokud takticky pokládáte svoje obchodníky tak, aby je ostatní hráči museli vykopávat, a získáváte tak nové kostičky na hrací plán zadarmo, zjistíte, jak je přesun 4 nebo 5 žetonů jednou akcí silný.
• Vytvoření obchodní trasy - Poté, co hráč zaplní celou trasu mezi dvěma městy svými žetony, cesta není ještě uzavřená. Hráči vůbec nic nebrání ji blokovat ostatním. Může ale utratit jednu svou akci, za to, aby uzavřel obchodní trasu. Přitom:
  • stáhne všechny žetony do pasivní zásoby,
  • přidá po jednom bodu vlastníkům měst na obou koncích právě uzavřené trasy,
  • případně sebere bonusový žeton ležící u uzavírané cesty a znovu doplní jinam na plán nový.
    
    Poté může (ale nemusí) provést jedno z následujícího:
    
    • Vytvoření obchodní stanice: fakticky jde vlastně o obsazení jednoho z měst na dané cestě. Obsazování se provádí zleva a je nutné použít žeton správného tvaru, který musel předtím ležet na uzavírané cestě. Také je nutné mít případně privilegium dané barvy. 
    • Provedení vylepšení hráčské desky: u měst se žlutým podkladem (u Coellenu obsazení jednoho z bodovacích polí, opět omezených dosaženým privilegiem).
      
      

Město Waren z rozšíření východní Hanza umožňuje dokonce vylepšit jak dopisy, tak měšce. Samozřejmě při každém uzavření cesty smíte využít pouze jedno z nich. Také si všimněte, že se nedá obsadit, protože nemá sloty na žetonky. Na tomto obrázku můžete vidět i permanentní bonusové žetony u námořních cest, opět pravidlo z tohoto rozšíření, které v základní hře nenajdete.

Průběžné bodování

V průběhu hry se bodují pouze tři akce: 

• Kdykoliv někdo uzavře cestu mezi dvěma městy, hráč, který ovládá město na jejím konci, dostane bod; pokud obě města ovládá stejný hráč, dostává samozřejmě body dva.
• Založení určitých obchodních stanic, tj. obsazení konkrétního políčka v konkrétním městě. Zpravidla se tak posiluje akce obsazení jinak ne úplně rentabilního města. 
• Uzavření cesty východ–západ. První hráč, který propojí nepřerušenou sítí obchodních stanic nejvýchodnější (Stendal) a nejzápadnější (Arnheim) město, dostane 7 bodů, druhý 4 a třetí 2. Není nutné mít v městech po cestě převahu, jde jen o vytvořenou síť.

Konec hry

Konec hry se spustí v několika případech:

• Buď, když jeden z hráčů získá v průběhu hry 20 nebo více bodů prestiže způsoby popsanými výše, což při našich hrách nastávalo nejčastěji, nebo
• když se na hracím plánu plně obsadí desáté město, nebo
• když má nějaký hráč doplnit bonusový žeton, ale žádný již není k dispozici.

Hraje se na náhlou smrt, takže hráč jen dokončí právě tu jednu akci, kterou spustil konec hry. Nesmí dokonce ani využít případně právě získaný bonusový žeton a všechny jeho zbývající akce propadají.

Finální bodování

V rámci finálního bodování si hráči přičtou ještě body prestiže za plně vylepšené schopnosti, což je i naznačeno na hráčově desce zlaťákem s číslem 4 vpravo dole u každé schopnosti. Poté dva body za každé ovládané město a případně body za obsazená pole v Coellenu. Dále je potřeba spočítat si svou největší nepřerušenou síť stanic (což má velmi pěknou synergii se snahou o vytvoření spojení východ–západ). Počet stanic v této síti se pak přenásobí nejvyšším odemknutým číslem v klíči (prostor vlevo nahoře na hráčově desce). A nakonec ještě body za počet získaných bonusových žetonů, který progresivně roste od jednoho bodu za 1 žeton, až po 21 bodů za deset a více žetonů. 

Tím bodování končí a vyhlásí se vítěz.

Dojmy

Hansa Teutonica mě uchvátila na první zahrání na naší pravidelné deskochatě tak, že jsem si ji hned musel objednat. Od té doby jsme ji hráli v různých množstvích hráčů a vyzkoušeli všechny přiložené plány. Ačkoliv musím říct, že jsme nenašli vyloženě slabé místo, nejraději jsme stejně hráli ten základní. 

Podle mě nejlépe funguje ve třech a čtyřech hráčích (dva z hracích plánů totiž mají pro 3 hráče vlastní stranu), ale najdou se i lidé, kteří nedají dopustit na hru v pěti. Ve třech hráčích jsme hráli zhruba hodinu, v pěti se pak hra protáhne o nejméně dalších 30 minut.

Hanzu si užijete, pokud máte rádi hry, kde je nutné sledovat co dělá soupeř, reagovat na jeho strategie a přímo mu je kazit. Na rozdíl od mnoha jiných eurovek tu nenajdete stavění si na vlastním písečku, za aktivní lezení do cizího zelí hra naopak odměňuje. Rozhodně koupě nelituji a ostřílenějším eurohráčům s klidným svědomím doporučuji, na bledou grafiku si snadno zvyknete.