Dragonfire

hodnoceno 9x (Seznam vlastníků)

Ve výhni dračího ohně

Autor: enzo | 7.11.2019 | 8

Úvod

Dragonfire je kooperativní kampaňová deckbuildingová RPG hra pro 2-6 hráčů. Popis hry a průběhu kola se dočtete v Popisu hry. Pro ty, kterým se nechce odcházet, je zde stručné shrnutí: Hráči procházení řadou dobrodružství, bojují s nepřáteli, získávají zlato a body zkušeností (XP). Za zlato nakupují pokročilé karty z nabídky a za XP získávají nové vlastnosti pro svoje postavy. Hráči si mohou vybrat ze čtyř základních povolání: Martial (černá - Fighter, Ranger, Barbar) Devotion (zelená - Druid, Cleric) Arcane (modrá - Wizard, Sorcerer, Warlock) Deception (červená - Rogue, Bard).

Každé povolání je zastoupeno několika rasami (Human, Elf, Dwarf, Orc a další) a jejich podskupinami (Moon Elf, Wood Elf, Gold Dwarf, Ffolk Human a další).

Povolání udává základní zaměření postavy, rasa pak nabízí různé modifikace, případně vlastnosti v rámci povolání. 

Komponenty a vizuální stránka

Karty jsou standardní kvality, nejpoužívanější žetony zlata vykazují po více než sedmdesáti hrách známky drobného opotřebení, což asi nepřekvapí. Opatrné zacházení vyžadují samolepící štítky vlastností - je to prostě jen tenká samolepka.

K zaznamenávání zranění postav i nepřátel se používají plastové klipy. Z toho důvodu je vhodné karty obalit a nebo použít alternativní způsob - prostě klip na kartu jen položit.

Sám mám karty obalené a na deskách postav jsem zatím žádné poškození způsobené klipem nezaznamenal.

Desky postav jsou laminované a počítá se s tím, že se na ně budou zaznamenávat smazatelným fixem dosažená úroveň postavy a získané XP. Při výběru vhodné fixy lze záznamy na desce lehce mazat a opravit bez zanechání zřetelných stop.

Pokud jde o vizuální stránku, jsou podle mého názoru ilustrace základních a pokročilých karet moc pěkné. Naproti tomu karty střetnutí působí poněkud „vintage“, některé mi přijdou vyloženě ošklivé a na rozdíl od karet hráčů až na výjimky ilustracím chybí dynamika. Tvůrci hry podle všeho sáhli pro ilustrace karet nepřátel do hodně zaprášených archivů. 

Jako příklad poslouží Lemure, naopak Amaxilo pak patří k těm povedenějším ilustracím karet střetnutí:

Pro porovnání dvě ilustrace pokročilých karet:

Ne všem se možná budou líbit ilustrace na deskách hráčů. I ty byly možná vybrány ze starších archivů. 

Pro úsporu místa na stole je možné tyto desky postavit jako zástěnu. Spoluhráči pak lépe vidí, jak moc je zraněná vaše postava. Stupnice bodů zdraví je totiž znázorněna z obou stran.

Deska hráče - Fighter, Half-Elf, 62XP, úroveň 4 s přichycenými samolepkami vlastností:

Pravidla

Pravidla nejsou příliš složitá. Jsou napsána přehledně, nicméně místy ne úplně jasně, a i když si stáhnete FAQ a errata, nevyhnete se dohledávání na fórech, především na BGG, kde se vám dostane široké podpory o komunity hráčů, ale téměř nulové od tvůrců hry. Chybná interpretace některých nejasně napsaných pasáží pak může mít velký dopad na hru samotnou.

Příprava a balení hry

Některá dobrodružství vyžadují extra čas na vytřídění karet střetnutí. Budete-li hrát některá dobrodružství poprvé, zabere vám čas vůbec pochopit, jak se hrají. Někdy si budete chtít přizpůsobit balíček pokročilých karet a nebo se budete chvíli zamýšlet nad tím, které magické předměty si vezmete do hry s sebou.

Ale obecně vzato je příprava hry celkem rychlá, měli byste ji časem zvládnout během 5-10 minut. Po skončení hry máte zabaleno velmi rychle, 5 minut nanejvýš.

Do přípravy ani do balení nepočítám výběr nových vlastností pro vaši postavu, který vám v pozdější fázi kampaně zabere mimo samotné hraní asi nejvíce času. Se znalostí hry se ale i tento čas bude zkracovat.

Deckbuilding? Ano, ale…

Kdybych měl Dragonfire popsat, napsal bych spíše, že se jedná o karetní taktickou RPG hru se silným „puzzle“ prvkem. Těžko se mi totiž o této hře uvažuje jako o deckbuildingu. Nakupujete nové karty a rozšiřujete a posilujete svůj balíček, ale rozhodně ne ve smyslu her jako například Thunderstone nebo Aeon’s End.

Není zde mechanismus na odstranění slabších karet z balíku. Nepočítejte s tvorbou vražedného „enginu“ a s tím, že ve svém tahu protočíte celý balíček. S čím hru začnete, to vám zůstane až do konce.

Místo toho jsou zde mechanismy na urychlení protáčení balíčku nebo vracení silných karet zpět do ruky, případně posilování slabých základních karet přes jiné karty nebo vlastnosti.

V posledních fázích dobrodružství jde někdy deckbuilding zcela stranou a máte-li za co, nakupujete cokoliv, co vám pomůže vyřešit momentální krizi a dobrodružství dotáhnout do úspěšného konce. Nakoupené karty jdou totiž rovnou do ruky a po jejich zahrání se na ně do konce hry už nejspíš stejně nedostane.

Dále, karty nikdy neslouží k nákupu jiných karet. Nejdříve musíte porazit nepřítele a tím získáte žetony zlata na nákup nových karet. Tím se dostáváme k nabídce pokročilých karet.

Pokročilé karty

V základní hře je 60 pokročilých karet. Tyto karty budou vždy součástí balíku, i když budete podle svého uvážení přidávat další pokročilé karty z balíčků dobrodružtví. Maximálně tak můžete přidat až 20 pokročilých karet. Samotnou nabídku tvoří šest pokročilých karet, může jich být však i více, někdy naopak méně. Pokročilé karty můžou většinou nakupovat všechny třídy postav, ale pro některé třídy jsou daleko více užitečné. Nakoupené karty jdou rovnou do ruky. Můžete je tedy použít hned ve svém dalším tahu, v případě asistenčních karet dokonce hned v tahu dalšího hráče. Znalost a využití pokročilých karet je jedním z pilířů úspěchu ve hře a proto jejich omezený počet dává smysl. Někomu se ale pohled na stále stejné karty může po více hrách omrzet.

Počet hráčů

Dragonfire je hra pro 2-6 hráčů. Ve většině dobrodružství si se dvěma postavami vystačíte a při troše štěstí a trpělivosti zvládnete ve dvou celou kampaň. Ale některá dobrodružství jsou ve dvou extrémně obtížná a je lépe, když je postav více.

Sólo?

Pokud vám nevadí ovládat dvě nebo i více postav, jedná se o skvělou sólovou hru. Osobně hraju převážně sólo, protože upřímně, spoluhráči, kteří by u hry vydrželi, se pro tuto hru  shánějí celkem těžko. A není to jen moje zkušenost.

Výjimečná míra kooperace

Pokud spoluhráče seženete, čeká vás nebývalá míra kooperace. Díky celkem neobvyklému systému soubojů nebojujete pouze s nepřáteli, kterým čelí vaše postava, ale ve svém tahu můžete bojovat i proti těm, kteří ohrožují vaše spoluhráče. A ti vám zase můžou ve vašem tahu přispět svou asistencí. A už tak rozsáhlá kooperace se může s vývojem postav ještě více prohlubovat. Pocit, že jste tým, posiluje i fakt, že se o zlato získané porážkou nepřátel dělí všechny postavy (téměř) rovným dílem.

RPG, vývoj postavy

Dobrou zprávou je, že postavy získají XP i za prohrané dobrodružství. Špatnou zprávou je, že jich není mnoho. Vývoj postavy je z počátku docela pomalý. Opravdová zábava s vlastnostmi a magickými předměty totiž začíná od cca 50 XP a úrovně postavy 3. A to budete už za půlkou kampaně základní hry. (nebo taky ne, pokud se „zadaří“). 

Takže pokud se těšíte na dlouhodobý vývoj postavy, počítejte s nákupem dalších balíčků dobrodružství. (Mmomentálně je jich šest a k tomu dalších pět dobrodružství kampaně Moonshae Storm, a další se chystají). Pokud zůstanete u základní hry, můžete hrát znovu s jinými postavami. Můžete hrát kampaň znovu na vyšší obtížnost a získávat další XP, ale nezískáte už další magické předměty. Tedy aspoň ne podle oficiálních pravidel.

Magické předměty

Pouze po prvním úspěšném dokončení každého dobrodružství získávají postavy náhodný magický předmět. Zbraň, zbroj, svitek, lektvar...

Z počátku získávate poze „běžné“ jednorázové, a musím říct, že ne moc užitečné předměty. Později, s vyšší úrovní postav se to zlepší a někdy se z dříve z neužitečných předmětů, v kombinaci s jinými, stávají užitečné. Někdy naopak „najdete“ předmět, který je vaší postavě, vzhledem k jejím omezením, k ničemu (např. Wizard nemá nárok nosit štít). Naštěstí jej můžete vyměnit s jinou postavou a nebo později získat vlastnost, která vám umožní předmět použít.

Nutno dodat, že magické předměty jsou opravdu „nablýskané“. Karty jsou totiž potaženy fólií, která dodává předmětům měňavý lesk. Prostě lahůdka.

Kampaň

Jednotlivá dobrodružství jsou propojena příběhem. Nečekejte samozřejmě nic hlubokého, ani převratného. Ale jedná se o příjemné vykreslení pozadí dobrodružství, víte pak, proč se hraje tak, jak se hraje. Každé dobrodružství je totiž v něčem od ostatních liší.

Dobrodružství

Základním dobrodružstvím ve hře je Dungeon Crawl. Představuje základní strukturu hry - dva balíčky nepřátel nižší a vyšší obtížnosti, tři scény. Hraje se mimo vlastní kampaň a slouží k nabírání XP před a mezi hrami kampaně. Je to taky zatím jediné dobrodružství, které můžete hrát jako dobrodružství páté úrovně a získat tak Vzácný Magický předmět.

Další dobrodružství základní hry, ale i dalších balíčků dobrodružství se více či méně svou strukturou od Dungeon Crawl liší. Jednou jste v roli eskorty a doprovázíte šlechtice, NPC postavu, kterou jste právě v divočině osvobodili, zpět do města. Někdy bojujete pouze proti běžným nepřátelům, jindy vstoupí do příběhu jeden z bossů, nepřítel nejvyšší obtížnosti. Jindy jste zase odděleni od svých parťáků a začínáte každý v jiných lokacích. A nebo se zase snažíte zabránit  nepřátelům, kteří pronikly do města, aby otevřeli bránu, za kterou se postupně hromadí hordy běsnících monster. A pořídíte-li si další obsah, budete bojovat na lodi, v kryptách, v divočině nebo na poušti.

Rozdílnost dobrodružství je podle mě, vedle systému boje a míry kooperace, silnou stránkou hry.

Boj

Boj tvoří samozřejmě jádro hry. A jeho systém je podle mě skvělý. Pokud tedy máte rádi puzzle. V boji totiž neudělujete jen tak obyčejná poškození. K porážce nepřítele musíte poskládat správně zásahy různých „barev“. A tady přichází ke slovu masivní kooperace všech postav.

Malá připomínka ze začátku recenze:

Hra nabízí čtyři základní povolání postav:

Martial (černá - Fighter, Ranger, Barbar)

Devotion (zelená - Druid, Cleric)

Arcane (modrá - Wizard, Sorcerer, Warlock)

Deception (červená - Rogue, Bard)

Každé z těchto povolání má poskládaný základní balíček tak, aby dominovalo v určité „barvě“. Z toho je zřejmé, že „černá“ postava se těžko sama vypořádá s „modrým“ nepřítelem - zjednodušeně řečeno.      

V tomto případě by se černý hráč s dostatečným počtem jakýchkoliv karet v ruce mohl vypořádat s první a třetí tzv. bezbarvou úrovní (číslo 3 resp. 2 v šedém kolečku), ale pokud by neměl karty udělující modré zásahy, mohl by překonat pouze první úroveň (3). Úrovně se totiž musejí překonávat shora dolů. Pokud by chtěl překonat i třetí úroveň (2) nebo dokonce Animated Armor přemoci ještě ve svém tahu, musí s modrými zásahy vypomoci asistencí další postavy.

Je taková asistence momentálně žádoucí? Černý by získal chybějící zlato a v nabídce je pro něj vhodná karta. Nebo si nechat raději kartu v ruce pro vlastní tah a nechat černého utržit jedno zranění, i kdyby jej to mělo stát poslední bod zdraví?

Vlastnosti

Hra nabízí opravdu velké množství vlastností a další archy získáte s nákupem rozšíření. Štítky s vlastnostmi jsou samolepící, ale není jediný důvod nepoužít alternativní způsoby, jako sponky nebo post-it. Vlastnosti totiž můžete použít jako dlouhodobé, určující charakter a specializaci vaší postavy, a nebo jako krátkodobé až jednorázové, které vám pomohou překonat specifika následujícího dobrodružství. Prohrajete, poučíte se, postavu přizpůsobíte a jdete na to znovu, lépe připraveni. Mně osobně se prvek taktické přípravy na misi líbí.

Shrnutí kladů

Jak jsem jsem naznačil výše, nejsilnějšími taháky hry jsou bojový systém, mimořádná míra kooperace a variabilita jednotlivých dobrodružství. Osobně mám z každého více či méně jiný pocit a herní zážitek. Už v základní hře najdete slušnou nabídku postav a velké množství vlastností. Ke kladům osobně počítám i kampaň, stále se rozšiřující řadu balíčků dobrodružství a vývoj postavy, přestože je zpočátku pomalý. Nakoupené pokročilé karty jdou rovnou do ruky a jsou okamžitě k použití. S pokročilejším vývojem postavy oceníte i synergii vlastností a magických předmětů. Chválím i vizuální stránku karet hráčů a magických předmětů. Pravidla nejsou příliš složitá a jakmile se prokoušete nejasnostmi, rychle vám přejdou do krve. Lze se tak ke hře snadno vrátit i po delší přestávce. Díky množství rozdílných postav a vlastností se netřeba obávat nízké míry znovuhratelnosti.

Shrnutí záporů

Úvodní výukové dobrodružství je nesmyslně těžké a snad by bylo lepší ho zcela vynechat. I když ta obtížnost má možná svůj důvod. Chce zřejmě provést nové hráče všemi fázemi hry, včetně postupů při omráčení nebo úmrtí postavy. Jenže tvůrci hry to zapomněli hráčům říct. A tak se marně snažíte dobrodružství vyhrát, až dojdete k závěru, že to nejde a celá hra je špatná nebo hrozně těžká. Ano, je těžká. Zvláště ze začátku. Můžete počítat s 50% neúspěšností, a i když hru zvládnete, více než 75% úspěšnost je výjimečná, zvláště v menším počtu hráčů. Frustrující může být, že obtížnost je často dána náhodou. Například jedna karta událostí odhalená ke konci hry vám může hru vyhrát a naopak, pokud je odhalená příliš brzy, může vám pořádně zatopit. Nutno zmínit, i když to není můj případ, že na někoho hra může působit abstraktně. Dragonfire nesedne každému a může se stát, že budete těžko shánět spoluhráče. Pokud nechcete hrát sólo, doporučoval bych nejdříve vyzkoušet, co to s vaší skupinou udělá. Obsah základní hry mi přijde v pořádku, postav a vlastností je v něm spousta, ale pokud byste očekávali mohutný vývoj postavy, budete nejspíš zklamání. Postup vývoje postavy mi přišel v základní hře pomalý. Design hry prostě počítá s tím, že u základu nezůstanete.

Obtížnost - klad nebo zápor?

Záleží na osobní preferenci. Hra je obtížná záměrně. Určité procento proher je do systému přímo zabudováno a počítá se s nimi. Obtížnost budem kladem pro ty, kteří mají rádi výzvu a nevadí jim to občas krutě schytat. Pokud ale nejste zvyklí prohrávat, je dobré se na to buď připravit nebo hru raději nekupovat.

Celkové shrnutí

Monstra, hrdinové, jejich vzájemný boj, mechanismy, které vám pravděpodobně budou povědomé z různých jiných her. Nic zase tak nového. Přesto jako celek působí Dragonfire jako „jiná“ hra. Pokud chcete klasický deckbuilding, nejste zvyklí prohrávat nebo nechcete investovat do rozšíření, je pořízení hry ke zvážení. Pokud máte rádi karetní hry, D&D a řešení puzzlů a nevadí vám občas prohrát, hra by vás mohla chytnout, nebo jako v mém případě až nadchnout a pohltit. V tom případě vás čekají hodiny a hodiny intenzivních herních zážitků.