Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Počet hráčů: | 1–4 |
Doporučený věk: | od 12 let |
Herní doba: | 90 min (reálná data) |
Herní svět: | Starověk |
Herní kategorie: | strategická |
Čeština: | v balení hry |
Vydavatelé: | |
Autoři: | Bernd Eisenstein |
Rok vydání: | 2022 |
Dostupnost: | neznámá |
Sdílej: |
Autor: Trigron | 26.11.2023 | 4
Tato recenze vznikla jako součást Recenzního programu Zatrolených her. Recenzovaná hra byla poskytnuta vydavatelem (resp. distributorem).
Více informací o Recenzním programu | Všechny recenze sepsané v rámci Recenzního programu
Ve hře Discordia, kterou nám v české lokalizaci přináší vydavatelství Tlama Games, se hráči vrátí do 1. století našeho letopočtu a chopí se role správce jedné z římských osad, které vyrostly na místě původních vojenských stanovišť na řece Rýn. Cílem Vašeho snažení bude přinést Vašemu osídlení blahobyt a prosperitu. A světe div se, tentokrát se nebude hrát o vítězné body. Discordia by se totiž s trochou nadsázky dala označit za závodní hru. Čtyři kola a přeplňovaný motor tu sice nenajdete, napětí z toho, který z hráčů dříve dosáhne svého cíle, Vám však rozhodně napumpuje adrenalin do žil.
Jak již bylo řečeno, Vaším úkolem ve hře Discordia je zajistit rozmach vlastní osady. Háček je v tom, že pokud chcete vyhrát, musíte tak učinit rychleji nežli Vaši soupeři. Cílem je totiž se co nejrychleji zbavit všech pracovníků (rozuměj zaměstnat je), které si nalosujete na začátku hry a kteří Vám budou přibývat i v průběhu hry (nebo teoreticky ubývat) na základě toho, jak se Vám bude (ne)dařit. Abyste se pracovníků zbavili, budete je umisťovat do budov, které budete stavět v průběhu hry. Pokud bych měl vypíchnout mechanismy, které ve hře cítím, pak v sobě Discordia spojuje prvky dice placementu, engine buildingu a závodní hry.
Discordia je hra pro 1 až 4 hráče. Ve čtyřech jsem se ke hře zatím nedostal, ale v ostatních počtech hra funguje hezky. Výjimečně musím vyzdvihnout i sólo mód, který je povedený a nenudí. Vydavatel uvádí, že hru zvládají hráči od 12 let, což bych označil za přiměřený údaj, ačkoliv u ratolestí, které jsou k deskovým hrám vedené již od útlého věku, si můžete rok nebo dva odečíst. Na krabici naleznete údaj o tom, že jedna partie Discordie Vám zabere cca 70 minut. Pokud se v herní sestavě nenachází hráč, který by trpěl analýzou paralýzou, tak musím vydavateli dát opět za pravdu. Hra odsýpá opravdu pěkně. Dalším pozitivem je určitě i to, že hru by dle mého názoru měli zvládnout i méně zkušení hráči.
Když otevřete krabici, která je mimochodem opravdu velice povedená a kterou bych neváhal vystavit na polici, udělá Vám radost to, že výrobce do tohoto vydání hry přikládá i insert.
Trend, kdy se u mnoha nových her potkáváme s pořadači přímo z výroby, pochopitelně kvituji s povděkem. U Discordie tato radost však pomine poměrně záhy, protože když se snažíte hru poskládat do pořadače, zjistíte, že ačkoliv prostorný je insert dostatečně, nevíte vlastně, která přihrádka je určena pro kterou komponentu. Přímo na insertu není nic vyznačeno a nikde nenaleznete žádný obrázek. Komponenty patrně do insertu vměstnáte pohodlně, ale dalším účelem pořadače je udržet při přenosu hry komponenty na místě. Což mi po prvotním vyskládání komponent do pořadačů nebylo dopřáno. Nicméně dalším laborováním a zkoušením jsem dospěl k závěru, že problém je vyřešen ve chvíli, kdy hlavní desku a desky osad dáte napříč přes sebe. Pak by komponenty měly být dostatečně upevněné, aby se samovolně nerozházely po krabici.
Zbytek komponent prakticky nestojí za zmínku. Je zde jedna hlavní deska, na kterou při přípravě hry položíte akční destičky, umisťují se sem kostky a pluje po ní loď, která označuje aktuální období, pár hráčských desek osad a spousta dalších kartonových dílků. Produkčně jsou komponenty dobře zpracované, ale graficky hra nenadchne (i když na druhou stranu ani neurazí). Světlým bodem produkční stránky jsou výřezy na hlavní desce a na hráčských deskách.
Nebudu zde příliš zabředávat do popisu přípravy hry, ale vězte, že pokud máte dobře roztříděné komponenty, je příprava partie Discordie vcelku svižná.
Pokusím se co nejstručněji nastínit fungování hry. V průběhu partie budete stavět různé typy budov, které korespondují s konkrétními druhy pracovníků. Vojáci (červená) se zaměstnávají v kasárnách, námořníci (modrá) na lodích, farmáři (žlutá) na farmách a obchodníci (bílá) ke svému životu potřebují tržiště. Abyste se zbavili svých pracovníků, musíte je zaměstnat v příslušných budovách.
Hra trvá do chvíle, kdy se jeden z hráčů zbaví všech svých pracovníků, případně do konce čtvrtého kola. Každé kolo se skládá z 5 tahů podle ročních období – jaro, léto, podzim, saturnálie a zima. Aktuální tah je označen žetonem lodi, která proplouvá po řece Rýn na hlavní desce. První hráč se mění pouze na začátku jednoho celého kola, tj. po uplynutí všech pěti tahů. Na začátku každého tahu se ale mění tzv. Maximus. Maximus vždy každý tah zahájí hozením třech kostek, které jsou následně umístěny do příslušných polí na hlavní desce. Tyto korespondují s určitou akční destičkou a pod ní umístěnými dílky budov. Poté, postupně od Maxima, si každý hráč vybere jednu kostku a provede jednu z akcí, které se k ní vážou. Důležité pravidlo přitom je, že Maximus vždy vybranou kostku z desky sebere, čímž zužuje počet možností pro všechny následující hráče.
Když vybíráte kostku, existuje v zásadě pouze pět možných hlavních akcí:
Kromě výše zmíněných hlavních akcí ještě můžete provádět vedlejší akce. Asi nejdůležitější takovou akcí je ta, kterou spustíte, pokud se Vámi použitá kostka shoduje barvou a hodnotou s některou z Vašich budov. V takovém případě v této budově můžete jako volnou akci zaměstnat příslušné pracovníky. Další podstatná vedlejší akce se spouští ve chvíli, kdy se Vámi použitá kostka shoduje s aktuální fází kola (označeno lodí proplouvající po řece) – v takovém případě získáte okamžitý bonus. A poslední vedlejší akcí, která stojí za zmínku, je rekvalifikace pracovníků. Protože losování pracovníků zajišťuje náhoda v podobě losu z pytlíku, potřebujete tu z vojáka udělat farmáře, tu z námořníka vojáka. Zkrátka aby se hodili k budovám, které máte postaveny ve svém městečku.
Po odehrání celého kola nastávají dvě fáze, při kterých dochází k údržbě – nejprve řešíte, zdali se Vašemu osídlení podařilo odrazit nájezd Germánů, poté do Vašeho města proudí noví pracovníci.
Důležitým aspektem hry je omezení komponent (hvězdičky, rozšíření, věže, privilegia, dekrety) dle konkrétního počtu hráčů. Pokud se k nim nedostanete včas, ostatní hráči je mohou mezitím uzmout pro sebe. Tento drobný detail, společně s faktem, že Maximus má vždy na výběr z jedné akce navíc, buduje určitou formou napětí mezi hráči. Tento pocit ještě může být posílen tím, že některý z Vašich oponentů Vám občas sebere dílek budovy, po kterém tajně toužíte.
Toto ke krátkému shrnutí pravidel. Dobrou zprávou je určitě i to, že pravidla jsou poměrně dobře strukturovaná a neměla by nikomu činit větší problémy.
Ergonomicky je hra velmi funkční. Údržba mezi koly není zatěžující a je hotová během pár desítek vteřin.
U deskových her považuji za pozitivum, pokud existuje učící křivka. A je jedno, zdali je strmá nebo pozvolná. Zde ji opravdu vnímám – s přibývajícími partiemi a zkušenostmi se neustále zlepšujete a Vaše výsledky jsou lepší a lepší. Zatímco u první partie či dvou bylo téměř nemyslitelné, abych se zbavil všech pracovníků, v současné době hru většinou končím zaměstnáním všech svých pracovníků.
Další výhodou této hry je její odlišnost. Už jsme si asi všichni zvykli na všechna možná eura, v nichž kráčí v první řadě o vítězné body. Princip zaměstnávání pracovníků mi přijde neotřelý a unikátní. Ačkoliv určitě existují i další takové hry, já jsem dosud na žádnou nenarazil a je to tedy pro mě svěží závan v rozlehlém rybníku euroher.
Někteří hráči mají rádi kombinování a řetězení akcí. V Discordii se Vám občas povede kolo, které jste ani nečekali. Rozhodně bych hru neoznačil za nějak extrémně kombinační, ale určitým nenuceným způsobem zde opravdu občas nějaké kolo „vykombíte“.
Celkově hra taky velice rychle odsýpá, ačkoliv hráči trpící AP ji samozřejmě dokážou trochu natáhnout. Nikoliv však nějak fatálně. Pokud hrajete ve dvou a ani jeden z Vás není dumavý typ, pak prodlevy mezi Vašimi tahy jsou zpravidla jen pár desítek vteřin a hra je spolehlivě odehraná do hodinky.
Pokud bych měl vyzdvihnout nějaké nedokonalosti, pak jako první samozřejmě musím zmínit mechanismus výběru akcí. Ačkoliv každá akční destička na sobě má hned několik možností, mohou nastat případy, kdy se hodnoty jednotlivých kostek budou často překrývat. To způsobí to, že hráči vlastně nemají moc na výběr. To se však dá relativně dobře kompenzovat prostřednictvím žetonů manipulace, které Vám umožňují zvýšit nebo snížit hodnotu kostky. Osobně se mi v cca 20 partiích (krát 4 kola krát 5 tahů = 400 tahů) stalo opravdu jen párkrát, že bych pociťoval absenci jakékoliv dobré možnosti.
Daleko větší nevýhodou bude asi zřejmě to, že se jedná o de facto sólo multiplayer hru. Nechápejte mě špatně, u eurohry neočekávám nějakou velkou interakci, ale zde se jakéhokoliv přímého kontaktu s dalšími hráči opravdu nedočkáte. Interakce tak vlastně spočívá jen v blokování akcí a nepřímém soutěžení o to, kdo bude rychlejší v získávání dílků budov a dalších komponent (hvězdičky, věže atp.). A samozřejmě budete také v napětí z toho, zdali Vaši soupeři nemají blízko k zaměstnání posledního pracovníka ze své zásoby.
Když jsem se ke hře dostal, neměl jsem příliš vysoká očekávání, naopak. Po přečtení pravidel jsem měl trochu obavy z relativní přímočarosti a nedostatečné hloubky. Proto jsem byl po prvním zahrání opravdu příjemně překvapen. Místo nekomplexní jednohubky jsem dostal hru, ve které je možností tak akorát, aby si zachovala svoji svižnost a zábavnost. Mechanismus zbavování se pracovníků je něco nového a neoukoukaného. Obtížnost hry na přemýšlení je tak akorát, aby člověk zaměstnal mozek, avšak přesto měl po odehrání partie pocit, že uplynulou hodinku strávil odpočinkem, přestože právě zahrál velkou a plnohodnotnou deskovku.
Za mě tedy doporučuji hru vyzkoušet. V jednom, ve dvou nebo ve třech, v žádném počtu hra nezklame a bezpečně Vás na hodinku až hodinku a půl zabaví. Cena hry je cca 1 300 až 1 400 Kč, což na dnešní dobu není za deskovou hru žádná horentní suma.
Za normálních okolností bych zde ještě vyjmenoval skupiny, pro které je hra vhodná. U Discordie je však lepší k tomu přistoupit obráceně. Hra určitě nebude vhodná pro hardcore hráče, kteří uznávají jen ty nejkomplexnější hry. Dále bych ji nedoporučil rodinám s dětmi mladšími deseti let. Jinak se dle mého názoru Discordie může chytit v každé hráčské skupině.
Discordia byla převedena také do digitální podoby, a to jak na iOS, tak i na Android. V obou případech Vás hra vyjde na cca 100 Kč. Jedná se o skvělou možnost si hru vyzkoušet. Momentálně však lze v digitální podobě hrát pouze sólovou variantu. Samozřejmě hrát digitální verzi není tak příjemné jako držet v ruce opravdové komponenty, ale na trénink je to určitě šikovná pomůcka. Taková digitální partie navíc zabere jen pár desítek minut, což je rozhodně příjemný bonus.
Zatím nebyl přidán žádný komentář...
Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Dobročinná dražba: Zámky šíleného kr. Ludvíka+exp.
Akt. cena: 1441
Končí za: 3 hodiny
Joyride KS Turbo Box
Akt. cena: 3750 Kč
Končí za: 10 dnů