The Spice must flow!
Autor: sydo |
8.2.2009 |
47
Arrakis. Divoká pouštní planeta, kde přežijí jen ti nejsilnější. Jen stěží obyvatelná pustina je přesto nejdůležitější planetou vesmíru, těží se na ní totiž látka Melange, zvaná též koření. Koření prodlužuje život a umožňuje v omezené míře nahlédnout do budoucnosti, především však slouží k mezigalaktickému přesunu. Tajemní navigátoři Vesmírné gildy, bytosti, které snad kdysi byly lidmi a které jen málokterý člověk v životě spatřil, řídí pomocí koření vesmírné koráby na jejich cestě kosmickým prostorem. Kdo ovládá koření, ovládá vesmír. Není divu, že se Arrakis, místními kmeny zvaná Duna, stala střetem zájmu hned několika stran. Moudří a čestní Atreidové byli lstí vyhnáni ze své domovské planety Caladan a obdrželi planetu jako léno. Jejich odvěcí nepřátelé, krutí a proradní Harkonnenové chtějí planetu ovládnout, koření vytěžit a dosáhnout bohatství. Fremeni, divoký a nespoutaný domorodý národ snažící se planetu zvelebit a pomocí velkolepého plánu trvajícího po generace jednou na planetu přivést vodu. Vesmírné Gildě současný stav vyhovuje a proto dělá vše proto, aby zachovala status quo. Sesterstvo Bene Gesserit, tajemné sdružení žen ovládajících normálním lidem nedosažitelné tělesné i duševní schopnosti, věří, že právě teď nadešel čas, kdy bude narozen Kwisatz Haderath - důsledek jejich promyšleného genetického plánu, který jim má přinést moc a vliv. A na to vše dohlíží Padishah Císař Shaddam, vládce vesmíru a všech šlechtických rodů. Vítejte ve světě hry Dune, inspirované stejnojmennou knihou Franka Herberta.Hra Dune letos oslaví 30 let své existence a je hanbou, že je již pěkných pár let mimo tisk. FFG sice zakoupili práva na herní mechanismy, ale nikoli na prostředí, tudíž ji předělávají do světa Twilight Imperia. Jsem sám zvědav, co z toho vzejde, nebojím se, že by hru odflákli, kdo jiný než FFG by se měl chopit tohoto díla, ale... Dune je totiž hra, ve které jsou mechanismy nádherně spjaty s tématem hry a pokud jste fanoušky Herbertova díla, náhražka od FFG vám nezprostředkuje zážitky, při kterých můžete křičet hlášky z knihy/filmu (a mě by hrozně chyběl pokřivený mentat Piter de Vries). Takže pokud chcete hrát, musíte si počkat na reprint od FFG nebo si hru koupit za drahé peníze z eBay, popřípadě vyrobit, jako jsem to udělal já. Kvalitu komponentů tedy nebudu popisovat, protože jaké si to uděláte, takové to máte.
Duna je hra pro 6 lidí, jde hrát i v 5, i když to není ono a v menším počtu už vůbec ne, to je třeba mít na paměti, stejně jako herní čas, který se pohybuje od půl hodiny až po 5 hodin, záleží na hráčích. Je lépe počítat z dlouhým časem.
Průběh hryKaždý hráč představuje vůdce jedné z výše uvedených frakcí. Pohybuje svými jednotkami na mapě Duny a snaží se ovládnout 3 z 5 pevností. Pokud se to nikomu nepodaří do 14 kol, nastupují alternativní způsoby výhry. K dosažení tohoto účelu slouží hráči jeho jednotky a tzv. Treachery karty - zbraně, kouzla a jiné prostředky, které může využívat. Navíc má každá frakce své zvláštní schopnosti, které v průběhu recenze popíši. Každá z frakcí je opravdu unikátní a hraje se úplně jinak.
Mapa Duny je rozdělena na paprsky (sektory) rozbíhající se od středu k okrajům a na teritoria, symbolizující území na mapě. Ta se dělí na písečná, skalnatá, polární (jedno teritorium uprostřed) a na pevnosti. Před začátkem hry si Bene Gesserit napíše hráče a číslo kola, ve kterém si myslí, že daný hráč vyhraje. Pokud se tak skutečně stane, vyhrál místo něj Bene Gesserit, který ho šikovně využil pro své machinace (kdo zná Bene Gesserit z knihy, ví, jaké poťouchlice to jsou).
Na počátku hry hráči umístí na mapu své počáteční jednotky (rozmístění je pro každou frakci dané), obdrží do začátku koření (množství opět dané frakcí), své velitele a 1 Treachery kartu (prohnaný Harkonnen obdrží 2). Dále dostane náhodně 4 karty z balíčku zrádců - v něm jsou obsaženi všichni velitelé ve hře. Hráč si jednoho z nich vezme a v budoucnu ho může použít jako zrádce, pokud proti němu bude tento konkrétní velitel použit. Zároveň také víte, že pokud bude mezi těmi veliteli, které jste měli na výběr, váš velitel, nemůže být tento nikdy zrádcem - nikdo jiný si ho nemohl vzít. A jak už to bývá, zákeřný Harkonnen si ponechá všechny 4 zrádce.
Poté následuje fáze bouře. Bouře se žene přes Dunu ohromnou rychlostí, která dokáže odtrhnout maso od kostí a zanechává za sebou jen spoušť a smrt. V prvním kole se určí počáteční pozice bouře a poté se v každém dalším kole pohne o 1 až 6 sektorů. Všechny jednotky a koření v sektorech, přes které bouře přejde jsou zničeny (Fremeni ztrácejí jen polovinu jednotek, jelikož se v průběhu let naučil v poušti přežívat). Jen Fremen ví, o kolik se bouře v dalším kole pohne a může toho náležitě využít. Bouře také určuje pořadí hráčů - hráči mají značky na okraji mapy, ke které značce se blíží bouře, ten hráč začíná kolo, pouze Gilda si může vybrat, kdy bude hrát.
V další fázi se otočením karty ze Spice balíčku určí, kde se objeví koření. Koření se může objevit na nějakém písečném teritoriu kdekoli na mapě. Atreides díky svým vizím vždy ví, jaká je horní karta Spice balíčku. Ale pozor, koření a ruch při jeho těžbě láká obří písečné červy (v jazyce Fremenů, kteří je uctívají jako mystická zvířata, Shai-Hulud). Karet červů je v 21ti kartovém balíčku 6 a po otočení se objeví v teritoriu, kde se naposledy vyskytlo koření. Zde veškeré koření pohltí, spolu se všemi jednotkami na teritoriu přítomnými. Dlouhý život v poušti však Fremeny lecčemu naučil - nejen, že je červ nesežere, ještě ho mohou ovládnout a na jeho hřbetě dojet na jakékoli místo na mapě. Karta červa také zahajuje tzv. Nexus - hráči mohou tvořit aliance. V alianci mohou být maximálně dva hráči, kteří si vypomáhají svými schopnostmi a aliance k výhře potřebuje 4 pevnosti (ne 3, jako je tomu obvykle). Aliance trvá do otočení dalšího červa.
Následuje dražba Treachery karet - vezme se jich tolik, kolik je hráčů ve hře a poté se karty postupně draží. Karty jsou lícem dolů a nikdo (kromě Atreida, který se za úplatek o tuto informaci jistě rád podělí) neví, jakou kartu tedy kupuje. Karet je přes 30 a symbolizují zbraně, obranné prostředky a další lahůdky, jako je například karta Family Atomics - atomová bomba, kterou Paul Atreides odpálil Shield Wall a nechal tak pevnosti Arrakeen a Karthag napospas bouři. Stejnou funkci má karta i zde. Existují zde také bezcenné karty (jak pro koho, Bene Gesserit je může využít k mocným kouskům). Každý hráč může mít maximálně 4 karty (opět s výjimkou Harkonnena, ten může mít 8 a vždy, když kartu vydraží, dostává další zdarma). Kdo za kartu nabídne nejvíce, odevzdá Císaři patřičný počet koření a kartu si vezme. Císař platí za karty do banku.
V další fázi si hráči oživují mrtvé jednotky a umisťují na planetu nové, popř. hýbou s již umístěnými. Nejprve mohou posílat jednotky ze svých rezerv na Dunu - platí za to Vesmírné Gildě kořením, s výjimkou Fremenů, kteří již na Duně jsou - mají přísun zadarmo, ale zase jsou omezeni počátečním místem. Bene Gesserit může k přesunujícím se jednotkám přidat jednu svoji, jako tzv. Rádce (jednotky Bene Gesserit mohou koexistovat s ostatními, dokud se nerozhodnou jinak). Po příletu nových jednotek se mohou jednotky na planetě hýbat. Každý hráč může pohnout jednou skupinou jednotek o jedno teritorium (výjimkou jsou Fremeni, kteří zvládají pohyb v poušti lépe a hýbou se o 2 pole a dále hráči, jejichž jednotky vlastní Ornithoptéry - ti se hýbou o 3 pole. Platí pravidlo, že v pevnosti mohou být jednotky maximálně 2 hráčů.
Následuje bojová fáze, kdy mezi sebou válčí hráči, kteří sdílí stejné teritorium (s výjimkou koexistujících Bene Gesserit, viz výše). Boj je řešen velmi zajímavě - každý hráč skrytě určí, kolik jednotek z onoho teritoria do bitvy pošle, přidá jednoho z vůdců (musí) a max. 1 od obranné nebo útočné karty - vše skrytě. Poté tento bojový plán oba odhalí (Atreides se může dopředu podívat na jeden prvek plánu protivníka a Bene Gesserit může použít svůj Hlas, aby soupeři určitou kartu zakázal). Nejprve se vyhodnotí karty - útočných karet jsou dva druhy: zbraně a jedy, pro každou skupinu existuje protikarta - štít a protijed. Soupeř, který se nebrání odpovídající kartou soupeřově útoku přichází o velitele (např. pokud útočím pistolí a soupeř má protijed, je mu málo platný). Poté se sečtou hodnoty jednotek poslaných do boje a přeživších velitelů a kdo má víc, vyhrál. Poražený ztrácí veškeré jednotky na daném teritoriu a použité karty, zatímco vítěz ztrácí jen ty jednotky, které poslal do boje. V boji hraje velkou roli blafování, karty a schopnosti, obzvlášť Harkonnen, Atreides a Bene Gesserit jsou tvrdí protivníci. Harkonnen navíc může brát soupeřovi velitele do zajetí. Zprvu se boj zdá náhodný, ale zkušení hráči z něj dokáží vytěžit maximum a jak říkám, poker-face dokáže leccos.
V poslední fázi kola se těží koření - každá jednotka vytěží 2 koření, pokud se nachází na teritoriu, kde nějaké koření je. Pokud má k dispozici Harvester, těží 3.
Jestliže hra neskončí do 14 kol, nastupují alternativní metody. Fremeni vyhrávají, pokud kontrolují určitá místa na mapě, pokud se jim to nepodaří, vyhrává Gilda, které se podařilo udržet status qua na planetě.
Jak vidíte, je toho celkem dost, ale pravidla přejdou do krve velmi rychle. Při hře se nevytvářejí dlouhé prostoje, i bitvy jsou hotové během 2 minut. Aspektem hry, který mě nejvíc fascinuje, je závislost na ostatních. Abyste vyhráli, potřebujete k tomu do jisté míry i ostatní - občas uplatit Atreida, aby vám prozradil Treachery kartu, která jde právě do dražby, občas Fremena, aby vám řekl, kam se přesune bouře. Dále je zde velký prostor pro blafování - např. Atreides může uměle vyhnat cenu bezcenné treachery karty nahoru a namlsat ostatní, aby ji koupili, můžete zaútočit malým množstvím jednotek a nechat soupeře hádat, jaký trik máte v ruce (i když třeba žádný nemáte a on pro jistotu pošle do boje větší množství jednotek - o které jako vítěz stejně přijde). Pozor také na zrádce, obzvláště, pokud hrajete proti Harkonnenům - pokud v bitvě použijete velitele a soupeř ukáže, že onen velitel jedná v jeho službách (na počátku hry ho dostal jako zrádce), bitvu prohráváte. Hra velmi podařeně reflektuje reálie knihy - např. Harkonneni i Atreidi jsou z počátku chudí na koření, proto o něj vedou bitvy nejčastěji, podobně jako v knize. Dále tu máme již zmíněné Family Atomics, ovládání červů a možnost Paula Atreida (tedy hráče Atreida) stát se bájným Kwisatz Haderathem. Císař má k dispozici své elitní Sardaukary a Fremeni své Fedaykiny. Ve hře se toho tedy děje opravdu hodně a pro mě je Duna královnou mezi hrami. V mé skupině ji všichni bezmezně milují a je to takový malý svátek, když se všichni sejdeme a celý večer hrajeme. Pokud vás hra zaujala, není nic jednoduššího, než si ze souborů na BGG vytisknout černobílou levnou kopii a hru si vyzkoušet, za to nic nedáte. Jen mějte na paměti, že opravdu potřebujete 6 hráčů a dostatek času. Duna asi nebude hrou pro každého (taková hra snad neexistuje), ale pokud vás jednou chytí, propadnete jí napořád.
A jak říká baron Vladimir Harkonnen - "The Spice must flow!"
