Ecos: První kontinent

hodnoceno 17x (Seznam vlastníků)

Stvoření světa – snadno a rychle

Autor: Azz | 19.4.2024 | 3

Z moře vyvstala pevnina a na pevnině vysoupaly hory. Poté vyrašily první traviny a nad nimi se pnuly stromy. V mořích se objevily ryby a pastvinami se proháněla nespočetná stáda. Tak vznikl nový svět.

Ve hře Ecos: První kontinent se hráči ujmou rolí božských bytostí, které společně formují nový svět. Nejedná se však o kooperativní hru – každý z hráčů se snaží dosáhnout co nejvyššího bodového zisku a stát se vládcem nového světa.

Co najdete v krabici

Ecos: První kontinent je poměrně těžká krabice plná nejrůznějších komponent. Sice neobsahuje žádné plastové figurky, ale za to žetonků a žetonů je v ní požehnaně. K tomu dva balíčky karet, a hromádka kostiček, ale hlavně látkový pytlík a k němu celá řada dřevěných kamenů (nakolik jen kameny mohou být dřevěné :-) ) se symboly elementů/energií. Ty na hře rozhodně zaujmou a působí velice dobře.

Vzhledem k množství různých žetonů opatřili autoři hru i kartonovými krabičkami/pořadači žetonů. To je u hry rozhodně velké plus, protože si osobně nedovedu představit mít je separátně v pytlících, ani dohromady v jednom velkém. A ačkoliv vyloupání krabiček nebylo úplně jednoduché a povedlo se mi i jednu (naštěstí vnitřní) barevnou stranu trochu natrhnout, má ode mne hra rozhodně plusové body za tento insert.

Jak se hra hraje

Principem je hra relativně jednoduchá. Ve zkratce probíhá tak, že jeden hráč tahá z pytlíku energií postupně kameny se symboly různé energie.

Hráči si následně mohou překrýt kostičkou odpovídající symbol na některé ze svých vyložených karet. Všichni v tuto chvíli hrají simultánně. Pokud některý hráč překryje všechny symboly na některé ze svých karet, vyhodnotí její efekt, kterým může být přidávání nových komponent na herní desku, zisk vítězných bodů, nebo i kombinace obého a klidně i několikanásobná.

V případě, že hráč nemůže nebo nechce využít tažený symbol, posune si svůj žeton hráče o čtvrt otočky po směru hodinových ručiček, což mu může přinést další výhody, nebo možnost vyložit další kartu.

Pokud je vytažen kámen divoké energie, mohou hráči tento využít jako kterýkoliv symbol a zároveň se posune po směru hodinových ručiček hráč losovač z pytlíku.

Karty mají omezený počet použití, takže po jejich vyčerpání se odhazují mimo hru.

Konec hry se spouští ve chvíli, kdy některý z hráčů dosáhne 80 vítězných bodů. Následně se hraje do doby, než je vytažen kámen divoké energie, který hru ukončí, a hráč s nejvíce body se stane vítězem.

Jaká hra je

Získávání zdrojů

Ecos: První kontinent představuje zajímavý engine building s poměrně nezvyklým stěžejním principem tahání zdrojů z pytlíku. Tažený zdroj (energii) využívají všichni hráči současně. To už je ve své podstatě poměrně nezvyklá mechanika, která v sobě nese velký podíl náhody. Zároveň působí trochu kontroverzně, jelikož mi hodně připomíná bingo a byl jsem k jejímu fungování trochu skeptický. Bál jsem se velkého podílu náhody, ale výsledek celkem mile překvapil. Krom toho, že je to princip poměrně zábavný, ve skupině se nám docela zalíbil, je i celkem dobře vybalancovaný. I pokud hráči náhoda nepřeje, není úplně na holičkách, a může se snažit hru ovlivnit pomocí akcí svého žetonu, jimiž může nabírat nové karty a kostky energií. Sice tak může i několik kol skoro „propasovat“, ale nejsou to tahy zbytečné, jsou spíše přípravné. 

Využívání karet

Další významnou mechanikou je využívání karet. Krom startovního balíčku karet mohou hráči postupně nabírat další a k dispozici jsou dva typy. Jeden je zaměřen více na budování společného herního plánu, druhý na zisk bodů. Karty ovšem mají limitovaný (a navzájem lišící se) počet použití. Obecně platí, že karty, které mají silné schopnosti, lze použít málokrát. Slabší nebo obecnější karty lze využít vícekrát. Každopádně žádnou kartu nemůže hráč využít více než čtyřikrát. Ve hře to přináší zajímavá dilemata hlavně u karet přinášejících body: hráč musí dobře zvažovat, zda využije kartu rychle po vyložení, nebo bude zkoušet čekat a rozvíjet mapu, aby mu následně přinesla více bodů. Nicméně plány mu mohou zhatit ostatní, jelikož mapa se může poměrně rychle změnit a tam, kde dříve byla velká poušť, může vzniknout oceán a podobně.

Mapa

Princip modulární mapy, kterou tvoří všichni hráči společně, je dynamický a je asi tím, co mne na hře baví nejvíc. Každá partie je jiná a to co platilo v jedné, se v druhé neopakuje. Zatímco v jedné partii dominují mapě zvířata, mohou v další být rozšířené lesy, ale skoro bez obyvatel a životem se místo toho hemží oceány. Zároveň hráči mohou získat body vlastně za cokoliv a jde tedy spíše o načasování toho, kdy zahrát vhodnou kartu. Tvoření společné mapy je poměrně interaktivní a považuji ho za nosný prvek hry, který přináší obrovskou variabilitu.

Balíčky karet

Ecos: První kontinent nabízí celou řadu základních balíčků, respektive nabízí 6 předpřipravených balíčků pro začátečníky, 6 pro pokročilé a k tomu nabízí ještě variantu, kdy hráči sestaví svůj počáteční balíček karet draftem. Možností je tak spousta jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. Předpřipravené balíčky se hrají docela rozličně, ale trpí na určité nevyvážení. Je to spíše pocitové, ale za některé – zvláště když na začátku nepřichází správné energie – toho mnoho neuděláte a více méně hlavně nabíráte a vykládáte nové karty a jinak se do hry moc nezapojujete. Ono to není úplně na škodu z pohledu hry, protože si tím můžete nachystat docela pěkný engine na pozdější fází, ale je to trochu neuspokojivé. Pokud hráč pozoruje už několikáté kolo v řadě, jak ostatní staví mapu a získávají body, ale on neudělal vlastně ještě vůbec nic, může to být frustrující. Někdy se už takovému hráči bohužel naskočit nepovede, pokud mu štěstí opravdu nepřeje a dlouhé startování enginu ho bodově diskvalifikuje.

Obecně tedy považuji za nejlepší variantu draft karet na začátku, kdy máte možnost trochu si hru připravit podle sebe. Tato varianta ale vyžaduje již pokročilejší znalost karet, návazností a hry celkově. 

Průběh hry

V popisu hry je uváděn čas na partii někde kolem hodiny a čtvrt i v šesti hráčích, což by ukazovalo na celkem rychlou hru. Osobně jsem byl na tuto metu zvědavý, jelikož rychlá a přitom celkem komplexní eurohra pro 6 lidí by se mi dost hodila. No, musím říct, že uvedený časový údaj zůstal v naší skupině jen ambiciozním snem. V pěti zkušenějších hráčích jsme se dostali někam ke 2 hodinám. Pořád to není špatné, ale rozhodně to není tak rychlé, jak jsem čekal.

Při hře samotné se střídají kola delší a kratší v závislosti na tom, jestli hráči vyhodnocují karty a případně řetězí efekty jednotlivých karet. Kupodivu ani hráč, který zrovna nic nevyhodnocuje, se většinou moc nenudí, jelikož musí sledovat, jak se mapa mění, a co by pro něj mohlo být vhodné v dalších kolech. Průběh hry je tak zábavný a vždy jsem si jej užil. Proměna mapy tomu dává docela šťávu a je to takové koukavé a pěkné.

Bodování

Ecos: První kontinent je hra na body a získávání bodů je zde poměrně výrazným prvkem, dokonce tak, že si i u eurohry vysloužilo vlastní kategorii v recenzi, což se mi většinou nestává.

Průběžné získávání bodů působí v Ecos: První kontinent dobře a má podobný charakter jako aktivace karet: pár tahů se neděje nic, pak hráč aktivuje karty a hlavně v pozdějších fázích hry může posbírat pěknou hromádku bodů. Bodové skoky okolo 20 bodů na aktivaci nejsou nic zase tak výjimečného. Pokud vezmeme v potaz, že konec hry se spouští, pokud některý z hráčů překoná 80 bodů, jsou takové skoky opravdu významné. Zároveň to působí dobře a opět velice dynamicky, protože pozice hráčů se tímto dokáží velice rychle měnit. Z posledního místa se vyšvihnout na první příčku je takto v průběhu hry celkem běžné. Průběžné získávání bodů tak působí velmi dobře.

Konec hry

Recenzi v tomto směru upravuji po vydání, protože jak je patrné z příspěvku v diskuzi níže, hráli jsme to celou dobu špatně! Rychle jsem tak běžel zkusit tu správnou variantu, abych si upravil obrázek. 
Původně jsme totiž hráli hru, že po té, co některý z hráčů dosáhl 80 bodů, se čekalo na vytažení divokého elemenut a pokud došlo ke shodě, jelo se plné nové kolo až do vytažení divokého elementu. V případě rovnosti jsme celý proces opakovali. To nám vyústilo v poměrně dlouhé natahování, jelkož nám vznikla rovnost opakovaně a hra se tak dost protáhla.
Problém nebyl ani v tom, jak je popsaný v pravidlech, ale v mém špatném pochopení a následném vysvětlování.

Tudíž, jak je to celé správně? Po té, co některý z hráčů dosáhne 80 bodů se čeká na vytažení divokého elementu, nicméně při následné rovnosti se tahá jeden element navíc. Pokud je shoda bodů stále, tahají se jednotlivé elementy tak dlouho, dokud nedojde k určení vítěze na konci tahu. Není nutné dohrávat celé kolo až k divokému elementu, ale postupuje se po jednom.
Hra tak spolehlivě určí jediného vítěze.

Konec se může lehce natáhnout, ale vesměs je to do aktivace první karty jednoho z hráčů ve shodě, která rozhodne. Zároveň je zde i šance, že pokud je některý z dalších hráčů v těsném závěsu, může přeskočit oba dva hráče na špici a stát se tak vítězem.

Celkové shrnutí