Evoluce: O původu druhů

hodnoceno 125x (Seznam vlastníků)

Staňte se pánem tvorstva

Autor: Behe | 4.6.2016 | 2

Kdo by se nechtěl alespoň na okamžik vžít do role pána tvorstva a stvořit vlastního živočicha k obrazu svému? Krmit a hýčkat ho, chránit před nebezpečím a tu a tam si s ním pohrát? Pro všechny takové je tu tamagoči. Pro ty ostatní je tu malá karetní hra Evoluce: O původu druhů, ve které se sice postavíte do role pána tvorstva, ale zdaleka to nebudete mít tak jednoduché jako u výše zmíněného elektronického kapesního mazlíčka. Evoluce je totiž nelítostná. Pokud váš tvor není schopen reagovat na vývoj ostatních druhů, je jedinou otázkou jestli vymře hlady, nebo se stane potravou neustále hladových masožravců.

V hře Evoluce: O původu druhů se budete snažit vyvynout dominantního živočicha, který odolá všem nástrahám a bude schopen se uživit. I když je toto v kostce celá podstata samotné hry, není to věru nic jednoduchého.

Budiž světlo...

Na počátku neexistovalo nic. Netrvalo to však dlouho, než se objevl první živočich. Pak druhý, třetí... Potravy byl tehdy dostatek, a tak se u některých z nich vyvinula tuková vrstva, kam mohli potravu ukládat na horší časy. Masožravých predátorů nebylo a všichni tvorové byli v relativním bezpečí. Potravy však začalo ubývat. Některé druhy se nedokázaly nasytit a začaly vymírat. Tehdy se objevil první masožravec a počal nelítostně lovit ostatní živočichy. V zoufalé snaze přežít se začaly u jednotlivých druhů objevovat nejrůzněší rysy, které je chránily proti krutým útokům predátorů. Někteří živočichové hledali úkryt v hlubinách tehdy ještě prázdných oceánů, jiní vsadili na maskování či rychlé nohy. U některých se vyvinul smrtelný jed, který masožravce odpuzoval. A někteří se sami stali masožravci.

Tak evoluce pokračovala. Predátoři však svou kořist dokázali vystopovat. Někteří vyměnili své nohy za ploutve a počali drancovat bohaté podvodní říše, jiní vsadili na svůj bystrý zrak, díky kterému odhalili i maskované živočichy. Objevila se i nová hrozba v podobě parazitů, kteří napadali všechny tvory bez rozdílu. Napadené druhy tak potřebovali mnohem více potravy, aby se mohli nasytit. Příroda tomu chtěla, že parazité napadali především kruté predátory, kteří pak často nedokázali sehnat dostatek potravy k přežití. Opět tak zavládla doba klidu a míru. Potravy byla opět hojnost. Bylo stále běžnější spatřit různé druhy narostlé do obrovských rozměrů. Běžní predátoři tak neměli šanci tak velké tvory lovit. 

Někteří živočichové se chopili příležitosti a začali profitovat na útocích jiných predátorů. Jednoduše po nich dojídali zbytky. Potrava jako potrava. U jiných se objevily počátky spolupráce. Někteří využívali ochrany větších a lépe přizpůsobených tvorů, díky kterým získali snadnější přístup k potravě, další se dokázali nasytit produkty jiných tvorů. A někteří nalezli u silnějších tvorů ochranu před predátory. 

A čas šel dál. Někdy byl potray dostatek, jindy mnoho rozličných druhů vymřelo... V každém případě přežít dokázali jen ti nejzdatnější, ti kteří vítězili v evolučním boji.

Jak se to hraje

Z popisu výše je patrné, jakým směrem se hra ubírá. Hráči se střídají ve vykládání karet z ruky na stůl. Karty přitom lze použít různým způsobem - každá karta má nejméně jeden zvláštní rys nebo se může sama stát novým živočichem. Vyložíte-li kartu rubovou stranou na hrací stůl, stvoříte nového tvora, kterého můžete dále rozvíjet přidáváním jednotlivých rysů. Některé karty mají rysy dva a na hráči je, aby si zvolil ten, který mu nejvíce vyhovuje. Vyložené karty na stole již nelze měnit a je proto nutné si dobře rozmyslet každý svůj krok. Navíc je nutné sledovat soupeře a reagovat na vývoj jejich živočichů. V celé hře jde totiž jen o jedinou věc: přežít. K tomu aby druh mohl přežít, musí získávat potravu a na potravu z potravinové banky se nedá vždy spolehnout. Je tedy vždy dobré hledat i alternativní zdroje potravy, a soupeřova bezbranná ještěrka je přímo k nakousnutí.

Jakmile hráči vyloží všechny karty, které vyložit chtějí, hodí první hráč kostkou, čímž stanoví dostupný počet potravy v potravinové bance. Počet hodů je stanoven v závislosti na počtu hrajících hráčů. Potom se postupně hráči střídají v braní žetonů, kterými krmí své živočichy. Problém je, že často není žetonů dostatek a ne vždy se na všechny dostane. Některé rysy umožňují svému majiteli vzít žetonů v jednom tahu více, nebo dokonce některé zničit. Obyčejné ještěrce stačí k nasycení žeton jeden. Masožravá ještěrka už potřebuje žetony dva, masožravý dinosaurus by už potřeboval tři a pokud by byl, nedejbože, napadený parazitem, musel by pozřít celých pět žetonů potravy. Vezmeme-li v úvahu, že při hře dvou hráčů se potravinová banka stanovuje hodem 1k6 +2 (maximum je tedy 8 žetonů potravy), je takto vyvynutý tvor na vyživování opravdu náročný a jeho budoucnost je nejistá.

V poslední fázi kola hry je káždý nenasycený živočich odstraněn, neboť jednoduše vyhyne. Hračí si pak doberou karty v závislosti na počtu přeživších druhů - za každého takového jednu kartu, plus jednu kartu navíc. Je tedy jasné, že v této hře je důležité najít rovnováhu mezi udržitelným počtem jednotlivých druhů - nemít jich moc, aby nevymřely hladem, ale ani málo, aby byl zajištěn přísun nových karet. K tomu ještě musíte reagovat na vývoj soupeřových živočichů a držet s ním krok. 

Jednotlivá herní kola se pak střídají do té doby, než se doberou všechny karty z balíčku. Pak hra končí a vyhodnotí se skóre podle všech živočichů, kteří se dožili konce hry.

Klady a zápory

Zásadní klad této hry je bezesporu přenesení složité evoluční teorie do jednoduché, krátké a hlavně zábavné hry. To se podařilo na jedničku a i přes jednoduché herní mechanismy je hra poměrně zajímavá. Díky tomu, jak hráči reagují na okolní dění, vznikají nejrůznější tvorové, které si mnohdy není lehké představit. Jindy zase mrknete na stůl a vidíte slona, velrybu, chameleona, zajíce... Dokáži si lehce představit, že tímto způsobem dětem názorně, jednoduše a zábavně vysvětlíte teorii evoluce. 

Skvěle řešená je i interakce mezi hráči. Nejde o hru, kde si každý dělá na svém písečku, tu a tam někomu sežere ještěrku a o víc se nestará. Tady musíte bedlivě sledovat každý protihráčův krok a přemýšlet, jak na něj nejlepe zareagovat s tím, co máte v ruce. Masožravci nejsou zdaleka jediným nástrojem interakce. Velice zákeřní jsou výše zmiňovaní parazité, kteří zásadně zvýší objem potravy, který musí živočich zkonzumovat a je tedy těžší si takového tvora udržet. Navíc některé rysy umožňují s jídlem všemožně manipulovat. Brát si více než jeden žeton potravy, potravu ničit, krást... I to je zásadní a mnohdy vede k hromadnému vymírání. 

Výborné jsou i rysy, které pomohou vašim tvorům přečkat nedostatek potravy. Tuková tkáň například v době hojnosti umožní živočichovi zkonzumovat více potravy a uchovat si ji na horší časy. Další rys umožní hibernovat a přečkat tak nepřízeň osudu.

V neposlední řadě oceňuji plastové žetonky a CZ/SK lokalizaci v jedné krabici. Bleskurychlý setup a přiměřenou hrací dobu (ve dvou hráčích může být i delší, ale lze upravovat snížením/zvýšením počtu karet v dobíracím balíčku).

Bohužel hra není dokonalá. Zpracování je už na první pohled „z chudšího kraje“. Celkově je materiál méně kvalitní, karty se rychle ošoupou, otřesné kostky (plastové a lehké jako pírko - nemaji problém zastavit se na hraně) a velice úsměvný insert.

Další závažný nedostatek jsou pravidla. Jsou sice krátká a snadno pochopitelná, chybí ale podrobnější popis některých situací ve hře, které si prostě musíte domyslet. 

Nevím, jestli je úplně správné určovat skóre pouze podle přeživších živočichů na konci hry. Snadno se tak může stát, že hráč dominující po drtivou část hry na konci přijde o všechny své pečlivě vyvíjené druhy a skončí s nulou, zatímco jiný hráč vyhraje, ač mu jeho tvorové neustále vymírali. Ale taková je evoluce - být dominantní není vždy tou nejlepší strategií.

Hodnocení

I přes zmíněné nedostatky se mi hra líbí. Některé vady lze napravit pomocí vlastní úpravy pravidel a nižší kvalitu u hry za pár korun asi nemá smysl řešit. Pro fandy Darwinovy evoluční teorie je tato hra nuntostí, pro ostatní zajímavý způsob, jak nahlédnout pod pokličku původu druhů.