Dragomino

hodnoceno 111x (Seznam vlastníků)

Draci a domino

Autor: Miner | 2.4.2021 | 9

Co to je?

Dragomino je další hrou, která pracuje s kartonovými dílky na principu domina. Tuto herní mechaniku v nedávné době zpopularizoval v deskových hrách francouzský designer Bruno Cathala svou hrou Kingdomino. Bruno Cathala je zároveň i autorem Dragomina, na kterém se podíleli rovněž Marie a Wilfried Fort.

Dragomino je svižná dětská hra (herní doba 15–20 minut uváděná na krabici odpovídá realitě), z toho plyne i jednoduchost a množství komponentů. V krabici najdeme 32 kartonových domino dílků (4 startovní + 28 hracích), 69 kulatých kartonových žetonů dračích vajec (6 druhů v různých množstvích) a dřevěnou figurku dračí maminky. K tomu čtyř stránkový booklet pravidel a praktický plastový insert, do kterého jdou komponenty roztřídit a zrychlit přípravu hry. Komponenty jsou vyrobené z kvalitního silného kartonu s povrchovou úpravou. Ilustrace jsou logicky „dětsky roztomilé“ a celkově je grafická stránka hry vydařená. Různé druhy terénu na herních dílech jsou lehce rozpoznatelné jak barvou, tak samotnou ilustrací. To samé platí pro dračí vejce, kdy má každý druh vejce kromě barvy svou grafiku, aby je mohli rozpoznat i hráči, kteří mohou mít problémy s rozlišováním barev.

O čem to je?

Hra samotná pak spočívá ve výběru a přikládání dominových dílků. Před začátkem hry připravíme zásobu dračích vajec stranou s celým vajíčkem nahoru. Každý hráč dostane startovní díl, určíme prvního hráče, ten dostane figurku dračí maminky a hra může začít.

Dílky ve hře Dragomino představují krajinu a na každém dílku jsou dvě části, které jsou většinou rozdílné, ale mohou být i stejné. Ve hře je šest druhů krajin, od nejčastějších po nejméně časté jsou to: poušť (žlutá), krajina pod sněhem (modrá), travnaté pláně (světle zelená), lesy (tmavě zelená), hory (černá) a sopečná krajina (červená). Startovní díl mají všichni hráči stejný, je na něm poušť a zasněžená krajina.

Ze zásoby se vyloží čtyři dílky krajin, které tvoří nabídku a hráči si je v pořadí od prvního vyberou každý jeden díl, který přiloží ke svému území, nevybrané dílky (při hře méně než čtyř hráčů) se odloží pryč ze hry. Vybraný díl pak hráč přiloží ke svému území tak, aby se dotýkal již položených dílů alespoň jednou stranou, přičemž při přikládání „na délku“ stačí když přiléhá polovina dílu, díly lze otáčet a přikládat na délku i šířku. Cílem pak je přikládat k sobě stejné druhy krajin a získávat za to patřičné druhy dračích vajec. Přiložením jednoho dílku můžete získat vajec i více. Po získání vejce otočíte a zjistíte, zda jste získali dračí mládě (vítězný bod) anebo prázdnou skořápku. Pokud máte prázdnou skořápku, získáte žeton dračí maminky a budete začínat další kolo za předpokladu, že si neotočí prázdnou skořápku hráč hrající po vás (v takovém případě si žeton dračí maminky moc neužijete). Hra se hraje na sedm kol, poté si hráči spočítají žetony dráčků: za každý mají jeden bod a hráč, který má na konci dračí maminku, získá jeden bod navíc. Hráč s největším počtem bodů vyhrál, v případě shody pak rozhoduje počet prázdných skořápek.

A co s tím?

A v čem tedy spočívá hraní? Vždyť je to jen o přikládání dílků a otáčení vajec. Jasně, je to pro děti, ale i tak by tam mohlo být nějaké rozhodování ne?

Ano a něco tam je – jak bylo řečeno, různé typy krajin se objevují různě často a s tím souvisí i šance získání bodů z patřičných druhů vajec. Žetonů vajec jsou taky různá množství, stejně jako krajin je nejvíc pouštních a nejméně sopečných, ovšem počet dráčků (bodů) v jednotlivých barvách je stejný, vždy sedm. A tak zatímco sopečných vajec je ve hře devět, pouštních je čtrnáct. Takže nejvýhodnější je sice propojovat sopečné krajiny, ale těch je zase nejméně a nejspíš ve hře posbíráte celkově méně vajec. Není to žádná vysoká matematika a když náhoda nepřeje, sbíráte skořápky jak na běžícím pásu, pravděpodobnost nepravděpodobnost. Na druhou stranu Dragomino je dětská hra a asi málokdo si dává za cíl drtit své pětileté děti v počítacích ekonomických simulacích. :)

Hra ještě nabízí variantu s jezery: některé herní díly mají na sobě jezero a když přikládáte díl s jezerem, vybíráte si ze dvou žetonů vajec, jeden si necháte a druhý vrátíte. Tím se náhodnost snižuje, ale hru to nijak zásadně nemění. 

A jaké to tedy je?

Dragomino je hra rychlá, příprava i sklizení jsou otázkou dvou minut, hra samotná pak trvá zhruba 10–15 minut. Je to hra jednoduchá, která přes svou jednoduchost děti prakticky učí pro ně abstraktnímu konceptu pravděpodobnosti. I menší děti se na Dragominu mohou naučit (nebo aspoň do jisté míry navnímat), že různé druhy vajec, která jsou si na první pohled podobné, mají různou hodnotu, která ale zároveň není pevně definovaná. A učit děti abstraktnímu matematickému myšlení zábavnou formou rozhodně není k zahození. 

Je to i hra hezká, jak vizuálem tak tématem, pro menší děti může být koncept hraní na body nepřitažlivý a nezábavný, zatímco sbírání vajec a zkoumání, jestli skrývají dráčka nebo skořápku, je baví. Pokud vám výše popsané vlastnosti vyhovují, pak mohu Dragomino s klidným svědomím doporučit. 

Dragomino je také hra velmi jednoduchá a vhodná skutečně pro menší děti či jako vstupní hra. Zkušenějším dětským hráčům pak už může přijít příliš prostá a tudíž málo zábavná. 

Pokud vás zaujal koncept přikládání dominových dílků, ale Dragomino vám přijde moc jednoduché, zkuste složitější Kingdomino nebo interaktivnější Fantastic Park.