Coloretto

hodnoceno 77x (Seznam vlastníků)

Coloretto - recenze

Autor: Stepan | 23.11.2010 | 4

Přestavte si tohle. Vracíte se vlakem z náročného putovního tábora společně s několika dalšími vedoucími. Atmosféra v kupé by se dala krájet. Všichni si hledající pozici, ve které lze předstírat spánek, vypadá to totiž, že se budou hrát otravné hry. Vám je jasné, že stačí jeden špatný pohyb a všechno je ztraceno. Teď nelze použít nějaký velký kalibr. Opatrně saháte do své kapsy, jakoby jste se chtěli pouze vysmrkat. Ostatní zpozorní, někdo se chytne opěradla, aby se mohl rychle zvednout a utéct na záchod, někdo se pokouší zabořit hluboko do sedačky, aby nenápadně splynul s prostředím. Vy jste ale rychlejší, krabička je rychle z kapsy venku a ve vagónu to jenom zahučí:"Chameleóni. No, to snad nebude tak hrozné." Ti zkušení však už ví, že právě prohráli bitvu o pohodlnou a klidnou cestu domů.

Coloretto je jednoduchá hra, kterou si můžete oddechnout od větších her. Je velice krátká, i s vysvětlením pravidel vám bude jedna hra trvat 20 minut. Zbude tak dost času na zajímavé další varianty.

Pravidla

Na začátku si udělejte dost místa abyste mohli vytvořit tolik hromádek karet, kolik je ve hře hráčů. Zamíchejte balíček karet chameleónů a rozdejte každému hráči....Počkat, ne ne ne, žádné karty do ruky. Tohle je jedna z mála karetních her, kde v průběhu nedržíte žádné karty na ruce. Ve svém kole může hráč buď vzít libovolnou hromádku (tím, se vyřazuje z kola), nebo si líznout kartu a ihned jí přiložit na vybranou hromádku (ta smí obsahovat maximálně tři karty). Hlavní dilema tedy zní: vezmu si hromádku, nebo si ještě počkám, přidám kartu, ale hromádku mi mezitím mohou vzít protihráči. Úkolem hráče je sbírat chameleóny ve stejných barvách. POZOR na bodování. Já vlastním německou verzi, která nejen že byla o polovinu levnější, ale především se v ní nalézá několik zcela stěžejních alternativ k bodování (vše lze najít na boardgamegeeku).

Hodnocení

Hned na začátek musím zdůraznit, že hra nestojí za peníze, za které ji zde pořídíte. Přinejmenším si musíte vytisknout další karty z rozšíření, ale i tak se jedná o příliš drobnou hříčku, kterou si občas zahrajete, jen když čekáte na jiného hráče. Na druhou stranu, i když se na stůl nedostane tak často, její mechanismus je poměrně originální a karty jsou hezké. I tak budete těžko hledat hru, kterou byste hráli s menším odporem. No, teď mě napadají třeba Monopoly, Sázky a dostihy, Člověče nezlob se, Loupežníci, Hadi a žebříky, Bang! nebo Městečko Palermo (jako učitel umírám v prvním kole) atd. 

"Á, konečně jsem si líznul růžového chameleóna, teď si ho přiložím sem a celou hromádku si beru. Jednou pro vždy ti říkám, že si buď lížeš nebo bereš hromádku, nemůžeš udělat oboje, chápeš. Jasný, vždyť to tak dělám od začátku a teď si beru další hromádku. NEEEEEEE, bereš si jen jednu hromádku za kolo, chápeš? Teď už se dohrává bez tebe. Hele, to je ale blbá hra. Blbej seš ty. Cos to řek, já ti ty tvý chameleóny nacpu do chřtánu, ty saláte.Tak salát jo, no, tak holt pojďte, dáme Želví závody."